Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, politik komunální, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, za války totálně nasazen na letišti v Prostějově a po osvobození žil s rodiči v Mořkově. Když se oženil v roce 1953, pracoval v Novém Jičíně, Ostravě, Frenštátě a Olomouci ve státní správě. V průběhu let dálkově vystudoval vysokou školu v Praze. V roce 1969 byl vyloučen ze strany a zbaven všech funkcí. Pracoval pak v letech 1970–1990 v olomoucké okresní knihovně. Od roku 1974 byl pověřen výstavbou a estetizací knihoven v okrese. Úzce spolupracoval s Ing. Arch. Jiřím Procházkou (1913–1989), významným scénografem Divadla Oldřicha Stibora a architektem kulturních institucí. Dr. Zdeněk Mička, přezdívaný „ Ječmínek“, pro skutečnost, že byl těžko k zastižení, byl hodnověrný spolupracovník. Znal řadu kumštýřů a význačných osobností regionu, uměl jednat s lidmi a dokázal zajistit i nemožné. Nesměl publikovat v celostátním tisku, ale jeho články najdeme v odborných časopisech: Čtenář, Čitatel, Z knihovnické praxe a Naše knihovna. V červenci 1990 byl plně rehabilitován. O víkendech jezdil do milovaného Mořkova, kde byl i pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Hanzelka, Vratislav : Mořkov. Brno 2000. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí. 2010. http://otavinka.blog.cz/…zdenek-micka |
|||||
Poznámka: |
RSDr. Zdeněk Mička. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Miškovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Fryšták, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži a Brně, poté učil na Slovensku, po r. 1939 ve Fryštáku, od r. 1946 stud. u Markalouse estetiku a dějiny VV, 1951 abs. FFUP v Olomouci doktorátem. Pak 11 měsíců samostat. překladatel z ruštiny, angličtiny, francouštiny, latiny, řečtiny, němčiny, poté lektorem ruštiny, tlumočníkem a jazykovým poradcem při LFUP. V r. 1958 pro nábož. názory přeřazen na hrubou práci do Morav. železáren, po intervenci doc. E. Spáleného rehabilitován. |
|||||
Zdroj: |
Parte na UP/dne 26.5.1992.Chadraba, R.: In memoriam PhDr.V.Gaji.=Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitelem chlapecké školy. Působil v Místku. Popraven v Osvětimi. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947. S.39. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hukvaldy, Nový Jičín, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval německou reálku v Novém Jičíně. Učil na Hukvaldech, ve Valašském Meziříčí, Frýdlantě nad Ostravicí a Frenštátě pod Radhoštěm. Byl ředitelem kůru ve Valašském Meziříčí. Skládal skladby chrámové i světské. Byl spoluzakladatelem pěveckého sboru Beseda a řídil pěvecký sbor Sokola ve Valašském Meziříčí. Je autorem řady sborových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 22.; |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Hodonín, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, pedagog | |||||
Anotace: |
Užíval pseud.J.V.Říkovský. Pedagog, básník a vědecký pracovník. Své básně a postřehy z prostředí rodné Hané publikoval v řadě moravských novin a časopisů. Vyučoval na měšťanských školách, německé reálce i české zemské vyšší reálce. V letech 1873–1875 působil jako učitel ve Fryštáku, později v Hodoníně a Prostějově, kde profesorem reálky. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947,S.27.;. Zapletal, Česlav: Literární místopis Fryštátska. Zlín 1991. S. 14.; |
|
||||||
