Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Jihlava, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramatik, knihovník, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pochází z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve Frýdku-Místku a poté studoval na Vysoké škole politické a sociální (ekonomický směr, 1946–50, Ing.). Souběžně (1948–50) pracoval jako redaktor časopisu Haló Nedělní noviny. 1951 byl redaktorem deníku Mladá fronta. Po dvouleté vojenské prezenční službě se 1953 stal dramaturgem Čs. televize, 1956 redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1967 působil jako šéfredaktor pro beletrii v nakladatelství Práce, 1972–73 jako redaktor Literárního měsíčníku. Poté se věnoval spisovatelské práci. – V mládí byl členem skautského oddílu, později působil jako vedoucí, při dočasném obnovení této organizace (1968–71) byl členem Ústřední rady Junáka. 1967–89 několikrát navštívil Indii, byl i členem Čs.-indického výboru. Do politického života vstoupil po 1990: ve volbách 1992 za Levý blok zvolen poslancem Federálního shromáždění. V témže roce založil Slovanskou unii, nacionalistickou organizaci, jejímž cílem měla být obrana Čechů a Slovanů vůbec vůči cizímu, zejména germánskému nebezpečí. 1994 založil nakladatelství Point. Přispíval do periodik: Nedělní noviny (od 1947 zde povídky; 1948–50 reportáže, tit. časopisu od 1948 změněn na Haló Nedělní noviny), Tvorba, Rudé právo, Kulturní rozvoj, Mladá fronta, Literární noviny, Nový život, Zlatý máj, Červený květ (Ostrava), Literární měsíčník, Kmen aj.; po 1990 přispívá především do novin Naše pravda. Je autorem scénáře pro absolventský film režiséra Jana Valáška V ulici je starý krám (1955). Alexej Pludek debutoval před rokem 1948 hrou pro mládež Statečná slova, formu dramatu zvolil o tři roky později i pro své druhé dílo, pro budovatelskou hru Případ Modrá voda. Od poloviny 50. let se pak věnoval výhradně tvorbě prozaické. Jeho první román Slunce v údolí je situován na stavbu Trati mládeže na Slovensku a schematickým dějem i postavami ilustruje komunistickou ideologii, ukazuje „nový“, vzorový typ mládeže a kritizuje nedostatky politické práce. Po pokusu o psychologickou prózu s tématem citového zrání mladého člověka před válkou a za okupace (Dvě okna do dvora) i v současnosti (Ženy nemají pravdu) našel Pludek prostor pro literární projekci svého vnímání světa v žánru historické, respektive utopistické prózy. Trojice jeho románů o starověkých monarchiích je situována do Egypta 14. století př. n. l. (Faraonův písař), Indie přelomu 4. a 3. st. př. n. l. (Rádce velkých rádžů) a do fiktivní ideální země (Nepřítel z Atlantidy). Tato volná trilogie se vyznačuje podrobným popisem reálií, snahou o psychologizaci postav a vykreslení dobové duchovní atmosféry, jakož i zjevnou moralistní didaktičností a ideologickou zacíleností, promítající se do dějových schémat. Pludkovi hrdinové jsou ve značné míře autorskou sebeprojekcí: uprostřed intrik na královských dvorech a boje o moc vedou vnitřní a vnější zápas za pravdu, za čest a zachování státu, za mír a ušlechtilou službu vládnoucí společnosti. Zdroj ohrožení těchto etických hodnot pak Pludek příznačně vidí v iracionálně pojímaném „spiknutí temných sil“. Ve sci-fi románu Nepřítel z Atlantidy z počátku 80. let je boj proti spiknutí dotažen až v rasistický obraz nepřítele: černovlasých lidí s velkými nosy, obchodníků, kteří svým kupčením zpochybňují základní hodnoty mytického státu, vykresleného jako kastovní, přísně hierarchizovaná společenská struktura, navíc po sovětském vzoru ovládající další satelitní republiky. Obdobná hodnotová perspektiva určila také románový pamflet Vabank, v němž Pludek zobrazil Pražské jaro a dění z let 1967–68 vůbec jako zákulisní hru pravicových sil v čele s Židy. Pludkův dávný zájem o okultní a nadpřirozené jevy, a zejména převtělování (související s jeho zájmem o Indii) dal