Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Životské Hory | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | filolog, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
v Litovli působil od 16.9.1907–1920 na Gymnáziu; |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.53.;. |
|
||||||
Místo narození: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | tanečník | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 působil v Opavě, poté v ND Praha, 1955 – 1958 v KOD Olomouc, poté v Liberci. |
|||||
Zdroj: |
Divadlo Oldřicha Stibora 1955 – 1965.Olomouc 1966.S.72.; Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.103.;. |
|
||||||
Místo narození: | Žerotín u Uničova | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Litomyšl, Olomouc, Ostrava, Praha, Přerov, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | politik, právník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Narodil se v Žerotíně u Šternberka. Studoval v Přerově, od r. 1886 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Maturoval v r. 1892 v Litomyšli. Právo začal studovat ve Vídni a ukončil na pražské univerzitě. Načas se vrátil do Olomouce k advokátské praxi (působil také krátce v Uničově. R. 1899 odešel již na trvalo do Slezska. Byl soudcem v Bohumíně, ostravě, od r. 1908 už trvale v Opavě, kde se zapojil do kulturního a společenského života.V roce 1920 byl zvolen senátorem (až do r. 1929). V Opavě působil i po válce, kde si otevřel advokátní kancelář V roce 1947 se vzdal své činnosti a žil v Opavě v ústranní až do smrti. Na rodnou Hanou nezapomněl. Napsal rozsáhlou kroniku svého rodného Žerotína, která zůstala v rukopise. |
|||||
Zdroj: |
|
|||||
Poznámka: |
JUDr. Josef Lukes |
|
||||||
Místo narození: | Železnice | |||||
Místa pobytu: | Alexandria (USA), Loštice, Mladá Boleslav, Praha | |||||
Obory působení: | básník, herec, prozaik | |||||
Anotace: |
Narozen v Železnici u Jičína. Absolvoval Střední zemědělskou školu technickou v Mladé Boleslavi. Potom pracoval jako dělník v tiskárně. Razič metra a topič. Bratr malíře Pavla Alexandra Taťouna. Signatář Charty 77. Od roku 1989 do 1994 zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky (Václava Havla). Člen Divadla na tahu. V roce 1992 mu vyšla sbírka básní i prózy " V hospůdce za deště" . Inverze, Praha 1992.Olga Sommerová natočila o Petru Taťounovi dokument (vysílán na ČT). Publikoval ve sbornících: Co dům dal; Pražské komunikace; VOKNO č.9; v revui Paternoster, Jazzstop Nyní žije ve Virginii v USA. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 20.2.1992 |
|
||||||
Místo narození: | Žatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Lovosice, Olomouc, Praha, Třebenice | |||||
Obory působení: | básník, lékař, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Antverpy (Belgie), Hodonín, Litovel, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademický malíř, atlet | |||||
Anotace: |
Absolvoval pět tříd reálky v Litovli 1902–1907, poté přešel na AVU v Praze, pak Vídeň a Antverpy.Usadil se v Olomouci.R.1914 se stal členem SVUM Hodonín a účastnil se jeho členských výstav.V Olomouci se podílel na založení Klubu přátel umění a redigoval Umělecký list, orgán SVU Mánes.V Olomouci založil vlastní malířskou školu.Soubor.výstavu měl již r.1910 v Litovli, 1919 v Trnavě na Slovensku a 1945 ve Vsetíně.Maloval portréty, krajiny a žánrové výjevy se smyslem pro hanácký folklór.Inspiroval se také sportem , od r. 1909 sportoval v SK Slavia jako všestranný vrhač.Mistr zemí Koruny české a ČSR 1917, 1919, 1920, hod diskem.