Osobnosti Moravy.eu

Studoval gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Profesor Vysoké školy zemědělské v Brně RNDr. Jan Calábek, od roku 1954 externí ved. laboratoře vědeckého filmu ČSAV, v letech 1961–66 předseda Čs. společnosti pro vědeckou kinematografii. Zabýval se především studiem pohybu rostlin pomocí filmu ve vztahu k růstovým látkám. Z jeho filmů uveďme: Starý smrk vypravuje, Jak roste chléb, Povrchové napětí, Rostlina a světlo, Rostlina a voda, Klíčení, Pohyby rostlin, Chemie v kuchyni, Rostlina a teplota aj. V roce 1954 byl vyznamenán státní cenou a za své filmy získal celou řadu cen a vyznamenání.

Univerzitní prof. botaniky na VŠZ v Brně až do r. 1971, kdy odešel do důchodu. Nadále se věnoval výzkumu a pedag. činnosti při zpracování výukových filmů. Autor více jak 35 publikací, 80 článků v odbor. a populár. tisku, podíl na 35 popul. vědec. filmech. Pozornost na svět. výstavě v Montrealu.

Čs.tvůrci dokumntárního filmu.Praha, b.r., S.18–19. BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, S. 27–28

Narozen na Přerovsku.

Knihovník v Přerově a v Olomouci, knihov. instruktor na ministerstvu školství, redaktor časopisu Česká osvěta.

Z díla: Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky. Příručka pro veřejné knihovny.

Biografie: Kdy zemřeli…? 1937–1962. P., SK ČSSR 1962.

PhDr.

Profesor na přerovské obchodní akademii, všestranný sportovec. 1941 byl zatčen gestapem za spolupráci s Fr. Skopalem a Ad. Svozilem, kteří byli činí v Obraně národa. Vězněn byl v Přerově a Brně. Zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu. V Olomouci pobýval jako turista asi 22.8.1936 – 26.8.1936 .Z Olomouce psal dopis svému příteli, profesorovi do Alžírska.

Látal, Jiří: Camusův dopis z Olomouce.In: Středisko.Sb.VSMO­.1987 – 1988, č.11.Olomouc 1991, S.135–138.;. Dolejší, P.: Školní slovník světových spisovatelů.. Humpolec 2007. S.74–75.;

Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže)

Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2.

Narozen v Pouchově (n.m.č. města Hradec Králové). Od r. 1948 v Olomouci, krátce u L.Šlapety, později na MěstNV, stavební úřad.1949 v o­lomouc.Stavopro­jektu, kde zač.50.let zakládá asanační skupinu /Hynek, Škamrada/ a stává se jejím vedoucím.Poté pracuje v Pozemních stavbách v Olomouci, v Chemoprojektu Přerov a v DRUPOS Olomouc.V kontextu poválečné architektury výrazná osobnost.Orientace na památkovou obnovu. Realizace: Rekonstrukce domu rozhlas.studia a kavárny Opera, Horní nám.1947, rekonstrukce obyt.domů Žerotínovo nám.4, 5, 8, 9./1950–53/, rekonstrukce muzea 1953–58, rekonstr.zámec­.arkád Velké Losiny, rekonstrukce Okr.knihovny 1969.;svateb.síň Domašov nad B.1982 ad.

Zatloukal, P. : Olomoučtí architekti 20. století. ZKVU 1984, č. 229, S. 18–19. ;Architektura ČSR, 10. 1951, S. 176–179. ;. Majerek, Bedřich: 40 let architektury v Severomoravském kraji v práci členů Svazu českých architektů. Ostrava 1985.; Čtvrtá členská výstava. Olomouc, Dům umění. 1953.;

Narozen v Hodolanech u Olomouce.

Abs. SG 1909 v Olomouci, výpravčí v Brodku, za 1. svět. války raněn na frontě v Karpatech po válce pracoval na ředitelství st. drah až do r. 1942. Za 2. svět. války vězněn gestapem. Činný ve VSMO.

