Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 104
Milan Balabán *3. 9. 1929 - +4. 1. 2019
Místo narození: Boratín (Ukrajina)
Místo úmrtí: Libice nad Cidlinou
Místa pobytu: Praha, Zábřeh
Obory působení: básník, kněz, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Po maturitě na gymnáziu v Zábřehu r. 1948, studoval v letech 1948–1952 na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze. Postupně byl vikářem a poté farářem v českobratrských sborech v Šenově, Strmilově, Semtěši, Praze – Radotíně. V roce 1969 studoval na Ekumenickém institutu v Chateau de Bossey ve Švýcarsku. V roce 1974 byl zbaven státního souhlasu ke kněžské službě a do roku 1990 pracoval v různých povoláních(úředník, pomocný dělník, uklízeč). Od roku 1990 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze, od r. 1995 přednáší na teologické fakultě tamtéž,kde byl jmenován v témž roce profesorem. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, pořádal bytové semináře, soukromě vyučoval hebrejštinu. V letech 1987–1993 spolupracoval s Local Examinations Syndicate for Religious Studies při oreganizování dálkového studia teologie. Byl členem překladatelské skupiny pro Starý zákon, která připravovala český ekumenický překlad Bible ( 1968–1985), je členem redakčních rad řady křesťanských časopisů. Je editorem edice Rosa na ratolestech: z odkazu evangelických kazatelů nakladatelství Kalich. Uspořádal sborník k 70 tinám L.Hejdánka, je zastoupen v mnoha sbornících. Odborné publikace vydával už v samizdatu. Pod pseudonymem Karel Flossman vyšla v roce 1989 " Moudrost se Starém zákoně. Na svém kontě má přes deset knih. Básnickou tvorbu z let 1953–2003 přinesl titul Hudba pro pozůstalé (Torst, Praha 2006), který obsahuje 55 básní a nekolik kreseb. Žil v Praze.

Zdroj:

LES – In: Salon č.504, 1.2.2007. Literární příloha Práva.

Poznámka:

univ.prof. ThDr. Milan Balabán

František Balcárek *17. 10. 1846 - +22. 1. 1902
Místo narození: Postřelmov
Místo úmrtí: Luleč
Místa pobytu: Ústí nad Orlicí, Vranová Lhota
Obory působení: hudební pedagog
Anotace:

V letech 1865–1869 soukromým učitelem na internátní německé škole J. Böhma v Ústí nad Orlicí, poté učitelem v Lulči, od 1885 nadučitelem do r. 1900. V r. 1887 předsedou Učitelské jednoty, od r. 1900 její čestný člen. V letech 189–1899 předsedou okresní školní rady. Pedagogické články publikoval v časopise Komenský (1882, 183, 185, 1902), ve Vyškovských novinách (1899/č. 21–23). V majetku jeho dcery paní Milady Tvrdé z Lulče je pozůstalost. Můj deník (1868–1886).

Zdroj:

ČSHS 1.díl, Praha 1963;
Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, Týneclé listy, č.6/2007, S.6.;

Leopold Beneš *6. 11. 1853 - +23. 9. 1921
Místo narození: Loštice
Místo úmrtí: Loštice
Místa pobytu: Loštice
Obory působení: kulturní pracovník, učitel
Anotace:

Učitel a organizátor českého veřejného a kulturního života v Lošticích. Člen loštického obecního výboru.

Zdroj:

Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.7.

Ladislav Beníšek *15. 7. 1905 - +4. 6. 1977
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Litoměřice
Místa pobytu: Brno
Obory působení: hudebník, chemik, pedagog vysokoškolský, skladatel
Anotace:

Pracoval v armádě, spoluprac. s čsl. zahranič. odbojem. 1951–53 ved. spec. chemic. katedry na Vojenské tech. akademii v Brně. Hudebník-klavír, složil orchestrál. doprovody k sokolským cvičením. Tiskem vyšly „Nové směry“. Autor učebnic pro střední průmyslovou šk. chemickou.

