Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Praha | |||||
Obory působení: | lékařka, oftalmoložka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
V roce 1960 absolvovala Lékařskou fakultu v Brně, působila do r. 1965 v nemocnici v Jihlavě, 1965–69 v Praze , Bulovka, do r. 1981 odb. asist. katedry oftalmologie inst. pro další vzdělávání lékařů, od r. 1981 vedoucí katedry a přednosta oční kliniky ILF v Praze na Bulovce, vedoucí redaktorka časopisu Česká a slovenská oftalmologie. Členka: výboru Čes. oftal. spol., :Evropské glaukomové spol. a European Community Univ. Prof. of Ophthalmology, :prezidia České lékař. spol. JEP. Manžel prof. JUDr. Jiří Boguszak, DrSc., vysokoškol. profesor. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.15.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | literární historička, odborná publicistka, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Procházková. V roce 1953 absolvovala SG. Po absolvování FFUP (1958) učila předmětům své aprobace (Čj-D) na pedagogickém gymnáziu v Jihlavě a později na základních školách v Olomouci. Zaměřila se zejména na diferencovanou výukou českého jazyka a literatury. Pedagogickou zkušenost ze základních a středních škol zúročila v říjnu 1969 přechodem na PdF v Olomouci, nejdříve jako členka kabinetu sociální patologie, od r. 1971 jako odb. asist. na KČJL se zaměřením na literaturu pro děti a mládež. Zajímala ji také problematika vývoje české historické prózy. Doktorát filozofie získala na základě rigorózních zkoušek z dějin ČL a obhájení disertační práce Tvorba národního umělce Miloše V. Kratochvíla v roce 1975. V dalších letech věnovala pozornost lidové slovesnosti, speciálně gnozeologickým aspektům pohádky a pověsti. Kontaktovala se s Ústavem české literatury ČSAV v Brně, jmenovitě s p. profesorem PhDr. O. Sirovátkou, CSc. Jako aspirantka u prof. PhDr. Eduarda Petrů, DrSc., předložila v červnu 1987 kandidátskou disertaci na téma Moravská lidová pověst ve vývoji české literatury (1945 – 1985), obhájila ji před komisí v Brně a získala vědeckou hodnost CSc. Součást kandidátské práce (2 díl.), Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí,vydán samostatně jako separát AUPO – Facultas Pedagogica, Philologica IV 1987 – ČJL 6. Obsahoval údaje o více než sto osobnostech obírajících se uvedenou činností od národního obrození do současnosti. V roce 1989 získala na základě rozpravy ve vědecké radě FF UP docenturu z dějin a teorie české literatury. Paralelně s pohádkou a pověstí sledovala tvorbu pro děti a mládež, především na úseku poezie. Na požádání pedagogických středisek i okresních knihoven přednášela učitelům a knihovníkům o novinkách v tvorbě pro děti a mládež. Z rodinných důvodů odešla od 1. 9. 1993 do důchodu. Když se však situace změnila, působila jako docentka na katedře ČJL PdF Ostravské univerzity do konce stud. roku 2010. Kromě pedagogické se nadále věnovala i činnosti přednáškové pro učitele a knihovníky, spolupracovala s oddělením pro děti a mládež Knihovny města Olomouce a v jejím zpravodaji Naše knihovna pravidelně několik roků hodnotila knižní novinky z oblasti literatury pro mládež. Příležitostně též zpracovává posudky o knížkách pro děti pro různá nakladatelství. Členka České sekce IBBY. Autorka knih a odborných statí publikovaných ve sbornících univerzit v Brně, Ostravě. Recenze o knihách pro děti publikovala v bulletinu Naše knihovna,6,2001 a zajímavý text o moravské lidové pověsti v KKC v Olomouci, 2001, říjen. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzoty. Ostrava 1973. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997. Málková, I. – Urbanová, S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945–2000. Ostrava 2001. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc, SISČ 1993. S. 58. Profesionalizace vzdělávání učitelů a vychovatelů. Ostrava, OU 2002 Lidová kultura na Hané. Sborník z XV.odborné konference o Hané. Olomouc 2020 – Bibliografický soupis publikovaných příspěvků v letech 1991–2000,, 1991, 1992, 1993. S. 148. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Eva Doupalová, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Jihlava, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | herec, odborný spisovatel, režisér | |||||
Anotace: |
Absolvoval konzervatoř Praha r. 1940, poté působil v MD Olomouc, Jihlavě, Těšíně /uměl. šéf/ v letech 1946–1948. Působil v Opavě a v Praze. Autor hereckých biografií. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S.107; ;Ročenka družstva českého divadla v Olomouci 1940–41. |
|
||||||
Místo narození: | Stražisko | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Prostějov | |||||
Obory působení: | hokejista, sportovec, trenér | |||||
Anotace: |
Hokejista – pravý křídelní útočník. Závodně začal hrát až v 16 letech, Železárny Prostějov 1958 – 1961, aktivní činnost do r. 1973, nyní trenér v Modetě Jihlava. Mistr sportu 1968, ZMS 1969. sedminásobný mistr ČSSR 1965–1967, 1969, 1970–1973. Účast na MS 1967 – 1970,, kdy uhrál 57 zápasů a dal 15 golů a ZOH 1968 Grenoble, zisk stříbrné medaile. V letech 1993–1997 trenér . |
|||||
Zdroj: |
Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.149./foto/;. Vrbecký, D.: Dukla Jihlava 1956–2006. Půl století legendy. Jihlava, Parola 2006.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Nový Jičín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Herec od r. 1946 v angažmá na Moravě, od r. 1956 v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.133.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Jaroměř, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistryně, učitelka hudby | |||||
Anotace: |
Absolvovala obor Hudební výchova a čeština na FFUP v Olomouci a působila od r. 1962 na pedagogické škole a gymnáziu v Jaroměři. Od otevření Střední pedagogické školy v Čáslavi roku 1975 vyučuje hudební výchovu a vede dívčí pěvecký sbor, který nahrával v Českém rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbornistrů.II. Praha, Divadelní ústav 1982.S.339.; |
|
||||||
Místo narození: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V roce 1957 absolvoval DAMU, obro herectví. Poté působil v Horáckém divadle v Jihlavě. V letech 1962–1966 působil v Divalde Oldřicha stbora v Olomouci. Nyní herec pražského Divadla za branou II. Bydlí na Praze 4. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998.S.477. |
|
||||||
Místo narození: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Jičín, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | autor pohádek, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1962 maturoval na SVVŠ v Jičíně. Poté studoval do roku 1967 na FFUP v Olomouci. Po promoci učil na Odborném učilišti OSP v Bruntále a 1969–1988 na SOU Meopta v Přerově. Od roku 1988 učil češtinu, dějepis a občanskou nauku na Obchodní akademii v Olomouci, kde byl 1.1.1989 jmenován ředitelem. ředitelem do konce roku 2009. Diplomovou a rigorósní práci věnoval středověké a humanistické literatuře, spolupracoval s prof. PhDr. Eduardem Petrů na ediční činnosti starší české literatury. PhDr. Jan Sobotka vydal v roce 1999 knižně sbírku 1000 aforismů v nakladatelství DANAL s názvem " Aforismy z tehdy i nyní a možná i příště". Účastnil se na Olomouckém tvarůřku, Haškově Lipnici. Autor povídek a fejetonů. Úzce spolupracuje s olomouckým nakladatelstvím Anag. Napsal taky dvě pohádkové knihy: Čert Papiáš, kouzelníci a čarodějové (Anag 2008) a O čertu Papiášovi (Anag 2009). |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš http://otavinka.blog.cz/…/jan-sobotka |
