Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 103
Jaromír Žid *12. 6. 1898 - +18. 11. 1954
Místo narození: Police nad Metují
Místo úmrtí: Liberec
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: dirigent opery
Anotace:

V letech 1935–1945 dirigent opery Městského divadla v Olomouci, po r. 1945 působil v Liberci.

Zdroj:

Československý hudební slovník.II.S.1018­.;.

Johann Wozak *22. 10. 1853 - +26. 1. 1890
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel
Obory působení: vlastivědný pracovník
Anotace:

Autor knihy Dějiny města Litovle a dalších historic. pojednání.

František Vystrčil *3. 8. 1895 - +16. 12. 1974
Místo narození: Dub nad Moravou
Místo úmrtí: Lubica (SR)
Místa pobytu: Bachmač (Ukrajina), Olomouc, Zborov (Ukrajina)
Obory působení: legionář, malíř
Anotace:

Pocházel z Tučap u Olomouce (n. m.č. městyse Dub nad Moravou). Studoval na Polívkově reálném gymnáziu v Olomouci, kde na něj měl velký vliv prof.kreslení malíř Karel Wellner. Maturoval v roce 1914. Připravoval studenta k přijímacím pohovorům na AVU do Prahy s tím, že jej všemožně podporoval. Ke studiu ale bohužel nedošlo, protože vypukla 1. světová válka. Bojoval u Zborova a Bachmače. Jako ruský legionář prošel sibiřskou anabází až do Vladivostoku a až v roce 1921 se vrátil domů. Výtvarně činný byl ve 20. a 30. letech. Maloval převážně akvarely z olomouckého prostředí ve stylu svého profesora Wellnera. Ve 20. letech činný též v jezdeckém sportu v Olomouci-Lazcích, jako důstojník čs. armády. Otec malíře Otakara Vystrčila (* 1935).

Zdroj:

Sdělení syna Paed Dr. Otakara Vystrčila.

Jan Vychodil *26. 8. 1848 - +13. 6. 1926
Místo narození: Lutín
Místo úmrtí: Lutín
Místa pobytu: Charváty, Cholina, Olomouc, Velehrad, Želechovice
Obory působení: kněz, odborný publicista
Anotace:

Narozen v Třebčíně (n.místní část obce Lutín). Studoval německé gymnázium a bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1874 a ustanoven kaplanem na Velehradě. R.1890 farářem v Želechovicích, 1904 v Charvátech, 1908 v Cholině, odkud odešel do rodiště, kde zemřel. Dům s pozemkem odkázal již r.1911 Matici cyrilometodějské. Veškerá jeho literární činnost je věnována Velehradu, jeho chrámu, klášteru, dějinám, uměleckým a literárním památkám. Zdokumentoval vše co se týkalo Velehradu a hodně publikoval v Obzoru, Našem domově, Čechu, Světozoru, ČVSMO, Našinci a hlavně ve Sborníku velehradském. Člen DLU od 1914 do r.1926.

Zdroj:

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.52. Po­selství. Olomouc 1938.S.386–388.;.

Jan Vlk *8. 7. 1822 - +31. 7. 1896
Místo narození: Telč
Místo úmrtí: Lesná
Místa pobytu: Brno, Hranice, Jihlava, Olomouc, Znojmo
Obory působení: básník, právník
Anotace:

Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě.

Zdroj:

Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.;

Karel Vaněk *4. 6. 1885 - +14. 8. 1949
Místo narození: Senička
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel, Šternberk
Obory působení: divadelní ochotník, fotograf, kulturní pracovník
Anotace:

Narozen v Odrlicích (n. část obce Senička). Vystudoval 4 třídy na gymnáziu ve Šternberku. Po smrti otce se vyučil drogistou. Věnoval se pak i fotografii, provozování kina či prodeji prvních gramofonů. Byl velmi aktivním kulturním pracovníkem. Hrál ochotnické divadlo, od 1909 členem Litovelského pěveckého kvarteta. V roce 1912 spolu s malířem Karlem Achartem zahájil ve Střelnici provoz kina a v roce 1922 předali koncesi Čs. obci legionářské. V roce 1929 ustavil Kruh přátel dramatických umění, kde místopředsedou.