Zdroj:

Literární místopis Přerovska -OA Přerov 1982.;.

Emerich Beran *17. 10. 1868 - +11. 3. 1940
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Lublaň (Slovinsko)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: hudebník
Anotace:

V Olomouci studoval na nižším něm. gymnáziu do r. 1884, v té době se též soukromě učil na klavír, housle a violoncello. Používal pseud. Berov.

Zdroj:

ČSHS.1.Praha 1963, S.84.;

Miroslav Berka *2. 3. 1940 - +15. 3. 1995
Místo narození: Rohatec
Místo úmrtí: Lipník nad Bečvou
Místa pobytu: Lipník nad Bečvou, Olomouc, Přerov
Obory působení: redaktor
Anotace:

Narozen na Hodonínsku. Redaktor Hanáckých novin – Přerovsko.

Zdroj:

vizitka/1993.;­.Vzpomínka od sestry Elišky Semeniukové. Hanácké noviny Olomouc 2.3.1996.Foto­grafie.

Josef Bezděčka *4. 1. 1921 - +18. 4. 1996
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Beroun, Bruntál, Norsko, Olomouc, Praha, Šumperk, Uničov, Zlín
Obory působení: kněz, odborný publicista, spisovatel, vlastivědný pracovník
Anotace:

Absolvoval gymnázium v Litovli, poté studoval na Husově bohoslovecké fakultě v Praze (v období protektorátu za ztížených podmínek), 1942 totálně nasazen v Norsku, u polárního kruhu, kde stavěl zajatecké tábory. Vrátil se po dvou letech s omrzlinami prstů na nohou. Po návratu byl tajně vysvěcen za faráře a nastoupil své první místo v Berouně v Čechách, pak následoval Zlín. Po válce byl přeložen do Šumperka, kde bylo třeba obnovit církevní život. V roce 1946 se zde oženil. V roce 1949 byl povolán do Olomouce a tam svoji činnost faráře Církve československé ukončil. V roce 1951 byl odveden do prezenční služby v armádě a byl zařazen k jednotce PTP neboli k tzv. černým baronům. V roce 1952 se vrátil a byl mu odebrán státní souhlas k výkonu funkce faráře. Musel nastoupit jako dělník do Moravských železáren v Olomouci. Záhy se stal ředitelem Závodního klubu MŽ. Přičinil se i o vznik výtvarné skupiny Ohnisko. Na počátku roku 1968 byl zvolen předsedou podnikového výboru ROH. V tu dobu také zdárně dokončil novinářský postgraduál v Praze. V době normalizace bylo vedení odborů rozpuštěno a byl tak převeden na střežené oddělení VTEI. Krátce poté dostal v srpnu 1972 těžký infarkt myokardu a po roce nemocenské mu byl přiznán částečný invalidní důchod s možností pracovat 5 hodin denně. V této době se vrátil k vlastivědné práci. V roce 1981 když odešel do důchodu, odstěhoval se s manželkou do Uničova. Po roce 1989 se vrátil ke svému poslání a původnímu povolání. Dlouhá léta pobýval ve státních archivech v Olomouci, Litovli, Bruntále. Byl badatelem, který dokázal maximálně vytěžit prostudované materiály pro historickou práci. Hodiny, které strávil v knihovnách, hlavně v olomoucké vědecké knihovně, by vydaly samy o sobě několik let. Zabýval se i překlady. V devadesátých letech hojně publikoval. Psal pro církevní periodika Český zápas a Teologickou revui. Více jak 23 let psal do Severní Moravy, Vlastivědných listů, ročenky Okresního archívu v Olomouci. Zemřel 18. 4. 1996 v Litovli. V po¬zůstalosti je mnoho strojopisů uložených v SVKOL. Posmrtně vyšel jeho historický román v nakladatelství Memoria Jen pro havraní smích (1997). Kniha pojednává o osudech hradu Sovince a jeho majitelích.

