Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Rokytnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boršice, Litenčice, Olomouc, Potštát, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem František Kužela. Studoval na olomouckém Slovanském
gymnáziu, kde maturoval v roce 1875. Poté vstoupil do katolického
bohosloveckého semináře. Po vysvěcení na kněze |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava 1849–1885. Praha 1911.S. 255–256. |
|
||||||
Místo narození: | Prčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1865–6 působil jako kapelník u německého divadla v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1965,S.181–182.; Kučerová, D.: Česká opera v Olomouci…=Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.62–63./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Domašov u Šternberka | |||||
Místo úmrtí: | Domašov nad Bystřicí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Pracovala v Okresní knihovně Olomouc v čítárně a studovně Útvaru regionální literatury a informací. Dálkově studovala Slezskou univerzitu v Opavě, obor knihovnictví a informace, kde absolvovala roku 1999. V OKOL působila do 31.12.2002 a pak přešla do Církevního střediska Antala, Křížkovského ul. Olomouc, kde též pracovala jako knihovnice. Zemřela na carcinom páteře. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení |
|||||
Poznámka: |
Bc Alena Zubalíková |
|
||||||
Místo narození: | Jindřichův Hradec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Po absolvování dvouleté nástavby SKŠ Brno 1965, působila od roku 1966 v OK Prostějov, od roku 1995 v OK Olomouc ve funkci vedoucí půjčovny pro dospělé. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | antikvariát, divadelní pracovník, knihkupec, soudní znalec | |||||
Anotace: |
V roce 1962 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studovala FFUP v Olomouci, ale vysokoškolská studia nedokončila a začala od října 1966 pracovat v Antikvariátě u paní M. Kramářové, Ostružnická ulice. Dálkově vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze v letech 1968–1970 a v r. 1982 absolvovala Státní jazykovou školu v Olomouci, státnicí z němčiny. Po odchodu paní Kramářové do důchodu vedla prodejnu v letech 1973–1993. Poté se prodejna musela přestěhovat do jiných prostor a stala se spolumajitelkou Antikvariátu, Univerzitní 14, v Olomouci (naproti konviktu). V roce 1996 se stala iniciátorkou založení Klubu přátel divadla v Olomouci, který vedla. Zemřela po těžké nemoci v hospicu na Svatém Kopečku (Olomouc). |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list – hš 14.1.1998 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Jihlava, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramatik, knihovník, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pochází z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve Frýdku-Místku a poté studoval na Vysoké škole politické a sociální (ekonomický směr, 1946–50, Ing.). Souběžně (1948–50) pracoval jako redaktor časopisu Haló Nedělní noviny. 1951 byl redaktorem deníku Mladá fronta. Po dvouleté vojenské prezenční službě se 1953 stal dramaturgem Čs. televize, 1956 redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1967 působil jako šéfredaktor pro beletrii v nakladatelství Práce, 1972–73 jako redaktor Literárního měsíčníku. Poté se věnoval spisovatelské práci. – V mládí byl členem skautského oddílu, později působil jako vedoucí, při dočasném obnovení této organizace (1968–71) byl členem Ústřední rady Junáka. 1967–89 několikrát navštívil Indii, byl i členem Čs.-indického výboru. Do politického života vstoupil po 1990: ve volbách 1992 za Levý blok zvolen poslancem Federálního shromáždění. V témže roce založil Slovanskou unii, nacionalistickou organizaci, jejímž cílem měla být obrana Čechů a Slovanů vůbec vůči cizímu, zejména germánskému nebezpečí. 