Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Třebíč, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V r. 1877 přišel do Olomouce na Slovanské gymnázium, jako profesor dějepisu a zeměpisu a působil zde do r. 1911, kdy odešel do důchodu. Předseda Občanské Besedy v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.191.. |
|
||||||
Místo narození: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | botanik | |||||
Anotace: |
Kustod muzea Vlastenec. spolku v Olomouci. V muzeu uložena pozůstalost. |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Darmstadt (Německo), Kroměříž, Olomouc, Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, filozof, hudební pedagog, kněz, pedagog vysokoškolský, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
V roce 1886 maturoval na němec. G v Kroměříži, 1886–87 studoval bohosloví v Olomouci, do r. 1891 v Římě, doktorát filozofie. , do r. 1895 fyziku v Praze, rok elektrotechniku v Darmstadtu. 1902–1932 prof. elektrotechniky na České technice v Brně. Taky rektorem MU. Světová autorita tohoto oboru. Věnoval se též akustice a hudbě, zejména ladění klávesových nástrojů. Konstruoval harmonia, což konzultoval také s Leošem Janáčkem. Přispíval do Hudebního slovníku a přednášel též krátce na brněnské konzervatoři. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS II.Praha 1965.S.646 – 647. |
|||||
Poznámka: |
prof. PhDr., Dr.h.c. |
|
||||||
Místo narození: | Žamberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, literát, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Hradci Králové v r.1891, Poté kaplan v Čermné, od r. 1897 ve Vídni, 1899 promován, stud. cesta biblic. Orientem, Paříž, po návratu v říjnu jmen. prof. Starého zákona na teol. fak. v Olomouci. Literární činnost. Popul. nauč. cestopisy, vrchol. dílo 1912–1925 překlad a výklad bibl. knih Starého zákona, ukázky v Našinci, Arše, Evě. R.1928 děkan fakulty. 1921 jmen. monsignorem, 1925 prelátem. Člen DLU od r.1917. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 90–91. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 250–254. ;. Žamberské web stránky. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Želatovice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | překladatelka | |||||
Anotace: |
Spolupracovnice Nového života, překladatelka z několika jazyků.Přeložila Kvítka svatého Františka.Fioretti di San Francesco.Z italštiny, též Karel Dostál-Lutinov.I.Nový život, roč.VI, S.20.;Překlady z němčiny, francouzštiny, angličtiny. |
|||||
Zdroj: |
Nosovský, Karel: Soupis čsl. literatury za léta 1901–1925, l. díl, S. 524. Praha 1931. ;Připomínky ke KK 1993, pan Jaroslav Vlach;Literární místopis Přerovska_- změna data narození z 25. 8. , ověřeno v matrice, duben 1994, SOKA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Anna Kalmanová. |
|
||||||
Místo narození: | Želatovice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | překladatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Používala pseud. Alma Gelata. Působila jako učitelka MŠ. Překl. z italštiny , franc. jazyka. Spolupráce s katolic. modernou, zejm. s Dostálem-Lutinovem. |
|||||
Zdroj: |
Nosovský, Karel: Soupis čsl.literatury ze léta 1901 –1925.I.díl.S. 524. Praha 1931. Literární místopis Přerovska 1994. |
|||||
Poznámka: |
Změna data narození z 25.8. 1868 na 23.7.1868. Ověřeno v matrice SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Žerotín u Uničova | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Uničov | |||||
Obory působení: | právník |
|
||||||
Místo narození: | Žerotín u Uničova | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Litomyšl, Olomouc, Ostrava, Praha, Přerov, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | politik, právník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Narodil se v Žerotíně u Šternberka. Studoval v Přerově, od r. 1886 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Maturoval v r. 1892 v Litomyšli. Právo začal studovat ve Vídni a ukončil na pražské univerzitě. Načas se vrátil do Olomouce k advokátské praxi (působil také krátce v Uničově. R. 1899 odešel již na trvalo do Slezska. Byl soudcem v Bohumíně, ostravě, od r. 1908 už trvale v Opavě, kde se zapojil do kulturního a společenského života.V roce 1920 byl zvolen senátorem (až do r. 1929). V Opavě působil i po válce, kde si otevřel advokátní kancelář V roce 1947 se vzdal své činnosti a žil v Opavě v ústranní až do smrti. Na rodnou Hanou nezapomněl. Napsal rozsáhlou kroniku svého rodného Žerotína, která zůstala v rukopise. |