Zdroj:

Šik,L.: Litovelské noviny, květen 1994.;.Šik,L.: Litovelské osobnosti. 2009. CD-R.;

František Valert *21. 8. 1932 - +20. 9. 1993
Místo narození: Konice
Místo úmrtí: Los Angeles (Kalifornie)
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: kameraman, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě FAMU v Praze a poté působil na FS Barandov. V roce 1969 emigroval do USA, kde byl profesorem filmové a televizní tvorby na universitě v Los Angeles. Pohřben v Olomouci.

Zdroj:

Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 69, 163. Pinkava, J.: Na paměť Františka Valerta. Kulturní zprávy Prostějovsko …III.,1994,č.9.S. 7. Hanácké noviny, r.V. č.215, příl. Na neděli.S.8.

Otto Urbášek *13. 1. 1919 - +19. 8. 1995
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel
Obory působení: divadelník, kulturní pracovník
Anotace:

Herec, divadelní ochotník, zpěvák a recitátor. Prvním ředitelem Okresního Domu osvěty (založen 1954) a poté Spojený závodní klub. Po inscenovaném procesu „Ječmínek“ odešel pracovat jako zásobovač do Tesly, kde zůstal až do důchodu. Teprve v r. 1988 byla uspořádána retrospektivní výstava ochotnick. divadla v Litovli.

Zdroj:

Dodatky p.Šik; Litovelské noviny, č. 9/1995, S.9;

Donat Ulrich *1. 3. 1800 - +3. 6. 1874
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel
Obory působení: kronikář města, úředník
Anotace:

Poslední městský purkrabí. První kronikář města Litovle.

Zdroj:

Redakce Litovelské noviny.3.5.1993­. Šik,Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Anton Padus Tersch *14. 1. 1798 - +10. 7. 1864
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Loučany
Obory působení: velkostatkář
Anotace:

Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819). Podle otcovy závěti převzal panství Chudobín se statkem Loučany. Protože manželství zůstalo bezdětné , panství zdědil syn bratra Franze, Emil (1834–1923).

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129.

Poznámka:

Zemřel v Chudobíně (n.m.č. Litovle).

Emil Tersch *26. 7. 1834 - +15. 2. 1923
Místo narození: Dolní Studénky
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Loučany, Olomouc
Obory působení: politik, velkostatkář
Anotace:

Syn Franze Xavera (1801–1884). Absolvoval německé gymnázium v Olomouci, poté pokračoval v ekonomickém studiu a r. 1858 odešel do Třemešku ke strýci do Chudobína, kde se ujal vedení tamního velkostatku. Po strýcově smrti r.1864 velkostatek Chudobín a statek Loučany zdědil. R. 1867 byl za kurii velkostatku zvolen do moravského zem. sněmu a s vyjímkou r.1871 zůstal jeho členem do r. 1906. R. 1870 byl ministerstvem financí jmenován členem komise pro okresní odhady pozemkové daně.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001. S.130.

František Taufer *2. 4. 1885 - +31. 7. 1915
Místo narození: Němčice nad Hanou
Místo úmrtí: Lublin (Polsko)
Místa pobytu: Brno, Jihlava, Kroměříž, Rájec - Jestřebí
Obory působení: básník, prozaik, učitel
Anotace:

Pocházel z rodiny pekařského mistra, absolvoval učitelský ústav v Kroměříži a následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku. R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy. Byl znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky. Otec Jiřího Taufera (1911–1986), básníka a překladatele.

Zdroj:

Wikipedie.cz

Karel Prokop Švách *25. 10. 1907 - +15. 1. 1975
Místo narození: Valašské Klobouky
Místo úmrtí: Lukov
Místa pobytu: Česká Třebová, Francie, Litoměřice, Olomouc, Praha, Řím (Itálie)
Obory působení: kněz řádový, novinář, pedagog, překladatel, teolog
Anotace:

Studoval v Praze, Olomouci, Francii a v Římě, kde byl vysvěcen roku 1933. Kněz řádů dominikánů. V letech 1935–1946 profesorem teologie na řádovém učilišti a 1940–1945 arcidiecézním bohovědném učilišti v Olomouci. Poté do roku 1950 působil v Litoměřicích. V letech 1950–1961 administrátorem v České Třebové. Poté zákaz duchovní služby a od r. 1968 žil v domově důchodců v Lukově, kde působil i jako duchovní správce řeholních sester. Redigoval revui „Růže dominikánská“ a edici Vítězové.

