Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Lukavice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
V r. 1882 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval bohosloví v Olomouci, před prvním svěcením pro své vlastenecké názory a neshody odešel do Prahy na práva. Těžce se zde probíjel, onemocněl tbc, 1887 se léčil v nemocnici v Praze, pak odešel k bratrovi do Lukavic. V 19 letech začal publikoval v olom. čas. Pozor črty a obrázky z morav. venkova/Na dušičky;V lomech/. od r. 1885 přispíval do Našince a alm. Zora. Ve svých knihách věren prostředí i žánru. Psal do stud. čas. Háj v 1880–81 pod pseud. Oldřich Černohorský. Pseudonym A. J. Dubec zvolil podle rodiště. Z díla: Přátelé světla.P., 1884./pod.vl.jm./;Ze zlatých dob Moravy.Přerov, 1885./pod.pseud.Dubec a.j./;Pod tichými krovy.Velké Meziříčí 1886; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Sv.1.Praha, Academia 1985, S.608.;Vopravil, J. Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.832..Fotogr.PKK 1988.Olomouc OK 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kožušice | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Telč | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1912–1958 učitel na středních a vysokých školách. Publikovat začal r. 1914. Od r. 1919 na MU Brno jako externí lektor slovenštiny, od r. 1930 českého jazyka, habilitoval se r. 1946. Předseda Muzejního spolku v Brně (23 let), vedoucí redakce VVM, autor mluvnic, monografie o F. Bartošovi. Bibliografie 1100 článků ve sborníku k 70. narozeninám. |
|||||
Zdroj: |
Rodné zemi. Sborník k 70. narozeninám. Brno 1958.; Smuteční projevy. , Foto. -VVM, 23, č. 3, 1971, s. 432–435.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 35. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Pitten (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
Od r. 1919 ředitel Hudební školy v Litovli. Řídil sbor a orchestr Měšťanské besedy, ředitel kůru u Sv. Marka, učil hudební výchovu na Gymnáziu 1920–1930, 1941–1952. Skladatel sborových skladeb, pochodů a písní. Úpravy lid. písní. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.457.; Hudební rozhledy 1967, 186.; Gregor, Vl.: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava, Profil 1987, S.34.; vn-: Památce Aloise Holoubka.=Stráž lidu 1987, 19.2., S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, komunální politik, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Loučany | |||||
Obory působení: | velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819). Podle otcovy závěti převzal panství Chudobín se statkem Loučany. Protože manželství zůstalo bezdětné , panství zdědil syn bratra Franze, Emil (1834–1923). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129. |
|||||
Poznámka: |
Zemřel v Chudobíně (n.m.č. Litovle). |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litultovice | |||||
Místa pobytu: | Litultovice, Mohelnice, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). V roce 1889 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a v r. absolvoval 1893 bohosloví. Poté kooperátorem v Kateřinkách u Opavy-pracoval s J. Vyhlídalem, 1920–1935 v Litultovicích. Působil též ve Studené Loučce u Mohelnice. Drobná próza, hanácké črty, překlady z francouštiny do Našince. Od r. 1916 člen Družiny literární a umělecké. S V. Pinkavou zprac. topografii Unčovic pro Moravskou vlastivědu/Litovelsko 1903/. Pseud. A. L. Tvrzský. Z díla: Cikánské historky. 1912. ; Otázka alkoholismu v přítomnosti. 1911. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V. : Biografie širšího Ostravska. Seš. 4. Opava, Slezský ústav ČSAV 1981, S. 80–81. ; Slavík, B. : Hanácké písemnictví. Olomouc 1940. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 303. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.62–63. Poselství. Almanach Družiny literární a umělecké. Olomouc 1938. S.303–304. |
|||||
Poznámka: |
Studená Loučka (n.m.č. Mohelnice). |
|
||||||
Místo narození: | Plock (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Lvov (Ukrajina) | |||||
Místa pobytu: | Krakov (Polsko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | genealog, historik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v místě Paprocka Wola, nyní Plock, polský šlechtic a polský a český spisovatel. Po studiích na univerzitě v Krakově věnoval se genealogii a veršování. Psal epigramy, legendy, bajky. Pro své výpady proti vliv. rodu Zamojských byl 1588 vyhoštěn z Polska. Odešel na Moravu, kde pobýval u olomouckého arcibiskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Psal polsky a česky. Z pobytu na Moravě je známo dílo Zrcadlo slavného Markrabství moravského/zabývá se genealogií Moravy/. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r.1918.Praha 1992.S.230.;Přehledné dějiny české literatury a divadla.I.Praha 1981.S.29.;. ' |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1543 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Mořice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Lipsko (Německo), Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | chemik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval reálné gymnázium v Přerově, poté na UK v Praze obor farmacie a FF, dále v Berlíně a Lipsku. Působil na MU v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.146.;. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?… |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. et PhMr. Bohumil Kužma |
