Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | archivář, kněz | |||||
Anotace: |
Archivář kláštera augustiánů kanovníků ve Šternberku, probošt kláštera tamtéž v letech 1757–1779, od 1767 člen zemského výboru. |
|||||
Zdroj: |
Švábenský, M.: Augustiánské kláštery. Brno 1959.S.55. Hoffmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí.Praha 2000.S.60. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1719 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Písařov, Postřelmov, Smržice, Štíty | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1743 Vysoké Žibřidovice (n.m.č. Hanušovice). |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Strážnice | |||||
Místa pobytu: | Hnojice, Olomouc, Štarnov, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Členem šternberského kláštera, kde vystudoval bohosloví.Vysvěcen v Olomouci 1781.Magistrem svobodného umění, magistre filozofie, bakalářem teologie.Působil v Hnojicích, od 3.7.1787–17.1.1796 lokalistou ve Štarnově, od prosince 1796 farářem a roku 1800 titulárním, děkanem na faře sv.Martina ve Strážnici.Zanechal 72 knih náboženského a kazatelského charakteru. |
|||||
Zdroj: |
Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp. 289 S. 203. ; Edgar, E. -Snopek, F. : ČMM S. 163. ;ČMM, 35, S. 348. ; |
|
||||||
Místo narození: | Rudoltice u Libavé | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Štarnov, Štěpánov, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, pomolog | |||||
Anotace: |
Vysvěcen roku 1805, poté administrátorem ve Štěpánově, od 10.10.1815 až do sprna 1828 lokalista ve Štarnově, od 12.8.1828 farářem ve Velehradě. R. 1836 děkanem a školním inspektorem v Uherském Hradišti. Pěstitel ovocného stromoví. Radil i ostatním ve Štarnově. V roce 1815 zavedl ve Štarnově chrámovou hudbu jakožto díkůvzdání za ukončení útrap napoleonských válek. |
|||||
Zdroj: |
Morav, Karel: Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp.S.206–207. |
|||||
Poznámka: |
Obec Rudoltice u Libavé po 2. světové válce zanikla. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Šumperk | |||||
Obory působení: | podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Strážnici a vyučil tkalcem. V roce 1848 byl podporučíkem šumperské Národní gardy, v roce 1849 stál u zrodu šumperského pěveckého spolku. V letech 1851–53 vybudoval reprezentativní hotel a založil plátenickou obchodní firmu. 1861 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, 1864 se stal starostou Šumperka do roku 1870. Podílel se na založeno vědeckého osvětového spolku Kosmos, kterému věnoval svou knihovnu a zřídil pro něj čítárnu.V roce 1866 zřídil městskou spořitelnu. Za své statečné počínání v období okupace v roce 1866 obdržel rytířský kříž. byl významným mecenášem, založitl městský siročinec a několik nadací. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.206–207. |
|
||||||
Místo narození: | Budišov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil. |
|||||
Zdroj: |
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | autodidakt, kreslíř, vedutista | |||||
Anotace: |
Syn kožišníka Josefa K. R. 1841 vyučen kožišníkem, po vyučení podnikl vandr po slezském Landeku a Kudowa, Teplic v severních Čechách a do Mnichova. Nadaný kreslíř. Autor šumpeských městských vedut, které vznikly v letech 1838–1843 a dostaly se do šumperského muzea. Zemřel na následky tyfu v 19 letech. |
|||||
Zdroj: |
Filipová,M.: Autor šumperských městských vedut Johann Evangelist Kastner. Severní Morava. sv.84. 2002. S. 27–42. BSSSM.seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 74. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mírov, Mladějovice, Ohrozim, Švábenice | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1829 |
|
||||||
Místo narození: | Ludvíkov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bánská Štiavnica (SR), Brno, Bruntál, Litomyšl, Olomouc, Rejhotice, Sobotín, Štěpánov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hutní technik | |||||
Anotace: |
Vzdělání získal na hlavní škole v Bruntále, mat. na gymnáziu v Olomouci r. 1846, Filoyofii absolvoval r. 1848 v Litomyšli. Nastoupil na Báňskou akademii do Bánské Štiavnice, ale revoluce 1848 přerušila jeho studium. Krátce působil jako praktikant v Ludvíkově, 1849 studoval 2 semestry polytechnického ústavu ve Vídni a 1850–53 Báňskou akademii v Bánské Štiavnici. Na podzim 1853 vstoupil do státních služeb. Pracoval v Tyrolsku a Švýcarsku a na přání rodičů se vrátil r. 1856 na Moravu. Působil v Sobotíně, v Rejhoticích a 1857 povýšen na vedoucího Leopoldiny hutě v Sobotíně. 1859–1863 pracoval jako huťmistr v Sobotíně a ve Štěpánově u Olomouce. R. 1900 odešel na odpočinek a přestěhoval se do Brna. |
|||||
Zdroj: |
Obecní kronika Štěpánova.;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.1.Opava, Optys 1993.S.58–59.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Brixen (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po dokončení studia pracoval od roku 1858 jako geometr. V letech 1860–1865 se stal řádným asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské polytechnice. R. 1865 složil zkoušku pro výuku geometrie, matematiky a strojírenství a byl profesorem na vyšší reálce ve Vídni. R. 1875 se stal řádným prof. deskriptivní a praktické geometrie na vysoké škole zemědělské ve Vídni. Zmodernizoval geodetickou výuku, zlepšil řadu měřicích metod a přístrojů. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Mikulov, Olomouc, Šumperk, Terst (Itálie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Olomouci. Jako student založil v Šumperku tělocvičnou akademii. 1855 odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval matematiku a přírodní vědy, současně na polytechnice geometrii a chemii. 1963 byl promován na doktora filozofie. Vyučoval na gymnáziu v Jihlavě, Mikulově, Brně, Terstu. 1870 se vrátil do Šumperka, kde byl jmenován ředitelem reálky. 1880–1897 byl okresním školním inspektorem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.105; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | obchodník, politik, starosta města Šumperk | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Komárno (SR), Praha, Šternberk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kapelník, vojenský hudebník | |||||