Místo narození: | Jabloné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Drážďany (Německo), Frankfurt nad Mohanem, Krnov, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, pedagog vysokoškolský, Řád německých rytířů, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Rodina žila v Novém Městě nad Metují. Po záboru Sudet odešla rodina do Drážďan a vrátila se do vlasti až po roce 1945, kde maturoval na gymnáziu. Poté odešel studovat němčinu a historii na FFUP v Olomouci od r. 1951. Ve své diplomové práci se zabýval Řádem německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku. Po promoci odešel v létě 1956 na umístěnku na ONV Bruntál, kde vedl muzeum.Spravoval též muzeum v Krnově. Funkci ředitele zastával až do roku 1967, kdy vážně onemocněl. Po léčení odešel do Okresního archivu v Krnově. V prosinci 1968 emigroval. Zprvu pracoval v archivu Řádu německých rytířů ve Vídni a pak odešel na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se habilitoval jako doc. Pohřben do rodinné hrobky v Krnově. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada,č.1.(13.) Ostrava 2000. S. 112. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Viktor Weiser |
|
||||||
Místo narození: | Morkůvky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Francie, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | generál, letec | |||||
Anotace: |
Vystudoval letecké učiliště v Prostějově a poté působil v 2. leteckém pluku Eduarda Beneše v Olomouci. Po okupaci odešel v roce 1939 přes Polsko do Francie. Byl přijat do francouzského letectva a bojoval jako člen elitní stíhací perutě. Po válce emigroval a zůstal v Severní Americe. V roce 1993 se vrátil domů. Na základě jeho vzpomínek napsal Fr. Fajtl knihu " Generál nebe." |
|
||||||
Místo narození: | Straškov - Vodochody | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Fryšták, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, dramaturg, libretista, literární vědec, politický vězeň, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1932, po dobu l měsíce v cele dominikánského řádu v Olomouci. V olomouckém divadle působil jako dramaturg 1945–48;1962–1964. Používal pseud. Jiří Čekan. ; |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z. : Skrytá tvář české literatury. Toronto 1987, S. 128–135. /foto, S. 129. ;. http://otavinka.blog.cz/…/vaclav-renc |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Vodochody, nyní Straškov-Vodochody |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Řím (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Brno, Florencie (Itálie), Maastricht (Nizození), Olomouc, Řím (Itálie), Velehrad | |||||
Obory působení: | kardinál, kněz řádový, teolog | |||||
Anotace: |
V roce 1940 vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 byl spirituálem v české koleji Nepomuceum v Římě. Od roku 1954 vyučuje východní teologii na Orientálním ústavu a Gregoriánské univerzitě v Římě. 28.9.2003 jmenován kardinálem. Autor mnoha knih a publikací. Žil v Římě. Na UP obdržel v roce 1997 titul doctor honoris causa. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den, č.291, 13.12.2003, S.4; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Francie, Králíky, Praha, Vídeň | |||||
Obory působení: | geografka, pedagog středoškolský, publicistka odborná | |||||
Anotace: |
Stanislava Šprincová,, rodným Kavanová, se narodila v Olomouci. Její
otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 352. |
|||||
Poznámka: |
Doc. JUDr. et RNDr. Stanislava Šprincová, CSc. rozená Kavanová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | dialektolog, komeniolog, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
AbsOlvoval SG v r. 1928. Poté studoval němčinu a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Od r. 1933 působil jako profesor na Obchodní akademii v Olomouci, poté ve Frenštátě a nakonec v Opavě. V letech 1948–1953 vědeckým pracovníkem a zástupcem Slezského studijního ústavu, poté 2 roky působil jako vědecký tajemník v brněnské pobočce ústavu pro jazyk český a v letech 1956–1963 v jeho pražském centru. Redigoval sborník jazykovědných studií věnovaných významnému českému dialektologovi Adolfu Kellnerovi (1904–1953), jehož vědecké dílo sám zhodnotil v úvodní studii. Referáty a recenzemi přispíval do časopisů Naše řeč. Slovanský přehled, Listy filologické, Acta Comeniana. Dlouhodobě se věnoval dialektologickému výzkumu rodného kraje, který posléze zúročil v knize " Nářečí na Kelčsku" (1984). V roce 1965 přešel do Kabinetu pro vydávání díla J.A. Komenského Československé akademie věd. 1969–1979 se podílel na vydání textů v sedmi svazcích díla. Své práce věnoval především slezské jazykovědě. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.229.;V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.152.;.Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec, srpen 2009, S. 13, 16,17. ; Steiner, M. : Stanislav Králík (1909–1987), Acta Comeniana 8 (XXXII) 1989, S. 206 an. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Doloplazy, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Němčice nad Hanou, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista | |||||
Anotace: |
R. 1940 abs. SG v Olomouci, vyučoval na učňovských školách v Olomouci. Od r. 1945 na odborné škole pro ženská povolání Poettingeum. Působil též jako cizojazyčný korespondent. 1947–1953 stud. LFUP a jako mimořád. posluchač historii a jazyky na FFUP. Po promoci si zvolil povolání důstojníka zdravotnictví. Z váž. zdrav. důvodů odešel z armády a půs. v Karl. Varech a Frant. Lázních. Odtud přešel do nemocnice v Šumperku, závod. lékař v Uničovských strojírnách. Od r. 1963 půs. v Prostějově, pak v Němčicích a v Doloplazích (na Prostějovsku). Dlouholetý člen VSMO sekce dějin lékařství. Přednášková a publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Životní jubileum MUDr.R.Kašpara.=ZVSMO, 1981, č.15–16, S.25.;. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Kostelec na Hané, Ostravice, Staré Hamry | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Vladimír Vašek. Maturoval na. Slovanském gymnáziu v Brně r. 1885. Poté studoval klasic. filologii na UK v Praze do r. 1888, nedokončil a vrátil se do Brna, kde pracoval na poště. Publikoval pod pseud. Ratibor Suk. 1891 odešel do Frýdku, 1893 se vrátil do Brna. R. 1939 odešel do Kostelce na Hané, kde zůstal do konce života. Národní umělec. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.S.28–31.; =il=: Po stopách P.Bezruče.=zvsmo 1985, č.21–22, S.22.; Dvořák, J.: Petr Bezruč.Olomouc,Kraj.lid.knihovna 1960.; Prostějovský týden, 10.4.1996,S.11.. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Frenštát pod Radhoštěm, Kladno, Leningrad (Rusko), Litomyšl, Moskva (Rusko), Olomouc, Opava, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | herec, operní režisér, režisér činohry, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.; |
|
||||||
Místo narození: | Řepiště | |||||
Místo úmrtí: | Brzeg (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | dramaturg, prozaik, režisér činohry | |||||
Anotace: |
V letech 1912–1921 studoval gymnázium ve Frýdku-Místku a projevoval divadelní zájmy. V rodišti organizoval ochotnická představení. Skládal písničky, kuplety, skeče. Pak studoval práva na UK v Praze. Studia nedokončil a pracoval v Karviné. Od srpna 1931 angažován jako první režisér činohry do Olomouce. Během 9 letého působení nastudoval 146 premiér. V r. 1929 mu vyšla kniha povídek „Město bez minulosti“, r. 1932 v Olomouci kniha úvah " Cesta k ochotnickému jevišti". Spolupracoval s B. Václavkem, A. Trusovem ad. V r. 1940 byl zatčen. Zemřel ve vězeňské nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Kabeláč, V. : Čtyřicet let olomoucké činohry. Olomouc, DOS 1960. ;Přichystal, A. : Oldřich Stibor. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, únor. S. 1–3. ;Ševčíková, H. : Oldřich Stibor. Regionál. medailonek. Olomouc, OK 1981;Státní divadlo O. Stibora Olomouc 1920/1990. Almanach k 70. výročí. S. 47–57. ;Stýskal, Jiří: Oldřich Stibor prozaik. Středisko. 1983, č. 7, S. 36–43.;Hanácké noviny, 16. 3. 1996, S. 3. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. (14.) Ostrava 2001. S. 123–124. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hejtman okresní, právník | |||||
Anotace: |
