Osobnosti Moravy.eu

Pochází z herecké rodiny. Začínala jako baletka Středoslovenského divadla v Trnavě (1938), zpěv studovala u Jarmily Vavrdové. Zpívala v Pražské Unitarii (1939) a následně v Moderním divadle na Žižkově (1940). V roce 1942 nastoupila jako první subreta do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po válce dostala angažmá v olomouckém divadle (1946/47), ale zanedlouho byla nucena kvůli nemoci pěveckou kariéru načas přerušit. K divadlu se vrátila až v roce 1949, kdy se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, kde se usadila natrvalo. Na operní a operetní scéně ostravského divadla vytvořila množství hlavních postav, vystupovala v rozhlasových i televizních pořadech, estrádách a koncertech. V roce 1982 odešla do důchodu, avšak svou pěveckou kariéru zakončila až později, ostravskému publiku se představila ještě v mnoha rolích. V roce 1999 jí bylo na návrh Herecké asociace uděleno ocenění Senior prix za celoživotní uměleckou práci.

Hudební kultura na Ostravsku.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník. 1.díl. Praha 1963. http://www.seniortip.cz/?…

Dcera J. Wankla, manželka učitele a etnografa Františka Bakeše. Sbírala lid. písně a tance, konala přednášky, pořádala národopisné výstavy a slavnosti. Sestavila s manželem staré obřadné tance „Královničky“, vydala k nim návod. Publikovala mj. v ČVSMO. Propagátorka Sokola. Zakladatelka spolku pro ochranu zvířat Živa.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV, 1963, S.63.; Wurmová, J.: Lucie Bakešová.ČVSMO, 1934, S.50–51. Bakešová, L.: Dětské hry tělocvičné na Moravě.=Český lid 3, 1894, S.22–28.

Jeho otec byl houslovým virtuózem, a tak předal všem svým dětem nejen lásku k hudbě, ale i talent. Od dvanácti let hrával s dechovkou a zpíval. Po základní škole šel do učení na knihaře pro Moravské tiskařské závody v Olomouci a za svoji práci byl v té době vyznamenán odznakem „Odborářská miliarda „ bylo mu 21roků. V 15 letech nastoupil Ládík do orchestru „Meteor“ při osvětové besedě v Nemilanech, kde hrál na kytaru a zpíval. Přivedla jej tam paní Alexandrovská, vychovatelka z učiliště, která zde působila jako zpěvačka. Po rozpadu tohoto hudebního uskupení byl pozván do orchestru „Chrobáci“, na kytaru a sólový zpěv. Působil zde téměř dvacet let. Při zaměstnání se rozhodl vystudovat čtyřletou konzervatoř pro pracující. Zde jej studijně vedla prof. Zatloukalová. V MTZ působil do roku 1981 a pak přešel do podniku Kovo-dřevo, kde se nadále věnoval svému oboru až do roku 2000. Ve volném čase se plně věnoval hudbě. Byl vedoucím umělecké agentury EURO VOCAL, kde působil do roku 2016. Své děti také vychovával k lásce v hudbě a též podědily nadání k muzicírování. Jubilující je znám mezi hudebníky nejen v Olomouci, ale i po celé Moravě, obzvláště živým imitováním zpěváků, a to tak věrohodně, že jej publikum mnohdy podezřívalo z playbacku. Zpěv byl jeho hlavní doménou. Dodnes je muzika pro něj velké fanatikum. Provádí hudební produkce ke všem příležitostem, hraje k tanci i k dobré náladě, o svatbách, jubileích, firemních večírcích, promoakcích, také v klubech pro seniory i jinde. Posloupnost jednotlivých kapel: Meteor – Chrobáci – Tango Expres – Euro Vocal.

Osobní setkání a vizitka. www.balagemusic.estranky.cz http://otavinka.blog.cz/…-seniorklubu výměna řada meilů květen 2023 Osobní setkání v Rockové cukrárně a kavárně 21, Masarykova 36 dne 1.6.2023 od 9:30–13.00 h.