|
||||||
Místo narození: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | moderátorka, pedagog středoškolský, recitátorka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v rodišti, studovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština a ruština. Od olomouckého pobytu, už v době studií, spolupracovala s Divadlem hudby za éry ředitele Rudolfa Pogody, jako konferenciérka pořadů. Moderovala také prvních sedm ročníků přehlídky vědeckých a populárně naučných filmů Academia film Olomouc, četla zprávy krajského vysílání v Českém rozhlase Olomouc. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupila do DH jako programový pracovník. V roce 1972 se vrátila zpět do rodiště. Vyučovala na gymnáziu, pracovala v Domě dětí a mládeže jako vedoucí estetického oddělení a zástupce ředitele a od roku 1990 působila na Školském úřadu v Šumperku a od r. 1996 v Jeseníku. Posledních šest let pedagogické činnosti (1999–2005) zastávala funkci statutární zástupkyně ředitele ZUŠ „Žerotín“ Olomouc, kde vyučovala literárně dramatický obor. Se svými žáky se účastnila národních přehlídek a soutěží , např. v Trutnově, a Wolkerově Prostějově. Od roku 2001 přednášela básně u literárních večerů pořádaných literární sekcí VSMO. Účastnila se též Velkého říjnového čtení v Okresní knihovně Olomouc a nádherně přednášela básně i Zdeňka Janíka při příležitosti oslav jeho 80. narozenin v Olomouci – dne 3.11.2003. Patří k zakládajícím členům LKO a po celou dobu se velmi obětavě podílela na realizaci literárních večerů jako vynikající interpretka literárních textů. Jubilantka souběžně spolupracuje s Jesenickým klubem seniorů pracovníků školství. |
|||||
Zdroj: |
Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S.11. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Alena Trunečková, roz. Kapustová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Jindřichův Hradec, Olomouc, Praha, Stará Ves nad Ondřejnicí | |||||
Obory působení: | malířka | |||||
Anotace: |
V roce 1941 maturovala na České reálce v Olomouci a po 2. světové válce vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru prof. Jakuba Obrovského a prof. Vlastimila Rady. Od roku 1952 byla členkou Svazu výtvarných umělců a Umělecké besedy v Praze. Studijní cesty po Evropě. Samostatné výstavy uspořádala: 1952 v Jindřichově Hradci, 1962 v Praze, 1966 Olomouc, 1970 při otevření Divadla hudby v Olomouci a 1992 v Praze. Restaurovala nástěnné malby v renesančním zámku Stará Ves u Ostravy ( Stará Ves nad Ondřejnicí).. V letech sedmdesátých a osmdesátých nevystavovala. Od roku 1993 se účastnila 15 výstav. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B. a kol.: Slovanské gymnázium literární. Olomouc, Danal 2000.S.378. |
|||||
Poznámka: |
Provdaná Vokáčová Milada |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Jihlava, Klatovy | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Začínal v polovině 50. let jako herec a technik v zájezdovém Vesnickém divadle, odkud ho po dvou sezonách angažovali za inspicienta v Krajském zájezdovém divadle se sídlem v Klatovech (1957–58). Po návratu z vojny hrál krátce na oblastních scénách (Jihlava, Cheb). Od roku 1963 byl ve svobodném povolání. Trvalé místo v českém filmu mu zajistil režisér Otakar Vávra rolí kolotočáře Landy, otce šestnáctileté Teriny (Z. Cigánová) v adaptaci Hrubínovy básně Romance pro křídlovku (1966). Podruhé a naposled hrál zbrojnoše v Zemanově pohádce Šíleně smutná princezna (1968). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959, S. 241. http://libri.cz/…m/heslo/5018 Fikejz,Miloš: Český film – Herci a herečky. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Bruntál, Jiříkov, Olomouc, Opava, Praha, Rýmařov, Rýžoviště | |||||