Člen baronské větve významného hraběcího rodu, která ve Slezsku vlastnila několik statků. Po gymnáziu studoval na univerzitě ve Vídni. R.1877 se stal koncipientním praktikantem na moravském místodržitelství v Brně, v praxi pokračoval od 1878 na okresním hejtmanství v Místku, kde se 10.9.1880 stal místodržitelským úředníkem. R. 1890 přeložen do Brna, kde zastával funkci okresního komisaře, 6.3. 1891 ustaven okresním hejtmanem ve Valašském Meziříčí a 28.6.1897 okresním hejtmanem v Olomouci. Dne 4.4. 1912 získal titul dvorního rady. 31.3.1919 byl na vlastní žádost penzionován. Zbytek života strávil v Olomouci. Za svou úřední činnost byl odměněn Řádem železné koruny III. třídy a to (20.9.1911). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.33–34. |
|||||
Poznámka: |
Svob. pán, dvorní rada |
|
||||||
Místo narození: | Podivín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová | |||||
Obory působení: | historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby. |
|||||
Zdroj: |
V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | herec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1949 maturoval na obchodní akademii ve Frenštátu pod R. Poté začal studovat JAMU v Brně. Jeho kolegy v ročníku byli: Vladimír Menšík, Lubomír Kostelka ad. Po absolvování odešel do Opavy, kde pobyl 6 sezón. V letech 1959–1961 hrál v Olomouci a pak byl členem činohry Státního divadla v Brně od r. 1961 – (1985). Od r. 1978 pedagogicky působí na brněnské konzervatoři. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1985–1989. S. 23–27.; Československý biografický slovník. Oraha 1992. S. 763.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Mirotice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Nový Hrozenkov, Olomouc, Prostějov, Vsetín | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V Olomouci byl na pozvání od 9.-14.2.1888 při konání hanáckého plesu u příležitosti otevření Národního domu v Olomouci.Bydlel u Dr.Juliuse Ambrose.Pro ples nakreslil pozvánku, taneční pořádek a kostýmní návrhy k půlnoční scéně na námět „nastolení krále Ječmínka.“ |
|||||
Zdroj: |
Míčko, Miroslav: Malíř svého lidu.P., Odeon 1968, S.230–231.;Přichystal, A.: Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce.Olomouc 1979, S.11.;Významné postavy v názvech olomouc.ulic.=Stráž lidu, 1989, 22.7., S.4.;;Janoušek, V.: M.Aleš a Prostějovsko.=VVM, 10, 1955, č.2, příl., s.5–6., č.3, příl., S.7–12.;. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S. 5.; |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Luhačovice, Napajedla, Olomouc, Petrohrad (Rusko), Strážnice, Súchov, Velká nad Veličkou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Pocházel z početné selské rodiny. Absolvoval učitelský ústav v Příboře a poté působil od r. 1881 jako učitel ve Velké nad Veličkou a v Súchově , kde se stal řídícím. V roce 1888 odešel učit do obce Blatnička, kde se oženil a pak působil na měšťanské škole v Napajedlích. Po různých životních peripetiích prodal majetek a odešel roku 1898 do Petrohradu. Po návratu učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a v Ostravě.. Když byl pro rozpory se školskými úřady předčasně penzionován, odešel do Frenštátu pod Radhoštěm a na delší dobu s dcerou do Vídně. Na výzvu svých přátel z Horňácka se před první světovou válkou vrátil na Slovácko.. Po roce 1918 se odstěhoval k provdané dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu, v roce 1934 krátce pobýval v Javorníku, 1937–39 ve Strážnici, odkud se odstěhoval do Luhačovic a nakonec přesídlil k neteři do Olomouce, kde 18. března 1944 zemřel a je pohřben. Rozhodujícím momentem pro jeho literární tvorbu byl právě pobyt na Moravském Slovácku, k němuž přilnul.. Patřil k iniciátorům a hlavním členům tzv. Súchovské republiky, svérázné společnosti bohémů, kam patřili mj. spisovatel Otakar Bystřina, spisovatel František Táborský, malíř Joža Uprka a