Zdroj:

Balatková, J. : Josefu Bezděčkovi k narozeninám. Střední Morava, 2, 1996, č. 2, S. 128–130. (Bibliografie prací, foto). Bezděčková, Věra: Josef Bezděčka, literát a publicista. In.: Z paměti literární Olomouce/2. Olomouc VSMO 2006.S.165–166. (foto). Ševčíková, Hana: Lednová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2021, č. 1.

František Brzobohatý *11. 12. 1838 - +29. 12. 1914
Místo narození: Luhačovice
Místo úmrtí: Lipník nad Bečvou
Místa pobytu: Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: básník
Anotace:

Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863.

Zdroj:

Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., .

Jan Bundil *30. 7. 1908 - +13. 8. 1999
Místo narození: Luběnice
Místo úmrtí: Luběnice
Místa pobytu: Lutín, Olomouc, Praha, Těšetice
Obory působení: kronikář, písmák, vynálezce
Anotace:

Vyučil se a vystudoval dřevařskou průmyslovou školu v Olomouci, v době hospodářské krize odešel pracovat do firmy Sigmund v Lutíně, kde se stal technikem a později konstruktérem. Řídil stavby velkých studní , zařízení pro rafinerii nafty, projektoval a stavěl velkou světelnou nyní tzv. Křižíkovu fontánu v Praze, ale i fontány v jiných městech. Zabýval se projekty různých zavlažovacích zařízení. Od roku 1945 publikoval své znalosti z oboru v desítce knih a katalogů. Je autorem učebnic Mechanizace zemědělství pro pěstitelský a chovatelský obor, a knih k mechanizaci zahradnictví, zavlažování a čerpání vody. O výzkumech a praktickém využití těchto projektů psal do časopisů: Náš chov, Mechaniyace zemědělství, Zemědělské stroje, Ovocnářství a zelinářství, , Milotický hospodář, Strojírenství. Volný čas plně zasvětil vlastivědné a kronikářské práci. Dvacet let vedl společnou kroniku Lutín-Luběnice, pět let kroniku Luběnic. Založil kroniky luběnické školy, JZD Luběnice-Lutín, důchodců Sigma UP Olomouc a svůj podíl má i na zápisech do kroniky farního úřadu v Těšeticích. Jeho kroniky jsou psány kaligrafickým písmem a ilustrovány autorem. Sbírá také lidové pověsti a fólklor v písních. Publikuje ve sbornících Náměšť na Hané a okolí, Rok na Hané, též v regionálním tisku. V září 1997 byl hostem Literární kavárny v Okresní knihovně Olomouc.

Zdroj:

Tichák, Milan: Písmák, kronikář a bývalý vynálezce Jan Bundil…Hanácký den, r.9, č.114.;

Fotky:
Jan Burian *7. 5. 1884 - +12. 7. 1977
Místo narození: Bouzov
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc
Obory působení: sbormistr
Anotace:

Narozen ve Hvozdečku u Bouzova.

Abs.uč.ústav v Brně r. 1903, učitel na Litovelsku, ředitel školy v Litovli.Sou­kr.hud.teorii u A.Petzolda v Olomouci.1932–1949 sbormistr Dělnického pěvec.sdružení v Litovli.Na popud L.Janáčka sbíral lid.písně na Litovelsku.

Zdroj:

Hudba na Litovelsku a Konicku. In: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Přerov 1942. S.651–666.. Biografie: Československý hudební slovník. I. Praha SHV 1963. S.155.; Stárek, Z.: SČS I. Praha, Div.ústav 1982. S.63.

Poznámka:

Hvozdečko je dnes součástí obce Bouzov.

Joannes Capeta *18. 1. 1652 - +6. 11. 1723
Místo narození: Telč
Místo úmrtí: Luže
Místa pobytu: Hradec Králové, Olomouc, Opava, Praha, Vratislav (Polsko)
Obory působení: kněz řádový, pedagog vysokoškolský, rektor akademie, rektor koleje
Anotace:

Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže)

Zdroj:

Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2.

Tomáš Čep *3. 9. 1888 - +17. 10. 1959
Místo narození: Želechovice
Místo úmrtí: Leopoldov (SR)
Místa pobytu: Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha
Obory působení: sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně.