Obory působení: | fotograf umělecký, ředitel školy, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství trávil deset let na Valašsku, odkud se v roce 1956 přestěhoval s rodiči a sourozenci do obce Těchanov v podhůří Jeseníků. První podnět k fotografování dostal od otce v roce 1963.V témže roce maturoval na gymnáziu v Rýmařově a poté odešel do Olomouce na vysokoškolské studium. R. 1967 abs. Pedagogickou fakultu UP v Olomouci obor výtvarná výchova a studia zakončil první samostatnou výstavou fotografií. Poté pracoval jako učitel na ZŠ v Rýmařově, 1968–1982 ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. V r. 1982 vězněn z polit. důvodů. Po propuštění z vězení nesměl učit. Zprvu pracoval v knihovně Okresního pedagogického střediska v Bruntále, po roce byl dispečerem Státního statku v Rýžovišti. Po sametové revoluci byl rehabilitován a r. 1990 pobýval v USA, 1991–92 ve Francii, 1995– Japonsko, 1996– Sibiř atd. projekty po celé Evropě. V r. 1977 abs. IVP a kurs porotce pro lektory r. 1979. Od r. 1981 evid. v ČFVU. Od r. 1992 externě vyučuje na FAMU a na IVF v Opavě. V polovině 70. let začal vytvářet fotografické soubory např. Divadelní prostředí, ze života cikánů, od r. 1992 velký soubor Lidé našeho kraje, život vesnice. Dokumentární fotografie, kde dominuje sociální tématika. Kromě samostatných katalogů výstav lze jeho fotografie najít v monografiích a také jako ilustrace v Myšlenkách do kapsy. ( 1992–1998). Kurátor výstav na Sovinci a Bruntále. V roce 2006 mu bylo uděleno státní ocenění Medaile za zásluhy I. třídy (u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa).V září 2009 jmenován vysokoškolským profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.. Dne 3. 5. 2010 byl zvolen králem Majálesu UP v Olomouci. Dne 2.10. 2014 mu udělila Umělecká rada Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bratislavě čestný doktorát (dr.h.c.), jako jedinému fotografu v Česku a na Slovensku. Dne 8.9.2022 otevíral výstavou fotografií dvorek na Riegrova 5 s názvem UNCLE FERRO. Dne 28.9.2023 dostal stříbrnou medaili od předsedy Senátu. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie české a slovenské fotografie., Praha ASCO 1993., S.372–373.; Kdo je kdo 1991/1992., Praha 1991., S.978.; Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S.664. www.jindrichstreit.cz https://otavinka.blogspot.com/…en-3-10.html |
|||||
Poznámka: |
Prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr.h.c. Těchanov, Sovinec – m.č. obce Jiříkov |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Jívová, Litovel, Olomouc, Prostějov, Přáslavice, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1998 studoval na FFMU v Brně archeologii a historii a promoval r. 1998 Mgr. V letech 1995–1996 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, poté 1996–1998 v ÚAPP Olomouc a zde v olomouckém muzeu vykonával v období 1998–2000 náhradní civilní službu. Od r. 2000 pracuje v Archeologickém centru Olomouc, nyní jako vedoucí terénního oddělení. Specializuje se na germánské osídlení střední Moravy. Konal výzkumy v Přáslavicích, Dolanech, v Tepenci na katastru obce Jívová, v Olomouci-Slavoníně aj. Průběžně publikuje v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 272–273.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc 2008. S.95–103.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marek Kalábek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | bibliografka, knihovnice, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Křenovice u Kojetína, Šumperk, Zábřeh na Moravě | |||||