1994 založil nakladatelství Point. Přispíval do periodik: Nedělní noviny (od 1947 zde povídky; 1948–50 reportáže, tit. časopisu od 1948 změněn na Haló Nedělní noviny), Tvorba, Rudé právo, Kulturní rozvoj, Mladá fronta, Literární noviny, Nový život, Zlatý máj, Červený květ (Ostrava), Literární měsíčník, Kmen aj.; po 1990 přispívá především do novin Naše pravda. Je autorem scénáře pro absolventský film režiséra Jana Valáška V ulici je starý krám (1955). Alexej Pludek debutoval před rokem 1948 hrou pro mládež Statečná slova, formu dramatu zvolil o tři roky později i pro své druhé dílo, pro budovatelskou hru Případ Modrá voda. Od poloviny 50. let se pak věnoval výhradně tvorbě prozaické. Jeho první román Slunce v údolí je situován na stavbu Trati mládeže na Slovensku a schematickým dějem i postavami ilustruje komunistickou ideologii, ukazuje „nový“, vzorový typ mládeže a kritizuje nedostatky politické práce. Po pokusu o psychologickou prózu s tématem citového zrání mladého člověka před válkou a za okupace (Dvě okna do dvora) i v současnosti (Ženy nemají pravdu) našel Pludek prostor pro literární projekci svého vnímání světa v žánru historické, respektive utopistické prózy. Trojice jeho románů o starověkých monarchiích je situována do Egypta 14. století př. n. l. (Faraonův písař), Indie přelomu 4. a 3. st. př. n. l. (Rádce velkých rádžů) a do fiktivní ideální země (Nepřítel z Atlantidy). Tato volná trilogie se vyznačuje podrobným popisem reálií, snahou o psychologizaci postav a vykreslení dobové duchovní atmosféry, jakož i zjevnou moralistní didaktičností a ideologickou zacíleností, promítající se do dějových schémat. Pludkovi hrdinové jsou ve značné míře autorskou sebeprojekcí: uprostřed intrik na královských dvorech a boje o moc vedou vnitřní a vnější zápas za pravdu, za čest a zachování státu, za mír a ušlechtilou službu vládnoucí společnosti. Zdroj ohrožení těchto etických hodnot pak Pludek příznačně vidí v iracionálně pojímaném „spiknutí temných sil“. Ve sci-fi románu Nepřítel z Atlantidy z počátku 80. let je boj proti spiknutí dotažen až v rasistický obraz nepřítele: černovlasých lidí s velkými nosy, obchodníků, kteří svým kupčením zpochybňují základní hodnoty mytického státu, vykresleného jako kastovní, přísně hierarchizovaná společenská struktura, navíc po sovětském vzoru ovládající další satelitní republiky. Obdobná hodnotová perspektiva určila také románový pamflet Vabank, v němž Pludek zobrazil Pražské jaro a dění z let 1967–68 vůbec jako zákulisní hru pravicových sil v čele s Židy. Pludkův dávný zájem o okultní a nadpřirozené jevy, a zejména převtělování (související s jeho zájmem o Indii) dal vzniknout knize fantaskních povídek Hledání antipoda. Potlačované zalíbení v totalitních společenských systémech jej pak inspirovalo k varovné vizi toho, co by se stalo, kdy byla uskutečněna Hitlerova tisíciletá říše, k antiutopii (Takových tisíc let). Autorova orientace na kladné hodnoty češství a českého charakteru dala vzniknout historické próze Česká pře i knihám literatury faktu (Český král Karel IV.). V Pludkově tvorbě pro děti převažuje literatura s dobrodružným dějem a s hrdiny, v jejichž pozadí je skautský ideál správného hocha. Inspiraci k příběhům o chlapcích mířících k ideálu čestného a spravedlivého života Pludek čerpá opět z historie (Rytířská jízda Jana z Michalovic), ale rovněž ze současnosti (Horami jde březen). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Statečná slova (D pro ml., 1947); Modrá voda (D 1951, prem. s tit. Případ Modré vody, 1950); Slunce v údolí (R 1955); Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (P pro děti, 1959); Dvě okna do dvora (P 1959; poté in Lásky na zavolanou); Tudy chodíval Ječmínek (PP pro ml., 1959); Hromotlucká historie (P 1961; poté in Lásky na zavolanou); Zakutálený míč (P pro děti, 1962); Ženy nemají pravdu (P 1963; poté in Lásky na zavolanou); Horami jde březen (P pro ml., 1963; přeprac. 1973); Faraonův písař (R histor., 1966); Teichheger Maresch schöpft Verdacht (něm., LF, Hamburg 1968); Jaká byla Zuzana (P pro ml., 1969, sešit. vyd.); Pověsti dávných časů (PP pro ml., 1971; přeprac. 1983); Vabank (P 1974); Rádce velkých rádžů (R histor., 1975); Lužiske zetkanja (lužickosrbsky, LF, Bautzen 1977); Lásky na zavolanou (1978, obsahuje: Dvě okna do dvora, Hromotlucká historie, Ženy nemají pravdu); Český král Karel (LF 1978; přeprac. 1979); Nepřítel z Atlantidy (R sci-fi, 1981); Králevic, král, císař (LF pro ml., 1983); Hledání antipoda (PP sci-fi, 1986; přeprac. s tit. Předsíň záhad, 1993); Rytířská jízda Jana z Michalovic (P histor. pro ml., 1987); Takových tisíc let (P sci-fi, 1988); Česká pře (R histor., 1989). Uspořádal a vydal: Červnové nebe (sb., 1945, též přisp.). |
|||||
Zdroj: |
Z díla: K Hané se vztahuje kniha povídek pro děti.Tudy chodíval Ječmínek.Praha 1959.Biografie: Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.108.;Galík, J.: A.Pludek pětasedmdesátiletý.=Štafeta, 10, 1978, č.2, S.7–10.;Galík, J.: Ještě Olomoucko v české literatuře.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;Bibliografie knižních prací členů SČS.P., ČS 1979, S.116.;Kyjonková, M.: Alexej Pludek.Personál.bibliografie.Karviná, Okr.knihovna, 1989.;Pludek, A.: Tak daleko a tak blízko.Vzpomínky.=Štafeta, 15, 1983, č.l, S.16–18, 1 obr.; http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Rajhrad | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kněz řádový, knihovník, skladatel | |||||
