Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Soběšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | cestovatel, kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1887–1891 studoval bohosloví v Olomouci. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Narozen v Rychtářově u Vyškova – nyní Vyškov. Zemřel v obci Otryby u Českého Šternberka – n. Soběšín. ThDr. |
|
||||||
Místo narození: | Kanice | |||||
Místo úmrtí: | Zlaté Hory | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipsko (Německo), Ostrava, Stuttgart (Německo) | |||||
Obory působení: | chemik, odborný spisovatel, pedagog středoškolský, pivovarnictví, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Studoval chemii a chemickou technologii na VŠ v Brně a krátkou dobu působil jako suplující profesor na německé státní reálce v Brně (1875–1879), poté suplentem na zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě. Tam se stal roku 1902 ředitelem dívčího lycea. Protože se zabýval teoreticky technologií pivovarnictví a cukrovarnictví vyslala jej OŽK v Brně na světovou výstavu v Paříži jako experta. Byl autorem několika odborných publikací z oboru chemie. Popsal technologii výroby piva. V Ostravě se zabýval též turistikou v Beskydech a napsal prvního turistického průvodce Ostravou a Ostravskem (1890). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S.119–120. |
|
||||||
Místo narození: | Mošnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
V letech 1873–1880 studoval gymnázium v Příboře a v Kroměříži. Poté studoval teologii v Olomouci. Po vysvěcení 5.7.1884 byl kooperátorem v Janově u Jindřichova, v červenci 1887 určen prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži a r. 1892 odešel do Olomouce jako sirituál kněžského semináře. Od r. 1901 po dobu 22 let byl superiorem semináře. V roce 1923 jmenován kanovníkem a 16.11.1928 proboštem u Sv. Mořice v Olomouci. Věnoval se charitě. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM. Ostrava 2000. č. 1 (13). S. 28–29. |
|||||
Poznámka: |
Msgre Alois Demel. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | cvičitel Sokola, sportovec, tiskař | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1982 pracoval v tiskárnách a v Moravských tiskařských závodech v Olomouci, zde založil Tělovýchovnou jednotu Slovan tiskárny, celá léta sportoval. Za své organizační schopnosti a práci pro sport byl oceněn Zlatým odznakem. |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce za rok 2003.Olomouc,2004. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, historik umění, kněz | |||||
Anotace: |
V r. 1883 maturoval v Praze na Akademickém gymnáziu, vystudoval práva na české univ., v r.1884 přešel na studium bohosloví a r.1888 byl vysvěcen na kněze. Roku 1891 byl jmenován adjunktem bohoslov. fak. v Praze a r.1894 získal ThDr. V letech 1896–98 byl výpomocným katechetou na Slovansk. gymnáziu v Olomouci. Od r.1899 působil na reáln. gymnáziu na Malé Straně. Vlastním nákladem vydával časopis Obrázková revue. Spolupracoval při pořádání výstav (Národopisná, Mariánská, aj.). Roku 1901 byl jmenován doc. dějin umění v arcib. semináři. V r.1903 členem ČAVU, r.1907 členem Královské č. společ. nauk, r.1904 metropolitní kanovník pražský. V letech 1913–19 byl hl. redaktorem časopisu Památky archeologické. Autorem 4-svazků Český bohovědný slovník (1912–32, 5-díl nedokončen), 7-dílní popis círk. památek pražské arcidiecéze, Dějiny a bibliografie č. katol. lit. nábož.(1913–23). |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy, č.2/2007, S.11; Pokorný, Pavel, R.: Biskupové Čech, Moravy a Slezska po roce 1918 a jejich znaky.Ostrava 1992. S.18. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Mořice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Lipsko (Německo), Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | chemik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval reálné gymnázium v Přerově, poté na UK v Praze obor farmacie a FF, dále v Berlíně a Lipsku. Působil na MU v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.146.;. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?… |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. et PhMr. Bohumil Kužma |