vzniknout knize fantaskních povídek Hledání antipoda. Potlačované zalíbení v totalitních společenských systémech jej pak inspirovalo k varovné vizi toho, co by se stalo, kdy byla uskutečněna Hitlerova tisíciletá říše, k antiutopii (Takových tisíc let). Autorova orientace na kladné hodnoty češství a českého charakteru dala vzniknout historické próze Česká pře i knihám literatury faktu (Český král Karel IV.). V Pludkově tvorbě pro děti převažuje literatura s dobrodružným dějem a s hrdiny, v jejichž pozadí je skautský ideál správného hocha. Inspiraci k příběhům o chlapcích mířících k ideálu čestného a spravedlivého života Pludek čerpá opět z historie (Rytířská jízda Jana z Michalovic), ale rovněž ze současnosti (Horami jde březen). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Statečná slova (D pro ml., 1947); Modrá voda (D 1951, prem. s tit. Případ Modré vody, 1950); Slunce v údolí (R 1955); Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (P pro děti, 1959); Dvě okna do dvora (P 1959; poté in Lásky na zavolanou); Tudy chodíval Ječmínek (PP pro ml., 1959); Hromotlucká historie (P 1961; poté in Lásky na zavolanou); Zakutálený míč (P pro děti, 1962); Ženy nemají pravdu (P 1963; poté in Lásky na zavolanou); Horami jde březen (P pro ml., 1963; přeprac. 1973); Faraonův písař (R histor., 1966); Teichheger Maresch schöpft Verdacht (něm., LF, Hamburg 1968); Jaká byla Zuzana (P pro ml., 1969, sešit. vyd.); Pověsti dávných časů (PP pro ml., 1971; přeprac. 1983); Vabank (P 1974); Rádce velkých rádžů (R histor., 1975); Lužiske zetkanja (lužickosrbsky, LF, Bautzen 1977); Lásky na zavolanou (1978, obsahuje: Dvě okna do dvora, Hromotlucká historie, Ženy nemají pravdu); Český král Karel (LF 1978; přeprac. 1979); Nepřítel z Atlantidy (R sci-fi, 1981); Králevic, král, císař (LF pro ml., 1983); Hledání antipoda (PP sci-fi, 1986; přeprac. s tit. Předsíň záhad, 1993); Rytířská jízda Jana z Michalovic (P histor. pro ml., 1987); Takových tisíc let (P sci-fi, 1988); Česká pře (R histor., 1989). Uspořádal a vydal: Červnové nebe (sb., 1945, též přisp.). |
|||||
Zdroj: |
Z díla: K Hané se vztahuje kniha povídek pro děti.Tudy chodíval Ječmínek.Praha 1959.Biografie: Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.108.;Galík, J.: A.Pludek pětasedmdesátiletý.=Štafeta, 10, 1978, č.2, S.7–10.;Galík, J.: Ještě Olomoucko v české literatuře.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;Bibliografie knižních prací členů SČS.P., ČS 1979, S.116.;Kyjonková, M.: Alexej Pludek.Personál.bibliografie.Karviná, Okr.knihovna, 1989.;Pludek, A.: Tak daleko a tak blízko.Vzpomínky.=Štafeta, 15, 1983, č.l, S.16–18, 1 obr.; http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Praha, Sobotín, Šternberk, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval něm. gymnázium v Šumperku. Poté začal navštěvovat medicínu na vídeňské univerzitě. Dostudoval po válce na něm. části UK v Praze, kde 1922 promoval. Tři roky působil v nemocnici ve Šternberku. 1925 si otevřel lékař. praxi ve Fryštáku. 1927 složil v Praze tzv. fyzické zkošky na úředního lékaře a stal se obvodním lékařem v Sobotíně. Po vypuknutí 2. svět. války musel narukovat jako vrchní lékař. 1946 byl odsunut do Německa. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.108.; |
|
||||||
Místo narození: | Frýdek-Místek | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Chlebovice, Metylovice, Olomouc, Paříž (Francie) | |||||
Obory působení: | kněz, misionář, odbojář, publicista | |||||
Anotace: |
Chtěl se stát misionářem v Alžíru a proto vystudoval teologii v Paříži. 1939 zaútočili Němci na Francii a přihlásil se do armády. Byl zajat a utekl do Španělska a do Anglie. Účastnil se vylodění v Normandii. Po demobilizaci vstoupil do semináře v Olomouci a dostudoval bohoslaví na UP. 1947 přijal kněžské svěcení. 1948 emigroval a vrátil se ož po revoluci v roce 1990. Od r. 1991 farářem v Metylovicích. Jako důchodce působil v Chlebovicích. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.13; |
