Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Anotace: |
Olomoučané nabídli husitské posádce v kartouzském klášteře v Dolanech u Olomouce 10 000 zlatých za vyklizení kláštera, posádka to přijala a Olomoučané pak kartouzku rozbořili. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Anotace: |
Kartouzský klášter v Dolanech obsadili husité pod vedením Smila z Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 136. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Po devadesáti letech bude ukončena činnosti olomouckého kina Central, dříve Moskva. – |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den. č.41, 18.2.2005, S.1,8. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Historie olomouckého KPU se datuje od 2.9.1918. K ustavující valné hromadě došlo v besedních místnostech Národního domu 5.10.1918. Klub se členil na tři odbbory: hudební, literární a výtvarný. V čele stál výbor, jehož prvním předsedou byl JUDr. Jaroslav Svoboda. Prof. Klement Králík vedl odbor literárně dramatický, předsedou výtvarného odboru byl akad. sochař Julius Pelikán. Mezi náhradníky výboru působil akad. malíř František Hoplíček. S ním úzce spolupracoval pedagog Karel Wellner, který pro zakládající členy KPU připravil lept na diplom. 2.7.1921 přetvořen na organizaci zaměřenou zejména na výtvarnou sféru. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, Josef: Vznik, vývoj a činnost olomouckého Klubu přátel umění do března roku 1939. In: Actta Universitatis, Výtvarná výchova, 6. Olomouc, UP 1993, S. 27–53. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Ve čtvrtek 15. prosince 1994 bylo slavnostně otevřeno nové knihkupectví fy Tycho v Ostružnické ulici, v přízemí budovy, kde sídlí ředitelství SVKOL. |
|||||
Zdroj: |
Nové knihkupectví. Puls, r.4, č.146, 17.12.1994, S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Od 1. října 2003 je budova na náměstí Republiky majetkem KMO. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Od ledna 2003 byl název Okresní knihovny v Olomouci změněn na Knihovna města Olomouce. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
Dne 12. září 1983 se konalo slavnostní otevření koncertní síně po rekonstrukci minoritského kostela v Uničově. Projektantem byl olomoucký architekt a scénograf Jiří Procházka. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Uničov město-hudby. In: Rok na Hané 1997. Olomouc, Hanácké noviny 1997, S.28. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
KLK v Olomouci vydala první číslo „Zpravodaje“ pro potřeby malých knihoven v kraji. Byly zde publikovány přehledy významných výročí, životopisy spisovatelů, texty besed o knihách. V roce 1964 byl Zpravodaj vesnického knihovníka přeměněn na dvou měsíčník s názvem Vesnický knihovník. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 2 1959 |
|
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
V Uničově dokončena výstavba kina. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj, č.2, 27.1..2005. S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Železná Ruda | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotbal, lékař, sportovní činovník | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium Olomouci, kde maturoval roku 1897. Věnoval se sportu a roku 1912 založil sportovní klub. Při jubileu SK roku 1932 byly jeho zásluhy o sport veřejně uznány. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, F.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.128.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Nemile | |||||
Místo úmrtí: | Washington (USA) | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | politik, právník | |||||
Anotace: |
Maturoval na zábřežském gymnáziu v r. 1913 a poté studoval práva na pražské univerzitě, kde promoval v r. 1921 a získal titul JUDr. Období.1.světové války prožil na frontě, v r. 1919 se účastnil bojů čs. armády s Maďary na jižním Slovensku. Zůstal poté několik let na Podkarpatské Rusi a zasloužil se tam o organizaci školní správy. Po návratu do vlasti přešel do služeb Zemské školní rady v Praze. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa a byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na 12 let vězení. 1945 se podílel na obnově činnosti Čs. strany lidové. 1948 byl zbaven poslaneckého mandátu a vyloučen ze strany. Aby unikl zatčení, opustil Československo. V roce 1949 se stal spoluzakladatelem Rady svobodného Československa a byl členem jejich výborů 1949–1951 , 1952–1954 a 1963–1967. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.27–28; Pejskar, Jožka.: Poslední pocta. 4. USA 1994. S. 74–79.; |
|
||||||
Místo narození: | Brušperk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | novinář, politik komunální | |||||
Anotace: |
V r. 1897 absolvoval SG v Olomouci, pak stud. bohosloví v Olomouci, ale r. 1898 odešel pro neshody na FFUK do Prahy. Byl pak prof. na reálce v Mor. Ostravě, pozd. na G. /učitelem i V. Martínka/. Od r. 1906–36 tajemníkem Národní jednoty pro vých. Moravu v Olomouci. Přispíval do novin: Čas, Pozor, Našinec, Nový život, Studentské listy aj. též pod pseud. H. Lašek. Pseud. R. Boris, Řehoř Boris. Redigoval Stráž Moravy. V letech 1927–31 byl členem městs. zastupitelstva. Navrhl plán na vytvoření Velké Olomouce, založil s prof. A. Šprincem městskou knihovnu. Napsal řadu spisů. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník.Seš.4.Opava, 1981,S.76–78.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.168–169.; Kubis,Adolf.Ve službách národa.Život a dílo.Olomouc 1927. Adolf Kubis.Sborník k jeho šedesátce.Olomouc 1936.; Kubis, A.:Vykupitelé.Olomouc 1947. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.851.; Kubis, A.-Kulturní měsíčník.Ostrava, 1983, č.7–8.; Fotografie v knize: Ve službách národa.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Buchenwald (Německo), Dachau (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Praha | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu, absolvoval FF KU a Sorbonu v Paříži. Poté narukoval na ruskou frontu. Po 1. světové válce působil na České reálce, později na Obchodní akademii. 1939 byl zatčen gestapem a pro svou aktivní vlasteneckou činnost byl internován v Dachau a v Buchenwaldu. Po válce opět nastoupil na Obchodní akademiii, 1946–1949 byl jejím ředitelem. 1928 vyšla jeho kronika Hanáci v revoluci. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.92; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pracovník Zemského muzea v Brně, od r. 1948 UJEP Brno, prof. katedry dějin umění a výtvarné výchovy. |