|
||||||
Místo narození: | Oprostovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | církevní historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži, Přerově, bohosloví v Olomouci. Kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Profesorem církevních dějin na bohoslovecké fakultě v Olomouci. V r. 1939 v koncent. táboře. Napsal 300 vědec. prací z oboru historie a vlastivědy. Z díla: Dějiny kostela sv. Mořice v Olomouci. Olomouc 1939. Blahoslavený Jan Sarkander. Praha, Zvon 1990. Msgre Dr. František Cinek. . . Olomouc 1938. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947. S. 54. ; /bá/: Historik a vlastivědec. In: Lidová demokracie, 1989, 23. 12. , S. 5. ; Zemek, M. : Prof. dr. B. Zlámal pětašedesátiletý. In.:VVM, 21, 1969, č. 2–3, S. 164. (foto) VVM, 37, 1985, S. 224–225. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Blatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Opava, Praha | |||||
Obory působení: | chirurg, ředitel nemocnice | |||||
Anotace: |
Středoškolská studia absolvoval v Olomouci, kde maturoval na SGO v r. 1903. Po vysokoškolských studiích na lékařské fakultě KU v Praze se věnoval oboru chirurgie. Ve 20. letech působil v Opavě jako primář oddělení, později byl ředitelem zemských ústavů v Olomouci. Hojně publikoval v odborném tisku a to zejména na téma tuberkulózních zánětů podbřišnice, rektální výživa v chirurgii ad. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, na náhrobku reliéf od Julia Pelikána. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974. S.26. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SGO 1997. S.428. Ševčíková, H.: Zářijová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, r. XIV. 2004, č.9, S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Vratislav (Polsko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narozen v Hrabenově (n.m.č.Ruda nad Moravou.) Vysvěcen na kněze byl 19.12.1942 ve Vratislavi. Poté působil jako kaplan ve Svinově (m.č. Ostravy), pak vykonával duchovní správu na Ostravsku. Krátce po únorových událostech r.1948 se dostal do konfliktu s režimem, když při mši veřejně presentoval pastýřský list arcibiskupa Berana. Byl potrestán finanční sankcí. Protirežimních akcí nezanechal, ilegálně distribuoval církevní a náboženské materiály, odmítal spolupracovat se státní správou. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců odnětí svobody, tříleté ztrátě občanských práv a finančn pokutě. V roce 1952 byl propuštěn a poté působil v Zábřehu na Šumpersku a od r. 1965 v Jívové, kde vykonával administrátora. V r. 1968 podnikl několik cest po Německu, Rakousku a Itálii. Od r. 1977 působil v Zábřehu nad Odrou (m.č.Ostravy). V obdobá normalizace vstoupil do prorežimní katolické organizace Pacem in Terris. V letech 1985–1986 působil jako zastupující místoděkan v Ostravě a r. 1986 obdržel jmenovací dekret na funcki ostravského děkana. Od r. 1986 byl rovněž sídelním kanovníkem kroměřížským a čestným členem Rytířského řádu Domu Panny Marie v Jeruzalémě. V r. 1990 rezignoval na funkci děkana a nadále působil jako farář v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, suplement 1. Ostrava 2011.S.189. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | choreograf, tanečník | |||||
Anotace: |
Po osvobození působil v Olomouci. V letech 1950–1958 působil v Opavě, 1958–1961 a 1969–1973 šéf baletu v Bratislavě. 1973–1980 šéf baletu SND Bratislava. |
|||||
Zdroj: |