Zdroj:

Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.;

Poznámka:

Prof. PhDr. Tomáš Čep

Jan Čermák *23. 5. 1854 - +26. 3. 1940
Místo narození: Havlíčkův Brod
Místo úmrtí: Lázně Bělohrad
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: filolog
Anotace:

Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany.

Zdroj:

Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;.

Josef Černý *16. 7. 1907 - +14. 12. 1991
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Loštice
Místa pobytu: Horní Lhota, Loštice, Olomouc
Obory působení: kněz, náboženský spisovatel
Anotace:

Narozen v Čechovicích (n. část města Prostějov).

Zdroj:

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.128. Vzpo­mínky Jindřicha Geprta (1915) z Loštic. Rkp.

Poznámka:

Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen 5. 7. 1935. Poté působil v Lošticích. Od r. 1942 v Horní Lhotě. Psal různé články do Lidové demokracie a náboženského tisku.

Jan Červinka *17. 5. 1895 - +9. 7. 1973
Místo narození: Loštice
Místo úmrtí: Loštice
Obory působení: hudební pedagog, hudebník, kapelník
Anotace:

Syn kapelníka Červenkovy kapely. Otec Jan Červinka 1858–1948. Jan ml. hrával na klarinet, pikolu, flétnu,, saxofon a křídlovku. také uměl hrát na harmoniku. Vyučoval mládež hře na hudební nástroje. V roce 1959 předal kapelu Františku Vyroubalovi.

Zdroj:

Fialek, Petr: Loštice ve fotografii. Mohelnice 2007. S.32.

Oldřiška Čočková *30. 3. 1921 - +18. 5. 1991
Místo narození: Kopřivnice
Místo úmrtí: Lipník nad Bečvou
Místa pobytu: Lipník nad Bečvou, Přerov, Velká Bystřice, Veselíčko
Obory působení: folkloristka
Anotace:

V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ".

Zdroj:

Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119..

Břetislav Dadák *6. 5. 1936 - +19. 5. 2014
Místo narození: Liptál
Místo úmrtí: Liptál
Místa pobytu: Kroměříž, Lanškroun, Olomouc, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín
Obory působení: ilustrátor, muzejník, výtvarník
Zdroj:

Fabián, J.-Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 70.; Osobnosti střední Moravy – kalendář výročí 2021. S.24.

Rudolf Dratva *12. 9. 1922 - +30. 3. 1986
Místo narození: Zdounky
Místo úmrtí: Luhačovice
Místa pobytu: Brno, Luhačovice, Olomouc
Obory působení: dirigent, hudební pedagog, sbormistr
Anotace:

Narozen v obci Divoky (nyní místní část města Zdounky). Absolvoval FFUP v Olomouci a JAMU v Brně. Učil ve školách na Zlínsku a od roku 1959 působil v Luhačovicích, kde byl zakladatelem, dirigentem a vedoucím Pěveckého sboru Leoše Janáčka.

Zdroj:

Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.98.;.Fabián, J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na vychodní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 87.

Štěpánka Drkošová *27. 3. 1902 - +1. 5. 1989
Místo narození: Loštice
Místo úmrtí: Loštice
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: ochotnická herečka, učitelka
Anotace:

Studovala v Olomouci a poté působila jako učitelka ručních prací a ve volném čase hrála divadlo . Členka JDO v Lošticích.

Zdroj:

Fialek,Petr: Loštice ve fotografii do roku 1948. Mohelnice 2007. S. 30.

Alexandr Jaroslav Dubec *22. 2. 1863 - +8. 1. 1888
Místo narození: Dubicko
Místo úmrtí: Lukavice
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: spisovatel
Anotace:

V r. 1882 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval bohosloví v Olomouci, před prvním svěcením pro své vlastenecké názory a neshody odešel do Prahy na práva. Těžce se zde probíjel, onemocněl tbc, 1887 se léčil v nemocnici v Praze, pak odešel k bratrovi do Lukavic. V 19 letech začal publikoval v olom. čas. Pozor črty a obrázky z morav. venkova/Na dušičky;V lomech/. od r. 1885 přispíval do Našince a alm. Zora. Ve svých knihách věren prostředí i žánru. Psal do stud. čas. Háj v 1880–81 pod pseud. Oldřich Černohorský. Pseudonym A. J. Dubec zvolil podle rodiště.