ČVSMO, 1946, S. 448. /foto/;.

Od r. 1950 působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959. Divadlo O. Stibora v desetiletí 1955–1965. Olomouc 1965.

Studovala Dívčí reformní gymnázium a posléze přešla na Slovanské gymnázium, kde maturovala v roce 1953. Pak studovala FF UP obor teorie hudební výchovy. Hru na klavír u prof. Františka Maxiána na AMU Praha. Dlouhodobě působila jako korepetitorka v Moravském divadle. Od roku 1993 každé dva měsíce měla koncerty v Geislerově sále Žerotína a od r. 1994 každý měsíc v Muzeu umění. V roce 2005 dostala Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

V měsíci březnu si připomínáme… Kdy,kde, co v Olomouci, březen 2014. S.1–3.

Zajímal se o korespondenci Jiřího Wolkera a články publikoval v KK Prostějov a v regionálním tis­ku.

Nekrolog.ZVM, 4, 1966, č.1, S.2.;Glivický, J.: Nedožité jubileum prof.J.Cejpka­.Štafeta, 2, 1970, č.4, S.26.;

V letech 1939–1947 stud. RG v Prostějově, 1947–50 na pedag. fak. UK Praha. Od roku 1953–1973 pedagog na UK Praha, od r. 1968 doc. , 1991 prof. , od r. 1990 ved. katedry vědec. informací a knihovnictví UK Praha. V letech 1991–2001 přednášel na Slezské univerzitě v Opavě a 2001–2005 na Masarykově univerzitě v Brně.

Z díla: Jiří Mahen. 1961. ; Čs. knihovnictví. 1966. ; Právo a informace. 1988. ;

Biografie. : ČBS. Praha Academia 1992, S. 80. ;. Wikipedie.cz

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.

Do obecné školy chodil ve Štěpánově, r. 1913 abs. SG v Olomouci, studoval práva a pak se věnoval novinářství. Od 1922 šéfredaktor Moravského deníku v Olomouci. 1947 šéfredaktor Volného slova v Olomouci. Autor knihy Kraj, jímž táhla válka. Redaktor památníků SG. Básně ve sbornících, dramata, romány. Z díla: dramata: Krutá láska (1925)
O svobodu
romány: Tajemství skleněné koule. Užíval pseudonym : V. Příval Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.34.;Působení ve Štěpánově /JUDr.Jiří Kráčmar,

Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci na FF UP, obor teorie a dějin literatury a dramatických umění. Pracoval jako recenzent kulturních časopisů, učil na divadelní škole, překladatel a lektor v nakladatelství, spolupráce s rozhlasem Radio Proglas. Člen redakce brněnkého časopisu Host. Zabývá se literaturou a filmem. Autor studie o křesťanství a současné poezii " Noci bezmoci". Členem redakce české sekce Vatikánského rozhlasu RadioVaticana.cz V červnu 2009 byl zvolen předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie se sídlem ve Zlíně. Je redaktorem Dialogu Evropa XXI.

Fabián,J.-Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.56.;

