Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Krakov (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, teolog | |||||
Anotace: |
Katolický duchovní, 23. velmistr křížovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a arcibiskup pražský (1561–1580). Studoval v Praze a v Krakově. R. 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křížovníků. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.6.;. Štíp, Ctirad :Antonín Brus z Mohelnice. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Basilej (Švýcarsko), Ivančice, Kroměříž, Mladá Boleslav, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, archivář, básník, kněz, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1532–40 studoval školu v Přerově. Poté do r. 1543 v Kroměříži. Po r. 1545 na škole v Prostějově. Po zahraničních studiích v Basilleji byl v r. 1553 vysvěcen na kněze v Přerově. 1557 zvolen biskupem jednoty bratrské. Mezi první zmínky o nálezech v českých zemích patří zpráva o mamutích klech z Předmostí v Gramatice J. Blahoslava. Pohřben v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.246–248.; Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.;. Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.78–79.; |
|
||||||
Místo narození: | Plock (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Lvov (Ukrajina) | |||||
Místa pobytu: | Krakov (Polsko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | genealog, historik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v místě Paprocka Wola, nyní Plock, polský šlechtic a polský a český spisovatel. Po studiích na univerzitě v Krakově věnoval se genealogii a veršování. Psal epigramy, legendy, bajky. Pro své výpady proti vliv. rodu Zamojských byl 1588 vyhoštěn z Polska. Odešel na Moravu, kde pobýval u olomouckého arcibiskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Psal polsky a česky. Z pobytu na Moravě je známo dílo Zrcadlo slavného Markrabství moravského/zabývá se genealogií Moravy/. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r.1918.Praha 1992.S.230.;Přehledné dějiny české literatury a divadla.I.Praha 1981.S.29.;. ' |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1543 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Melide (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, geometr, sochař, štukatér | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc). |
|||||
Zdroj: |
Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wikipedia.cs |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Objevuje se v Olomouci od r. 1666. V r. 1673 a 1674 pracoval na freskách v olomoucké biskupské residenci. Též v sále zámku v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.522.; Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kroměříž 1940.S.86.; Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kutná Hora, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filozof, řádový kněz | |||||
Anotace: |
V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno.Masarykova univerzita 1998.S.289.; |
|
||||||
Místo narození: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracoval v Rakousku, na Moravě i v Čechách. Po smrti F. Lucheseho císařským stavitelem. Podílel se na projektu arcibiskupské residence. 1686–8 přestavba zámku v Kroměříži, 1666 – 68 galerie a rotunda zámecké zahrady v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie čes.výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.523.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;. |
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
41.- rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryš. Ježíšova. od 24.12. 1715 – 26.4. 1718. Zemřel v Košumberku u Skutče (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.29, 1.12./06, S.9. + č.30, 8.12./06, S.7 |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1657 |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Kralice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Kralice na Hané | |||||
Zdroj: |
Dodatky ke KK 94/OK Prostějov, pí Štolbová.. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století. Brno, Moravské muzeum 1988.S.41–42. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Tovačov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval AVU ve Vídni, abs. 1735, maloval oltářní obrazy v Kojetíně, Tovačově a u sv. Tomáše v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II., S.203.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1709 |
|
||||||
Místo narození: | Ettershausen | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině sochaře. Na konci dvacátých let 18. století se objevuje na Moravě. Nejdříve působil v Brně, pak zamířil do Olomouce, kde se usadil. Začal pracovat v dílně místního sochaře Sturmera. Časem se osamostatnil. Koupil dům v ulici 8. května č. 7. Jeho neslavnějším dílem je sousoší Nejsvětější Trojice. Velké množství jeho prací najdeme i v Kroměříži, Novém Jičíně, Holešově a Šumperku. Dvakrát se oženil (měl 5 dětí-4 zemřely velmi mladí). |
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedie |
|
||||||
Místo narození: | Retz (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Horní Bečva | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Zašová | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1740 odešel do Olomouce, kde pracoval jako pomocník malíře J.K.Handkeho. Jeho oltářní obrazy v Zašové. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.94; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S.42. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1711 |
|
||||||
Místo narození: | Solnice | |||||
Místo úmrtí: | Rychnov nad Kněžnou | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, kněz řádový, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Vstoupil do piaristického řádu-noviciát v Lipníku r. 1737. Poté působil ve Strážnici do r. 1739, v Lipníku 1749–1751, v Kroměříži regentem semináře 1760–1762. Autor chrámových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.637.;Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě.Brno 1963.S.31.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kvasice, Tištín, Tovačov | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Anotace: |
Varhanář střední Moravy v 18. století. Dne 4.3.1737 se oženil v Kroměříži.Zemřel ve věku 66 let v domě č.195. Koncem života zastával též funkci radního v Kroměříži. V roce 1748 opravoval varhany v Tovačově, 1767 v Kvasicích, 1772 u piaristů v Kroměříži, 1776 v Tištíně. |
