Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Brtnice | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Vychován u čes. bratří v Prostějově, 1577–1583 duchovním v P. 1574–75 ve Zdounkách. Autor čtyřhlasé písně proti P. Kyrmezerovi. Autor satirických, duchovních a příležitost. básní. Též pseud. Městecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha SHV 1963, S.18.; Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.36–37.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.350.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je znám jen rok 1520 |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Basilej (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | rektorem univerzity, spisovatel, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od r. 1547 byl konšelským notářem v Olomouci. R.1563 získal od císaře šlechtický erb s predikátem „z Polansdorfu“. V Opavě absolvoval luterskou latinskou školu a ve Vratislavi městskou školu u sv. Alžběty. V r. 1590 byl v Basileji promován na doktora teologie a 1596 přijal na tamější univerzitě profesuru. Dvakrát byl zvolen rektorem univerzity. V letech 1598–1600 a 1601–1609 zastával úřad děkana teologické fakulty, v letech 1600–1601 a 1609–1610 byl rektorem basilejské univerzity. Jeho nejvýznamnějším dílem je »Syntagma theologiae Christianae« (1609/10). Podílel se též na překladu Bible kralické. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.100–102; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Rektorem na UP byl od 3.9.1613 do 23.3.1618 |
|||||
Zdroj: |
Fiala, J.Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP, č. 25,22.4.2005,S.7 |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1569 |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Martin Kopřiva. Renesanční básník, v Německu zvaný poeta laureatus, později městský úředník v Lipníku . |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 2 1675 |
|
||||||
Místo narození: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Objevuje se v Olomouci od r. 1666. V r. 1673 a 1674 pracoval na freskách v olomoucké biskupské residenci. Též v sále zámku v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.522.; Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kroměříž 1940.S.86.; Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Bissone (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracoval v Rakousku, na Moravě i v Čechách. Po smrti F. Lucheseho císařským stavitelem. Podílel se na projektu arcibiskupské residence. 1686–8 přestavba zámku v Kroměříži, 1666 – 68 galerie a rotunda zámecké zahrady v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie čes.výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.523.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;. |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brunšvik (Německo) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Tvůrce obrazů z dějin. |
|||||
Zdroj: |
Politický a kulturní kalendář 1990.Olomouc, OK 1989.S.14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Olomouc, Střílky | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Dub nad Moravou, Hranice | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Anotace: |
Varhanář. Signoval se též Wimola. V r. 1767 postavil varhany v Hranicích, r. 1768 v Dubu nad Moravou a r.1784 v Dřevohosticích. |
|||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880. 2.část M-Z. In: ČMM, Brno 1980. S. 131–132. |
|
||||||
Místo narození: | Rohatec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř kostelních obrazů a podobizen. Jeho obrazy jsou mj. v kostele v Dolanech u Olomouce, Dědicích, Olomouci z r. 1769. |
|||||
Zdroj: |
Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kroměříž 1947.S.47–48.;Toman, P.: Slovní čes.výtvarných umělců.I.S.528–529.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vikštejn | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Loštice | |||||
Obory působení: | velkostatkář | |||||
Anotace: |
Pocházel ze starého českého rytířského rodu. Syn svobodného pána Ernesta Mathiase M. (1676–1748). Po rodičích zdědil rozáhlé majetky. Studoval na rytířské akademii ve Vídni a pak cestoval po Německu a Nizozemsku. R. 1768 založil na zámku v Žádlovicích (n.m.č. Loštic) manifakturu na výrobu polobavlněného barchetu a lněných tkanin. Propagátorem chovu ovcí a jejich úspěšným chovatelem. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.)Ostrava 2003.S.72. |
|||||
Poznámka: |
Narozen na hradě Vikštejn na Opavsku. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář | |||||
Anotace: |