Obory působení: | knihovnice, odborná publicistka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Roz. Přidalová. Od útlého dětství bydlela s rodiči v Křenovicích u Kojetína. Do gymnázia chodila v Zábřeze u Šumperka. Po maturitě pracovala 3 roky na poště v Šumperku a v letech 1963–1965 studovala SKŠ Brno 2 leté nástavbové studium. Poté pracovala v městské knihovně Jeseník a pak v Šumperku. Zprvu v oddělení pro dospělé a po mateřské dovolené v oddělení pro děti. Do důchodu šla v 57 letech. Autorka článků se zaměřením na region Olomoucka. Cesta na Borový vodopád. Vlastivěd. časopis Velké Losiny, prosinec 2006.S.48. Asi od roku 2002 se věnuje kolážím. Výstava v Informačním centru Šumperk. " Krása každodennosti- Podzim." Od 1.-27.10. 2019 v minigalerii IC ŠU. |
|||||
Zdroj: |
Osobní korespondence s / hš 2022,říjen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Včelnička | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Šternberk, Žerotín | |||||
Obory působení: | publicistka regionální, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
. Pedagogickou školu pro vzdělání učitelů národních škol studovala v Jihlavě. Později při učitelském povolání absolvovala Pedagogickou fakultu olomoucké univerzity, obor čeština, dějepis a výtvarná výchova. Jako učitelka působila v letech 1955–57 na Jedenáctileté střední škole ve Šternberku, v letech 1957–1959 na dvoutřídních národních školách v Dalově a Žerotíně, od r. 1959 do r. 1992 na 2. stupni ZŠ Dr. Hrubého ve Šternberku. Dlouhodobě publikuje v regionálním tisku, její zajímavé články můžeme číst většinou ve Šternberských listech. Její zásluhou byla vydána část pozůstalosti vlastivědného badatele, astronoma a politického vězně Karla Morava (1906–1993), Staré šternberské obrázky a povídky Bloudění Marty vojandy a Zlý sen. V roce 2002 obdržela Cenu města Šternberka za přínos regionální historii. Zpracovala literární pozůstalost stíhacího letce Ladislava Valouška, plukovníka letectva v. v. (1918–1996), a vydala knížku jeho leteckých povídek Návraty stíhačů (2002), dva letecké deníky (Cestou nadějí a zklamání – 2003, Cestou zpátky – 2003), doplněné autorskou monografickou prózou Životní křižovatky stíhacího letce Ladislava Valouška (2006). Věnovala pozornost vývoji českého školství ve Šternberku, názvosloví šternberských ulic, historii české knihovny a významným osobnostem Šternberska. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení Ševčíková, Hana: Výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 2015, č.12, S.4. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Vlasta Hlůzová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Karolín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Javorník, Vrchoslavice (okr. Přerov) | |||||
Obory působení: | básnířka, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodné jméno Mačková Libuše. Celý profesní život pracovala jako
učitelka mateřské školy a cvičitelka dětské jógy. První verše psala
pro členy rodiny, spolužáky, spolupracovníky. Pak léta uplatňovala svoje
vidění světa v rozvíjení slovní zásoby a správné výslovnosti dětí.
K tomu se později přidalo i správné držení těla a správné dýchání.
Píše poezii a krátké prozaické útvary. V letech 2012 až 2016 se
zúčastnila regionálních kol slam-poetry v Brně. Obesílá literární
soutěže, pořádá autorská čtení. Zúčastňuje se autorských setkání.
