Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Moravičany, Příkazy, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národopisný pracovník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Zásluhy o založení Havelkova muzea v Lošticích, podíl na činnosti vlastivěd. sboru v Zábřehu a Šumperku, od r. 1964 žil v Příkazích. Uveřejnil na 50 studií, článků a recenzí v časopisech a sbornících, zejm. ve sb. Severní Morava. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografie sb.Severní Morava 1–50.Šumperk 1988, zázn.č.2;613–629;771–780;Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a vydavatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987, S.144–145.;Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.13.;Kdy kde co v Olomouci 1983, srpen, S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Rejchartice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Šumperk, Zlín | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině hostinského, kde jeho otec působil také jako varhaník. Maturoval na německém reálném gymnáziu v Šumperku roku 1929, kde se zároveň učil v hudební škole 1925–1929. Poté odešel do Prahy, kde studoval na německé hudební akademii klarinet a klavír a po 4 semestry 1929–1930 studoval práva na UK v Praze. Od roku 1930 působil jako profesionální hudeník. V roce 1936 si založil vlastní taneční orchestr. Byl vedoucí různých tanečních a hudebník souborů v hotelech ČSR (Alcron, Asplanade, Zemský dům Brno, Společenský dům ve Zlíně). Účinkoval často v rozhlase. Za okupace byl totálně nasazen v továrně a dvakrát, v roce 1943 a 1945 vězněn v koncentračním táboře. Po květnu 1945 se k hudbě vrátil a pokračoval ve své kapelnické, aranžerské i skladatelské činnosti. V roce 1954–56 studoval skladbu u J. Řídkého. Skládal pro taneční a dechové orchestry. Se svým orchestrem nahrál na gramofonové desky přes 500 písní většinou ve vlastním aranžmá, nazpívali je K. Hašler, O. Kovář, O. Nový, F. K. Veselý, J. Salačová aj. Své příspěvky publikoval v časopisech: Hudební rozhledy, Lidová tvořivost aj. Člen odborných porot. Překladatel českých textů do němčiny. Vydal pět sbírek českých lidových písní s německými verzemi pod pseudonymem Martin Trenk. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti.Praha, Panton 1985.S.171–172.Fotografie.; ČSHS.I.Praha 1963., S. 810–811.; Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.III.Praha 1990.S.312–313., Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Ostrava 1997.S.71–72.; |
|
||||||
Místo narození: | Svitavy | |||||
Místo úmrtí: | Linz (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Jeden z pěti synů stolaře v Lačnově u Svitav. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a pak architekturu na AVU ve Vídni.Žil v Šumperku, kde měl ateliér a zanechal tam řadu staveb, byl autorem územnáho plánu města, který byl pokládán za nejlepší v Sudetech. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 54. Zatloukal, Pavel: Šumperská architektura v letech 1850–1950. In: Severní Morava, 51, 1986. S.31. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Štěpánov | |||||
Obory působení: | golfistka, sportovkyně | |||||
Anotace: |
Hráčka dráhového golfu. |
|
||||||
Místo narození: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | moderátorka, pedagog středoškolský, recitátorka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v rodišti, studovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština a ruština. Od olomouckého pobytu, už v době studií, spolupracovala s Divadlem hudby za éry ředitele Rudolfa Pogody, jako konferenciérka pořadů. Moderovala také prvních sedm ročníků přehlídky vědeckých a populárně naučných filmů Academia film Olomouc, četla zprávy krajského vysílání v Českém rozhlase Olomouc. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupila do DH jako programový pracovník. V roce 1972 se vrátila zpět do rodiště. Vyučovala na gymnáziu, pracovala v Domě dětí a mládeže jako vedoucí estetického oddělení a zástupce ředitele a od roku 1990 působila na Školském úřadu v Šumperku a od r. 1996 v Jeseníku. Posledních šest let pedagogické činnosti (1999–2005) zastávala funkci statutární zástupkyně ředitele ZUŠ „Žerotín“ Olomouc, kde vyučovala literárně dramatický obor. Se svými žáky se účastnila národních přehlídek a soutěží , např. v Trutnově, a Wolkerově Prostějově. Od roku 2001 přednášela básně u literárních večerů pořádaných literární sekcí VSMO. Účastnila se též Velkého říjnového čtení v Okresní knihovně Olomouc a nádherně přednášela básně i Zdeňka Janíka při příležitosti oslav jeho 80. narozenin v Olomouci – dne 3.11.2003. Patří k zakládajícím členům LKO a po celou dobu se velmi obětavě podílela na realizaci literárních večerů jako vynikající interpretka literárních textů. Jubilantka souběžně spolupracuje s Jesenickým klubem seniorů pracovníků školství. |