V roce 1950 maturoval na gymnáziu ve Zlíně. Poté studoval 1950–1955 FF UP v Olomouci obor historie, latina. 1955–1958 pracoval v Krajském vlastivědném muzeu ve Zlíně a 1958–1963 z politických a náboženských důvodů vyhozen z muzea, vyšetřován StB a pracoval v Hodonínské cihelně v Malenovicích. Od ledna 1963-prosinec 1992 ředitelem Okresního archivu v Přerově. Autor článků a zpráv do regionálního tisku, autor regionálních publikací. Od r.1976 úzká spolupráce s okresní knihovnou v Olomouci na regionálním kalendáři. Od 1.1.1993 vedoucí odborný archivář, od r. 1994 v archivu olomouckého arcibiskupství. V letech 1990–2006 působil na Cyrilometodějské teologické fakultě UP a v letech 2000–2003 Doc.PhDr. Vojtěch Cekota proděkanem fakulty. V roce 2003 habilitace na FFUP v oboru české dějiny. Po celý život publikoval v médiích, v odborných sbornících, zejména témata z oboru historie a archivnictví. Je autorem nebo spoluautorem několika publikací. Z rozsáhlejších prací lze uvést Dějiny města Přerova, Dějiny požární ochrany okresu Přerov, Dějiny Spytihněvi. Napsal přes 300 odborných i populárně odborných článků a studií. Vystupoval na vědeckých i odborných sympoziích seminářích a konferencích, pravidelně se zúčastňoval komeniologických sympozií v Uherském Brodě. V r. 2006 odešel do důchodu, ale stále spolupracoval s teologickou fakultou. V r. 2010 dostal medaili ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví.

Cekota, V. : Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě v okresních archivech. In: Sborník k dějinám moravského školství. Přerov, Vlast. ústav 1967.; /FH/Archivář-jubilant. Moravskoslezský den, 1990, 9. 11. S. 5; Sborník SOKA Přerov 1993. S. 39. ,bibliografie prací V. Cekoty, S. 85 –99. ;. Hoffmanová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000. S.112.; Fišmistrová, Věra: Životní jubileum doc. PhDr. Vojtěcha Cekoty. Sborník SOKA Přerov 18 (2010).S. 254–255. Parma, Tomáš: Nekrolog Vojtěcha Cekoty. Studia Theologica 19, č.14, zima 2017. S.319–322.

V olomouckém Českém divadle působil v letech 1924–1930, jako sólista opery, poté v angažmá v ND. Zasl. člen ND /1961/;

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959. Českoslo­venský hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.163.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.58.;.

Obnova udělování čestného občanství města formou Ceny města Olomouce. Zastupitelstvo města Olomouce udělilo 15 osobnosten a subjektům první Ceny města Olomouce za dlouholetou prospěšnou činnost pro dobré jméno města či za pomoc při odstraňování následků povodně 1997 uvedeným osobnostem či kolektivům. Brückner Karel, Engelbrecht Wilken, Platforma Veenedal-Olomouc, Hasičský záchranný sbor v Olomouci, Jařab Josef, Liberda Miroslav, Louda Jiří, Machytka Lubor, Schindler Antonín, Luzern, Šváb Josef, Tichák Milan, Voznica Petr, Kulíšek Jaroslav, Gymnázium Hejčín.

Kdy Kde Co v Olomouci, 1998, červen, S.31.

Abs. G v Uher. Hradišti r. 1768, 1771 filozofii v Olomouci. Udržoval styky s J. Dobrovským. Autor umělec. publikací „Dějiny na Moravě a ve Slezsku“.

Lexikon čes. literatury. I. Praha, academia 1985, S.354.; Malá čs. encyklopedie. I. Praha, Academia 1984,S.682.;.

V roce 1958 maturovala na SGO jako Hornová. Poté studovala Pedagogickou a Filozofickou fakultu UP, obor český jazyk a dějepis. Učitelskou dráhu začala ve Šternberku a poté učila v Bohuňovicích. Po listopadu 1989 byla jmenována ředitelkou ZŠ Zeyerova ul. v Olomouci. Věnovala se metodice vyučování a řadu let byla členkou kabinetu jazyka českého v Okresním pedagogickém středisku a v Středisku informatiky a služeb škole. Od r. 1990 se věnuje publicistice. Píše zprávy, komentáře, recenze. Užívá šifry: -cet-, -hor-, -ez-. Užívá též literární pseudonym Zielinská Eva. Na stránkách týdeníku Hanácký kurýr (1994–1995) publikovala cyklus 22 fejetonů ze společnosti pod jednotným názvem " hanácké bulvár". Dlouhodobě pracuje ve výboru Literární sekce VSMO (od r. 1984).