|||||
Zdroj: |
ZVÚO, č.190, S.22.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?, Praha 1979, S.87.; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska, 5.díl, Opava 1983., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 2.díl, Brno 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Zábřeh | |||||
Obory působení: | středoškolská učitelka, tlumočnice | |||||
Anotace: |
V Dubu nad Moravou žila do roku 1939 a poté se rodina přestěhovala do Olomouce. Pocházela z učitelské rodiny, oba rodiče učili. Měla dva sourozence, sestru a bratra. Její tatínek František Kuba (1904–1976) působil pedagogicky rovněž na SPSŠ. Od roku 1945 studovala Učitelský ústav a poté tři roky Pedagogickou fakultu UP. Umístěnku dostala do Zábřehu, kde učila v letech 1952– 1957 na střední automobilové škole a pak se vrátila do Olomouce, kde působila v letech 1957–1987 na Střední průmyslové škole strojnické až do důchodu. Učila matematiku,krátce termodynamiku, deskriptivu, technické kreslení. V pensi si často přivydělávala soukromými kondicemi, protože je to učitelka, která umí předat svým žákům potřebné znalosti. O prázdninách se plně věnovala náboženství. Spolupracovala se Schonstadtským svazem žen v Německu a pravidelně dojíždí do Slavoňova. Má ráda domácí mazlíčky a často vypomáhá ve svém bydlišti nemocným sousedům venčit pejsky a starat se o kočičky. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 23.6.2019 u paní prof. doma. Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2020, červen. https://otavinka.blogspot.com/…ozeniny.html |
|||||
Poznámka: |
promovaný pedagog |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Zlaté Moravce (SR), Zlín | |||||
Obory působení: | fyziolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Aleš Kučera |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor Učitelského ústavu v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk, OVM 1974.S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Říčky v Orlických horách | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
V Olomouci na němec. reálce učil dějepis a zeměpis až do r. 1871, poté ředitelem G ve Valašském Meziříčí až do r. 1894, kdy šel na odpočinek. Vrátil se do Olomouce, přechodně správce dívčího učitel.ústavu a dále působil na ústavu hraběte Poettingea. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.128–129.;. |
|
||||||
Místo narození: | Radslavice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | bohemista, germanista, jazykovědec, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Vyrůstal na Přerovsku v rodině rolníka spolu s pěti sourozenci. Po smrti jeho otce (1920) se jeho výchovy ujal strýc, otcův bratr, který mu poskytl vzdělání po němž toužil. Studoval na gymnáziu v Přerově 1929–36. Po maturitě zahájil studium na FFMU v Brně, obor čeština, němčina, později také ruština. Pedagogickou způsobilost získal současným studiem na Soukromé dvouleté pedagogické akademii v Brně. V důsledku uzavření vysokých škol pracoval v dělnických profesích a jako učitel na školách na Přerovsku. učil zde v letech 1942–44. Přerušené studium ukončil r. 1946. Do r. 1953 pracoval jako středoškolský profesor na gymnáziu v Opavě. Od r. 1959 působil na Pedag.fakultě a jazykové škole v Ostravě.Titul vzorný učitel.Badatel v oblasti spisové češtiny ve Slezsku v 16.a na poč.17.stol. Byl též členem vědecké rady Filozofické fakulty UP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. Významné osobnosti obce Radslavice. BSSSM, seš.4 (16.)Ostrava 2003. S.50–51. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Alois Knop, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Protivanov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Hodonín | |||||
Obory působení: | kněz, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Působil 1898–1919 v Hodoníně, prof. náboženství na reálce, r. 1919 jmen. prof. slovenské literatury a estetiky na teol. fak. v Bratislavě. Spoluprac. OSnaučného. Člen DLU 1918 –1931. pseud. Alois Vítkovec;L. P. C. ;Pr. Ot. Ivanov (podle rodiště. Pohřben na Sv. Hostýně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.698.; Poselství.Olomouc 1938, S.285–286.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.795.; Lid.demokracie, 21.5.1993, . |
|
||||||
Místo narození: | Otaslavice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bohdíkov, Brno, Náchod, Náklo, Olomouc, Příbor na Moravě | |||||
Obory působení: | politik, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Dolních Otaslavicích (n. Otaslavice). Studoval na reálce v Olomouci a učitelském ústavu v Brně, poté působil 10let v Nákle a od r. 1887 22 let v Č. Bohdíkově. Zakládal zde vlasteneckou organizaci, Sokol, Národní Jednotu. Organizátor českého učitelstva na Moravě. 1906 kand. za čes. stranu národně sociální. Člen Revoluč. NS. Za vlasteneckou a českou věc byl diskriminován a posléze suspendován. Pamětní deska odhalena 1923 v rodišti, r. 1924 na škole v Č. Bohdíkově (n. Bohdíkov) |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný, 4.Praha 1929, S.61.;OSNND.Dodatky III.1.Praha 1934, S.701.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.89–91./foto/;. Wikipedie.cz |