Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Siebenhirten (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor | |||||
Anotace: |
37. rektor olom. koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova (11.11.1703 – 13.12.1707). |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.24, 20.10./2006, S.7; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V Olomouci vytvořil řadu rodinných domů, v jejichž řešení se prolíná čistota formy s kultivovaností a elegancí detailu, –2 byty vila Briessových, Na Vozovce 12/r. 1933/, sladovna Týneček u Olomouce, r. 1935;Malíř podobizen. Výstava v Brně r. 1928, olej Studie hlavy. |
|||||
Zdroj: |
ZKVMO 1984, č.229, S.23–24.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.271.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V letech 1879 –1883 studoval v Brně Vyšší průmyslovou školu, 1886 –1888 pokračoval ve studiu na AVU ve Vídni. Projektoval stavby synagog. 1892–1893 v Holešově, od r. 1892 v Olomouci, kde projektoval v centru města nájemní dům pro J. Ottahalla v Ostružnické ul. , v letech 1894 – 1895 první část Ústavu hraběte Pötingea, druhá polovina až v r. 1899, a projektoval stavbu synagogy v Olomouci, s islámskými prvky v letech 1895–97. ; |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, Pavel : Jakub Gartner.In: Ročenka SOKA.Olomouc 1988.S.178–194.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tasov | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kučerov, Šternberk, Tasov | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Třebíči 1898, poté studoval bohosloví v Brně, vysvěcen roku 1902. Přátelství s O. Březinou. Spolupracavoval s Dostálem-Lutinovem, F. Dohnalem, J. Florianem a F. Bílkem z Chýnova, který mu knihy ilustroval. Působil 1902–04 v Kučerově, 1904–1911 s Florianem, po r. 1911 došlo k roztržce. 1907 se rozešel s Katolickou modernou. 1913 přátelství s F. X. Šaldou, 1918 s P. Kytlicovou. R. 1919 ve Šternberku. Od r. 1945 trvale v Tasově, zemřel v nemocnici v Třebíči, pohřben v Tasově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.526–530.;. Olič,Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia. 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Želeč | |||||
Místo úmrtí: | Huštěnovice | |||||
Místa pobytu: | Huštěnovice, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vystudoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen r. 1895. Jako duchovní působil od r. 1904 v Uherském Hradišti, od r. 1910 byl až do smrti farářem v Huštěnovicích. Tady založil místní archeologické muzeum a provedl pak řadu výzkumů. Zabýval se církevními dějinami Velké Moravy, velehradskou otázkou. V letech 1924–1936 byl předsedou archeologického spolku Starý Velehrad. Literárně činný, užíval pseudonym J. H. Žlebovský. Literární prvotiny v brněnském Obzoru, v Našem domově; Knižně vydal: Spolky v duchovní správě.Olomouc, Promberger 1912; Dějiny Velké Moravy.Přerov 1930; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.92; Sborník velehradský 1937. S.3–6 a 1938, S.12–14; Vopravil: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.680;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 239.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, politický vězeň, redaktor | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Olomouci narukoval na vojnu.. Po 1. světové válce sloužil v armádě. V roce 1921 byl ve zpravodaj ské službě jako velitel pro východní Polsko, Moravu a Slovensko. V civilním životě byl redaktorem různých deníků (České slovo). Po okupaci odešel z vlasti a spolu s generálem Svobodou organizoval boj proti nacistickému Neměcku. Po válce pracoval ve vojenské misii Berlin s úkolem zajistit průzkum našich hranic. V roce 1949 byl zavřen na Pankráci a odsouzen na 25 let. V roce 1960 byl umučen. |
|||||
Zdroj: |
Holické noviny.č.1/2002; |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Lipinka | |||||
Místo úmrtí: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Palonín, Ptení, Uničov, Zvole | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. v Uničově, učitel. ústav abs. 1864 v Olomouci, učitel na Konicku/Runářov, Klužínek, Ospělov, Ptení/, 1871 Palonín –17 let. Otec Stanislava Lolka, ak. malíře. R. 1888–1905 ve Zvoli. Zpracoval historii Zábřežska. Z díla: Paměti z mého života. =úryvek publ. v čas. Komenský 1908., Pověsti Zábřežska = Severní Morava, sv.1. Zábřeh 1957, s.37–40., |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, s.113–115. /fotografie/., Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP 1998. |
|||||
Poznámka: |
Hradečná – nyní Nová Hradečná. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Kojetíně, gymnázium v Kroměříži, seminář v Olomouci, FFUK v Praze, poté prof. v Kojetíně, v Kroměříži, Lipníku nad B. Od r. 1918 pověřen správou archivu v Lipníku. Publikoval. Zemřel v Lipníku, pohřben v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.43.;Krška: Za Jakubem Mráčkem.NP 1967.;Literární místopis OA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Chotěboř | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | překladatel, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Počátkách u Havlíčkova Brodu (n. část města Chotěboř). Profesor Slovanského gymnázia v Olomouci v letech 1867–1870. Učil latinu a řečtinu. První ředitel gymnázia v Přerově v letech 1870–1885. Překládal z řečtiny. Organizoval školství a kulturu. |