Anotace: |
Po studiích v Brně a Olomouci člen benediktinského řádu v Rajhradě /od 1758/, kde ředitel kůru od 1766, autor historických spisů a chrámových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS .1.Praha 1963.S.388–389.;Pavelková, Jindra: Alexius Habrich, nejen knihovník. Muzeum Brněnska. Sborník 2007, S. 86–96.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Knihovnice na pobočce v Neředíně a pak na různých pobočkách někdejší Okresní knihovny v Olomouci. Zemřela po těžké nemoci a měla pohřed dne 27.9.2012 ve 14:00 na Ústředním hřbitově v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám. Parte. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Kučerov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog středoškolský, spisovatel | |||||
Anotace: |
Byl jeden z prvních absolventů Slovanského gymnázia v Olomouci v roce 1873, kde vystudoval i bohosloví a roku 1877 zde byl vysvěcen na kněze. Pedagogicky působil na českém gymnáziu v Olomouci v letech 1877–1879. Působil pak v duchovní službě, nejdéle a naposledy v Kučerově na Vyškovsku, kde od roku 1890. Pak zase působil v Olomouci 1921–1923. Na odpočinku žil v Kroměříži. Byl mj. autorem vícesvazkových Dějin světa, jazykovědných spisů O zvučnosti českého jazyka, Česká povaha v řeči. Publikoval v Obzoru, periodiku Náš domov, kam psal povídky. Užíval pseudonym Vojnar, Kantilen. Upravoval národní písně. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.94–95.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S..25.;Hanácké noviny, 1991, 23.2., S.4., Hanácké noviny, 24.2.1996, S.8. Český bohovědný slovník. IV. Praha 1930. S. 962–963. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927. |
|||||
Poznámka: |
Msgre Alois Hlavinka. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1912. Od roku 1942 působil v Prostějově Působil jako prof. náboženství na gymnáziu v Prostějově . |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974. S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Protivanov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Hodonín | |||||
Obory působení: | kněz, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Působil 1898–1919 v Hodoníně, prof. náboženství na reálce, r. 1919 jmen. prof. slovenské literatury a estetiky na teol. fak. v Bratislavě. Spoluprac. OSnaučného. Člen DLU 1918 –1931. pseud. Alois Vítkovec;L. P. C. ;Pr. Ot. Ivanov (podle rodiště. Pohřben na Sv. Hostýně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.698.; Poselství.Olomouc 1938, S.285–286.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.795.; Lid.demokracie, 21.5.1993, . |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Soběšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | cestovatel, kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1887–1891 studoval bohosloví v Olomouci. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Narozen v Rychtářově u Vyškova – nyní Vyškov. Zemřel v obci Otryby u Českého Šternberka – n. Soběšín. ThDr. |
|
||||||
Místo narození: | Záchlumí | |||||
Místo úmrtí: | Častolovice | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolovicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | architekt, kreslíř | |||||
Anotace: |
Narozen v Hodolanech u Olomouce. Tovární architekt pro umělecké průmyslové práce kovové v Prostějově. Členem SVU Reysek. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II., S.477.;. |
|||||
Poznámka: |
Hodolany jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Mnichov (Německo), Paříž (Francie), Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | krajinář, malíř akademický, portrétista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině pěkaře Jana Z. Od dětství však žil se svými rodiči v Litovli. V Litovli se vyučil malířskému řemeslu. Ve dvaceti letech se odhodlal opustit řemeslo a chtěl nadále studovat. R. 1905 se přihlásil do 4. třídy gymnázia Po roce, ale školu opustil a začal malířství studovat v Mnichově, Paříži, Římě.Do vlasti se vrátil 1928.V Praze se zasloužil o postavení umělecké galerie J.V.Myslbeka. V rodném kraji uspořádal soubornou výstavu v září 1938. Vynikal jako portrétista. (namaloval portrét litovelského starosty V. Sochy, ministra Hrubana, prof.J.Hartla, JUDr. F. Nevěřila, MUDr. J. Lhoty aj. Také se prosadil jako krajinář – ze známých obrazů Z Mladče do Lhoty, Statek na vsi, V zahradě. Naposledy vystavoval v prosinci 1939 v Obecním domě Praha, kde vystavoval obraz Večer v horách. Zapojen do odboje Dne 10.10. 1941 zatčen gestapem, vězněn na Pankráci a odsud transportován do KT v Mauthausenu. Jiná uvedená data v encyklopediích jsou mylná. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Rkp. 2008. BSSSM, č.3 (15.).Ostrava 2002. S.124–125. Filipová,M. Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Štěpánov, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | kapelník, včelař | |||||