ČBS., Praha 1992., S.642.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | grafik, chemik, loutkář, prozaik, toxikolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn JUDr. Břetislava Smysla (1917–1989). V roce 1964 absolvoval Střední průmyslovou školu chemickou v Přerově. Poté studoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor analytická chemie, kde promoval v roce 1969. Doktorem přírodních věd v r. 1974, kandidát věd, CSc v roce 1991, kdy obhájil na Karlově univerzitě v Praze disertační práci. Od roku 1969 pracoval jako chemik toxikolog na Ústavu soudního lékařství FN v Olomouci, od r. 1991 pracovníkem vědy a výzkumu Ústavu soudního lékařství a medicínského práva LF UP v Olomouci, kde do roku 2005. Vyznamenán r. 1985 Cenou Humboltovy univerzity v Berlíně za zásluhy o soudní toxikologii. Literárně činný od studentských let-povídky, fejetony. Publikoval časopisecky v periodikách: Červený květ, Květy. Kmenový člen loutkářského souboru Kašpárkova říše v Olomouci od roku 1958. Držitel zlatého odznaku Svazu českých divadelních ochotníků. Věnuje se i výtvarné tvorbě-plakátová a užitá grafika, koláže. Vystavoval v Ostravě (1968) a v Olomouci r. 1998 a 2001. Sběratel kuchařek (knih) a zabýval se též vařením. Sbíral též vláčky. Připravoval náčrty pravoslavných kostelů na Olomoucku (6), vymýšlel skládací loutková divadla. Olomoucké veřejnosti se presentoval v pořadech: Jablko od stromu; Nesmysloviny (2000, 2001) , které se konaly v Besedním sálu Muzea umění v Olomouci. V letech šedesátých byl činný v amatérských divadlech spolu s P. Dostálem a R. Pogodou. Vysokoškolský pedagog – katedra bezbečnostního managementu, VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Ženatý od roku 1972, otec dvou synů : Břetislava (1973) a Oldřicha (1977). |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list – hš Holanova, Terezie: Vzpomínka a rozhovor. www. http://otavinka.blog.cz http://www.volny.cz/kwezo/touha.pdf |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Břetislav SMYSL, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | chemik | |||||
Anotace: |
Dcera významného učitele a esperantisty Albína Neužila. V roce 1942 absolvovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci, poté zaměstnána na ředitelství ČSD a v letech 1945–1949 studovala VUT v Brně, obor chemie. Poté pracovala v Závodech Milo až do odchodu do důchodu v roce 1982. V letech 1970–1982 zastupovala Československo v mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO) v subkomisi pro olejnatá semena, tuky a oleje. V rámci profese procestovala Evropu, Asii. Ovládá esperanto, angličtinu, francouzštinu, němčinu a ruštinu. Publikační činnost v odborných časopisech: Průmysl potravin, Úroda, dále ve sbornících Československé společnosti chemické při ČSAV a Vysoké školy technologické v Praze. Členka odborných komisí při ČSAV. Ve volném čase se věnovala turistice, členka Klubu českých turistů, členka Sokola a sekce biologické VSMO. |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | cestovatelka, horolezkyně, humanitární aktivistka, scenáristka, spisovatelka, sportovkyně, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Rodné jméno Margita Schochmannová. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v letech 1958–1963 matematickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Manželka O. Štěrby. Od r. 1964 působila na UP katedře algebry a geometrie na Přírodovědecké fakultě jako vysokoškolská učitelka. Od r. 1954 se věnovala aktivně horolezectví. Uskutečnila řadu výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, r. 1970 v Himalájích, v r. 1970 členka expedice na Haramoš II. , 1977 na Nošak, 1980 vedoucí první ženské čs. himalájské expedice na Manaslu. 1984 vystoupila na vrchol Čho Oju (8153 m), čímž vytvořila čs. ženský výškový rekord. Bydlí v Hynkově (m.č. obce Příkazy). Od r. 2006 spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakostánském Karakorumu v Himalájích. Autorka řady publikací.V roce 2008 vznikla dokumentární film " Nemocnice na konci světa". Dostala vyznemání pakistánského prezidenta a Cenu města Olomouce za r. 2008. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.716. Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357. Wikipedie.cz https://cenamesta.cz/…na-sterbova/ |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Dina Štěrbová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Freiburg im Breisgau (Německo) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | chirurg, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Od r. 1802 působil v Olomouci, převzal katedru teoretické a praktické chirurgie. Před příchodem do Olomouce, působil ve Vídni v Josefinu. Byl úspěšný v operaci močových kamenů. Operoval vlastní technikou, o níž chtěl napsat monografii, ale jeho kniha zůstala nedokončena. Ví se, že ze 113 operovaných, zemřelo 5 pacientů. Značně vylepšil instrumentarium kliniky a za napoleonských válek, po bitvě u Wagramu r. 1809 ošetřoval se svými žáky v olomouckém vojenském špitále na 400 vojáků. Také po bitvě u Lipska v r. 1813 ještě působil ve vojenské nemocnici. R. 1814 byl rektorem univerzity v Olomouci. Zastával úřad předsedy olomouckých zaopatřovacích ústavů vdov a sirotků. Manželka Josefa, roz. Schimkovská. Jeho syn dr. Ernst Waidele. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin UP Olomouc.Ostrava, Profil 1973.S.94.,301.;Remeš, Mořic: K dějinám medic.chirurg.studia a staré nemocnice v Olomouci.VČSMO, 49, 1936, S.51–64.; Wondrák, E.: Krátký pobyt…ZVÚO.1968, č.137, S.1–4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zbyňov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | chemik, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Prof. RNDr. Eduard Růžička,CSc. působil na Přírodovědecké fakultě UP jako vedoucí Katedry organické, analytické a fyzikální chemie. Působil v Olomouce od r. 1947 – 1988. V roce 1983 obdržel Hanušovu medaili (nejvyšší vyznamenání Společnosti za zásluhy o rozvoj chemie. V roce 1998 se stal čestným členem Společnosti. V roce 2002 byl navržen na CMO. |
|||||
Zdroj: |
Padesát let z dějin obnové univerzity. Olomouc 1996.; |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Kroměříž, Olomouc, Otrokovice, Třeština, Vsetín | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a bohosloví v Olomouci, v letech 1942–1943 byl totálně nasazen. Od roku 1946 byl kaplanem a provizorem v Otrokovicích, v letech 1951–1954 byl u PTP, pak kaplanem ve Štípě a administrátorem v Trnavě u Zlína, v Dubicku, Třeštině, na Horní Bečvě (1975–1981), ve Vsetíně a Liptále (1981–1989), od roku 1982 byl vsetínským děkanem. V letech 1989–1991 byl generálním vikářem olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka, olomouckým děkanem, pak kancléřem Arcibiskupství olomouckého, generálním vikářem arcibiskupa Jana Graubnera a od roku 1998 je notářem Arcibiskupství olomouckého. Je kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci a čestným kanovníkem Kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. V roce 1999 vyšla jeho kniha „Neboj se a pojď!“ o jeho životní cestě, kněžském povolání i aktuálních otázkách dneška. V posledním desetiletí žil v Domově sester sv. Kříže v Kroměříži, kde také zemřel. Poslední rozloučení se konalo dne 18.4.2017 v Katedrále sv. Václava v Olomouci v 10 hodin dopoledne. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994.S.429.; Pepřík,E.: Neboj se a pojď ! Vsetín, Mička 1999. ( Vzpomínky).; Fabian, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. Parte. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | biskup světící, církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Syn Jana Nepomuka Rudolfa Chotka, studoval v Praze a r. 1792 byl kanovníkem v Pasově. Ferdinand Maria Chotek byl 29.12. 1805 vysvěcen, 8.3. 1806 kanovníkem v Olomouci a 1.12. 1806 farářem, arciknězem, děkanem a školním inspektorem v Holešově, 12.11. 1808 promován v Praze, 1.1.1817 jmenován sídelním kanovníkem v Olomouci a 13.2.1817 jmenován titulárním biskupem tirnovským jako světící biskup olomoucký. PhDr. h.c. olomoucké univerzity 2.3.1830 a pak se stal proboštem kapituly v Olomouci, ale císař František I. jej jmenoval biskupem v Tarnově. Tam ani nenastoupil, protože 19.10.1830 zvolen v Olomouci arcibiskupem . Chtěl provést reorganizaci děkanské struktury diecéze, připravoval mapu arcidiecéze, podporoval českou literaturu. V semináři založil Slovanskou knihovnu. Jako ředitel filozofických studií v Olomouci (1823) věnoval pozornost důkladně výchově posluchačů a bohoslovců, finančně podporoval nemajetné studenty. Zemřel v Praze na choleru při korunovaci císaře Ferdinanda V..Pohřben v Nových Hradech u Kutné Hory. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002. S.65–66. |
|||||
Poznámka: |