|||||
Zdroj: |
Sto let gymnázia v Přerově. Přerov 1970. S.84, 91.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Paříž (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Mnichov (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | rozhlasový pracovník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Myslechovicíh (n. m.č. města Litovel). Do obecné školy chodil v Cholině, absolvoval gymnázium v Litovli, maturoval r. 1922, poté FF UK v Praze. V letech 1939–1948 žil v rodišti. Od r. 1927 pracoval jako lektor, redaktor a externí spolupracovník naklad. Melentrich, Velehrad, Vyšehrad. V srpnu 1948 emigroval. Kulturní komentátor v rozhlase na stanici Svobodná Evropa. Byl vyznamenán řádem sv. Silvestra. Překládal z francouštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny. Používal pseud. Jan Bílovický. Po r. 1948 bylo zakázáno vydávání jeho spisů (s výjimkou 1968–70), jeho díla byla vyřazena z knihoven a nepsalo se o něm ani v odb. tisku. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Díl 1., P., Academia 1985, S.435–437.; Hanácké noviny 22.2.1996, S.5.; Lid.demokracie, 16.3.1992, LD 30.12.1992, LD 15.8.1992, LD 21.3.1992, LD 17.8.1992, LD 19.5.1992; Litovelské noviny č.8/1992, S.6; Skládal, J.: Kde se vzal Jan Čep. Praha, vl.n. 2006.; |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Lázně Bělohrad | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filolog | |||||
Anotace: |
Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | odbojář, tělovýchovný pracovník | |||||
Anotace: |
Od mládí všestranný, aktivní sportovec,, nadšený sokol, náčelník Severomoravské župy sokolské, Železniční zaměstnanec, vrchní oficiál ČSD. Zapojil se do protifašistického odboje. Zatčen 23.11.1942. Popraven ve Vratislavi. V Šumperku pojmenována jeho jménem ulice. V městě jsou dvě pamětní desky. Jedna umístěna na peróně nádraží České dráhy a druhá na schodišti radnice Náměstí míru 1, Šumperk. Dne 14.12.1945 byl jmenován Čestným občanem in memoriam v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum, 1966.S.221–222. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor střední hospodářské školy v Přerově, zakladatel Akciové rolnické továrny strojených hnojiv a lučebnin v Přerově. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Brtnice | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Vychován u čes. bratří v Prostějově, 1577–1583 duchovním v P. 1574–75 ve Zdounkách. Autor čtyřhlasé písně proti P. Kyrmezerovi. Autor satirických, duchovních a příležitost. básní. Též pseud. Městecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha SHV 1963, S.18.; Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.36–37.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.350.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je znám jen rok 1520 |
|
||||||
Místo narození: | Mladá Boleslav | |||||
Místo úmrtí: | Ivančice | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Přerov, Třebíč, Wittenberg (Německo) | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Bratrský kazatel, překladatel a pedagog. V roce 1564 se stal učedníkem v Přerově, záhy odešel na univerzitu do Wittenburgu, kde absolvoval r. 1567 a stal se Mistrem. Poté se stal správcem bratrské školy ve Třebíči a r. 1572 byl vysvěcen. R. 1577 byl zvolen na synodě v Holešově za staršího biskupa jednoty se sídlem v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Literární lexikon.1.Praha 1985.S.39.;. Fabian, Josef – Ševčíková,Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 5.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1357 |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hannover (Německo), Hranice, New York (USA), Olomouc, Prostějov, Šarovy, Uherské Hradiště, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | akademický malíř, akademický sochař, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
V letech 1974 – 1978 studoval SUPŠ v Uh. Hradišti, poté do r. 1984 VŠUP Praha, detaš. ateliér ve Zlíně. Žije a pracuje střídavě ve Velké u Hranic (n.m.č. Hranice), v Brně a Šarovech. Samostatně vystavoval v Olomouci v G pod podloubím r.1988. a kolektivní výstavy Pohyb kolem středu Galerie Caesar r. 1999. V roce 1991 vystavoval Sochy na náměstí v Hranicích a r. 1998 na výstavě Sochaři UB na Zámeckém nádvoří v Hranicích. Účastnil se r. 1989 kolektivní výstavy ve Sdruženém klubu ROH Uničov a také v Prostějově. Absolvoval několik zahraničních stipendijních pobytů ( New York, Hannover aj). Ve své tvorbě dává přednost sklu, dřevu, železu a kameni. Je členem TT klubu a Spolku olomouckých výtvarníků. Pedagogicky působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně od r. 1998. Nyní Prof. akad. sochař.Vedoucí ateliéru sochařství II. |