Abs. G v Uher. Hradišti r. 1768, 1771 filozofii v Olomouci. Udržoval styky s J. Dobrovským. Autor umělec. publikací „Dějiny na Moravě a ve Slezsku“. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes. literatury. I. Praha, academia 1985, S.354.; Malá čs. encyklopedie. I. Praha, Academia 1984,S.682.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ďarmoty (Maďarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Byl synem vojína Jakuba Doubravského (změnu jména způsobil chybný zápis v matrice). Jeho otec byl brzy přeložen do Klatov a rodina Dobrovského se usadila v Horšovském Týně. V jeho rodině se mluvilo německy, česky se naučil až na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod), kde studoval od roku 1763. V letech 1767–1769 studoval u jezuitů v Klatovech. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského řádu a připravoval se na misionářskou cestu do Indie. Ta nebyla uskutečněna, protože roku 1773 byl zrušen celý jezuitský řád v českých zemích a Josef Dobrovský se rozhodl dokončit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci Králové biskup Jan Leopod Hay vysvětil na kněze.[1] V Praze zaměstnával i Františka Palackého, ten vypomáhal při tvorbě šlechtických rodokmenů. V letech 1776–1787 působil jako učitel filozofie a matematiky u hrabat Nosticů. V této době s nimi navštívil Rusko a Švédsko. Roku 1787 se stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře v Hradisku u Olomouce (n.m.č. města) . Po smrti císaře Josefa II. (1790), však došlo k zrušení seminářů a penzionovaný Dobrovský se vrátil do Prahy, kde dále žil jako uznávaný soukromý vědec ze státní penze a také finančně podporovaný hrabaty Nostici. Právě v této době napsal množství pro slavistiku, filologii i historiografii zásadních prací. Již v 80. letech se Dobrovský živě účastnil vědeckého života v Praze, působil v Soukromé společnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat Českou (resp. Královskou) společnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum.Měl také vliv na mladou generaci osvícenců. Jeho žákem se stal František Palacký, ale např. filologii u něj studoval i Václav Hanka. V roce 1828 přijel do Brna studovat ve zdejších knihovnách. Onemocněl a během hospitalizace v klášteře Milosrdných bratří zde 6. ledna 1829 zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985. S.560–571.;Králík, O.: Josef Dobrovský v Olomouci.Sborník SLUKO/B-I/1951–1953. S.95–105.;Spáčil, Vladimír: Dobrovský a Dolany.ZVŮO 1962, č.104. S.22–23.;Hanácké noviny, 30.3.1996. S.10.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Florencie (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Baden (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Rudolf Johannes Joseph Rainer kardinál von Habsburg Lothringen – česky Rudolf Jan je nejmladší syn císaře Leopolda II. Roku 1805 obdržel od vídeňského arcibiskupa nižší svěcení, vzápětí se stal olomouckým dómským kanovníkem a byl jmenován kapitulou koadjutorem arcibiskupa Colloreda s právem nástupnickým. Teologická studia absolvoval soukromě, na kněze byl vysvěcen ve Vídni roku 1819, hned přijal biskupské svěcení a 4.6.1819 ho jmenoval papež kardinálem. Arcibiskupská intronizace v Olomouci se konala 9.3.1820. Zavedl v Olomouci akademické bohoslužby v kapucínském kostele. Podpořil beatifikační proces Jana Sarkandera. Renovoval kostel sv. Michala. Díky němu byla zřízena alej mezi Kateřinskou a Tereziánskou branou (dnešní Smetanovy sady). Zemřel na léčebném pobytu v lázních Badenu u Vídně. Byl pohřben v kapucínské hrobce ve Vídni, jeho srdce bylo uloženo v urně do krypty olomouckého dómu. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké. 1949. Olomouc 1949. S. 44. Wikipedia.cz |
|||||
Poznámka: |
Velký nástěnný obraz je v předsálí Mozartea v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Autorem snímku je pan Maňák. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Od r. 1815 v piaristickém řádu v Lipníku, od r. 1816 na akademii ve Vídni, pro svobodné smýšlení přeložen do Litomyšle, r. 1829 v Kroměříži a od r. 1830 na faře ve Strážnici. Vlasteneckým působením měl velký vliv na své žáky např. A. V. Šemberu, F. M. Klácela, který zpracoval základy jeho filozof. názorů. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Medlov | |||||
Místo úmrtí: | Bockenheim (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Konice, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a byl úředníkem v Konici.VŠ stud.ve Vídni, kde se seznámil s Beethovenem r. 1814, u něhož později bydlel.Napsal Biographie von L.v.Beethoven.2.sv.1840. První Beethovenův životopisec. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.1072.;Grgor, Vladimír : Hudební Místopis Sm.kraje.Ostrav 1987.S.35 – 36.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Autor rukopisu německy psaných dějin města Přerova. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska – OA Přerov 1993;. |
|
||||||