hrabě z Chotkova a Vojnína, ThDr. a PhDr.h.c. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | chemický inženýr, kulturní pracovník, loutkář | |||||
Anotace: |
Od roku 1910 studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v roce 1916. Pak odešel do Prahy, kde absolvoval České vysoké učení technické a stal se inženýrem chemie. Pracoval jako úředník, později jako vrchní technický rada státní cukrovarnické dohlédací služby. Působil ve Všetulích u Holešova, kolem roku 1938 v Opavě, za války v okolí Olomouce a po válce trvale v Olomouci. Loutkovému divadlu se věnoval od dětství. Loutkami oživená pohádka jej natolik okouzlila, že se chtěl podělit o radost i s ostatními a ještě za studií, na rodinném Alšově divadélku v hejčínském sále u Dostálů uspořádal představení Doktora Fausta. Zájem byl takový, že improvizované jeviště nevydrželo a hra nebyla dohrána, ale základ byl položen. V kronice Kašpárkovy říše je uvedeno datum: 4. ledna 1920. V témže roce napsal také svou první hru pro loutky „Zlaté srdce“, uvedenou na větším a lépe vybaveném divadle, dne 22. září 1922. Soubor přijal název Kašpárkova říše a působil pod hlavičkou Sokola. Kromě několika menších próz otištěných v dětských časopisech psal výhradně hry pro loutky, z nichž asi osmdesát vyšlo tiskem a na sedmdesát zůstalo v rukopisech. Publikoval též stovky článků v loutkářských časopisech a v denním i krajinském tisku. V roce 1944 založil svému souboru interní měsíčník Hejčínský Kašpárek, který vycházel až do roku 1951. Za války se seznámil s Vojtěchem Cinybulkem (1915–1994), loutkářským výtvarníkem, který pro hejčínský soubor psal hry, navrhoval dekorace a loutky. Loutkářské činnosti a především Kašpárkově říši věnoval Ing.Čech všechny své síly a schopnosti. V roce 1949 se stal pracovníkem tehdejšího Krajského národní výboru v Olomouci jako chemik vodohospodářského odboru, odkud přešel do funkce krajského osvětového inspektora v oblasti zájmové umělecké činnosti. Teprve od této chvíle se mohl svému celoživotnímu koníčku věnovat i profesionálně. Režíroval, organizoval, pracoval v ústředí lidové tvořivosti a na Loutkářské Chrudimi. Přednášel, redigoval loutkářské edice, spoluzakládal nové amatérské soubory v kraji a uprostřed tvůrčí práce skonal. Jeho odkaz však žije dál. Od roku 1973 se každé dva roky konal festival pro loutkářské soubory pod názvem Čechova Olomouc. A Kašpárkova říše v Olomouci rozdává radost těm nejmenším divákům, ale i dospělým dosud. Loutkové hry (výběr): Bruncvík (1926), Drak (1928), Fištrón (1926), Jeníček a Mařenka (1941), Kašpárek letí do pohádky (1938), Kašpárek se ani čerta nebojí (1929), Kašpárek sluhou u čaroděje (1922), Kašpárek vaří živou vodu (1947), Kašpárek vždy vítězí (1925), Kašpárek, Škrhola a Pivoňka (1929), Kašpárkův první krok do života (1936), Konec čarodějky Hadimršky (1932), Kouzelný koberec (1946), Křídová pohádka (1953), Mikuláš pana Ferdinanda (1936), Mlýn na čerty (1929), Pivoňka králem (1931), Pohádky na ruby (1948), Princezna Jitřenka se vdává (1947), Strašidlo Mulisák (1948), Svatý Mikuláš (1994), Vánoční sen (1936), Zlaté srdce (1922). |
|||||
Zdroj: |
Lexikon českých spisovatelů.Sv.l.Praha, Academia 1985, S.405–406;
/fotografie PKK 1988.Olomouc, OK 1987/. Cinybulk, V.: Ostrov splněných
přání. Praha 1959, S.5–10. Čechova Olomouc. Sborník k 1. festivalu
amatérských loutkářských souborů v Olomouci. Olomouc 1973. |
|||||
Poznámka: |
Hejčín je část města Olomouc. Všetuly u Holešova jsou nyní částí města Holešov. Pohřben na černovírském hřbitově.V Olomouci-Hejčíně na Mrštíkově náměstí č.12 byla dne 19.11.2011 v 11 hodin odhalena pamětní deska, |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Říčany | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Písek, Plumlov, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, cestovatel, chemik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce v Písku a potom chemii a techniku v letech 1878–1882 na ČVUT v Praze. Jako vynikající chemik dostal cestovní stipendia do Belgie, Holandska, Francie, Švýcarska a do dalších zemí. Cestoval i po Asii, Rusku a byl v Severní Americe. Dosáhl