Anotace: |
Otec skladatele Franze Lehára, bratr Antonína Lehára (*1840). Vyučil se sklářem, ale brzy se věnoval hudbě. Hudebník u vojenské hudby. Působil ve Šternberku, Vídni, Praze, Komárně. |
|||||
Zdroj: |
Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.36. Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava. SM, Šumperk, sv.19. S. 53–54. (foto domku čp.137 v Šumvaldě.) Kalendárium osobností Moravy 1996–2000. Brno-Olomouc 1995. S.42. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Narozen v Šumvaldu na Uničovsku. Bratr Františka L. (1838 – 1897), strýc skladatele Franze Lehára, který u něj v letech studií 1882 – 8 na pražské konzervatoři, i nějaký čas pobýval. |
|||||
Zdroj: |
Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava.Severní Morava, Šumperk, sv.19.S.53 – 54.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Sobotín | |||||
Místa pobytu: | Leoben (Rakousko), Pardubice, Sobotín, Šumperk | |||||
Obory působení: | báňský technik | |||||
Anotace: |
1848–1852 studoval na hlavní škole v Šumperku, 1852–1854 na nižší reálce v Pardubicích, 1854–1857 dokončoval studia na reálce v Šumperku, 1858 studoval kurz na báňské akadenii v Leoben. Pracoval v Sobotínských železárnách a zasloužil se o jejich rozvoj. Podnikl studijní cesty do Anglie, Německa a Belgie. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil od 1.8.1876. Zprvu pracoval pro pro podnikatele Mořice Fischera. Pro něho navrhl a realizoval stavby domů v Komenského ulici č.4, na nábřeží Přemyslovců č.12,14,16. Provedl řadu staveb tzv. Úřední čtvrť v Olomouci, V letech 1887–1888 mu byla svěřena stavba Národního domu v Olomouci, při níž zaměstnával 427 dělníků. Současně s touto stavbou probíhala za jeho vedení i výstavba hostince s divadelním sálem !U města Olomouce", později nazvaného " U města Prahy", dnes sídlo kina Lípa. V letech 1890–1893 řídil stavby třinácti budov: Ústav pro choromyslné ve Šternberku., Ústřední záložna rolnická na Horním náměstí č.17 v Olomouci aj. Od roku 1911 pracoval v jeho stavební kanceláři i jeho syn Karel (1884–1918). |
|||||
Zdroj: |
Černoušek, M. : Olomoucká architektura 1910–1950. Olomouc 1981. ; Čapkovič, F. : Interhotel Národní dům v Olomouci 1885 – 1985. Olomouc 1985.S. 4; Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 277–278. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929. S. 50. ;. Karel Starý 28.1.1993. Kdy-kde-co v Olomouci, 1993, leden.S.2. Wikipedie.cz – Matrika. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | lékař, publicista | |||||
Anotace: |
Od r. 1885 působil ve Šternberku jako lékař. Psal fejetony o Luhačovicích do Časopisu čes. lékařů, zejm. v letech 1887–1893. ; |
|||||
Zdroj: |
Almanach českých lékařů.Praha 1913.S.236.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1846 |
|
||||||
Místo narození: | Vítkovice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Opava, Ostrava, Příbram, Sobotín, Šternberk | |||||
Obory působení: | geolog | |||||
Anotace: |
Po studiu na reálce v Opavě a na Báňské akademii v Příbrami působil jako důlní měřič v OKR. Od 1879 působil jako hlavní ing. Sobotínsko-štěpánovské hutní a železářské a.s. v Sobotíně. V důchodu žil ve Šternberku. Věnoval se studie mineralogie, petrografie a geneze ložisek. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univeritza v Ostravě, 1999.S.30; |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Postřelmov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk, Vyškov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Od r. 1861 studoval v Šumperku, od 1865 na učitel. ústavu v Olomouci, aproboval r. 1867. Poté učil ve Vyškově až do února 1872, kdy se vrátil do rodiště, kde učil do r. 1907. Publikoval v čas. Komenský, Štěpnice, vydal několik divadelních her pro mládež, řídil pěvec. sbor spolku Lumír. , varhaník, ředitel kůru, kronikář obce 1874–1879, kronikář školy. Psal vánoční koledy pro Štěpnici. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.127.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.26–28./fotografie/;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.23.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl.Praha 1982 S.51.;. |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jezbořice | |||||
Místo úmrtí: | Boskovice | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Hoštejn, Nemile, Štěpánov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | publicista, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Od roku 1875 působil na severní Moravě.Pro svou pokrokovost a vlastenectví byl c.k. úřadům nepohodlný.Od 1890 ve Štěpánově u Olomouce, Psal do olomouckého Pozoru fejetony.Vzdal se učitelování odešel do Prahy, ale 1897 opět na Moravě v Boskovicích.Psal satirické básničky a říkačky, napadající zaostalé obecní poměry.V r. 1908 vydával časopisy Česká Samostatnost a Bílá Hora. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.144–146.;. |