|||||
Zdroj: |
Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S.11. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Alena Trunečková, roz. Kapustová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Lublaň (Slovinsko), Šumperk | |||||
Obory působení: | projektant, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1905 absolvoval německé gymnázium v Šumperku a poté se přihlásil na techniku do Brna. Po dokončení studií působil jako asistent. V r. 1912 odchází do služeb státní stavební správy v Lublani. Uplatnil se jako vynikající projektant vodních děl, mostních a železničních staveb a současně také jako pedagog technivké fakulty lublaňské univerzity. Později se stává děkanem fakulty a po válce rektorem univerzity. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.68.; |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Štěpánov, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | kapelník, včelař | |||||
Anotace: |
Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě. |
|||||
Zdroj: |
Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.; |
|
||||||
Místo narození: | Chromeč | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brezno (SR), Brno, Olomouc, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národohospodář, pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině chalupníka Josefa M., jako třetí syn z deseti dětí. Studoval gymnázium v Zábřehu, kam chodil pěšky a bos. Válečnou maturitu složil r. 1915. Hned byl odveden a odeslán na frontu. Konec války ho zastihl v Těšíně jako čs. voják se v prosinci 1918 ještě zúčastnil likvidace Sudetenlandu a dobývání Šumperka. Po demobilizaci obtížně hledal doma zaměstnání a uchytil se až na Slovensku.R. 1919 jako pracovník úřadu v Brezne, od 1924 pak v Bratislavě. Při zaměstnání začal studovat vysokou školu, zprvu na VUT a později na Právnické fakultě MU v Brně. Po basolvování a doktorátu (JUDr.1929) čtyři léta působil jako pracovník Státní finanční správy v Bratislavě. a až do roku 1950 byl jeho kmenovým zaměstnancem. V letech 1937–1950 přednášel na Právnické fakultě UK v Bratislavě a 1942–1950 na Vysoké škole obchodní též. R. 1937 jmenován docentem pro obor finančního práva, 1944 mimořádným profesorem a 1945 řádným profesorem Právnické fakulty Univerzity J.A.Komenského v Bratislavě.V roce 1946 byl delegován do Olomouce, aby se tam pokusil založit právnickou fakultu UP. Únor 1948 těžce zasáhl do života prof. M. Jako údajný představitel buržoasní inteligence v Bratislavě byl obviněn z nepřátelského vztahu k socialistickému zřízení. V listopadu 1950 musel odejít z Vysoké školy ekonomické, v lednu 1951 z Právnické fakulty UK. Byl z Bratislavy vykázán, ale nakonec tam musel zůstat bez bydliště až do r.1957. Zemřel v Bratislavě a pohřeb byl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002. S. 85–86. Mlynárik, J.: Česki profesori na Slovensku.1. Praha 1994. S. 106,116–117. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básnířka, překladatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Narodila se v rodině úředníka ministerstva dopravy 9. července 1921. Po maturitě na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci v roce 1940 pracovala jako kancelářská síla a po válce studovala v Brně na Masarykově univerzitě obor defektologie a graduovala na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru speciální pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohuňovicích, poté ve Šternberku a v Olomouci, později na škole pro žáky vyžadující zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila do roku 1978. Pak se cele věnovala literatuře. Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila se s Jaroslavem Seifertem a O.F. Bablerem. Úzce spolupracovala s romanistou Jiřím Látalem (1923–1999) a překladatelem Vojtěchem Gajou (1912–1992) s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě textů z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyštiny. Kromě vlastní tvorby se věnovala překladům. Svou poezii vydávala pod pseudonymem Jana Dufková (debutovala básnickou sbírkou „Kvítí“ v roce 1955). Básnickou tvorbu publikovala v pěti sbírkách : Nad paletou (1958, verše pro děti), Šeptem (1979), Modlitby a kytice (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově r. 1986) a teprve vydání po roce 1990 prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských stezkách (1995). Také většina jejích překladů vyšla až po roce. 1989. Spolupracovala s Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.47. Kolář, Bohumír: Básnířka a překladatelka Anděla Janoušková. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004. S. 114–117. Ševčíková, Hana : Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009, leden.S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Němčice nad Hanou, Pačlavice, Šternberk | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Školu vychodila. v Němčicích, klášterní školu v Pačlavicích. Spolupracovala s Ignátem Wurmem při přípravě národopis. expozice, překládala ze slovanských jazyků. V roce 1889 se provdala za prof. Ladislava Nesvadbíka, Poté působila v Praze, Chrudimi a ve Šternberku. Činná v České Besedě Moravan, od r. 1899 v Brně Přisívala do časopisu o spolku Vesna, spoluprac. s L. Bakešovou. Psala povídky, referáty. Čas. Národní listy, Hlasy z východ. Čech, Pozor, Moravská orlice aj. Pro nakl. Prombergra redigovala 5 let kalendář Methoděj. Vydávala měsíčník pro ženy Náš lístek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 29–30. /foto/; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk, 1974. S. 16. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Kolín | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Pečínková. Od r. 1918 divadelní společnost, působila krátce v Přerově, od r. 1951 v Olomouci, poté v Šumperku. a to v letech 1951–1960. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čes.divadel 1958.Praha 1959, S.241. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. Ostrava 1996. Filip, Z.: Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperka. Štíty 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Šternberk, Uničov | |||||
Obory působení: | hygienička, pedagog středoškolský, průvodkyně, publicistka odborná | |||||
Anotace: |
Roz. Stenzlová. Od roku 1946 žila v Uničově a krátce poté se rodina přestěhovala do Šternberka, kde maturovala na gymnáziu v roce 1956. Bylo to právě šternberské prostředí, které v ní zanechalo hluboké vzpomínky. Lékařskou fakultu Univerzity Palackého, všeobecný směr absolvovala v roce 1962. Začala pracovat v Okresní hygienické stanici Olomouc, kde byla v září 1981 jmenována ředitelkou OHS. Tuto funkci vykonávala až do března 1992. Po odchodu do důchodu působila jako okresní hygienička a posléze i jako hygienička Olomouckého kraje. Pedagogicky dlouhodobě působila na Střední a vyšší zdravotnické škole E. Pöttinga. Za svůj významný životní přínos považovala svoji úspěšnou péči o zajištění hygienické služby v době návštěvy Svatého otce Jana Pavla II. v Olomouci a na Svatém Kopečku. Od roku 1961 publikovala v odborném tisku. Její články najdeme na stránkách periodik Vnitřní lékařství, Československá hygiena, Pracovní lékařství, Bezpečnost a hygiena práce, Časopis českých lékařů, Československá dermatologie, Československá otolaryngologie, Bezpečná práce, Slévárenství, Noviny Červeného kříže aj. U příležitosti 40. výročí slavnostního otevření budovy hygienické stanice v Olomouci v lednu 1999 vyšel jubilejní almanach, který redigovala a zároveň zde publikovala úvodní stať „Hygienická služba v okrese Olomouc“. Dlouhodobě se věnovala přednáškové činnosti, byla členkou Vlastivědné společnosti muzejní Olomouc, kde působila zejména v sekci Dějiny lékařství a Historická Olomouc. Ve volném čase se zabývala průvodcovskou činností po Olomouci pro vzdělávací centrum Profit klub se sídlem v Ostravě a péči o zdraví lidu, aktivní činností v Českém červeném kříži, za což byla též vyznamenána. Vedle řady odborných zájmů byla kulturně činná s manželem. JUDr. Ladislavem Lamačem, kterého doprovázela. Zemřela po těžké nemoci. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Květnová středomoravská výročí. Týnecké listy.2014, č.5. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Anna Folprechtová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Praha, Sobotín, Šternberk, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval něm. gymnázium v Šumperku. Poté začal navštěvovat medicínu na vídeňské univerzitě. Dostudoval po válce na něm. části UK v Praze, kde 1922 promoval. Tři roky působil v nemocnici ve Šternberku. 1925 si otevřel lékař. praxi ve Fryštáku. 1927 složil v Praze tzv. fyzické zkošky na úředního lékaře a stal se obvodním lékařem v Sobotíně. Po vypuknutí 2. svět. války musel narukovat jako vrchní lékař. 1946 byl odsunut do Německa. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.108.; |
|
||||||
Místo narození: | Racková | |||||
Místa pobytu: | Zlín, Šternberk | |||||
Obory působení: | projektant | |||||
Anotace: |