|
||||||
Místo narození: | Řimice | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | filolog | |||||
Anotace: |
Statí ve sbornících a odb. časopisech, 1935–49 jako pedagog na středních školách na Moravě a v Praze, 1949=pedag. fak. ku Praha, 1952–53 proděkan, 1964–66 ved. katedry pedag. UK Praha, autor skript, učebnic, beletrie. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.1.Praha ČTK 1969;. http://vlcekondrej.blog.cz/…-aneb-ma-ves |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Praha, Přerov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Přerově a Valašském Meziříčí. Studium na univerzitě v Praze zakončil promocí 1889. 1894 přišel do Frýdku-Místku. Byl jedním ze zakladatelů Matice místecké. Podporoval rozvoj čes. školství. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.25; ' |
|
||||||
Místo narození: | Albrechtičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Curych (Švýcarsko), Fulnek, Jeseník nad Odrou, Olomouc, Orlová, Ostrava, Petřvald, Rychvald, Velká Bystřice, Vizovice | |||||
Obory působení: | kněz, politický vězeň, redaktor, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Albrechtičkách u Nového Jičína. Studoval Reálné gymnázium v Příboře do okupace a pak od kvinty v Ostravě, kde r. 1942 maturoval. Bohoslovecká studia ve Vidnavě a poté v Olomouci. Ordinován 5. 7. 1947 v Olomouci. Působil ve Vizovicích, kde 26.9.1948 zatčen a 6.11.1948 v Uherském Hradišti odsouzen k 10 letům vězení . Prošel 13 kriminálů. Po návratu odešel pracovat do státního rybářství, pak v Dopravních stavbách Olomouc a ve velkomlýně v Jeseníku nad Odrou. Vydával samizdaty, psal relace do rozhlasu i do zahraničí. Teprve od r. 1967 působil opět v duchovní správě ve Fulneku. V r. 1975 mu byl opět státní souhlas odebrán a vrácen v r. 1982. Pak působil v Orlové, Rychvaldě a Petřvaldě. V letech 1969–1971 přednášel na teologické fakultě v Olomouci a pak 1989–1993 a přitom působil jako duchovní ve Velké Bystřici. Katolický kněz, monsignore, doktor teologie, vysokoškolský pedagog, katecheta, autor výchovných studií, vězněn komunisty, držitel řádu T.G.M. Mons. ThDr. papežský prelát žil v obci Vrázné p. Odry.Prezident Mezinárodního sdružení bývalých vězňů se sídlem v Curychu. V r. 2006 dostal Pamětní medaili k 60. výročí obnovení olomoucké univerzity. K 1.1. 2005 odešel do důchodu a žil ve Vrážném p. Odry. |
|||||
Zdroj: |
Musil,J.V. Osmdesátiletý Msgre. ThDr. Antonín Huvar OT a jeho…Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. č.286,2003. S..75–78. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Lutyně | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Olomouc, Orlová, Ostrava, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, pedagog vysokoškolský, polonista, slavistika | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1981 půs. na FFUP v Olomouci na katedře polského jazyka. Zabýval se dialektologií na Těšínsku a Ostravsku. Pořídil jedinečnou kartotéku dialektu na území Ostravska. |
|||||
Zdroj: |
Sedmdesátiny doc.PhDr.B.Témy.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.9.;. Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc, UP 1996. S. 260.; BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.115–116. |
|
||||||
Místo narození: | Trojanovice | |||||
Místo úmrtí: | Čeladná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Praha, Velehrad | |||||
Obory působení: | archivář, prozaik | |||||
Anotace: |
