Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Skočov (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Cholina | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. (n.m.č.obce Náměšť na Hané). Bohosloví studoval v Olomouci. Děkan v Cholině |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov.Olomouc UP 1968, S.19. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34. |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je součástí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Cetkovice | |||||
Místo úmrtí: | Citov | |||||
Místa pobytu: | Citov, Studnice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník | |||||
Anotace: |
Působil ve Studnici na Vyškovsku. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ; |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Cholina | |||||
Místa pobytu: | Hovězí, Cholina, Kroměříž, Kunovice, Olomouc, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz, redaktor, vydavatel | |||||
Anotace: |
Od roku 1837 studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži, odkud přešel v r. 1843 na studia filozofie do Olomouce. V roce 1847 studoval bohosloví a roku 1850 byl vysvěcen. Odešel jako kaplan do Hovězí, 1851–1865 působil v Kunovicích a poté na Velehradě. V roce 1880 začal s J. Vychodilem vydávat Sborník Velehradský. V roce 1889 jmenován farářem, později děkanem v Cholině. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937. S.23. |
|||||
Poznámka: |
Bílany -místní část města Kroměříž. |
|
||||||
Místo narození: | Miškovice | |||||
Místo úmrtí: | Skrbeň | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Kroměříž, Skrbeň, Ženklava | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
R. 1853 převedl těsnopisnou soustavu Gabelsbergerovu na český jazyk, působil jako farář v r. 1869 v Cholině, poté v Ženklavě u Nového Jičína a ve Skrbeni. Studoval na gymnáziu v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1967, S.128.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.35.; |
|
||||||
Místo narození: | Kladky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Moravská Třebová, Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. něm. gymnázium v Moravské Třebové, Od r. 1851 v Olomouci, bohosloví, vysvěcen 1856. Poté půs. v Charvátech (seznámil se zde s prof. Sušilem, napsal monografii Charvátská fara a kostel. 1860 promován Thdr, od r. 1861 stud. ve Vídni. 1862–9 katecheta a ředitel školy v Prostějově, 1869 jmen. řád. prof. bibl. studia Starého Zákona v Olomouci. 1900 sídel. kanovníkem. |
|||||
Zdroj: |
MSN, IV. Praha 1929, S. 986. ;OSN XVII. Praha 1901, S. 454–455. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Mladeč | |||||
Místo úmrtí: | Sachsenburg (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Cholina, Kyjov, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko), Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci bohosloví, vysvěcen r. 1859, poté kaplanem v Hranicích, Kyjově, 1863 v Olomouci u sv. Michala, 1864 Opava-na učitel. ústavu 17 let. Od října 1884 farářem v Cholině až do r. 1905. Poté Vídeň. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.seš.5.Opava, Slezský ústav ČSAV 1983, S.13–14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lutín | |||||
Místo úmrtí: | Lutín | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Cholina, Olomouc, Velehrad, Želechovice | |||||
Obory působení: | kněz, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Třebčíně (n.místní část obce Lutín). Studoval německé gymnázium a bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1874 a ustanoven kaplanem na Velehradě. R.1890 farářem v Želechovicích, 1904 v Charvátech, 1908 v Cholině, odkud odešel do rodiště, kde zemřel. Dům s pozemkem odkázal již r.1911 Matici cyrilometodějské. Veškerá jeho literární činnost je věnována Velehradu, jeho chrámu, klášteru, dějinám, uměleckým a literárním památkám. Zdokumentoval vše co se týkalo Velehradu a hodně publikoval v Obzoru, Našem domově, Čechu, Světozoru, ČVSMO, Našinci a hlavně ve Sborníku velehradském. Člen DLU od 1914 do r.1926. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.52. Poselství. Olomouc 1938.S.386–388.;. |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Chropyně | |||||
Místa pobytu: | Hroznová Lhota, Chropyně, Olomouc, Rataje, Zdounky | |||||
Obory působení: | hudebník, kapelník, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Citov, Horní Moštěnice, Olomouc, Roštín | |||||
Obory působení: | nakladatel, skladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Chropyně, Olomouc, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1873 ukončil vyšší německé gymnázium v Olomouci, zkoušku učitelské zpusobilosti složil 1875, poté 1886–1899 v Žilině u N. Jičína, 1899–1903 v Chropyni, do r. 1905 v Přerově, do r. 1906 v Tovačově, trvalý odpočinek v Praze. Autor přehledu dějin městečka Chropyně (1902), časopisecky v nov. Hlasy z Hané, 1902, č. 81–89. ; |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Z.: Kapitoly z dějin Chropyně.Chropyně 1990.S.45–55.; Nekrolog.Selský archiv, VI, 1907, S.62.;. |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kronikář města, lékař, starosta města Litovle | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1876, po studiu v Praze se vrátil r. 1885 do rodiště a v listopadu 1885 přijal místo lékaře v Litovli, V r. 1918 zvolen starostou města. Zajímal se o etnografii, vlastivědu. Psal kroniku muzea, archivu a Pamětní knihu města Litovle. |
|||||
Zdroj: |
Slavětínský, M. : Litovelský lékař Dr. Jan Smyčka. =ZVSMO 1985, č. 21–22, S. 27–28. ; Z litovelské historie. =Stráž lidu 1977, 29. 10. , S. 4. ; Změna data narození z 20. na 21. , ověřeno v matrice, Muzeum v Litovli, pí Doleželová, květen 1994. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Berlín (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Hamburk (Německo), Chicago (USA), Mnichov (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, technik, vodní stavby | |||||
Anotace: |
Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Chropyně, Roštín | |||||