Kolář, B.: Literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní 1984–1998. Sborník. Olomouc 1998. S. 19–20. ; Slovanské gymnázium literární. Olomouc,Danal 2000. S. 268–269.;

Hrál za SK Prostějov 1920 – 1933, 1938 – 1951, mezitím v Praze. Po zranění kolena trenér pro Moravii Olomouc 1953 – 1955. Účastník osmi MS, 1933–39, ME 1932, ZOH 1936. V Moravii Olomouc působil jako trenér až do r. 1963.

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.53., foto.;. http://www.lhkjestrabi.cz/zobraz.asp?…

přezdívka " Lolek".

V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze.

Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Šev­číková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.;

Narozen v Lipňanech (n.m.č. Tršice). Moravský biskup Církve československé v Olomouci. Absolvoval studia na Cyrilometod. gymnáziu v Klímkovicích u Opavy, kde maturoval r. 1892. Na fakultě ve Vídni a ve Štýrském Hradci studoval filozofii, teologii a sociologii. V r. 1899 byl vysvěcen na kněze ve Štýrsk. Hradci a r. 1902 promován ve Freiburgu na PhDr. R. 1909 vyslán na studijní cesty v oblasti sociologie a soc. poměrů v USA a Kanadě. Za 1. svět. války vykonával u nás i po světě vojenskou duchovní službu. V čsl. armádě se stal inspektorem osvětové a mravní výchovy pro Moravu, Slezsko a Slovensko a Podkarpatskou Rus v hodnosti plukovníka. Stal se prvním farářem Církve čsl. v Plzni-východ. R. 1932 byl zvolen do pražské Diecézní rady a jmenován vikářem pro celé západní Čechy. Poté odchazí do Zbraslavi jako vikář a farář. Dne 10.11.1946 byl zvolen třetím biskupem moravským.

Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001, S.116; Týnecké listy, č.1/07. S.24–26; ; Kaňák, B.: PhDr. Bohumír Cigánek. In: Olomoucký archivní sborník. 2007.S. 165–168.; Kaňák, B.: Husův sbor v Olomouci. Olomouc 2007.;

V roce 1920 absolvoval gymnázium v Hranicích, kde byl jeho otec Emil Cigánek prvním ředitelem v letech 1912–1933. Profesor techniky v Bratislavě, od r. 1953 akademik SAV, od r. 1962 člen korespondent. ČSAV. Autor spisů: Elektrické stroje (1949), Stavba elektrických strojů (1958), Elektrické přístroje spínací, ochrané a řídící (1956). V roce 1970 laureát státní ceny.

MČSE.I. Praha, Akademia 1984.S.687. (fotografie); Novotný, L.: Vypomínáme prof.ing. Ladislava Cigánka. Zpravodaj města Hranica lázně Teplice, 23, 1981, říjen, S.14–16.;

Po studiích v Kroměříži r.1839, učitel a varhaník v Hradisku u Kroměříže (n. m.č. města Kroměříž), do r. 1842.Pak studoval vídeňskou konzervatoř do r.1845.R.1847 se vrátil do Kojetína a r. 1862 zde založil zpěvác.spolek Jaroslav.Od r.1866 půs.v Kro­měříži, sbormistr Moravana, do r. 1880, ředitel kůru u Sv.Mořice 1876/80 a učitel zpěvu Concordie.Psal drobné chrámové skladby.

Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.165.;Fric, O.: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku.Kroměříž 1941.;Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.I.Praha 1982, S.65.;.

Působil na RG v Litovli v letech 1912–1926. Ilustrátor učebnic, čítanek, časopisů, knih. Pochován na Olšanech v Praze.

Poznámky prof. V.Stratila.

Absolvoval AVU 1980, prof.K.Souček­.Samost.výsta­va v Šumperku r.1983.Obor: portrét, figurální malba.

Katalog vyznání životu a míru. Praha 1985, S. 161.