Pracovní zaměření: občanská vybavenost. Realizace: výstavní expozice Chronotechny Šternberk na BVV 92, výstavní síň Chronotechny Šternberk. Nyní soukromá projektová kancelář, Benešovo nábř. 1747, 76001 Zlín. tel. 267 20. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.15.. |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Švábenice, Třebětice | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Od roku 1891 spolupracovník A.C.Stojana. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav : Jaroměřická zastavení, Jaroměřice 1992., S.46.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Horní Benešov, Hranice, Nitra (SR), Olomouc, Olšany, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v rodišti. Od jedenácti let studoval české reálné gymnázium v Šumperku, kde maturoval v roce 1931. Poté byl na vojně, během níž absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v Olomouci a v letech 1936–1937 vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1938 sloužil v Horním Benešově na Bruntálsku. Začátkem roku 1939 ilegálně překročil hranice a odešel do Polska a odtud přes Gdaňsk do Francie. Posléze do Velké Británie. V roce 1944 byl těžce raněn, ale po vyléčení se vrátil ke své jednotce. Po osvobození v roce 1945 byl jako osvědčený čs. důstojník vyslán na válečnou školu v Praze a po jejím absolvování se v hodnosti mjr stal přednostou operačního oddělení divize v Nitře. V dubnu 1948 byl ještě převelen do Dědic u Vyškova, ale to už se nad ním začaly stahovat politické mraky. Záhy byl degradován a musel si najít jiné místo. Pracoval pak v Olšanských papírnách. Až v roce 1968 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.33; Filip, Zdeněk: Cesty hrdinů. II. In: Severní Morava, 69, 1995. S. 3–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Narozen v Šumvaldu na Uničovsku. Bratr Františka L. (1838 – 1897), strýc skladatele Franze Lehára, který u něj v letech studií 1882 – 8 na pražské konzervatoři, i nějaký čas pobýval. |
|||||
Zdroj: |
Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava.Severní Morava, Šumperk, sv.19.S.53 – 54.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | grafik, malíř | |||||
Anotace: |
Vystudoval VUT Brno. Žil a pracoval v Olomouci. Odstěhoval se na svou chalupu do obce Těšíkov, kde si zbudoval ateliér. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; |
|||||
Poznámka: |
Těšíkov patří do katastru města Šternberk. |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | scénograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Lomnici u Tišnova. (n. Tišnov) Vedoucí výpravy Divadla bří Mrštíků v Brně, scénograf Slováckého divadla v U. Hradišti a v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Robeš, Bohumil: Výtvarník od Mrštíků.Lidová demokracie,1.3.1993, |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hněvotín, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | architekt, odborný publicista, urbanista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal. Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře…Praha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou. 2016. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Antonín Škamrada |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Slavkov u Brna | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval v Brně, kde promoval 5.2.1930 a prošel chirurgií u dr. Katholiského, ušním lékařstvím v Olomouci u prof.Lédla a plicní léčebnou v Šumperku u dr. Reisse. Od 1.10.1932 začal svou ortopedickou praxi u prof.Frejky na právě zřízeném ortopedickém pracovišti v Brně, zprvu jako sekundární lékař a pak jako asistent. Návštěva řady ortopedických pracovišť v Evropě mu přinesla značný rozhled. Když bylo zřízeno druhé ortopedické pracoviště na Moravě v Olomouci, stal se dr.Pavlík z pověření prof.Frejky od 1.6.1939 vedoucím lékařem.1946–1962 vedoucí katedry ortopedie LFUP, autor metody funkčního léčení vroz.kyčelních dysplasií aktivním pohybem pomocí třmenů.Citována v učeb.textech a lit.jako Pavlíkovy třmeny.Ohlas v USA a Japonsku. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc, UP 1996.S.176–177. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Anglie | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | voják zahraniční | |||||
Anotace: |
Po vyučení nastoupil vojenskou službu v Šumperku. Po 1939 emigroval do Francie, kde se přidal k čs. zahraniční armádě. Účastnil se bojů ve Francii a Anglii. Zemřel při leteckém útoku. byl posmrtně vyznamenám Čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem. |
|||||
Zdroj: |
Filip.Z.: Cesty hrdinů V. Severní Morava. 91 s., 2006, (S.44–47.) |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstoupil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Publikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes.literatury.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Severní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;. |