další. Vzpomínky na toto kamarádství sepsal a pod názvem Súchovská republika v roce 1926 vydal O. Bystřina. Knižně vyšel v roce 1896 román Cikáni, povídky Z tichých vesniček (1897), Ze slovácké vísky (1911), román Jano Šibenec – kurucký komandýr (1917), povídky Skon upíra (1918), divadelní hra Zbojníci (1920) a povídky Žalostiny (1923). Od roku 1898 pravidelně přispíval do časopisu Besedy lidu a užíval pseudonymy Jiří Staša, V. Jurda. Jeho příspěvky najdeme též v Časopisu VSMO (1888–89), v Českém Lidu, Květech, od r. 1913 v Lidových novinách, Nivě, Zlaté Praze a dalších .periodikách. Prozaik, autor žánrových obrázků ze slovácké vesnice. Ačkoliv pocházel z Hané, rozhodujícím pramenem pro jeho literární tvorbu se stalo Slovácko. Do Olomouce přesídlil až na sklonku života k neteři. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.díl, Praha 1985., S.184–185.; Všetička, F.: Zakladatel Súchovské republiky. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce. VSMO 2004. S.16–18.; Ševčíková, H. Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.10/2006, S.19; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Belgie, Brno, Francie, Kroměříž, Mariánské Lázně, Praha, Prostějov, Rakousko | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, klavíristka, korepetitorka | |||||
Anotace: |
Hru na klavír absolvovala na hudební škole v rodišti. Poté studovala konzervatoř v Brně, kde absolvovala v r. 1961. Odešla studoval do Prahy, kde na AMU absolvovala v r. 1965. V roce 1963 lureátkou Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Sólová pianistka i v zahraničí (Rakousko, Francie, v r. 1970 Belgie). Od r. 1965 pedagogicky působila na konzervatoři v Brně a 1972–1976 v Kroměříži jako profesorka klavíru a korepetitorka. |
|||||
Zdroj: |
Žemla, Jan: Klavírní oddělení Konzervatoře v Brně. Diplomová práce. Konzervatoř Brno 2006.; |
|
||||||
Místo narození: | Fryčovice | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Fryčovice, Olomouc, Pálkovice | |||||
Obory působení: | poslanec, starosta obce, vynálezce | |||||
Anotace: |
Vyrůstal u svého dědečka v Olomouci, kde chodil do obecné školy. Pak se sám vzdělával. V r. 1869 byl zvolen členem obecního výboru Fryčovice, t.r. založil rolnickou záložnu a vstoupil do Hospodářského spolku paskovského. Z jeho iniciativy byla v jeho rodišti postavena nová budova školy, zřízena obecní cesta středem obce a r. 1874 se stal předsedou Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu. R. 1878 byl zvolen starostou obce Fryčovice. Zastánce pokrokových hospodářských metod v zemědělství. R. 1880 zvolen poslancem do moravského zemského sněmu. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.76–77; |
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frankfurt nad Mohanem, Litovel, Manheim (Německo), Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | anglista, germanista, jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Studoval reálné gymnázium v Zábřehu, po záboru Sudet v roce 1938 v Litovli. Po maturitě v roce 1943 krátký čas studoval na univerzitě ve Vídni hudbu a r. 1944 unikl totálnímu nasazení tím, že odešel do Vídně, kde pracoval jako korespondent a překladatel švýcarské firmy CIBA A.G. Po válce 1945–1949 studoval na FFUK v Praze, obor germanistiku a anglistiku. Studia ukončil v r. 1951 dizertační prací o E.E.Kischovi a doktorátem. Od r. 1952 pracoval tři roky na zahraničním odboru ministerstva informací a kultury a dalších 26 let do r. 1981 přešel na FFUK jako vedoucí katedry anglistiky, germanistiky a nordistiky. Působil též na VŠ zemědělské , kde se věnoval odborné terminologii. Autor skript a učebnic. Byl prezidentem terminologické společnosti TERMA v Kanadě, expertem UNESCO, členem výboru Kazykovědného sdružení při ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2 (14). Ostrava 2001. S. 29. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Lubomír Drozd, DrSc. |