|
||||||
Místo narození: | Liptál | |||||
Místo úmrtí: | Liptál | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lanškroun, Olomouc, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | ilustrátor, muzejník, výtvarník | |||||
Zdroj: |
Fabián, J.-Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 70.; Osobnosti střední Moravy – kalendář výročí 2021. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Linz (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik hudební, hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině úředníka. Studoval v Olomouci hudbu u regenschoriho dómu sv. Václava Josefa Nešvery a na hudební škole ve Štýrském Hradci. Poté pokračoval ve studiu fyziky a mineralogie na univerzitě tamtéž, kde 1907 promoval na Dr.phil a r. 1911 vykonal státní zkoušku způsobilosti vyučovat hudebním předmětům. Působil v letech 1908–1924 na hudebních učilištích a na státních středních školách. R. 1929 mu byl propůjčen titul prof. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3(15.).Ostrava 2002.S.96–97. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | psycholog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1910 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích na KU v Praze se začal zajímat o studium osobnosti dítěte. Působil na pražských gymnáziích, kde vyučoval latinu a francouzštinu. Hlubší odborný zájem prokázal nejen získáním doktorátu filozofie, ale především svou badatelskou činností v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie. |
|||||
Zdroj: |
Musil, J. : Doc. PhDr. Cyril Stejskal (1890–1969). In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovanské gymnázium 1997. S. 121–125. Kovaříčková-Jedličková, E. : Návrat C. Stejskala. In: Primum. . . S. 125–127. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Lucca (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Lucca (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Slavkov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V Olomouci činný na rozhraní století. Autorem projektu rezidencí a ambitů poutního chrámu Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku (n.m.č.Olomouce). Zámek ve Slavkově 1692 – 1705. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.293.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha 1984.S.91.;Musil, J.V.: Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech.Olomouc 1984.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | kronikář města, úředník | |||||
Anotace: |
Poslední městský purkrabí. První kronikář města Litovle. |
|||||
Zdroj: |
Redakce Litovelské noviny.3.5.1993. Šik,Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Pavlov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Klopina, Loštice, Úsov | |||||
Obory působení: | odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Pavlov-Lechovice (n. Pavlov). V rodišti vychodil obecnou školu, v Lošticích měšťanku. V letech 1903–1907 studoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učit začal hned po maturitě v Klopině, poté ve Veleboři. Po říjnu 1918 učil v Úsově, od r. 1919 až do důchodu v r.1946 jako ředitel školy v Lošticích. Na všech svých působištích si musel vytvářet i učební názorné pomůcky. V roce 1925 mu byl za vystavený soubor pomůcek na Zemské všeobecné hospodářsko-průmyslové a zemské školní výstavě v Kroměříži udělen čestný diplom. Spolu se zábřežským školním inspektorem Františkem Úlehlou napsal publikaci " Pracovní přírodozpyt" (Zábřeh 1937). Jeho pomůcky zůstaly uchovány do roku 1984 v jeho loštickém domku a pak jako vzácnost převzaty do sbírek šumperského muzea a Muzea J.A.Komenského v Přerově. Psal také básně, ale ty zůstaly s názvem „Písně rodného kraje“ v rukopise. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 136–137. ;/foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Příbor, Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | odborný publicista, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Klášterec (n. m. č. Olšany (u Šumperka). Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a učitelském ústavu v Příboře, kde roku 1880 maturoval. V témže roce se stal zatimním učitelem v Bartoňově(n. m.č. Ruda nad Moravou). R.1883 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti v Olomouci. Roku 1888 odešel na školu do Hrabenova (n. m. č. Ruda nad Moravou), kde působil nepřetržitě 33 roků. V penzi roku 1927 přesídlil do Loštic. Sedm ze svých osmi dětí zasvětil učitelskému povolání. Kromě učitelského povolání se věnoval též osvětové práci, vykonával přednášky hasičským spolkům, přispíval do regionálních časopisů (Moravský sever, Vlastivědný sborník pro mládež župy Olomoucké aj. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.s.102–103.; Za zemřelým naším spolupracovníkem Eduardem Kubíčkem. In: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, 9, 1930–1931, příloha. S. 1–3.; |
|||||
Poznámka: |
Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou a Klášterec je součástí obce Olšany. |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Obory působení: | obchodník | |||||