Za pseudonym Četyna, jehož užíval v beletrii od r. 1929 si zvolil nářeční výraz označující suchou chvoj jehličnatého stromu.Začal studovat soukr.katolické G na Velehradě, po roce odešel do Olomouce, kde bydlel v kapucínském klášteře a studoval RG 1924–1926. Zde jej k literární tvorbě povzbudil prof.B.Nypl. Po těžké nemoci pokračoval na G v Brně , zde se seznámil s Mahenem.Od r. 1936 v Praze, externí studium, navštěvoval přednášky F.X.Šaldy.1939–41 se věnoval studiu histor.pramenů v archivech, zejm.v Brně a Kroměříži, 1941–42 archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě p.R. Autor historických románů, povídek, fejetonů, div.hry, národopisná pásma.Redigoval časopis Bezručův kraj 1945. Od r. 1955 člen Československého svazu spisovatelů. V Trojanovicích -Karlovice byl v letech 1985–1989 postaven Památní bratří Strnadlů, kde se též oddává. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku., 1947.; Lexikon české literatury.I., Praha 1985., S.498–500.; |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Bohumír Strnadel. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Freiburg (Německo), Klimkovice, Olomouc, Plzeň, Praha, Štýrský Hradec (Rakousko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v Lipňanech (n.m.č. Tršice). Moravský biskup Církve československé v Olomouci. Absolvoval studia na Cyrilometod. gymnáziu v Klímkovicích u Opavy, kde maturoval r. 1892. Na fakultě ve Vídni a ve Štýrském Hradci studoval filozofii, teologii a sociologii. V r. 1899 byl vysvěcen na kněze ve Štýrsk. Hradci a r. 1902 promován ve Freiburgu na PhDr. R. 1909 vyslán na studijní cesty v oblasti sociologie a soc. poměrů v USA a Kanadě. Za 1. svět. války vykonával u nás i po světě vojenskou duchovní službu. V čsl. armádě se stal inspektorem osvětové a mravní výchovy pro Moravu, Slezsko a Slovensko a Podkarpatskou Rus v hodnosti plukovníka. Stal se prvním farářem Církve čsl. v Plzni-východ. R. 1932 byl zvolen do pražské Diecézní rady a jmenován vikářem pro celé západní Čechy. Poté odchazí do Zbraslavi jako vikář a farář. Dne 10.11.1946 byl zvolen třetím biskupem moravským. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001, S.116; Týnecké listy, č.1/07. S.24–26; ; Kaňák, B.: PhDr. Bohumír Cigánek. In: Olomoucký archivní sborník. 2007.S. 165–168.; Kaňák, B.: Husův sbor v Olomouci. Olomouc 2007.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | básník, knihovník, překladatel, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval v roce 1937 na reálce v Prostějově. Pak vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze, kde absolvoval r. 1938 a začal studovat na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1939–1945 působil jako knihovník ve Frýdku-Místku. Později se stal knihovnickým inspektorem. Ředitel SVK Olomouc, Ostrava, městská knihovna Opava, Pedagogická knihovna v Bratislavě. Od r. 1962 trvale zakotvil v Praze, kde ředitelem Státní technické knihovny, Státní knihovny ČSSR, Státní pedagogické knihovny. Od 1974 – 1979 byl náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR. Krátce také přednášel knihovnické discipliny na Fakultě sociálních věd UK (1968–1970. Literárně debutoval sbírkou básní Nebe v Beskydách/1939/. Z polštiny přeložil J. Iwaszkiewicze a H. Boguszewskou. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Slovník čes. spisovatelů beletristů 1945–56. Praha, SPN 1957, S. 110–111. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 5. Opava 1983. ; V roce 1988 zemřeli. Brno SVK 1989, S. 71. ;Čtenář, 1988, č. 12/příl. čl. S. Šír;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005. S. 31–32. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brémy (Německo), Brno, Frýdek-Místek, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihtiskař | |||||
Anotace: |
Gymnazijní studia absolvoval v Olomouci. Poté se vyučil knihkupcem. Praxi získal v různých místech monarchie, např. v Brně, v německých Brémách. Roku 1869 se usadil v Moravské Ostravě. Založil knihtiskárnu v Místku, roku 1887 převzal od Franze Eattolika jeho tiskárnu v Moravské Ostravě a s ní vydávání listu Mahrisch-schlesischer Grenzbote. V roce 1990 přeměnil list v první ostravský deník Ostrauer Tagblatt. Věnoval se také činnosti v ostravském mužském pěveckém spolku, jehož byl předsedou. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Sešit 9.Ostrava 1997.S.45.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1845 |