|||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2.část M-Z.In: ČMM.Brno 1980, S.135. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1716 |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Horn (Rakousko), Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Mikulov, Stará Voda, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, středoškolský pedagog, teolog, vydavatel | |||||
Anotace: |
V letech 1729–1735 studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, tam se naučil česky, 1736 vstoupil do piaristického řádu /řádové jméno Gelasius a Sancta Catharina/po novicátu v Lipníku na Moravě a v Staré Vodě u Libavé vystudoval v rakouském Hornu filosofii a teologii 1739–1745. Ve Vídni studoval práva a učil tam na řádovém gymnáziu, od r. 1748 učil v Mikulově, od 1749 v Kroměříži. Od 1752 působil jako prefekt pražského piaristického G . Kritický vydavatel Hájkovy kroniky, badatel o dějinách a kultuře raného českého středověku. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.558–559.;. |
|
||||||
Místo narození: | Rohatec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř kostelních obrazů a podobizen. Jeho obrazy jsou mj. v kostele v Dolanech u Olomouce, Dědicích, Olomouci z r. 1769. |
|||||
Zdroj: |
Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kroměříž 1947.S.47–48.;Toman, P.: Slovní čes.výtvarných umělců.I.S.528–529.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brixen (Itálie), Kroměříž, Modena (Itálie), Olomouc, Padov (Itálie), Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, kněz | |||||
Anotace: |
Narodil se ve Vídni ve šlechtické rodině, studoval v Modeně, v Římě a Padově, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 1758 v Brixenu, 1766 se stal proboštem kroměřížské kapituly a 1776 kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro císařskou volbu do Frankfurtu, 1791 jej dekoroval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána, Papež Pius VII. ho jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 roků. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Syn Františka Prchala, dvorního sochaře olomouc. biskupa, činný v Kroměříži 1742–1760. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II., S.313.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ďarmoty (Maďarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Byl synem vojína Jakuba Doubravského (změnu jména způsobil chybný zápis v matrice). Jeho otec byl brzy přeložen do Klatov a rodina Dobrovského se usadila v Horšovském Týně. V jeho rodině se mluvilo německy, česky se naučil až na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod), kde studoval od roku 1763. V letech 1767–1769 studoval u jezuitů v Klatovech. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského řádu a připravoval se na misionářskou cestu do Indie. Ta nebyla uskutečněna, protože roku 1773 byl zrušen celý jezuitský řád v českých zemích a Josef Dobrovský se rozhodl dokončit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci Králové biskup Jan Leopod Hay vysvětil na kněze.[1] V Praze zaměstnával i Františka Palackého, ten vypomáhal při tvorbě šlechtických rodokmenů. V letech 1776–1787 působil jako učitel filozofie a matematiky u hrabat Nosticů. V této době s nimi navštívil Rusko a Švédsko. Roku 1787 se stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře v Hradisku u Olomouce (n.m.č. města) . Po smrti císaře Josefa II. (1790), však došlo k zrušení seminářů a penzionovaný Dobrovský se vrátil do Prahy, kde dále žil jako uznávaný soukromý vědec ze státní penze a také finančně podporovaný hrabaty Nostici. Právě v této době napsal množství pro slavistiku, filologii i historiografii zásadních prací. Již v 80. letech se Dobrovský živě účastnil vědeckého života v Praze, působil v Soukromé společnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat Českou (resp. Královskou) společnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum.Měl také vliv na mladou generaci osvícenců. Jeho žákem se stal František Palacký, ale např. filologii u něj studoval i Václav Hanka. V roce 1828 přijel do Brna studovat ve zdejších knihovnách. Onemocněl a během hospitalizace v klášteře Milosrdných bratří zde 6. ledna 1829 zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985. S.560–571.;Králík, O.: Josef Dobrovský v Olomouci.Sborník SLUKO/B-I/1951–1953. S.95–105.;Spáčil, Vladimír: Dobrovský a Dolany.ZVŮO 1962, č.104. S.22–23.;Hanácké noviny, 30.3.1996. S.10.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přeštice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, překladatel, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Klatovech, studoval filozofii a bohosloví v Praze. V r. 1786 přišel do Olomouce do generálního semináře pro výchovu kněží na Hradisku, od r. 1790 univ. prof. olomouc. univerzity, obor morálka pastorálka. R. 1799 přesídlil do Vídně. V Olomouci vznikly a vyšly jeho Nábožné písně pro katolického měšťana a sedláka /1791/. 2 dílná Příručka učitele lidu. /1787/. Vznikal tu i básnický spis Starý veršovec pro rozumnou kratochvíli. Vydáno K. H. Thámem v Praze r. 1805. V rukopise zůstal rozsáhlý veršovaný epos z r. 1797 „Divný oučinek potěhu“, zaměřený proti názorům Dobrovského na českou prozódii. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly y dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.308.;Přehledné dějiny čes.literatury a divadla v Olomouci.I.Praha 1981.S.64.; Zelený, V.: Václav Stach, starý veršovec.Osvěta, 3, II.díl.1873. S.482–504, 724–741, 841–853.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Kroměříži, na kněze vysvěcen r. 1789 v Olomouci. Poté kaplan v Kelči, od 1806 farářem v Místku. V Olomouci žákem Josefa Dobrovského. Člen Puchmajerovy družiny. Užíval pseud. Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literaturzy.2/II.Praha, Academia 1993.S.1038–1039.; |
|
||||||
Místo narození: | Skalička | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Kroměříž, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Źák J. Dobrovského, kaplan v Bohuňovicích a V. Bystřici, po r. 1834 kanovník kroměříž. kapituly. Pseud. J. J. A. Z. t. D. a F. J. ?tzn. Jan Alois Zabranský, tit. děkan a farář jaktařský;-použ. ke knize Zdravé pamlsky rozmanité lahodné chuti. Opava 1818. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil: Slovník pseudonymů. Praha SPN 1973, S. 1431;. |