Zdroj:

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.162.;. Pala, Josef: Vzpomínka na významného teologa.In: OLDIN 2007/10.;

Leopold Šrubař *10. 11. 1892 - +25. 7. 1972
Místo narození: Ostravice
Místo úmrtí: Libina
Místa pobytu: Brno, Šumvald
Obory působení: hudební pedagog, klavírista, varhaník
Anotace:

Hudbu studoval v Brně, kde jako žák L. Janáčka absolvoval varhanickou školu, později konzervatoř. Do Šumvaldu se přistěhoval v roce 1922. Byl vynikajícím varhaníkem a klavíristou a naučil mnoho dětí hrát na hudební nástroje. Založil tzv. Šrubařovu dechovku. 1949 se odstěhoval do Libiny, kde zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Šumvaldu.

Zdroj:

Šumvaldské noviny, č.11, 6.11.2002;

Alois Šrot *31. 1. 1883 - +10. 2. 1962
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: archivář, komunální politik, vlastivědný publicista
Anotace:

Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech.

Zdroj:

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Eduard Šrot *4. 11. 1876 - +5. 4. 1911
Místo narození: Postřelmov
Místo úmrtí: Litovel
Obory působení: obchodník
Anotace:

Obchodník se smíšeným zbožím.

Zdroj:

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Hugo Šilberský *26. 3. 1920 - +18. 12. 1974
Místo narození: Loštice
Místo úmrtí: Loštice
Místa pobytu: Malá Haná, Mohelnice, Zábřeh
Obory působení: ilustrátor, malíř
Anotace:

Absolvoval AVU Praha u prof. Karla Mináře. V rozpětí 35 let zachycuje rodný kraj, panoramatické pohledy na Loštice, Mohelnici, tvářnost údolí Třebůvky. 11 kreseb vytvořil pro měsíčník Průvodce kulturou Zábřeha. Ilustroval knihy M. Strouhala. Dne 4.11.2017 vysílala ČT2 pořad Náš venkov, kde byl 26 minutový dokument Hledač pod Bouzovem.

Zdroj:

Výstava Huga Šilberského v Lošticích.In: Severní Morava.1981, sv.41, S.73–75.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, prosinec 2009. Šilberský, Aleš: Vysoké Tatry štětcem a objektivem. Bratislava 2007. https://www.npu.cz/…i-archeologa

Marie Šiková *1. 3. 1929 - +19. 9. 2016
Místo narození: Luká
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brno, Chvalnov - Lísky, Olomouc
Obory působení: knihovnice, kulturní pracovnice, ředitelka knihovny, skautský činovník, vedoucí knihkupectví
Anotace:

Narodila se jako nejmladší jménem Doleželová a brzy jí zemřel tatínek, maminka se po druhé vdala, aby uživila své tři děti a zaplatila dluhy. Zemřela při předčasném porodu a otčím, aby se nemusel o děti starat, tak je dal do služby a holčičku Marušku dal do Útulku pro sirotky a mrzáčky v Litovli. Měla vrozenou luxaci kyčle a nohu kratší, tak nemohla skoro chodit. Zprostředkovali jí zadarmo léčení v brněnské nemocnici sv. Anny, kde působil lékař specialista, který se zabýval léčením této nemoci. Holčička byla po dobu léčení chovankou kláštera vincentek. Za rok se naučila chodit, ač trochu kulhala. V klášteře byla do deseti let a pak šla jako doprovod jedné chovanky v létě k sedlákovi do Chvalnova u Kroměříže. Na statku si veselou holčičku oblíbili, a tak se do kláštera už nevrátila. Její starší sestra Hana, když dovršila 21 let, se cítila povinována postarat o své mladší sourozence. Byla válka, a tak sestru odvezla do Litovle, když měla 14 let, aby pracovala jako služebná v tvarůžkárně u Vaňků. V roce 1945 si vymohla vyučení v obchodě a dostala se do centra kulturního dění, protože Karel Vaněk, byl v Litovli váženou osobností. Provozoval kino, hrál divadlo, byl členem pěveckého kvarteta. V roce 1951 byla tvarůžkárna i mlékárna zavřeny, pan Vaněk zemřel a Majka po vyučení prodavačkou si doplnila vzdělání zprvu jen v kurzu pro ředitele okresních lidových knihoven ve Štiříně (podzim 1954) a pak dálkovým studiem Osvětové školy v Brně, kde maturovala (v roce 1959). Uplatnila se ve veřejném životě v Litovli, kde pracovala na okresním úřadu jako referentka pro zájmovou činnost a od června 1954–1957 byla ředitelkou knihovny v Litovli. Poté pracovala jako vedoucí knihkupectví na náměstí a v červnu 1957 se provdala za Lubomíra Šika, technika litovelské Tesly a stala se jeho spolupracovnicí na poli kulturním i kronikářském. Vedli spolu skautské tábory, uplatnila se též v divadle a hrála závodně šachy. Normalizace jí zařadila mezi nositele kontrarevoluce v Litovli a byla zbavena funkce vedoucí prodejny. Přeložena byla pak do Olomouce, do prodejny hudebnin na ulici Pavelčákova. Brzy se z tohoto místa stalo centrum informací nejen pro studenty a pedagogy univerzity. Po roce 1989, kdy odešla do důchodu se ještě několik let věnovala organizaci různých akcí pro seniory.