Místo narození: | Mořice | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | vojenský lékař, vysokoškolský pedagog, zvěrolékař | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Kroměříži, medicinu ve Vídni s doplněním studia o zvěrolékařství. Působil jako vojenský lékař a veterinář v Uhrách. Osvědčil se zejména při ochraně území před nákazou morem skotu. R. 1838 jmenován pro Uhry zemským zvěrolékařem, od r. 1843 prof. na univ. v Pešti. U jména má šlechtic. přídomek Morvai. V Mořicích na rodném domě pamětní deska, pomník v parku dnešní univerzity veter. věd v Budapešti. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.VII, Praha 1933, S.1002.; |
|
||||||
Místo narození: | Rousínov | |||||
Místo úmrtí: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olbramovice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Novém Rousínově (n.Rousínov).Stud.piaristic.G v Kroměříži, od r.1821 bohosloví v Brně, 1827 vysvěcen na kněze, kaplanoval v Olbramicích, 4 roky v Komárově u Brna. R.1837 profesorem na bohosloví v Brně.Literární činnost: nábožen.spisy původní a překlady, vydal 4 sbírky básní: Básně;Růže a trní;Sebrané básně;Nové básně.Dvacet let sbíral na Moravě a ve Slezsku národní písně, sebral 873 písní a nápěvů.Založil mor.katol.deník Hlas /1849/, Brno;vydavatel.spolek Dědictví Cyrilometodějské, 1848. R.1865 vyznamenán ve Vídni čestným doktorátem. Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Sušil, F.: Moravské národní písně.Praha, Vyšehrad 1951/fotografie, s.769/;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.3.Opava, 1979, s.103.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, 1951, s.393–395.;Vychodil, P.: Z doby Sušilovy.Sbírka dopisů.Brno 1917.548 s.=sig.N 1479 ÚpD;Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, s.647–648.;Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849–1885.Praha, 1911, s.59–63.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Košice (SR), Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | politik komunální, soudce | |||||
Anotace: |
Po studiu práv vstoupil do soudní správy jako soudní praktikant olomouckého magistrátu a kriminálního soudu. Po roce přešel do politické správy, kde byl r. 1829 přijat jako guberniální konceptní praktikant v Přerově a později r. 1834 jako krajský konceptní praktikant. 1842 byl jmenován guberniálním koncipistou a 1845 III. krajským komisařem na brněnském guberniu. Během roku 1848 byl přeložen do Strážnice. Od 1850 byl jmenován okresním hejtmanem v Jihlavě a r. 1860 do Košic. R. 1853 vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa a 1868 rytířským křížem Leopoldova řádu, díky němuž byl 10.11.1868 povýšen do rakouského rytířského stavu. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3(15.).Ostrava 2002. S. 121. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Benešov | |||||
Místo úmrtí: | Baborów (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen na Opavsku. Střední školu studoval v Kroměříži a teologickou fakultu v Olomouci, kde přijal svěcení 13.1.1828. Působil krátce na farách v Hlučíně a v Kravařích, nejprve jako kooperátor a později administrátor. Asi 1831 odešel, protože se stal dočasným ředitelem učitelského ústavu v polském Glogówku, v té době významném centru vzdělávání v opolském Slezsku. Pedagogická práce jej netěšila a tak byl záhy vratislavskou konzistoří jmenován farářem v Tvorkově (Polsko), kde dal opravit kostel, podnikal kroky k výstavbě nové školy. Postupující alkoholismus donutil jeho nadřízené odvolat jej koncem roku 1838 z tohoto místa. Byl pak kaplanem na různých farách v Horním Slezsku. Roku 1859 byl suspendován a dán pod dohled do Piekar (Polsko), kde žil jeden z představitelů protialkoholního hnutí P.Jan Nepomuk Ficek. Zde překládal do polštiny církevní literaturu. Stal se známým překladatelem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 101–102. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Náměšť nad Oslavou, Olomouc | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl M-Ž, Praha 1965., Chmel, Zdeněk: Galerie brněnských osobností, 2.díl K-P, Brno 1999 ' |
|
||||||
Místo narození: | Česká Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Bella Paine (USA) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litomyšl, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Litomyšli, bohosloví v Brně r. 1833, člen řádu augustiánů v Brně, klášter. knihovníkem, od r. 1835 prof. filozofie v Brně. R. 1840 asi v Olomouci. 1844 zproštěn profesury pro názory nemilé církvi. 1869 odešel do Ameriky. První redaktor Moravských novin 1848–1852, pseud. Třebovský František. Matouš – řádové jméno. Šembera mu vydal v Olomouci knížku Mostek. 1841. ;Překládal Goetheho. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil, J. Slovník pseudonymů. Praha 1973, S. 771–772. ; Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 221–223. ; Hýsek, M. : Literární Morava. Praha 1911, S. 18–23. ;. |
|||||
Fotky: |