Z díla: Přátelé světla.P., 1884./pod.vl.jm­./;Ze zlatých dob Moravy.Přerov, 1885./pod.pse­ud.Dubec a.j./;Pod tichými krovy.Velké Meziříčí 1886;

Zdroj:

Lexikon české literatury.Sv­.1.Praha, Academia 1985, S.608.;Vopravil, J. Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.832..Fotogr.PKK 1988.Olomouc OK 1987.;.

Romuald Dubový *7. 2. 1856 - +22. 8. 1896
Místo narození: Šumvald
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Olomouc, Opava, Praha
Obory působení: básník, právník, překladatel, publicista, spisovatel, veřejný činitel
Anotace:

Pocházel ze selské rodiny Filipa D. Po studiích na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1876, pokračoval ve studiu práv na UK v Praze. Po promoci v r. 1879 nastoupil na právnické místo v Opavě, po nedlouhé praxi u zemského soudu se stal advokátním koncipientem a posléze samostatným obhájcem. Zapojil se do veřejného života ve prospěch českých politických stran. Už za studií psal lyriku. Užíval pseudonym Romuald Rakovec a jako překladatel uváděl do české literatury básnickou tvorbu jihoslovanskou a ukrajinskou.

Zdroj:

BSSSM, seš.4 (16.).Ostrava 2003. S.30.

Poznámka:

JUDr. Romuald Dubový

pseudonym: Romuald Rakovec

Zemřel v Unčovicích (n.m.č. Litovle)

Ladislav Dvořáček *2. 8. 1912 - +22. 10. 1991
Místo narození: Lipník nad Bečvou
Místo úmrtí: Lipník nad Bečvou
Místa pobytu: Brno, Lipník nad Bečvou
Obory působení: malíř, učitel
Anotace:

Malíř a učitel v Lipníku nad Bečvou, soukromě studoval v Brně u Fr. Hlavici.

Zdroj:

Toman, P.: NSČSVU 1947.I, S..185.;. http://www.mesto-lipnik.cz/…a/osobnosti/

Jaroslav Fiala *3. 4. 1921 - +22. 3. 1993
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovelsko
Obory působení: učitel
Anotace:

Syn Libora Fialy, st. (1876–1963). Jako učitel působil na 15 místech tehdejšího litovelského okresu. Sběr lid. písní využíval k úpravám pro klavír či dětské sbory. Rukopisná sbírka i s celou pozůstalostí je uložena v ZUŠ Litovel.

Zdroj:

Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995. U doc.Kla­pila.S.26–27.

Libor Fiala *2. 1. 1876 - +1. 1. 1963
Místo narození: Dubčany
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Kojetín
Obory působení: hudebník, sběratel lidových písní
Anotace:

Po skončení jednotřídky se vyučil kupcem v Litovli. Z prvních úspor si zakoupil koncertní citeru a naučil se na ni hrát. V té době začal sbírat lidové písně z Litovelska a Kojetínska, které upravoval pro citeru. R.1916 se vrátil do Litovle, koupil dům a zařídil obchod. Napsal několik tanečních skladeb. Vychoval 4 syny a ve všech se snažil podnítit lásku k lidov. písni.Nejvíce se sběratelské činnosti věnoval syn Jaroslav. Spolu se synem uspořádalsbírku Ketečke hanáckých pěsniček. Je i s pozůsatlostí uložena v ZUŠ Litovel.

Zdroj:

Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl. práce. FFUP Olomouc 1995.