|||||
Zdroj: |
|
|||||
Poznámka: |
JUDr. Josef Lukes |
|
||||||
Místo narození: | Želeč | |||||
Místo úmrtí: | Huštěnovice | |||||
Místa pobytu: | Huštěnovice, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vystudoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen r. 1895. Jako duchovní působil od r. 1904 v Uherském Hradišti, od r. 1910 byl až do smrti farářem v Huštěnovicích. Tady založil místní archeologické muzeum a provedl pak řadu výzkumů. Zabýval se církevními dějinami Velké Moravy, velehradskou otázkou. V letech 1924–1936 byl předsedou archeologického spolku Starý Velehrad. Literárně činný, užíval pseudonym J. H. Žlebovský. Literární prvotiny v brněnském Obzoru, v Našem domově; Knižně vydal: Spolky v duchovní správě.Olomouc, Promberger 1912; Dějiny Velké Moravy.Přerov 1930; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.92; Sborník velehradský 1937. S.3–6 a 1938, S.12–14; Vopravil: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.680;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 239.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Žeravice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. SG v Olomouci 1912–1917, první ředitel českého učitelského ústavu v Olomouci do r. 1935. ;Vydal r. 1916 Rostliny masožravé. Psal do ČVSMO. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.73.;. |
|
||||||
Místo narození: | Žárovice | |||||
Místo úmrtí: | Smečno | |||||
Místa pobytu: | Nové Město na Moravě, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, překladatel, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na reálce v Prostějově, poté stud. techniku v Praze. Od r.1898 učil 3 roky na reálce v N. Městě, pak 10 let na střed. šk. v Praze. Od r. 1903 jednatelem výboru Spolku čes. spis. Máj v Praze,spoluzakladatel Společnosti J. Vrchlického a Syndikátu čes. spisovatelů. Překládal franc. a němec. básníky. Pseud. Fr. Žárovský (podle rodiště). Autor básní Za nocí chmurných a světlých . 1896. ;Lyrické intermezzo 1901. ;Autor esejí o českých a franc. spisovatelích. Publikoval v Národní politice, čas. Zvon. |
|||||
Zdroj: |
Dolenský, A. : Kulturní adresář ČSR. Praha 1936, S. 474. /foto/;Soldán, L. : František Sekanina -kritik populární. Štafeta, 11, 1979, č. 3, S. 12–13. ;Vybíral, B. : Beletristický přínos olomouckého kraje. Olomouc 1940, S. 37. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 28. ;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů. . . Praha 1973, S. 1168. |
|
||||||
Místo narození: | Životské Hory | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | filolog, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
v Litovli působil od 16.9.1907–1920 na Gymnáziu; |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.53.;. |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Žitovlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jičín, Most, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | knihkupec, nakladatel | |||||
Anotace: |
Narozen u Nymburka. vyučil se knihkupcem v Jičíně v letech 1905–1907. Poté sehnal místo pomocníka v novém knihkupectví v Mostě nazv. Severočeské menšinové knihkupectví. Další štace byla v Prostějově a od listopadu 1910 v Olomouci, kde se v červnu 1912 oženil s Františkou Othovou. Měli 5 dětí. V letech 1915–1918 se účastnil 1. světové války. Po skončení války se vrátil do Prahy, kde v roce 1919 byl vedoucím knihkupectví nově vytvořené Československé strany lidové a zárověň vzniklo vydavatelství U zlatého klasu, které působilo do r. 1923. Poté založil vlastní nakladatelství a knihkupectví ve Voršilské ulici. V roce 1934 nastala krize a nakladatelství muselo být zlikvidováno. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Žďár | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Narozen ve Žďáru (u Boskovic). Stal se zakládajícím členem KSČ, účastníkem jejího ustavujícího sjezdu 1921 a záhy jedním z nejvýraznějších komunistických funkcionářů celého Olomoucka. 1923 se dostal do měst. zastupitelstva a do Rady města Olomouce. Za okupace byl třikrát zatčen gestapem, vězněn i v Terezíně. 1947 se stal předsedou Ústředního národního výboru. V roce 1949 kvůli napětí se stranickými aparátníky abdikoval. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.64; |