|
||||||
Místo narození: | Podhradní Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Bílovice, Frýdek-Místek, Holešov, Hukvaldy, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Rajnochovice | |||||
Obory působení: | botanik, kněz, odborný spisovatel | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice. |
|||||
Zdroj: |
Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.; |
|
||||||
Místo narození: | Horní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Biskajský záliv (Španělsko) | |||||
Místa pobytu: | Francie, Piešťany (SR), Prostějov | |||||
Obory působení: | letecký mechanik | |||||
Anotace: |
Občanským povoláním instalatér, absolvent školy leteckého dorostu v Prostějově v letech 1933–1934. V říjnu 1934 nastoupil vojnu do Piešťan k leteckému pluku. V červnu 1939 odešel z domova přes Polsko do Francie, kde v srpnu vsoupil do cizinecké legie. Po odjezdu ze severní Afriky se stal v červenci 1940 příslušníkem RAF (311. čs. bombardovací perutě) jako letecký mechanik. Dosáhl hodnosti rotmistra. Nositel čs. voj. pamětní medaile 1943. V roce 1947 in memoriam povýšen na por. letectva v záloze. |
|||||
Zdroj: |
Loucký, F.: Mnozí nedoletěli. Praha 1989. S. 85. ;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.36; |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava | |||||
Místo úmrtí: | Bohumín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Kojetín | |||||
Obory působení: | sbormistr, varhaník | |||||
Anotace: |
Absolvoval Janáčkovu varhanickou školu v Brně, působil mj. ve Frenštátě 1898–1912, poté do r. 1922 v Kojetíně, kde ředitelem kůru. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1982, S.707.;. |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Frankfurt nad Mohanem, Mnichov (Německo), Olomouc, Praha, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti studoval univerzitu ve Vídni, kde promoval v r. 1900. Studia fyzikální absolvoval v Praze r. 1902. Po promoci působil ve všeobecné nemocnici v Brně. Ještě v době studií vykonával praxi v Mnichově a ve Frankfurtu. Od r. 1906 působil v Olomouci jako primář prosektor v zemské nemocnici. Odborně publikoval v časopisech Příroda, Časopis českých lékařů. Odborný spisovatel. Profesor soudního lékařství na univerzitě v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Almanach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 18. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Kroměříž, Praha | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži, poté práva na UK Praha. Stal se novinářem, dopisovatelem několikerých listů, Moravské Orlice, Lidových novin, v r. 1907 ve Frýdku jako zpravodaj LN. Mor. Orlice, olomouc. Pozoru. Necelý rok vedl Noviny těšínské /1907–1908/. Publikoval pojednání o včelařství, právnické otázky, soudničky. Zemřel ve Skalici u Frýdku (n.m.č. Frýdku-Místku). |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.127–128.;. |
|
||||||
Místo narození: | Paskov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Koryčany, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, ředitel školy, varhaník | |||||
Anotace: |
Žák L.Janáčka, varhaník v Koryčanech do srpna 1916, po 1.svět.válce natrvalo v Olomouci, jako ředitel arcibiskup.dómského kůru, 1919–1945 ředitel hud.šk.Žerotín, lektor klavíru na UP, prof.konzervatoře.v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudeb. slovník.Sv.2.P., SHV 1963, S.315.; Gregor, Vl.: Hudební místopis Severomor.kraje.Ostrava, Profil l987,S.118.; Hudební rozhledy 1978, 26.;mkm: Za prof.G.Pivoňkou.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, listopad, S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, vydavatel | |||||
Anotace: |