hodnosti doktor technických věd. Poté působil jako odborný asistent tohoto oboru v letech 1888–1891. Působil na zemské vyšší reálce v Prostějově jako středoškolský profesor v letech 1891 – 1900. Vyučoval zde fyziku a chemii. Zde zakladatelem a místopředsedou Přírodovědeckého klubu. Napsal česky i německy odborné spisy z oboru chemie, přírodopisu, vlastivědy, kulturní historie, archeologie a zeměpisu. Napsal celkem 18 spisů a přes 300 pojednání. Vlastním nákladem vydal v roce 1898 v Praze ”Popis okresního hejtmanství prostějovského” a v r. 1903 Z dějin chemického průmyslu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". Další publikace: Z krásné Itálie. (Prostějov 1895), Chemie v Praze (Praha 1908). V roce 1910 se stal ředitelem české vyšší reálky v Českých Budějovicích. Ve volném čase se zabýval archeologií. Od r. 1896 publikoval v Časopisu VSMO a to o Hradišti u Olomouce a Hradišti na Plumlovsku. |
|||||
Zdroj: |
MSN.II.Praha 1920, S.681.;Minaříková, Heda: Vzpomínka na Fr.Faktora.=Štafeta, 18, 1986, č.4, S.25–26, 1.obr.;. Sklenář, K.: Biografický slovník českých archeologů. Praha, Libri 2005. S. 160.; |
|
||||||
Místo narození: | Skaštice | |||||
Místo úmrtí: | Sadská | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladruby nad Labem, Kroměříž, Napajedla | |||||
Obory působení: | dostihový jezdec, fotograf, chovatel koní, ředitel hřebčince | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel. Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem). |
|||||
Zdroj: |
Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | choralista | |||||
Anotace: |
Absolvoval učitelský ústav a poté Pivodovu operní školu. Angažován k divadlu Pavla Švandy. S Ludvíkovou společností odejel do Ameriky, kde působil 1 rok. V r. 1902 byl povolán jako choralista a úředník konzistoře do Olomouce, kde působil 20 let. Byl členem Žerotína. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, V. : Průvodce po Ústředním hřbitově. Olomouc 1929. |
|
||||||
Místo narození: | Studénka | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Olomouc, Praha, Štěpánov | |||||
Obory působení: | arcibiskup pražský, církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Od r. 1910 v Olomouci, absolvent SG v r. 1918, r. 1922 vysvěcen na kněze. Jako katecheta půs. v Olomouci-Pavlovičkách, od r. 1937 v Kelči u Hranic, 1938 ThDr. bohosl. fakulty v Olomouci, kde půs. do r. 1950, kdy byla bohosl. fak. zrušena. r. 1951–53 internován, poté administrátorem v M. Húzové. R. 1965 jmen. administrátorem praž. arcidiecéze, r. 1977 byl Pavlem VI. jmenován kardinálem. 1978 / 1991 arcib. pražský a primas český. V 80. letech vystupoval na obranu občan. práv v Československu. Zasloužil se o kanonizaci Anežky Přemyslovny. Autor řady monografií z oblasti katechetiky a pedagogiky. V Moravské Húzové pamětní deska vytvořená sochařem Olivou. |
|||||
Zdroj: |
K život. jubileu Františka Kardinála Tomáška. A léta běží. -úvahy o životě a smrti. Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S. 173/fotografie-178;ČBS Praha, Academia 1992, S. 739 – 740. ;Katolické noviny, 26. 3. 1975, |
|||||
Poznámka: |
Moravská Húzová (n. místní část obce Štěpánov). |
|
||||||
Místo narození: | Hvozd | |||||
Místo úmrtí: | Město Albrechtice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Rýmařov, Velehrad, Vidnava | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vojtěchově (n.m.č. Hvozdu, farnost Luká) 26.7.1989 jmenován biskupem-apoštolským administrátorem v Olomouci, 21.12.1989 jmenován papežem Janem Pavlem II.olomouc.arcibiskupem a metropolitou moravským.Slavnostní intronizace msgre dr.F.Vaňáka-13.3.1990 v Olomouci.Pohřben na Sv.Hostýně. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal Bohuslav: Olomouc opět sídlem arcibiskupa, metropolity
moravského.=Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.172., Jubileum
olomouckého arcibiskupa.=Moravskoslezská orlice 1991, č.25, S.5.; sjl:
Zemřel třináctý olomoucký arcibiskup.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1991,
říjen, S.7–8.; |
|||||
Poznámka: |
Msgr. ThDr. František Vaňák |
|||||
Fotky: |