Rodák.Působil v Praze. Spolu s manželkou Šárkou Bartoškovou (1924–1982) autor Filmových profilů I., II. Působil na Katedře divadelní a filmové vědy FFUK v Praze.

Ilustrovaná encyklopedie.I­.Praha, Encyklopedický dům 1995.S.114.

PhDr. Luboš Bartošek, CS.

Studoval na státní průmyslové škole v Brně a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1913–1919 se stal prof. architektury na vídeňské Akademii. Na přelomu století se stal protagonistou středoevropského modernismu. Jeho největším dílem je budova Národní banky ve Vídni. Mimo jiné navrhl Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku. a stavěl je v letech 1908–1910 a 1928–1929.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy I.Vyd.1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.18.

Působil jako učitel měšťanské školy chlapecké. V červenci 1939 utekl do Polska a po dobu 2. světové války bojoval spolu s generálem Ludvíkem Svobodou. Vrátil se v hodnosti pobočník majora a pracoval pak na generálním štábu, povýšen na podplukovníka. V březnu 1950 byl zatčen a odsouzen na rok za údajně nezodpovědnou manipulaci s tajnými materiály a k ztrátě hodnosti. Po výkonu trestu pracoval v Praze ve Škodovce jako dělník. V roce 1952 se na výzvu provokatéra pokusil o útěk za hranice, byl zadržen a odsouzen na dvacet let a jeho dcera Dana na poloviční dobu. Oba byli propuštěni na amnestii 9.7.1960. Vrátil se do Škodových závodů jako dělník a zůstal tam až do důchodu. V roce 1963 byl rehabilitován, ale pouze za první trest a byla mu vrácena vojenská hodnost. V červnu 1968 přednášel plukovník Bedřich v Litovli o práci s generálem Svobodou.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R 2008. Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. S.7. Šev­číková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2011, č.12.

Udržoval srdečné styky se svým mecenášem, bratrem rakouského císaře, olomouckým arcibiskupem kardinálem Rudolfem, kterého vyučoval již jako 15 tiletého hře na klavír, hudební teorii a nauce o harmonii. Pro Rudolfovu intronizaci na kardinála (1820) zkomponoval Missu solemnis, již však dokončil až r. 1823 a pak teprve věnoval svému mecenáši.

MZK (generální katalog). ; Remeš, M.: Byl Beethoven v Olomouci ? – In: ČVSMO, XLV, 1932, S.265–267. ; Dvořák, J.: Občan Ludwig van Beethoven a jeho Missa solemnis. – In: Středisko VSMO. 1987–1988, č.11, S. 141–150.;

Učitel a organizátor českého veřejného a kulturního života v Lošticích. Člen loštického obecního výboru.

Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.7.

Pracoval v armádě, spoluprac. s čsl. zahranič. odbojem. 1951–53 ved. spec. chemic. katedry na Vojenské tech. akademii v Brně. Hudebník-klavír, složil orchestrál. doprovody k sokolským cvičením. Tiskem vyšly „Nové směry“. Autor učebnic pro střední průmyslovou šk. chemickou.

Literární místopis Přerovska -OA Přerov 1982.;.

V roce 1923 absolvoval Českou reálku v Olomouci, poté studoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde promoval v roce 1928. Krátce pracoval u firmy Baťa ve Zlíně jako učitel a redaktor firemního časopisu. Za války a po válce pracoval v zemědělství v rodišti. Po roce 1945 se věnoval zemědělské politice v obci. Nejvíce známým se stal jako člen Moravského kola spisovatelů v Brně, působil také v tisárnách Novina v Brně. V roce 1939 vydal lyrickou sbírku básní „Mimo rodnou zem“ a v roce 1941 " Věčná květěnství. Obě sbírky jsou vyznáním lásky k rodnému kraji. V letech 1927–1937 publikoval odborné články v Selských listech (o mlékárenské výrobě, půdě, orbě i o významných osobnostech obce. Jeho literární pozůstalost uložena u dcery Oldřišky Sigmundové, bytem Velký Týnec 159.