Anotace: |
Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě. |
|||||
Zdroj: |
Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, komunální politik, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát, pedagog středoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v Držovicích (n.m.č. Prostějova). Po teologických studiích
v Olomouci působil zprvu jako duchovní v Životicích, potom jako učitel
náboženství v Ostravě. Po získání doktorátu z teologie učil na
ostravském matičním gymnáziu. Jeho pedagogická činnost byla provázena
různými literárními aktivitami. Publikoval medailonky o významných
osobnostech a myslitelích. Autor esejí. Z díla: Po stopách světce
z Assisi (Ostrava 1901) |
|||||
Zdroj: |
Kahan nad černou zemí. Ostrava 1948. S.107–108. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.60. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Alois Lang |
|
||||||
Místo narození: | Mošnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
V letech 1873–1880 studoval gymnázium v Příboře a v Kroměříži. Poté studoval teologii v Olomouci. Po vysvěcení 5.7.1884 byl kooperátorem v Janově u Jindřichova, v červenci 1887 určen prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži a r. 1892 odešel do Olomouce jako sirituál kněžského semináře. Od r. 1901 po dobu 22 let byl superiorem semináře. V roce 1923 jmenován kanovníkem a 16.11.1928 proboštem u Sv. Mořice v Olomouci. Věnoval se charitě. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM. Ostrava 2000. č. 1 (13). S. 28–29. |
|||||
Poznámka: |
Msgre Alois Demel. |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Plumlov | |||||
Místa pobytu: | Plumlov, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, kronikář obce, prozaik, publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Žárovicích (n.m.č. Plumlova). Po měšťanské škole pracoval jako v Plumlově jako písař a jako solicitátor . Od 1945–1960 byl zaměstnán u Okresního národního výboru v Prostějově. Po I. svět. válce začal přispívat do časopisů a novin. Od roku 1930 byl jednatelem Sboru dobrovolných hasičů v Soběsukách (n.m.č. Plumlova). Od roku 1961 pracoval tamtéž jako knihovník v Místní lidové knihovně. Psal kroniky. Zemřel v obci Soběsuky (n.m.č. Plumlova). |
|||||
Zdroj: |
Prostějovský týden, 17.7.2002. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kojetín, Kroměříž, Mikulov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kanovník, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži, Mikulově a Olomouci, kde 1849 vysvěcen na kněze, poté kaplanem u sv.Mořice v Olomouci, 1851 v Bystřici p.H., 1856 farářem v Kojetíně, od 1881 kanovníkem v Olomouci.Ve své residenci dal k dispozici několik sálů pro sbírky VSMO.První předseda VSMO.Členem všech spolků českých. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.213–214.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.246.;Hanácké noviny, 23.1.1996, S.3., . V měsíci červnu připomínáme.In. Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka, kulturní pracovnice, osvětová pracovnice | |||||
Anotace: |
Anežka OTRUBOVÁ, rozená Jansová, osvětová a kulturní pracovnice. |
|||||
Zdroj: |
Chaloupka, F.: Zemřela paní Otrubová.ZVÚO 1968, č.138. S.27–28.;. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č.11. |
|
||||||
Místo narození: | Klimkovice | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologii a vstoupil do řádu sv. Dominika. 1874 byl vysvěcen na kněze. Ve službách řádu působil v Olomouci, Uhrách, Praze. Podílel se na vzniku uč. ústavu pro dívky v Olomouci. Zemřel v Místku (n. Frýdek-Místek). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.83; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Působila v olomoucké knihovně v metodickém odd. Hojně publikovala v odborném tisku: Čtenář, Knihovník, Z knihovnické praxe, Čitatěl aj. Zemřela v Olomouci. Pohřbena v Lipníku nad Bečvou. |