Obory působení: | botanik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Rodák z Přerovska. Řídící učitel v Roštíně a Chropyni. Botanik střední Moravy. Psal odborné stati do krajinských časopisů, mj. do Vlastivědy Zdounecka. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974.S.5.. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1859 |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Prostějov, Vilémov | |||||
Obory působení: | překladatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka v Cholině, Vilémově, manželka advokáta v Prostějově, překladatelka-A. Schweitzer, Axelrod, Cohn aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.203;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.50.;Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc 1968, S.34.;. |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Ostravice | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova, Chrudim, Nový Jičín, Olomouc, Plumlov, Praha, Prostějov, Súchov | |||||
Obory působení: | právník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Ferdinand Dostál. Narodil se jako pátý syn hostinského. Slovanské gymnázium studoval v Olomouci v údobí let 1871–1878. Zde na něj působil ředitel Jan Evangelista Kosina a profesor dějepisu a kreslení Jan Havelka. Z olomouckého gymnázia byl však pro výtržnost vyloučen a zkoušku dospělosti dělal o rok později v Chrudimi. Poté odešel do Prahy na studium práv. První literární příspěvky posílal do časopisu Koleda, kde publikoval pod pseudonymem Otakar Bystřina. Na studia si v Praze přivydělával. Pracoval jako písař, korektor v tiskárně, sekretář spisovatele J.V.Friče anebo pomáhal na železnici. V letech 1882 až 1885 jezdíval za svým kamarádem Matoušem Beňou na Slovácko do Súchova. Částečným zdrojem příjmů mu byly honoráře za básně publikované časopisecky či vesnické obrázky uveřejňované v různých časopisech. Právnická studia dokončil v roce 1885 a doktorát udělal o pět let později. Po praxi u pražského Zemského soudu pracoval v letech 1886 až 87 jako koncipient u soudu v Plumlově, poté působil rok v Prostějově, dva roky ve Vyškově a pak v Brně, kde setrval do roku 1893. Od roku 1893 byl advokátem v Novém Jičíně, 1921 až 1926 v Brně a odtud přesídlil na chalupu na Ostravici v Beskydech, kterou roku 1920 zakoupil spolu s Petrem Bezručem. V roce 1927 se vrátil do Nového Jičína, kde si otevřel advokátní kancelář.Byl přední osobností Moravského kola spisovatelů, od r. 1912 byl místopředsedou a roku 1921–23 byl jeho předsedou. Debutoval prózou Na vsi v roce 1889. Pravé uplatnění svého literárního talentu našel v humoristických povídkách se svéráznými figurkami z Hané, Slovácka a Valašska. mezi nejobenější prozaické sbírky patřily knihy: Hanácké figuryk (1890), Jak se naši škádlívají (1924), Hanácká legenda (1904), Súchovská republika (1926) a výbory Humor O.Bystřiny (1927), Úsměvná Morava (1979). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Drozdov, Moravičany, Příbor, Střelice | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.; |
|
||||||
Místo narození: | Bušín | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Hrabová, Jakubovice, Leština, Olomouc, Písařov, Sudkov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sběratel lidových písní, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šumperk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987. |
|||||
Poznámka: |
Otec Doc. Stanislavy Šprincové. |
|
||||||
Místo narození: | Písařov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Chromeč, Písařov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, kronikář obce, soudní úředník | |||||
Anotace: |
Ředitel soudní kanceláře v Zábřeze. Začal psát své vzpomínky z období okupace, úvahy, autobiografie, básně. Vydával bibliofilské tisky, soukromé tisky. Rodinný kronikař a kronikář obce Písařova.Zemřel v Holici u Olomouce. Měl tři syny: Josefa (1901–2000), Františka (1903) a Miloslava. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Severní Morava ve vzpomínkách rodáka.SM, 1969, sv.18, S.66.;. |
|||||
Poznámka: |
Holice je částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Brušperk | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Kroměříž, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | starosta města Litovle, teolog | |||||
Anotace: |
Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a na bohoslovecké fakultě v Olomouci, ordinován 5.7.1899. Působil v Charvátech a pak na teologické fakultě v Olomouci.Od roku 1907 působil na reálce a pak RG v Litovli jako profesor náboženství.V roce 1936 odešel do pense.Veřejně činný.Po celou dobu I.republiky zastával úřad náměstka starosty, roku 1938 zvolen starostou města Litovle a tuto funkci vykonával do 25.6.1946.Za zásluhy byl také jmenován čestným občanem města.Konec svého života trávil v ústraní. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Osobnosti a dějiny Litovle.Disketa 1998; Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké.Olomouc 1949.S.140.; |
|||||
Poznámka: |
Mons. Vincenc Horák |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dukovany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Chicago (USA), Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce a prům. škole v Brně a v Praze. Poté 10 let praxe asistenta a projektanta, 1905–8 v USA. 1908–15 asist. u olom. stav. fy Jana Hublíka. R. 1915 složil stavitelské zkoušky a osamostatnil se. Z díla: Návrh na Národ. dům v Chicagu/1908/;průčelí domu Beerových, Ostružnická 9, Olomouc/1908/;soutěž. návrh na Mohylu míru u Slavkova;průčelí hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc-zbořeno, hrobka zakladatelů VSM na Ústřed. hřbitově v Ol. /1912/;přestavba domu Denisova 47, Ol/1915–16/, aj. Část architekt. pozůstalosti uložena u J. Kováře ml. v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kšír, J, : Staré olomouc.špitály a jejich situování.In: Zprávy VÚO, 1964, č.118, S.3.; ZKVMO, 1984, č.229, S.28–29.;Zatloukal, P.: Architektonické dílo J.Kováře st..In: ZKVMO, 1980, č.208, S.5–11.;. |