|
||||||
Místo narození: | Želatovice | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Debutovala dvěma knížkami poezie, 2 dramatické pokusy, poté romány.Žije nyní v Javorníku./J.Vlach, 21.10.1991/; |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Mou duší písně znějí /Bb. 1922/;Ulomený vějíř /Bb 1924/;Duha boží /d. 1930/;Na dědině /d. 1932/;Hořící hvězda /R. 1933/;Život vítězný /R. 1942/;Věčný krb /R. 1943/;Biografie: Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha, Orbis 1946, s. 724 –725. ; Bartková, Hana : Augusta Skálová prožila těžký život. Moravský den, 29–6. –27. 9. 1998, s. 5. |
|||||
Poznámka: |
Zemřela v obci Bílý Potok č.p. 119 (n.m.č. obce Javorník) |
|
||||||
Místo narození: | Žeranovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Doloplazy, Kvasice, Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | archeolog, chemik, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. R. 1926 nastoupil do cukrovaru v Doloplazích (na Prostějovsku) , od r. 1952 pracoval v Holici u Olomouce.. Dlouhá léta spolupracoval s olomouc. muzeem a aktivně se zapojil do VSMO. Zájm. oborem byla historie a prehistorie, ale též jako student publikoval své literár. příspěvky-spolu s J. Wolkrem a E. Valentou v přerovském Sborníku českých studentů na Moravě a ve Slezsku. Redaktorem Holického sborníku-3 ročníky. Spolu s archeologem prof. J. Skutilem se podílel na archeolog. výzkumech v regionu. Publikoval o nálezech v Kvasicích na Kroměřížsku, o osídlení Malého Kosíře, z pravěké minulosti Náměště na Hané, o výzkumech na Drahanské vrchovině ve 30. letech. |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, V.: Ing.Jan Janásek=ZVÚO 1977, č.190, S.23.;ZVSMO 1975, č.7, S.6.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.62.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 254.; |
|||||
Poznámka: |
Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Želetice | |||||
Místo úmrtí: | Čelechovice | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | vlastivědný badatel, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Propagátor moder. zemědělství, r. 1921 abs. zeměděl. hospod. školu v Přerově, 1959–1963 ved. praxe žáků na školním statku. Autor studie Budování SZTŠ v Přerově po stránce stavební. Rukopis kroniky rodu Kostihů, podklady k dějinám Želetic a Čelechovic. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen na Hodonínsku. |
|
||||||
Místo narození: | Žaleč (Slovinsko) | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Praha, Prostějov, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narodil se na Slovinsku, kam se jeho otec vandrem dostal z Křečkovic. Oženil se tam a přestěhoval s rodinou na Moravu. Obecnou školu a gymnázium absolvoval ve Vyškově, poté studoval Husovu bohosloveckou fakultu. Jako farář působil na mnoha místech Moravy. |
|||||
Zdroj: |
Materiály OK Vyškov/1995. |
|
||||||
Místo narození: | Žopy | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Lipník nad Bečvou, Zlín | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
1934 – 1939 působil v Lipníku, od 1939 v Holešově, kde od r. 1948 ředitelem hudební školy, 1945 – 1948 učil hudební výchovu na RG, 1953–1956 sbormistrem pěveckého sboru Podhoran, poté ve Zlíně. – 38. výr. úmrtí |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.261.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1982.S.95.;. |
|
||||||
Místo narození: | Žabovřesky | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, strojní inženýr | |||||
Anotace: |
Profesor Státní průmyslové školy v Přerově, Havlíčkova 2. Popraven. v Mauthausenu. Ve škole, kde Ing. František Dráb působil je pamětní deska na paměť popraveným. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947.S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Lovosice, Olomouc, Praha, Třebenice | |||||
Obory působení: | básník, lékař, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5. |