Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Hodonín | |||||
Místo úmrtí: | Lány | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | prezident ČSR | |||||
Anotace: |
T. G. Masaryk – 1. prezident Československa v období od 14. 11. 1918 – 14. 12. 1935. V roce 1926 navštívil Litovel. |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Lázně Bělohrad | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filolog | |||||
Anotace: |
Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Lázně Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | advokát, majitel realit, politik komunální | |||||
Anotace: |
Syn Josefa Krause (1828–1881). Po studiu práv na univerzitě ve Vídni promován r.1892. V Moravské Ostravě se věnoval advokátní praxi a správě realit. Otec 4 synů. Velký nacionalista. Zemřel při léčení v lázních na srdeční mrtvici. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.57. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Lechovice | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | básnířka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Narodila se v Konici do rodiny Františka Strnada, živnostníka, a jeho manželky Marie, dcery německého sedláka z Uničova. Doma se hovořilo německy. Životní osudy spisovatelky se odvíjely různě. Prožila šťastné dětství v Konici, mládí v nedostatku a nouzi na Vlčicích. Studovala v Olomouci na 2 leté německé obchodní škole v letech 1935–1937. V roce 1940 byla totálně nasazená na práci v Říši v tyrolských Alpách, odkud si přivezla námět k prvnímu románu Aigen, který vyšel v roce 1944 v Brně. Druhý román Obyčejné děvče vyšel v roce 1948. Posléze si ve vlčické papírně vybudovala dobré postavení a uznání jako ekonomka závodu, ale zažila i politickou persekuci a ponížení, když musela vykonávat nejtěžší manuální práce jako trest za nesouhlas s politickou situací po roce 1948. Následná zaměstnání v hanáckých cihelnách a v zemědělství jí opět přineslo úspěch a respekt, ale znovu musela strpět ústrky. Byla členkou Moravského kola spisovatelů v Brně a Sdružení spisovatelů z Hané, jehož centrum bylo v Olomouci. Spisovatelka žijící mimo kulturní centra vedla čilou korespondenci s českými literáty, těchto jmen: František Kožík, Václav Renč, Dalibor Chalupa, Vojtěch Martínek, Jan Čep, Petr Bezruč, Martin Strouhal nebo Josef Koudelák. Její poezie a tvorba pro děti nebyla publikována. K ní se upnula v době různých politických ústrků. A poprvé se objevila až ve sborníku prací vydaném k 100. výročí narození moravské autorky za ediční spolupráce Františka Všetičky v roce 2020. Poslední léta žila v Lechovicích u Pavlova nedaleko Mohelnice. Zde také zemřela ve věku nedožitých 73 let. Je pohřbena v Pavlově. V roce 2022 vyšlo 2. vydání knihy Aigen, péčí syna Martina Hekele. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Zdeněk: Kulturně historický kalendář okresu Šumperk 1995.Šumperk 1994, S.25. Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S. 27. Všetička, Fr.: Spisovatelka Žofie Hekelová. Olomouc, CULTUM 2020 s vydavatelem Martinem Hekelem. Paměť národa. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, politický vězeň, redaktor | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Olomouci narukoval na vojnu.. Po 1. světové válce sloužil v armádě. V roce 1921 byl ve zpravodaj ské službě jako velitel pro východní Polsko, Moravu a Slovensko. V civilním životě byl redaktorem různých deníků (České slovo). Po okupaci odešel z vlasti a spolu s generálem Svobodou organizoval boj proti nacistickému Neměcku. Po válce pracoval ve vojenské misii Berlin s úkolem zajistit průzkum našich hranic. V roce 1949 byl zavřen na Pankráci a odsouzen na 25 let. V roce 1960 byl umučen. |
|||||
Zdroj: |
Holické noviny.č.1/2002; |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Lesná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Jihlava, Olomouc, Znojmo | |||||
Obory působení: | básník, právník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě. |
|||||
Zdroj: |
Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.; |
|
||||||
Místo narození: | Horní Cerekev | |||||
Místo úmrtí: | Leština | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Pelhřimov, Sudkov, Třeboň, Zábřeh | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.; |
|
||||||