Je dlouholetou členkou Mělnického Pegasu a od roku 2013 členkou Střediska
východočeské obce spisovatelů.Publikuje a přispívá do almanachů a
sborníků. Zúčastňuje se Dnů poezie. Spolupracuje se svou rodnou obcí
Karolín, knihovnou v Javorníku, Knihovnou Kroměřížska a knihovnou
v Němčicích nad Hanou. Samostatně vydala knihy: Kormidelník života
/2002/, Dětskýma očima/2003, 2004, Pegas Mělník/, Přivezli jsme
jezevčíka/2006, leporelo/, Rodném kraji /2008/, Dětskýma očima –
Veršobraní /2013/, Kuplet o Brně /2015/, Místa srdci blízká /2016/, Čas
trampa /2017/, |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 19.5.2017. Matysíková, Libuše: Čas trampa. Trapsavec 2017 (zadní strana) V krajině Pegasa. Mělník 2018. S.112–116. https://otavinka.blogspot.com/…ubiluje.html meil dne 30.9.2023, aktualizace biografie |
|||||
Poznámka: |
Fotky z roku 2015 a 2017 přišly od Libu Matysíkové mejlem dne 26.6.2018. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horka nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Jiříkov, Olomouc | |||||
Obory působení: | lidový řezbář | |||||
Anotace: |
Autor největšího betlému na světě s 246 postavami. Každá je vyřezaná z jednoho kusu dřeva. Roku 2005 otevřel v Jiříkově u Rýmařova Pradědovu galerii, která celoročně nabízí výstavu obřích soch a betlémů a je otevřena 365 dnů v roce. Je ženatý a má pět dětí.Každoročně na Vánoce mívá výstavu svých soch a betlému na Horním náměstí v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kolesárová, Veronika: Rozhovor s Jiřím Halouzkou. Moravský senior 2017 www,pradedovagalerie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc | |||||
Obory působení: | komunální politik, kronikář města, pedagog středoškolský, prozaik, redaktor časopisu | |||||
Anotace: |
Absolvoval FFUP Olomouc obor Výchova a vzdělávání dospělých. Působil jako redaktor podnikového časopisu Rudné doly Jeseník. Několik let jako komunální politik, byl kronikářem města a 16 let před odchodem do důchodu působil jako pedagog SŠ gastronomie a farmářství. V roce 2021 vydal vl.n. historický román Konec frývaldovského kata. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení meilem 31.7. 2021 /hš |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jiří Krutil |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Polná | |||||
Místo úmrtí: | Tichomoří | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Olomouci, kde vstoupil do jezuitského řádu jako laický bratr. Působil jako bratr ekonom a bratr stavitel. Jeho stavitelské schopnosti mu usnadnily přijetí do misií. Ve 28 letech odjel v dubnu 1678 s výpravou českých jezuitů do Ameriky. V Mexiku přijal nové jméno (de Castro). Provedl tam také stavbu vodního díla. Při odchodu do Tichomoří zemřel na mor. |
|||||
Zdroj: |
Kunský, Josef: Čeští cestovatelé. Praha, Orbis 1961. I.díl. S. 231. |
|
||||||
Místo narození: | Brusel (Belgie) | |||||
Místo úmrtí: | Jindřichův Hradec | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Jindřichův Hradec, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studia teologie absolvoval na jezuitské univerzitě v Olomouci, poté působil opět v Jihlavě jako prof. rétoriky, školní prefekt, představený latinské kongregace a zpovědník. Roku 1694 převzal rektorský úřad jezuitské koleje v Kladsku, do r. 1697. Poté působil opět v Praze jako konzultor české jezuitské provincie. Rektor olomoucké univerzity a jezuitské koleje, v letech 13.10. 1700 – 11.11. 1703. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č. 23, 13.10.2006. S. 7., . |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Nisa (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc, Opava, Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, teolog | |||||
Anotace: |
Pocházel ze slezského rytířského rodu Fragsteinů z Nimsdorfu. V Opavě vystudoval gymnázium, filozofii studoval v Olomouci, poté působil v Brně v jezuitském noviciátu, zde aproboval pro výuku na nižších jez. školách. Roku 1685 působil jako prof. gramatiky ve Znojmě, poté v Praze na Malé Straně. V Praze absolv. fakultu teologie, poté působil v Jihlavě jako prof. rétoriky. V čele české jezuit. provincie TJ vstoupil a řídil ji v letech 1713–1715. V letech 1716–1718 zastával rektorský úřad jez. koleje v Praze, poté řídil jez. kolej v Brně 1718–19. Od 1.11. 1719 rektor (43.) jez. koleje a olomoucké univerzity do 30.11. 1722. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2, 26.1./07, S. 9; Žurnál UP, č.3, 9.2./07, S. 9–10; |