Burešová, Jana: Paměti obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Olomouc 1998.S.62–63. Rukopisy, poznámky a j. materiály z pozůstalosti.

Moravská Loděnice, část obce Bohuňovice

Znalec dějin moravské farmacie a lékárnictví, člen Muzejního spolku v Brně. Od r.1923 učil v Brně na VŠ zvěrolékařské, 1926 sbírka receptů veterinární mediciny. Od r. 1927 lektorem příprav léků na VSZ, 1939 –1945 v Olomouci. Autor odb. publikací.

Skutil, Jan: Památce PhMr.L.Bílka.Vlas­tivědný věstník moravský, 25, 1973, č.1., S.52.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.17.;.

Zabývá se zejména tvorbou interiérů a desingem nábytku ve vlastním ateliéru STUDIO „i“, člen Obce architektů, člen AIT. Publikační činnost v Technickém magazínu 1985, Rozhledy 1988, Desing 1989 ad.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.27.;.

Výborný běžec, atlet – vytrvalec, začínal v SK Olomouc r. 1933, trenér O. Dostál. Poté Sokol Olomouc 1934 – 1942. Závodil za SK Olomouc a pak Sokol Olomouc. R. 1936 Mistr republiky na 5000 m a 10 km a dvojnásobným vítězem závodu v silničním běhu na 10 km Běchovice-Praha v letech 1936 a 1939. Reprezentoval v jednom utkání r. 1936 proti Rakousku v Praze na 5000 m a doběhl druhý. Účastnil se OH r. 1936 v Berlíně, kde 17. v běhu na 10 km.

Jirka, J.: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.53.;. Atletické listy, 39, 2007, č.6. ; Atletické listy, 39, 2007,č.22.;

Ředitel Střední pedagické školy v Přerově. Těžištěm jeho malířského díla jsou krajiny a drobná grafika.

Literární místopis Přerovska – SOKA Přerov;

V letech 1942–48 absolvoval VŠUP, VŠ architektury a pozem. stavitelství Praha, ped. fak. UP a FFUP Olomouc. Od r. 1946 odb. asistentem pro kresbu a malbu PdF UP, 1947–1951 půs. v oborech VV, deskript. geometrie a modelování. Vystavuje od váleč. let.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Ing. arch. Luděk Buriánek

Knihovník v Přerově a v Olomouci, knihov. instruktor na ministerstvu školství, redaktor časopisu Česká osvěta.

Z díla: Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky. Příručka pro veřejné knihovny.

Biografie: Kdy zemřeli…? 1937–1962. P., SK ČSSR 1962.

PhDr.

V roce 1920 absolvoval gymnázium v Hranicích, kde byl jeho otec Emil Cigánek prvním ředitelem v letech 1912–1933. Profesor techniky v Bratislavě, od r. 1953 akademik SAV, od r. 1962 člen korespondent. ČSAV. Autor spisů: Elektrické stroje (1949), Stavba elektrických strojů (1958), Elektrické přístroje spínací, ochrané a řídící (1956). V roce 1970 laureát státní ceny.

MČSE.I. Praha, Akademia 1984.S.687. (fotografie); Novotný, L.: Vypomínáme prof.ing. Ladislava Cigánka. Zpravodaj města Hranica lázně Teplice, 23, 1981, říjen, S.14–16.;

letech 1953–1958 působil jako pedagog na gymnáziu a od roku 1959– 1963 na Přírodopisné fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zasloužil se o zřízení katedry zoologie a antropologie. Člen našich a mnoha zahraničních vědeckých společností např. ČSA, HV ČSSA Praha. Od roku 1983 je držitelem medaile dr. A. Hrdličky za vědeckou práci a popularizaci antropologie, stříbrné medaile Pro merito UP Olomouc (1983). V současné době pracuje jako samostatný vědecký pracovník. Působí jako soudní znalec pro humanitní genetické paternitní expertízy a školitel.

