Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř fresek a miniatur . |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.486–487.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.63.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1745 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Stavitel Nového konviktu a kaple Božího těla v Olomouci, do Olomouce přichází koncem století jako Maurergesel von Znahm. 1921 přestavuje sarkandrovu kapli, podílí se na přestavbě radnice, 1725 / 1730 stavitel Stavovské akademie. |
|||||
Zdroj: |
Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.97.;Kachník, J.: Církevní památky z Olomouce.I.díl.Olomouc 1880.S.3.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1680 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Mirotice | |||||
Obory působení: | loutkoherec | |||||
Anotace: |
Syn Tomáše Kopeckého. Loutkoherec z Mitrovic. Roku 1891 se oženil v Katovicích s Josefou, dcerou loutkáře Josefa Lagrona z Dřešínku. Zemřel mlád na srdeční slabost. Zůstalo po něm 5 dětí. |
|||||
Zdroj: |
Stoklas, Eugen: Hrob Jana Kopeckého v Litovli, in: Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké. Roč. 4, 1927–1928, s. 10příl. ; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1866 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Těšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Zdroj: |
Fiala,J.Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP,č.29,20.5.2005,S.7. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1583 |
|
||||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | divadelní herec | |||||
Anotace: |
Byl členem činohry MDO v letech 1943–1978. Absolvent dramatického oddělení Konzervatoře v Brně. Žák Rudolfa Valtera. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Zdroj: |
Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP.č 9, 2.12.2005, S. 9 |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1608 |
|
|
||||||
Místo narození: | Bedihošť | |||||
Místo úmrtí: | Andělská Hora | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | akademický malíř, básník, biolog, ornitolog | |||||
Anotace: |
V mládí se přestěhoval s rodiči do Přerova, kde trvale zakotvil. Po maturitě na gymnáziu se na přání otce vyučil drogistou (1927–1932). Brzy přešel na učitelský ústav do Olomouce, ale učil jen do roku 1941 a to v Žeravicích u Přerova (n. součást města). Externím posluchačem AVU byl v letech 1938–1939 a dokončil ji až v roce 1947 u prof. O. Nejedlého. Z existenčních důvodů se nemohl věnovat malířství, ale začal pracovat v cukrovaru a později na OHES. Až téměř v 50 letech se stal profesionálním umělcem na tzv. volné noze. Byl krajinářem. Maloval krajinu Hané a jižní Moravy. Maloval olejem a mastným pastelem. Byl také uznávaným ornitologem a biologem. Psal básně. Vydal několik sbírek ve kterých oslavil krásu moravské krajiny, především Hané. Bibliofilie Devět básní o krajině (1999). Z pozůstalosti V. Kozáka vydalo Muzeum Komenského v Přerově publikaci Věštec dobrých časů. (2001). |
|||||
Zdroj: |
Kobza, F.: Katalog výtvarných umělců olomouc. oblasti. Olomouc 1989. ;Lakosil, Jaromír: Přerovský malíř oslaví v lednu své 80. narozeniny. In: Ostravský kulturní měsíčník, 1981, č. 1, S. 29. ;ZKVMO, 1983, č. 223, S. 4. ;Toman, P. : NSČSVU. I. Praha 1947, S. 548. ;.Sitko, J.: 80 let akademického malíře Vlastimila Kozáka.In: Zprávy MOS 1991. Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského Přerov. S.190.; Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 75.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc, LKO 2008. S. 190–193, 483.; |
|
||||||
Místo narození: | Benátky nad Jizerou | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Hradec Králové, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | kazatel, teolog | |||||
Anotace: |
Evangelický farář. Působil v Hradci Králové 13 let a pak přešel do Olomouce, kde působil od 21.8.1991 do 26.9.2004. V třináctiletém údobí kázal také v Šumperku. Odešel do Brandýsa nad Labem, kde je farářem. Mgr. Jan Kašper je kazatelem Československé církve evangelické. |
|||||
Zdroj: |
Jeništová, Ivana: Rozloučili jsme se s kazatelem CB Janem Kašperem. Rozhovor. In: Posel, 5, 2004.; |
|
||||||
Místo narození: | Benešov | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Bílsko, Brno, Červenka, Obořiště, Prostějov | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Psal básně, které publikoval v časopisech. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Benešov u Blanska, nyní název Benešov |
|
||||||
Místo narození: | Bezměrov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Vyškov | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Sekundární lékař na porodnici v Brně, v letech 1870–1874 lékařem ve Vyškově. V roce 1870 zakladatel a první starosta Sokola Vyškov. Po roce 1875 obvodním lékařem v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Vyškovské noviny.1913, č.8. Dějiny Sokola Brno I. Brno 1949. Sto let Sokola Vyškov. Vyškov 1970. |
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota, Bouzov, Litovel, Olomouc, Ostrava, Zábřeh | |||||
Obory působení: | spisovatel, učitel | |||||
Poznámka: |
Narozen v Hrabí, což je nyní součást obce Bílá Lhota. Nasobůrky jsou nyní čtvrť města Litovle. |
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Obory působení: | básník, novinář | |||||
Anotace: |