Po studiích v Kroměříži byl vysvěcen r. 1872. Prefektem chlapec. semináře v Kroměříži, odtud poslán na univerzitu do Prahy, kde studoval matematiku a fyziku a poté složil státní zkoušky. Farář ve Frenštátě p. Radhoštěm r. 1892. V letech 1885 –88 vydával Bibliotéku nejslovutnějších kazatelů českých starší doby. Do r. 1888 vyšlo 7 svazků. V nemoci se vrátil do rodiště, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 63. ; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Český Krumlov, Frýdlant nad Ostravicí, Olomouc, Ostrava, Praha, Uničov | |||||
Obory působení: | archivář, kronikář města, pedagog středoškolský, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1921. Poté studoval v Praze na Karlově univerzitě filozofickou fakultu, obor historie, zeměpis, čeština. Absolvoval v roce 1925. Vyučoval pak na slovenských a českých školách a po rigorózních zkouškách promoval v roce 1927 na doktora filozofie. Svou původní aprobaci si rozšířil o hospodářský zeměpis (pro výuku na obchodních akademiích). Jako státní profesor působil od roku 1935 na obchodní škole ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci a v letech 1947–1958 na Obchodní akademii v Olomouci. Poslední léta před důchodem byl politicky perzekvován, dojížděl vyučovat do Uničova a na zdejší Střední průmyslové škole a obchodní akademii učil češtinu a dějepis v letech 1958–1966. Souběžně se svým pedagogickým působením vykonával od 1. prosince 1947 funkci archiváře hl.města Olomouce (po prof.Václavu Nešporovi, který byl městským archivářem v letech 1924–1947) do roku 1956. Volný čas věnoval rodině, měl tři syny, spolkovému životu (byl m.j.členem Společnosti přátel starožitností) a v prázdninových měsících organizoval učitelské vzdělávací kurzy. Byl jejich duší ve Frýdlantě nad Ostravicí (1929), v Českém Krumlově (1931) a na Svatém Kopečku u Olomouce (1932). Přednášky: O názorech soudobých českých historiků na české dějiny; Periodizace českých dějin ; Poslední léta dynastie habsbursko-lotrinské; Rožmberkové a Český Krumlov; Katolicismus a český národ; Vznik pravoslaví a jeho vývoj; Rodina a škola; dovedl nejen obohatit o zajímavá historická fakta, ale dokázal je proložit komentářem podaným vybranou češtinou. Mnohá další témata publikoval v olomouckém Našinci, Vychovatelských listech, Zpráv Vlastivědného ústavu v Olomouci, Časopisu VSMO aj. Do památníku Slovanského gymnázia „ Za hlasem Komenského“ (1957) přispěl hodnotícím článkem: Z minulosti olomouckého školství. Z jeho návštěv u Boženy Mrštíkové vyšly tiskem celkem dvakrát Hovory s B. Mrštíkovou. Malý výběr r. 1943 (jako soukr.tisk) a delší, osm hovorů, v r.1945. V roce 1946 vyšla v Lošticích historická publikace „ Moravský generální seminář “. Další jeho prací byla „ Olomouc v revolučním roce 1848“, vydaná v roce 1948. V roce 1957 vyšla tiskem kniha „ Olomoucký orloj „. Značnou dokumentární hodnotu mají vzpomínky prvního předsedy Senátu ČSR dr. Mořice Hrubana, místopředsedy Šrámkovy Čs. strany lidové, které Dr. Drábek zaznamenával koncem 2. světové války. Poslední rozhovor Hruban – Drábek se uskutečnil 15.9.1945, den nato byl Dr.Mořic Hruban postižen mozkovou mrtvicí a zemřel. Vzpomínky s názvem „ Z časů nedlouho zašlých“ vyšly v roce 1967 jako 10. svazek edice Studium Křesťanské akademie v Římě a ilegálně dovezeny do Československa a zde čteny s velkým zájmem. Vzpomínky Dr.Drábka na středoškolská studijní léta vyšly ve sborníku Slovanského gymnázia (v příspěvku Za prvé světové války), s názvem Símě hořčičné (1947). PhDr. Jan Drábek žil s rodinou v Olomouci- Černovíře. Jako mladý chodil hrávat na varhany do kaple sv.Štěpána, dnes farního kostela v areálu kláštera Hradisko. Vedl kroniku města Olomouce. (nemám potvrzeno!) |
|||||
Zdroj: |
Babler,O.F.- Časopis Společnosti přátel starožitností, 70, 1962,
S.169. Kutnar,F.: Přehledné dějiny českého a slovenského
dějepisectví,2,1978, S.421. Smejkal,B.: Nešporův nástupce Jan Drábek. In:
Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997.S. 135–137.