Poznámka:

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1963

Gustav Frištenský *10. 5. 1879 - +6. 4. 1957
Místo narození: Křečhoř
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brno, Litovel
Obory působení: zápasník
Anotace:

Narozen v obci Kamhajek u Kolína (n. Křečhoř).Rodiče Alois a Katečina měli šest dětí: Anna, Gustav, Karel, Josef,, František a Pavlína. Když vyšel obecnou školu vyučil se řezníkem. Jako tovaryš pracoval v Brně, kde chodil také cvičit do Sokola. V brněnském atletickém spolku Hellas získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na turnajích, první zápas jako amatér uskutečnil v r.1899 a hned napoprvé zvítězil. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce 1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později mistrem Rakouska-Uherska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů a ani jednou neprohrál. Dále již následovala čin-nost na profesionální dráze. R.1906 vystupoval v Litovli v programu Kellnerova cirkusu, jako vítězi zápasů mu poslala kytici s vyšitou stuhou Miroslava Ellederová, dcera sládka z pivovaru, kterou si vzal r.1908 za manželku. Manželka jej pak provázela při cestách a zápasech v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě, Rize, později v Paříži, Marseille, Alžíru, na Kanárských ostrovech. V roce 1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými výkony získal přízeň amerického publika. Tam měla úspěch i jeho žena. S krajanskými organizacemi v New Yorku a Chicagu pořádala dobročinné akce a na všech zpívala národní písně moravské. V roce 1919 reprezentoval naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn profesionálního mistra Evropy na-stoupil ve svých padesáti letech – v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil 40 let, vítězil ještě po své padesátce. Kolem roku 1925 pronajal (spolu s bratrem Františkem) větší statek v Lužici u Šternberka, který ale musel po zabrání Sudet opustit. Jeho atletická postava lákala i filmové tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat. Přátelil se také s Petrem Bezručem a Aloisem Jiráskem. Bydlel v ulici, dnes po něm nazvané. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou rodinám postiženým nacistic-kou perzekucí vězněn. Ke kuriozitám válečné doby patří soud se zápasníkem Motykou. Frišten-ský jej r. 1923 porazil a zesměšnil, dřívější „vlastenec“ se za války dal k Němcům, r. 1943 podal na Frištenského žalobu a žádal bolestné 230.000 K za tehdejší zápas. Soud směšnou žalobu odmí-tl, když Frištenský prokázal, že zápas neměl národnostní motiv – oba zápasníci se chlubili češ-stvím! Jenže Motykova žena žalobu obnovila, když byl v únoru 1944 Frištenský zatčen gestapem. Byl souzen za spolupráci s ilegálním národním výborem v Olomouci, na podporu postižených rodin věnoval přes 100.000 K. Jenže prostředník Cingroš byl zrádce.
Ze čtyř obžalovaných byli tři ve Vratislavi odsouzeni k smrti, Frištenský pro nedostatek důkazů vrácen do Olomouce, odkud měl jít do Mauthausenu. Zachránil jej úplatek manželky, ta pak po nervovém vypětí zemřela v březnu 1947 ve věku pouze 58 let. I po válce ještě exhibičně zápasil., titul zasloužilého mistra sportu obdržel v roce 1956. Mecenáš litovelského sportu Gustav Frištenský zemřel v Litovli až 4.4.1957, profil tehdejších představitelů města vykresluje oficiální odpověď na dotaz pojišťovny o prošetření jeho majetkových poměrů. MNV nejprve vyčíslil od-hadní cenu vily a dále uvedl: „Frištenský nebyl nikde zaměstnán a MNV není jasné z jakého zdroje žil a to tím více, jelikož pan Frištenský velmi často se projížděl ve svém vlastním autě, což je jistě v dnešní době dosti drahý sport. Čest práci.“ Jeho životu je věnována nedávno vydaná monografie Břetislava Dytricha S po-zdravem síle zdar Gustav Frištenský. Pamětní bronzová deska na vilce v Litovli v ulici Frištenského, kde mistr žil od roku 1909 až do své smrtí, byla nákladem rodiny Frišten-ských zasazena v roce 1997.

Zdroj:

Šik, L. : Litovelské osobnosti. 2003. ( CD-R).

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5