Úča |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Výtvarní pedagovové a talentovaní žáci.In: 80 let gymnázia v Litovli.Litovel 1981.S.128–1229.;Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha Olympia 1990.S.179.;Kdy kde co v Olomouci 1993, červen, S. 1., Hanácké noviny, 13.4.1996, S.3., . |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Vyučen elektromontérem. V roce 1972 maturoval na SPŠE v Mohelnici. V letech 1973–1978 mistr odborného výcviku. V roce 1975 si doplnil pedagogické vzdělání, 1984 získal titul PhDr.. V letech 1979–1981 vedoucí učňovského střediska, 1981–1990 ředitel SOU, 1992–1993 ředitel kempu. Od roku 1994 s manželkou soukromě podnikal. Od roku 2002 starostou města Loštic. |
|||||
Zdroj: |
Fialek, Petr: Loštice. Město a lidé 1948–2008. Mohelnice 2010. S.9. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Luhačovice, Olomouc, Ostrava, Otrokovice, Praha, Přerov, Šternberk | |||||
Obory působení: | knihovnice, pedagožka středoškolská, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Obchodní akademii ve Zlíně, pracovala v Městské knihovně Ostrava. Dálkově vystudovala knihovnictví a složila státnice z angličtiny. Po návratu do rodiště působila krátce v knihovně. Absolvovala Pedagogický institut ve Zlíně a češtinu a dějepis na FFUK v Praze, kde absolvovala doktorátem (PhDr.). Pak vyučovala na SPŠ stavební ve Zlíně. Od r. 1991 je spolumajitelkou nakladatelství Interkontakt Zlín a ATELIER IM, které přesídlilo v r. 2000 do Luhačovic. Vydavatelství se soustředilo na vydávání knih exilových autorů zejména kanadských. Také vydávalo Průvodce Moravou a Slezskem. Básnickou sbírku Viktora Trnavského: Leopoldov. 1998. Seznam vydaných titulů najdete na webu vydavatelství. Po úmrtí Ing. Miloše Bařinky (8.4.2021)se přestěhovala z Luhačovic do pensionu pro seniory v Otrokovicích. |
|||||
Zdroj: |
http://czechfolks.com/…kladatelstvi- Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv 5.seš. Valašské Athény 2011. S. 79. www.atelierim.cz |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Irena Voštová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16. |
|
||||||
Místo narození: | Zdounky | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Luhačovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Divoky (nyní místní část města Zdounky). Absolvoval FFUP v Olomouci a JAMU v Brně. Učil ve školách na Zlínsku a od roku 1959 působil v Luhačovicích, kde byl zakladatelem, dirigentem a vedoucím Pěveckého sboru Leoše Janáčka. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.98.;.Fabián, J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na vychodní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 87. |
|
||||||
Místo narození: | Zdislavice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loštice | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rakouská spisovatelka, rozená Dubská spjatá životem a literárním dílem s Moravou. Často pobývala na zámku Žádlovice (n.m.č.Loštic). |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů německého jazyka… – Praha : Odeon, 1987. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. S.17. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zdětín | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Litovelsko, Prostějov, Senice na Hané, Zlín | |||||
Obory působení: | spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní
u Bati ve Zlíně. V roce 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci.
Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil
v letech 1930–1932 a též se zde ženil. V roce 1933 se stal ředitelem
měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním
inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře . Jako
odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního
národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol
v Senici na Hané a v Litovli. |
|||||
Zdroj: |
-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, S. 100. Kulturní
pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986–1987, č.23–24, S. 54. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor | |||||
Obory působení: | dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.; |
|
||||||
Místo narození: | Záchlumí | |||||
Místo úmrtí: | Častolovice | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolovicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Litvínov, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, pantomima, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Český mim, herec, scenárista, gagman, vysokoškolský pedagog a představitel české pantomimické školy, otec herečky Vandy Hybnerové. Od r. 1960 po maturitě, pracoval v chemičce v Litvínově a od 1961 studoval pedagogický institut ve Zlíně, kde založil kabaret Reflektor. V roce 1964 začínal v pantomimickém souboru Ladislava Fialky. V roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v témže roce tento soubor zvítězil na prvním festivalu pantomimy v Litvínově. V roce 1978 založili s Ctiborem Turbou soubor Gag. V roce 1990 založil v Praze stálou scénu Gag. Pedagogicky působil na pražské HAMU, od 19. května 2008 byl profesorem pro obor taneční umění – nonverbální a komediální divadlo. Herce postihly dva infarkty, na které zemřel. |
|||||
Zdroj: |
(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/…Boris_Hybner) |
|||||
Poznámka: |
Zlín se před sametovou revolucí jmenoval Gottwaldov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyšehoří | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Litovli, studoval lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. 1927 pracoval na Ministerstvu zemědělství ČSR. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.119; |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Zlaté Hory | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Sobotín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | báňský technik | |||||
Anotace: |
Po absolvování reálky v Litomyšli studoval 1885–1889 obor strojírenství na pražské vysoké škole technické. Po studiích byl přidělen do strojírenské dílny železáren ve Štěpánově, později byl přeložen do Sobotína. Byl vynikajícím statikem, konstruktérem a projektantem a získal si velké zásluhy o rozvoj báňského, hutního a stroj. průmyslu. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.113.; |
|
||||||
Místo narození: | Výkleky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | botanik, fyziolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Profesor Vysoké školy zemědělské v Brně RNDr. Jan Calábek, od roku 1954 externí ved. laboratoře vědeckého filmu ČSAV, v letech 1961–66 předseda Čs. společnosti pro vědeckou kinematografii. Zabýval se především studiem pohybu rostlin pomocí filmu ve vztahu k růstovým látkám. Z jeho filmů uveďme: Starý smrk vypravuje, Jak roste chléb, Povrchové napětí, Rostlina a světlo, Rostlina a voda, Klíčení, Pohyby rostlin, Chemie v kuchyni, Rostlina a teplota aj. V roce 1954 byl vyznamenán státní cenou a za své filmy získal celou řadu cen a vyznamenání. Univerzitní prof. botaniky na VŠZ v Brně až do r. 1971, kdy odešel do důchodu. Nadále se věnoval výzkumu a pedag. činnosti při zpracování výukových filmů. Autor více jak 35 publikací, 80 článků v odbor. a populár. tisku, podíl na 35 popul. vědec. filmech. Pozornost na svět. výstavě v Montrealu. |
|||||
Zdroj: |
Čs.tvůrci dokumntárního filmu.Praha, b.r., S.18–19. BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, S. 27–28 |
|||||
Poznámka: |
Narozen na Přerovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Výkleky | |||||
Místo úmrtí: | Bílovec | |||||
Místa pobytu: | Bílovec, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Ostrava, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | kronikář města, malíř, ředitel školy, učitel, veřejný činitel | |||||
Anotace: |
Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98. |
|
||||||
Místo narození: | Všemina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Prostějov | |||||
Obory působení: | geograf, středoškolský pedagog, vysokoškolský lektor | |||||
Anotace: |
Působil na RG v Prostějově, od 1909–1922 v Litovli. Učil zeměpis, dějepis. V roce 1910 začal psát stati o evropských zemích do Ilustrovaného zeměpisu všech dílů světa Františka Macháta. Po r. 1918 přepracoval toto vydání. V r. 1923 procestoval celou Evropu. 1924 povolán ministerstvem školství do Prahy, kde působil 48 let. Na Moravu se vracel o prázdninách. 1934–1947 autor učebnic zeměpisu pro střední školy. Od 1945 lektorem metodiky zeměpisu na přírodovědecké fakultě MU v Brně, 1947–1949 na KU Praha. |
|||||
Zdroj: |
Fišara, M.: Klement Urban.In: Osmdesát let gymnázia J.Opletala v Litovli. Litovel 1981.S.100. Martínkovi, J.M.: Naši spisovatelé a geografové.Praha 1998. S. 439. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury/REGO-SVKOL;. |