Anotace: |
Obchodník se smíšeným zbožím. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Lublaň (Slovinsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
V Olomouci studoval na nižším něm. gymnáziu do r. 1884, v té době se též soukromě učil na klavír, housle a violoncello. Používal pseud. Berov. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.1.Praha 1963, S.84.; |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Loučany, Olomouc | |||||
Obory působení: | politik, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera (1801–1884). Absolvoval německé gymnázium v Olomouci, poté pokračoval v ekonomickém studiu a r. 1858 odešel do Třemešku ke strýci do Chudobína, kde se ujal vedení tamního velkostatku. Po strýcově smrti r.1864 velkostatek Chudobín a statek Loučany zdědil. R. 1867 byl za kurii velkostatku zvolen do moravského zem. sněmu a s vyjímkou r.1871 zůstal jeho členem do r. 1906. R. 1870 byl ministerstvem financí jmenován členem komise pro okresní odhady pozemkové daně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001. S.130. |
|
||||||
Místo narození: | Lukavice | |||||
Místo úmrtí: | Liberty Ville (USA) | |||||
Místa pobytu: | Zábřeh, Zvole | |||||
Obory působení: | básník, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Po smrti rodičů (matky 1917), žil u příbuzných ve Zvoli.Při oslavách 28.10.1918 byl těžce raněn.1923 mat.na G v Zábřeze.Československou církví byl poslán na studia pravoslavného bohosloví do Sarajeva, 1928 se vrátil do vlasti, aby učil pravosl.náb.na obec.školách.Z existenčních důvodů se vrátil v r. 1929 zpět do Chorvatska a stal se popem v sever.Jugoslávii.Redaktor čas.srbské pravosl.církve.1939 byl církví poslán do USA, kde se usadil.Rád maloval, ikonografie.Vyučoval malířství.Své expresivní obrazy vystavoval v USA, r.1966 též v Šumperku.Autor historie vlastního olomouc.rodu, která vyšla v trilogii : Olomoucká romance;Gabriel, písař olomoucký;Olomoucké elege; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.803 – 804.;. |
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Litovel, Olomouc, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, historik, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel rodiny známého výtvarníka a pedagoga Eduarda Stoklase. Maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a poté v Praze moderní filologii na UK. Zprvu působil jako středoškolský profesor V letech 1907–1909 učil češtině na němec. obch. akademii v Olomouci, působ. na RG v Holešově a Val. Meziříčí, od r. 1909– l963 v Litovli, střed. prof. na G v Litovli 19O9–1941, učil češtinu a němčinu. Založil loutkové divadlo v Července u Litovle. Sbíral pověsti z Hané a Litovelska. Zajímal se o lidový kroj. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Kytička pověstí z Litovelska.Il.A.Kučera.Litovel, Musejní rada 1929.63 s. Minulost.Verše.Litovel, vl.n.1933.113 s. Biografie: Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP 1987.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku. 1937. Rusínský, M.: Průkopník rozhlasové estetiky.-In: Osmdesát let gymnásia J.Opletala v Litovli.Litovel 1981, S.101–103. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 126. ' |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Luleč | |||||
Místa pobytu: | Ústí nad Orlicí, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1865–1869 soukromým učitelem na internátní německé škole J. Böhma v Ústí nad Orlicí, poté učitelem v Lulči, od 1885 nadučitelem do r. 1900. V r. 1887 předsedou Učitelské jednoty, od r. 1900 její čestný člen. V letech 189–1899 předsedou okresní školní rady. Pedagogické články publikoval v časopise Komenský (1882, 183, 185, 1902), ve Vyškovských novinách (1899/č. 21–23). V majetku jeho dcery paní Milady Tvrdé z Lulče je pozůstalost. Můj deník (1868–1886). |
|||||
Zdroj: |
ČSHS 1.díl, Praha 1963; |
|
||||||
Místo narození: | Luhačovice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., . |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Loštice | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř-samouk, mimo kostelní obrazy maloval i podobizny a krajiny. Jeho malby v kostelích severní Moravy. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Prof.Jan Havelka.Olomouc 1936.S.116–124.; Toman: NSČSVU 1947.I., S.305.; Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Vilémov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Obory působení: | vydavatel pohledů, vynálezce | |||||
Anotace: |
Proslul jako vynálezce četných medikamentů, z nichž nejznámější se stala mast na uchování a růst vlasů a později velmi vyhledávaný a oblíbený prostředek na mírnění bolestí, zvaný Salviol. V krátké době se stal velmi zámožným člověkem, známým i v cizině.O popularitě svědčí i fejeton, vytištěný v pražském časopise Čas, který o F.K. napsal J.S.Machar.V roce 1910 zakoupil se svojí manželkou v Litovli dům na náměstí s lékárnou „U dobrého pastýře“, kterou pronajímal odborníkům. Vydal rovněž sérii prvních pohledů rodné obce.Jeho vnukem PhDr.Vítězslav Kollmann, někdejší ředitel VMO. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, Miroslav: Paměti obce Vilémova.Olomouc Danal 1995.S.21–22.; |
|||||
Fotky: |