Zdroj:

Šik, Luboš: Litovel 2024. S. 46–49. Litovelské otisky. CD Šik,L. 2024 Majka jubilejní. Blogspot Otavínka. 3.3.2024 (báseň L.Šika) fotografie Miroslav Pinkava

Poznámka:

Narozena v Ješově, nyní součást obce Luká

Fotky:
Josef Svozil *8. 12. 1847 - +1. 7. 1931
Místo narození: Cholina
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Konice, Olomouc, Senička, Uničov
Obory působení: politik, redaktor, rolník, starosta obce
Anotace:

Roku 1868 zanechal po otcově tragické smrti studia medicíny a začal hospodařit na rodinném statku v Seničce, kde byl 1879–1885 starostou. Šířil zemědělskou osvětu, mj. založil pěstování chmele na Litovelsku. V roce 1885 byl zvolen poslancem zemského sněmu za soudní okresy Litovel a Konice a tento mandát si podržel až do roku 1906. V roce 1890–1910 působil jako poslanec říšské rady ve Vídni, kde zastupoval politické okresy Litovel, zábřeh a Moravskou Třebovou. 1893 založil v Litovli Rolnický akciový pivovar a 1897 Hospodářské družstvo. Od roku 1898–1903 vydavatel a šéfredaktor Selských listů v Olomouci, 1903–1924 Selské stráže v Litovli. Patřil k zakladatelům a vůdčím osobnostem agrární strany na Moravě.

Zdroj:

ČBS.Praha 1992.S.677.;Koudela Miroslav: Paměti obce Choliny.Olomouc, Danal 1996.S.34.;Šik, Lubomír: Litovelská výročí r.1997.Litovelské noviny, 1997, č.1, S.6–8.;'

Martin Strouhal *11. 4. 1907 - +2. 11. 1987
Místo narození: Zdětín
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel, Litovelsko, Prostějov, Senice na Hané, Zlín
Obory působení: spisovatel, učitel
Anotace:

Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní u Bati ve Zlíně. V roce 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci. Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil v letech 1930–1932 a též se zde ženil. V roce 1933 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře . Jako odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol v Senici na Hané a v Litovli.
Od studijních let psal poezii a vydával ji pod pseudonymem Mars Ždětínský. Sbíral a zpracovával místní pověsti ve všech učitelských působištích, ale také pohádky a báje. Rodnému kraji věnoval Báje a pověsti (1944), které ilustroval loštický malíř Hugo Šilberský (1920–1974) a po válce v roce 1947 vyšla kniha Kytice pověstí. Byl členem Kola moravských spisovatelů v Brně a místopředsedou Sdružení spisovatelů z Hané se sídlem v Olomouci.. V roce 1945 vydal tiskem svědectví o svém věznění v Osvětimi v období 1941–1942.. Korespondenci Petra Bezruče s některými kulturními pracovníky Litovelska i osobní vzpomínky na básníka uveřejnil v publikaci Neznámý poutník (1968). Kulturní a přírodovědné zajímavosti Litovelska publikoval v drobných publikacích, které vycházely od roku 1933 také časopisecky. Od konce sedmdesátých let minulého století vydal čtyři básnické sbírky: Plamen v prázdnu, Z tisíce klíčků, Země milovaná, Loučení s Vilémem Závadou.

Zdroj:

-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, S. 100. Kulturní pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986–1987, č.23–24, S. 54.
Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993.