Redaktor Jihočeské pravdy, pak vedoucí redaktor Jihočeského železničáře. Publikoval též verše. Publikoval v Obraně lidu, Stráži lidu, Lidových novinách aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubásková, Eva: Kdy zemřeli…? 1985–1990., 2.díl., Praha, NK 1995., S.30.;' |
|||||
Poznámka: |
Rodiště Hrabí je nyní součástí obce Bílá Lhota. |
|
||||||
Místo narození: | Bílsko | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | soudce, spisovatel | |||||
Anotace: |
Autor knih Soudcovy vzpomínky;Vzpomínky státního zástupce aj. V Olomouci působil 1925–1935. Bývalý olomoucký krajský prokurátor.; |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.26.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937. S, 70–72.;. |
|||||
Poznámka: |
Bílsko u Litovle, nyní Bílsko |
|
||||||
Místo narození: | Bílsko | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | podnikatel, redaktor, starosta města | |||||
Anotace: |
Narodil se v rolnické rodině a měl 11 sourozenců. Studoval dvouletou hospodářskou školu na Kláštěerním Hradisku v Olomouci. Poté zůstal hospodařit doma. Po smrti otce v roce 1892 převzal jako nejstarší vedení dvou gruntů v Bílsku čp. 15 a v Loučce čp.7. V roce 1899 koupil spolu s Jakubem Knaiblem, Tomášem Zdráhalem a Janem Staroštíkěm přední mlýn na Olomouckém předměstí v Litovli a vodní pilu na Čihadle. R. 1908 přikoupili pilu na Starém městě č.66. Do Litovle se přestěhoval roku 1910. Jako stoupenec agrární strany si všímal hospodářských zájmů. Patřil mezi čelné funkcionáře rolnických spolků, zejména pivovaru. Řadu let byl odpovědným redaktorem Litovelského kraje, jehož první číslo vyšlo 17.4.1924. V období 31.5. 1924–30.8.1928 byl starostou města Litovel. Poté se odstěhoval do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Osobnosti města Litovle. Litovel 1998. (CD-R). |
|
||||||
Místo narození: | Bílsko | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | lékař internista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Úspěšný badatel Ústavu pro výzkum výživy lidu. Prof.MUDr. E. Kuhn, DrSc. profesorem vnitřního lékařství UK. Autor publikací o vředové chorobě z klinické fyziologie. |
|||||
Zdroj: |
PNP-LA |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr. Eduard Kuhn, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Blížkovice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Bánov, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Strání, Uherský Brod, Vlčnov | |||||
Obory působení: | básník, divadelní ochotník, prozaik, překladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny. |
|||||
Zdroj: |
Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor Učitelského ústavu v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk, OVM 1974.S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Železná Ruda | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Bludov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | geolog, kněz, ornitolog, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
Syn vesnického kováře. Vystudoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, 1846 byl vysvěcen na kněze. Dva roky působil jako kaplan ve Velkém Týnci, poté se stal vikářem v Kroměříži. Když byl v Kroměříži založen chlapecký seminář, stal se na něm učitelem přírodopisu. 1872–1887 působil jako farář a děkan v Holešově. Po založení Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci se stal jeho stálým spolupracovníkem. Hodně publikoval v ČVSMO. Z jeho odborné přírodovědné práce nutno uvést spis „Ptactvo moravské“ (1889) a zajímavou studii „Bludovit neboli tak zvaná hornina silochroitová, nerosty a geologické poměry v okolí Bludova“ (1885). V okolí Bludova se nalézá taktit – nazelenalý až bělavý nerost s hnědými a červenými krystaly granátu – hesonitu, tzv. „Bludovit“, jehož název navrhl právě Rudolf Kašpar v roce 1884. Jeden kámen byl vsazen do základů Národního divadla v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.25; Fischer, Richard. Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 132–133.; Spurný, F.: Osobnosti Bludova. Web. Bludov. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Montréal | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Litovel, Náchod, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Studoval na reálném gymnáziu v Litovli, po maturitě začal studovat na KU v Praze. Poté získal místo advokátního koncipienta v Šumperku, Českých Budějovicích a Náchodě, tam si počase otevřel i vlastní advokátní kancelář. Mnoho času věnoval činnosti Dělnické akdemie. Zapojil se do ilegálního odbojového hnutí. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.66–67.; |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
V roce 1920 maturoval na SGO. Bydlel v Olomouci-Nemilanech a později v Olomouci na Hviezdoslavově ulici. Člen sekce SGO ve Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Ředitel školy. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Moravských Loděnicích (n.m.č. Bohuňovice) |
|
||||||
Místo narození: | Bojkovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od r. 1883 profesor náboženství v Prostějově. Sbíral národní písně a vydal Kytici z národních písní moravských r. 1874. , příspěvky k dějinám Prostějova. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.IV.Praha 1929.S.142.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | restaurátor, řezbář | |||||
Anotace: |
Vyučený stolař, umělecký řezbář, restaurátor a intarzista v Lošticích. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk, 2001., Severní Morava, sv. 91, 2006, S. 53–55. |
|||||
Poznámka: |
Svojanov je součástí obce Bouzov. |