Dílo: Publikoval na 130 odborných a vědeckých prací, přednášel na řadě sjezdů a konferencí antropologů. Bohatá je jeho činnost přednášková činnost v rozhlase a televizi.Od roku 1959 je držitelem patentu antropometrický pigmentometr. Autor a spoluautor řady odborných (1956).

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. ostrava 1973.S.353. Kdo je kdo v České republice 1994–1995. Praha 1994.S.75.

RNDr. Ladislav Crhák, CSc.

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Mgr. Ladislav Čechák

Působil v Olomouci od r. 1916 jako odborný lékař chorob kožních. Od r. 1920 byl vězeňským lékařem. Hojně publikoval v odborných časopisech. Přednášel v různých spolcích. Vedle svého povolání se pilně věnoval rostlinné fytopatologii. Člen VSMO. Fytologický herbář, obsahující četné unikáty odkázal olomouc. muzeu.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S.37–38.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1978, únor, S.15;

Maturoval na gymnáziu ve Strážnici r. 1934. Poté vystudoval teologii v Olomouci a r. 1939 byl vysvěcen. Jeho prvním místem byl Kostelec u Holešova, kde byl kaplanem. Po roce byl jmenován prefektem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Současně studoval filozofickou fakultu v Praze a po státních zkouškách se vrátil do Kroměříže, kde se stal profesorem na gymnáziu.

Krulichová, M.: O Autorovi. In: Slovo na dobrou noc. Chvojkovo nakl. 1997. Fabián, J.: – Ševčíková , H. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravy. 1. sv. A-Fi. Valašské Athény 2009. S.65. https://www.okobeskyd.cz/?…

Sólistka a členka opery v letech 1934 – 1940 v Městském divadle Olomouc, poté do r. 1942 v Ostravě, od r. 1942 do r. 1966 v ND Praha, 1960–69 učitelka zpěvu na konzervatoři v Praze, od 1966 v důchodu. Sopranistka. Zasl. um. 1963. ;Manželka režiséra O. Stibora.

BIO- ČTK, 15.3.1983.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959, S.89.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.68–69.; Kopecký, E.: Pěvci ND.Praha 1983.;ČBS.Praha 1992.S.99.;.

Kresba, grafika. výstavy v Opavě, Prostějově, r. 1990 v Praze. SV r. 1987 v Galerii pod podloubím v Olomouci a r. 1990 Na bidýlku v Brně, a v Divadle hudby v Olomouci. Žije a pracuje v Olomouci.

Zatloukal, Pavel: Protiklady Ladislava Daňka?=Hanácké noviny,1990, 13.11., S.4.; Valoch, Jiří: Ladislav Daněk.Hanácké noviny, 1990, 3.11., příl., S.1.;.

V roce 1974 absolvoval FFUP v Olomouci. Od roku 1985 pracuje v Národní galerii Praha, od r. 1993 generální ředitel NG Praha. Od dubna 1998 vedoucí Arcidiecézního muzea umění v Olomouci.

Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.94.

Syn rytíře a zem.advokáta, který měl v Jesenci u Konice zámeckou kapelu.Vliv kněze J.N.Schoena a hanácké lid.písně.Stud­.akad.G v Olomouci 1818–1820, lyceum r.1824, filosofii v Brně r.1821–23.Působil jako učitel hudby v Olomouci od r. 1830, od 1841 náležel k vlastenec.kruhu A.V.Šembery.Tvorba umělé písně a kytarových skladeb.Autor vlastenec.písní a písně Moravo, Moravo.

Axman, Emil: Morava v české hudbě 19. století. Praha 1920, S.21–26.
Československý hudební slovník. I. Praha, SHV 1963, S. 234–235. ;.