Fotky:
Jiří Straka *15. 11. 1923 - +7. 2. 1950
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Lisabon (Portugalsko)
Místa pobytu: Brusel (Belgie), Londýn (Velká Británie), Olomouc, Praha
Obory působení: houslista, hudebník, učitel hudby
Anotace:

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Tzv. „zázračné dítě“, již ve třech letech hrál na veřejnosti, v' letech se stal žákem prof. konzervatoře v Praze Jana Mařáka, od r. 1932 se jeho výchovy ujal Jaroslav Kocián. V 9 letech poprvé vystoupil s Českou filharmonií. V r. 1931 se rodina přestěhovala do Prahy. V Olomouci se geniální houslista objevil již jen na koncertě Žerotína 23. 9. 1935, kde vystoupil doprovázen sestrou Ljubou. Od r. 1938 žil v cizině. 1938 vyhrál v Londýně Fieschovu soutěž, 1939 přijal místo soukr. učitele hudby belgické královny Alžběty v Bruselu. 1942 vystoupil s ČF v Praze.

Zdroj:
  • t-: Památce zapomenutého rodáka. Kdy, kde, co v Olomouci, 1987, listopad, S.34–35.;.
Poznámka:

Hodolany jsou částí města Olomouc.

Eugen Stoklas *11. 11. 1882 - +11. 3. 1963
Místo narození: Příbor
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Holešov, Litovel, Olomouc, Praha, Valašské Meziříčí
Obory působení: básník, dramatik, historik, pedagog středoškolský
Anotace:

Pocházel rodiny známého výtvarníka a pedagoga Eduarda Stoklase. Maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a poté v Praze moderní filologii na UK. Zprvu působil jako středoškolský profesor V letech 1907–1909 učil češtině na němec. obch. akademii v Olomouci, působ. na RG v Holešově a Val. Meziříčí, od r. 1909– l963 v Litovli, střed. prof. na G v Litovli 19O9–1941, učil češtinu a němčinu. Založil loutkové divadlo v Července u Litovle. Sbíral pověsti z Hané a Litovelska. Zajímal se o lidový kroj.

Zdroj:

Z díla: Kytička pověstí z Litovelska.Il­.A.Kučera.Lito­vel, Musejní rada 1929.63 s. Minulost.Verše­.Litovel, vl.n.1933.113 s.

Biografie: Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP 1987.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku. 1937. Rusínský, M.: Průkopník rozhlasové estetiky.-In: Osmdesát let gymnásia J.Opletala v Litovli.Litovel 1981, S.101–103. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 126.

'

Fotky:
Cyril Stejskal *31. 12. 1890 - +10. 9. 1969
Místo narození: Štarnov
Místo úmrtí: Liberec
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: psycholog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

V roce 1910 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích na KU v Praze se začal zajímat o studium osobnosti dítěte. Působil na pražských gymnáziích, kde vyučoval latinu a francouzštinu. Hlubší odborný zájem prokázal nejen získáním doktorátu filozofie, ale především svou badatelskou činností v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie.

Zdroj:

Musil, J. : Doc. PhDr. Cyril Stejskal (1890–1969). In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovanské gymnázium 1997. S. 121–125. Kovaříčková-Jedličková, E. : Návrat C. Stejskala. In: Primum. . . S. 125–127. Fotografie.

Josef Staroštík *21. 5. 1862 - +23. 12. 1929
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Obory působení: odborný spisovatel, politik
Anotace:

Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). Věnoval se hospodářskému zvelebení rodného Litovelska. Zřídil četné zeměděl. podniky (pivovary, sladovny apod.). Odborný spisovatel, národní pracovník, pomáhal budovat české školství. Působil v Rolnické jednotě, za stranu lidovou pokrokovou byl r.1807 zvolen říšským poslancem, přestoupil pak do nové založené strany agrární, za ni byl 1906–1913 poslancem moravského sněmu. Jako politický vůdce byl v čele národnostního boje.

Zdroj:

Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S..17–18;. Šik,Lubomír: Litovelské osobností. CD-R. 2008.

Václav Socha *20. 10. 1851 - +8. 12. 1937
Místo narození: Mikšovice
Místo úmrtí: Litovel
Obory působení: mecenáš, starosta města Litovle
Anotace:

Od 11.1.1900 první český starosta města Litovel. Vzdal se úřadu 9.8.1914.Bojovník za českou Litovel, mecenáš kulturních i sociálních aktivit.Na jeho počest postavena v parku pamětní deska.Město mu věnovalo na novém hřbitově čestnou hrobku.

Zdroj:

Šik, Lubomír: Litovalské paměti. Litovel 1994. Šik, L. : Litovelská výročí roku 1997. Litovelské noviny, 1997, č. 1, S. 6–8. ;

'

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5