|||||
Zdroj: |
Boháčová, Y.: Jan Ambrůz – Objekty. Galerie pod podloubím. Katalog výstavy.Olomouc 1988. Boháčová, Y.: 10 sochařů B. Muzeum Hranice 1998. Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991.;. Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.6.; |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Ludmírov, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | geolog, politik | |||||
Anotace: |
Ing. Jan Březina je synem doc. PhDr. Jana Březiny (1930–1994). V dětství pobýval u prarodičů v Bohuslavicích a Milkově na Prostějovsku, (n. Ludmírov) od roku 1960 žil v Uničově, kde absolvoval G a poté studoval VŠB v Ostravě, obor hornická geologie. V letech 1979–1993 pracoval v podniku Silnice Ostrava, závod Šumperk 05 – kamenolomy, v technicko-hospodářských funkcích. 1993–1997 člen zastupitelstva města Uničov ve funkci místostarosty. Dne 15. 10. 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu v Olomouci. Předseda Rady řídícího a monitorovacího výboru pro NUTS II – Střední Morava, člen Národní koordinační skupiny a předseda Regionální koordinační skupiny Olomouc.Od roku 2000–2004 hejtmanem Olomouckého kraje a od 2004 členem Evropského parlamentu. |
|||||
Zdroj: |
Langer, Aleš: Jan Březina odchází řídit Okú. Uničovský zpravodaj, 4, 1997, 23.10., s.1.: Onderka, Vl.: Březina se stal lídrem středomoravské KDU-ČSL. Olomoucký den, 2, 20.6.2000, s.3.: Dokumentační list, 23.8.2000. |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice u Konice. |
|
||||||
Místo narození: | Milkov | |||||
Místo úmrtí: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954). |
|||||
Zdroj: |
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1899 absolvoval německé gymnázium v Šumperku, poté Karlovu univerzitu v Praze. V roce 1909 promován. Od r. 1904 profesorem na střed. školách. V Olomouci do r. 1908, v Přerově do r. 1911, v Prostějově do r. 1919. Poté působil v Praze. Autor vědeckých a populárně vědeckých studií a příruček. Znalec severní Moravy. Dílo: O vzduchu a jeho pohybu. 1907. ; O povětrnosti a jejím vědeckém předvídání. 1908. ; Praktická cvičení z fysiky. 1924, 2. vyd. 1936. ; =autor hesel do Teysslerova-Kotyškova Technického slovníku naučného. ; Paměti obce Bludova. 1927. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F. : Památce Jana Březiny. =Severní Morava, sv. 9. Šumperk 1963, S. 82. ; Spurný, F. : Ke 100. výročí narození dr. Jana Březiny. =SM, sv. 34. Šumperk 1977, S. 70–71. ; Slovník učitelských osobností okr. Šumperk. Šumperk 1990, S. 29–30. /fotografie/;Liter. místop. OA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Liboš, Olomouc, Prostějov, Štěpánov, Uničov | |||||
Obory působení: | knihovník dobrovolný, krejčí | |||||
Anotace: |
Provozoval živnost krejčovstí nejprve doma, později pracoval pro OP Prostějov. Dostával zakázky od vyhlášených olom. krejčovských firem (fima Stoklásek, firma Hrabal v Olomouci). Ve volném čase dělal knihovníka v Liboši. Později začal pracovat ve strojírnách v Uničově, nakonec ve Štěpánově na hutích u vojáků. Poté odešel do důchodu. |
|||||
Zdroj: |
Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.7; . |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | prozaik, překladatel, publicista | |||||
Anotace: |
Narodil se v Šumperku, ale od jednoho roku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, poté se živil jako překladatel na volné noze. Pravidelně přispíval do časopisu Respekt, spolupracoval s časopisem Host. Debutoval v roce 1995 v nakladtelství Sfinga, kde vydal 17 povídek s názvem „Středověk“.V próze „Boží lano (1998) hledá víru v Boha. V nakladatelství Host v r. 1998 vyšlo 16 povídek s názvem "Prázdniny“, jejichž společným tématem jsou spolužáci..Celkem vydal na třináct titulů prózy. Za titul " Zeptej se táty" (2010) románu o umírání svého otce lékaře (2005), o smrti, o prázdném místu po člověku, získal v anketě Lidových novin ocenění Kniha roku 2010. Této pocty se už nedočkal. V r. 2011 dostal titul Magnesia Litera Kniha desetiletí. Reprezentativní soubor Balabánovy povídkové tvorby vyšel posmrtně s názvem „Povídky“ (Brno 2010.) |
|||||
Zdroj: |
Vikipedie.cz BSSSM supplement 1.Ostrava 2011. S.19–20. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jan Balabán |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, korektor, publicista | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Alexander Balcárek. Pocházel z rodiny hostinského, v raném dětství ztratil matku a v patnácti letech otce. Střední školu studoval v Olomouci, vysokou školu ve Vídni. Na škole se udržoval kondicemi, prodáváním knih, opisováním. R. 1861 odešel z Vídně do Prahy, kde se stal korektorem v Jeřábkově tiskárně. Jeho básně vycházely v dobových časopisech. Spolupracoval s Občanskou Besedou. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.16. Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849–1885. Ostrava 1911.; |