75 let Obchodní akademie v Olomouci (1919–1994). Olomouc 1994, S. 50. |
|||||
Poznámka: |
Klášterní Hradisko částí Olomouce. PhDr. Jan Drábek |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdlant nad Ostravicí, Libhošť, Ostrava, Postřelmov, Příbor, Šumperk, Trnávka | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval na učitelském ústavu v Příboře. Svou učitelskou dráhu nastoupil na obecné škole v Postřelmově, poté v Libhošti, Trnávce, Frýdlantě nad Ostravicí, Lhotce, Příboře. 1900 odchází do Brna a studuje na české technice matematiku a přírodní vědy. 1905 byl jmenován profesorem učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. Současně učil na ostravské hornické škole. 1902 založil populárně vědecký časopis Příroda a škola. Sám napsal trojdílnou příručku Přehledy věd přírodních. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.95–97.; |
|
||||||
Místo narození: | Fryčovice | |||||
Místo úmrtí: | Sion (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Hulín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Velehrad | |||||
Obory působení: | pedagog, redaktor | |||||
Anotace: |
R. 1922 vysvěcen na kněze v Olomouci. Do r. 1933 prof. filozofie, českého jazyka a literatury na arcibiskupském G v Kroměříži, poté prof. náboženství v Místku. Za heydrichiády vězněn. Poté kaplanem v Hulíně. Od 1. 9. 1945 zástupcem šéfredaktora LD a redaktorem Obzorů. R. 1946 jmenován profesorem žurnalistiky a dějin polit. ideologií na VŠ politické a sociální v Praze. V únoru 1948 povolán k františkánům v Praze, s nimi pak r. 1950 internován, v dubnu 1951 se mu podařilo uprchnout do exilu. Spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. V r.1956 emigroval do USA. S americkým prostředím se nedokázal sžít. V roce 1965 se vrací do Evropy, kde brzy umírá v sanatoriu. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Almanach krásného písemnictví slezských spisovatelů. Ostrava 1934. ; Petr Bezruč. Místek 1937. ; O něm: Pejskar, J. : Poslední pocta. II. Curych 1985. S. 305. ;. Biografický slovník Selzska a severní Moravy. 5. Ostrava 1996. S. 108–109.; |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Freiburg (Německo), Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, knihovník, kulturní pracovník, prozaik, překladatel, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Od jedenácti let studoval reálné gymnázium v Opavě (1934–1938),1938–1940 ve Frýdku-Místku a 1940 – 1942 v Přerově, kde maturoval. Po zkouškách byl totálně nasazen jako pomocný zámečník do továrny na letadla ve Freiburgu in Schlesien. V září 1944 byl zatčen gestapem a obviněn z protiříšské činnosti. Po měsíci byl propuštěn pro nedostatek důkazů. V červnu 1945 se přihlásil na studium FFKU, obor estetika a literární věda. Po vzniku Palackého univerzity přišel v roce 1947 do Olomouce, kde ukončil studia v roce 1950 disertační prací z oboru teorie filmu. (PhDr.). V období vysokoškolských studií působil v redakci pražského časopisu Umělec (1945–1947) a v letech 1947–1953 hojně publikoval v olomoucké Stráži lidu jako filmový recenzent. V období 1949–1950 byl předsedou krajské filmové dramaturgie v Olomouci a úzce spolupracoval s divadly v Olomouci a Trutnově, pro které překládal hry z polštiny a italštiny. Po promoci se oženil a nastoupil vojenskou presenční službu, z níž byl pro zánět pohrudnice předčasně propuštěn na jaře 1952. Po částečném vyléčení získal přechodné umístění na ONV v Bruntále jako knihovnický inspektor, kde nastoupil na podzim 1952. V letech 1954–1955 pracoval v Krajské knihovně Olomouc jako krajský metodik a do konce června 1960 zastával funkci inspektora kultury KNV. K 1. červenci t.r. byl jmenován ředitelem Okresní knihovny v Olomouci, kde působil deset let. Básně publikoval časopisecky zejména v Literárních novinách a brněnském periodiku Host do domu. Odborné články z filmové a divadelní kritiky vycházely v časopise Tvorba. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Praze na úpravě lidových pohádek. Na svém kontě má dvě knihy pro děti a mládež – Ztracená stopa (1956) a Největší kouzelník (1959). V lednu 1971 byl odvolán z funkce ředitele z politických důvodů a byl jmenován vedoucím regionálního oddělení, které vzniklo v červenci 1970. Vypracoval základní koncepci spolu s pracovníky vědecké knihovny v Brně a v Českých Budějovicích. V Olomouci nemohla být koncepce zcela naplněna, protože byl PhDr. Stříž z politických důvodů opět přeložen na pobočku mimo ústřední budovu. . |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Ztracená stopa. Olomouc, KN 1956. Poesie mladé Hané. Olomouc, KN 1956. , S. 42–43, S. 69–71. O něm:. Sto let české knihovny v Olomouci 1889–1989. Olomouc, OK 1989. http://www.vkol.cz/…lednuti----/ http://otavinka.blog.cz/…aromir-striz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Muglinově (n.m.č. města Ostravy). PhDr. Jaromír Stříž |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Thuex (Belgie) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Fulnek | |||||
Obory působení: | podnikatel | |||||
Anotace: |
V polovině 40. let 19. stol. založil ve Fulneku vlnařskou továrnu s prádelnou, která dodávala zboží do Vídně, Pešti a Milána. Po roce 1853 založil ve Fulneku parní mlýn. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.85.; |