Místo narození: | Kožušice | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Telč | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1912–1958 učitel na středních a vysokých školách. Publikovat začal r. 1914. Od r. 1919 na MU Brno jako externí lektor slovenštiny, od r. 1930 českého jazyka, habilitoval se r. 1946. Předseda Muzejního spolku v Brně (23 let), vedoucí redakce VVM, autor mluvnic, monografie o F. Bartošovi. Bibliografie 1100 článků ve sborníku k 70. narozeninám. |
|||||
Zdroj: |
Rodné zemi. Sborník k 70. narozeninám. Brno 1958.; Smuteční projevy. , Foto. -VVM, 23, č. 3, 1971, s. 432–435.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 35. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen v Hejčíně u Olomouce.Učitel hudby v olomouckém Žerotínu. V letech 1912–1933 učitel zpěvu na reálném gymnáziu v Jevíčku; . Dirigent pěveckého spolku Ctibor. Vydal drobné skladby pro klavír. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.180.;. |
|||||
Poznámka: |
Hejčín je součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Letovice, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | návrhář textilií | |||||
Anotace: |
1940 získal výuční list jako obchodní příručí. 1942–1945 totálně nasazen. 1945–1949 studoval ŠUŘ v Brně, textil. odd., prof. F. Malý. 1949–1957 zaměstnán jako návrhář bytových textilií v TT v Letovicích. Od 1958 působil v Praze v Ústavu bytové a oděvní kultury jako ved. odd. výtvarné estetické výchovy. Spolupracoval s divadlem Z. Nejedlého v Opavě, JAMU v Brně, Divadlem ABC v Praze, kde navrhl kostýmy ke hře „Malováno na skle“. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko, OK 1990. S. 73. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Obory působení: | divadelní režisér | |||||
Zdroj: |
OK Prostějov, květen 1994.;ml: Odešel zanícený divadelník.Svoboda, 3.9.1970, č.208, S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Místa pobytu: | Kladno, Košice (SR), Liberec, Olomouc, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Sbormistr v Olomouci. Poté v Liberci 1952–1961. Je autorem klavír. skladeb Moravské tance/P. 1943/;z orchestrálních skladeb: Moravské obrázky, provedeny v Liberci r. 1953. Písně- Moravské písničky. FU 1943. ; |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.390.;. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | psycholog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1910 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích na KU v Praze se začal zajímat o studium osobnosti dítěte. Působil na pražských gymnáziích, kde vyučoval latinu a francouzštinu. Hlubší odborný zájem prokázal nejen získáním doktorátu filozofie, ale především svou badatelskou činností v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie. |
|||||
Zdroj: |
Musil, J. : Doc. PhDr. Cyril Stejskal (1890–1969). In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovanské gymnázium 1997. S. 121–125. Kovaříčková-Jedličková, E. : Návrat C. Stejskala. In: Primum. . . S. 125–127. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Police nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent opery | |||||
Anotace: |
V letech 1935–1945 dirigent opery Městského divadla v Olomouci, po r. 1945 působil v Liberci. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.S.1018.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lukavice | |||||
Místo úmrtí: | Liberty Ville (USA) | |||||
Místa pobytu: | Zábřeh, Zvole | |||||
Obory působení: | básník, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Po smrti rodičů (matky 1917), žil u příbuzných ve Zvoli.Při oslavách 28.10.1918 byl těžce raněn.1923 mat.na G v Zábřeze.Československou církví byl poslán na studia pravoslavného bohosloví do Sarajeva, 1928 se vrátil do vlasti, aby učil pravosl.náb.na obec.školách.Z existenčních důvodů se vrátil v r. 1929 zpět do Chorvatska a stal se popem v sever.Jugoslávii.Redaktor čas.srbské pravosl.církve.1939 byl církví poslán do USA, kde se usadil.Rád maloval, ikonografie.Vyučoval malířství.Své expresivní obrazy vystavoval v USA, r.1966 též v Šumperku.Autor historie vlastního olomouc.rodu, která vyšla v trilogii : Olomoucká romance;Gabriel, písař olomoucký;Olomoucké elege; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.803 – 804.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sedzimierow u Zlotoryje (Polská republika) | |||||
Místo úmrtí: | Liběšice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor | |||||
Anotace: |
40. rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova v letech 17.12.1711 – 24.2.1715. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č. 27, 10.11./2006, S. 7–8; Žurnál UP, č.28, 24.11.2006, S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Boratín (Ukrajina) | |||||
Místo úmrtí: | Libice nad Cidlinou | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, kněz, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Zábřehu r. 1948, studoval v letech 1948–1952 na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze. Postupně byl vikářem a poté farářem v českobratrských sborech v Šenově, Strmilově, Semtěši, Praze – Radotíně. V roce 1969 studoval na Ekumenickém institutu v Chateau de Bossey ve Švýcarsku. V roce 1974 byl zbaven státního souhlasu ke kněžské službě a do roku 1990 pracoval v různých povoláních(úředník, pomocný dělník, uklízeč). Od roku 1990 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze, od r. 1995 přednáší na teologické fakultě tamtéž,kde byl jmenován v témž roce profesorem. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, pořádal bytové semináře, soukromě vyučoval hebrejštinu. V letech 1987–1993 spolupracoval s Local Examinations Syndicate for Religious Studies při oreganizování dálkového studia teologie. Byl členem překladatelské skupiny pro Starý zákon, která připravovala český ekumenický překlad Bible ( 1968–1985), je členem redakčních rad řady křesťanských časopisů. Je editorem edice Rosa na ratolestech: z odkazu evangelických kazatelů nakladatelství Kalich. Uspořádal sborník k 70 tinám L.Hejdánka, je zastoupen v mnoha sbornících. Odborné publikace vydával už v samizdatu. Pod pseudonymem Karel Flossman vyšla v roce 1989 " Moudrost se Starém zákoně. Na svém kontě má přes deset knih. Básnickou tvorbu z let 1953–2003 přinesl titul Hudba pro pozůstalé (Torst, Praha 2006), který obsahuje 55 básní a nekolik kreseb. Žil v Praze. |
|||||
Zdroj: |
LES – In: Salon č.504, 1.2.2007. Literární příloha Práva. |
|||||
Poznámka: |
univ.prof. ThDr. Milan Balabán |
|
||||||
Místo narození: | Ostravice | |||||
Místo úmrtí: | Libina | |||||
Místa pobytu: | Brno, Šumvald | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, klavírista, varhaník | |||||
Anotace: |
Hudbu studoval v Brně, kde jako žák L. Janáčka absolvoval varhanickou školu, později konzervatoř. Do Šumvaldu se přistěhoval v roce 1922. Byl vynikajícím varhaníkem a klavíristou a naučil mnoho dětí hrát na hudební nástroje. Založil tzv. Šrubařovu dechovku. 1949 se odstěhoval do Libiny, kde zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Šumvaldu. |
|||||
Zdroj: |
Šumvaldské noviny, č.11, 6.11.2002; |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Linz (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik hudební, hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině úředníka. Studoval v Olomouci hudbu u regenschoriho dómu sv. Václava Josefa Nešvery a na hudební škole ve Štýrském Hradci. Poté pokračoval ve studiu fyziky a mineralogie na univerzitě tamtéž, kde 1907 promoval na Dr.phil a r. 1911 vykonal státní zkoušku způsobilosti vyučovat hudebním předmětům. Působil v letech 1908–1924 na hudebních učilištích a na státních středních školách. R. 1929 mu byl propůjčen titul prof. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3(15.).Ostrava 2002.S.96–97. |
|
||||||
Místo narození: | Svitavy | |||||
Místo úmrtí: | Linz (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Jeden z pěti synů stolaře v Lačnově u Svitav. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a pak architekturu na AVU ve Vídni.Žil v Šumperku, kde měl ateliér a zanechal tam řadu staveb, byl autorem územnáho plánu města, který byl pokládán za nejlepší v Sudetech. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 54. Zatloukal, Pavel: Šumperská architektura v letech 1850–1950. In: Severní Morava, 51, 1986. S.31. |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Přerov, Velká Bystřice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ". |
|||||
Zdroj: |
Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119.. |
|
||||||
Místo narození: | Rohatec | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Narozen na Hodonínsku. Redaktor Hanáckých novin – Přerovsko. |
|||||
Zdroj: |
vizitka/1993.;.Vzpomínka od sestry Elišky Semeniukové. Hanácké noviny Olomouc 2.3.1996.Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Luhačovice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., . |