Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šamudovce (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Nitra (SR), Olomouc | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Odborník v oblasti didaktiky technické výchovy. Externí lektor VUT Brno, vedoucí Katedry technické výchovy PedF UP v Olomouci. Vysokošk. pedagog Techn. VŠ v Bratislavě. Autor vysokošk. textů, monografií, vědeckých studií, publikační činnost v odb. tisku, v časopisu pro děti Priatel, populárně naučné stati, odborné recenze. Univ. Profesor-1980. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/97., Kropáč, Jiří: Osobnosti technické výchovy.. |
|
||||||
Místo narození: | Šaratice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Prostějov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Otec Emanuela a Vladimíra A.;Studoval v Prostějově a v Brně/u L.Janáčka/;učil houslím, klavíru a zpěvu na hud.šk.Moravana v Kroměříži/1882–88, ředitel 1883–86/, poté v Prostějově, od 1889 ředitelem hud.školy, učil zpěvu na G 1899–1915, sbormistr pěvec.spolků Vlastimila a Orlice 1890–1906.Upravoval lid.písně.Skládal chrám.písně, sbory, melodramy, mše aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.26.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982, S.13.; Vlk, Zdeněk: Vzpomínáme E.Ambrose.=Štafeta, 18, 1986, č.1, S.30–31, 1 obr.;Oprava data mrtí z 21.5.na 31.5. od p.Peterky M., květen 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šatov | |||||
Místo úmrtí: | Baldock (Velká Británie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | novinář | |||||
Anotace: |
narozen na Znojemsku. Studoval obchodní akademii v Olomouci, maturoval r.1907.Levicový novinář ve Vídni, 1908 ve Slezsku, člen Českomoravského literárního kruhu. Užíval pseud.G.A.List |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.812.; |
|
||||||
Místo narození: | Šebrov-Kateřina | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Šebrov (n. Šebrov-Kateřina na Blanensku). PhDr. Arnošt Skoupý, CSc. působí na Katedře historie FFUP v Olomouci v oboru Obecné dějiny novověku. Je autorem sylab: Přednášky k dějinám 19. století, Didaktika děje. Napsal řadu článků v odborném a vlastivědném tisku, monografií a učebnic dějepisu. Spolupracuje též s nakladatelstvím Prodos. Je členem Centra pro československá exilová studia při Katedře historie FFUP a zabývá se zejména českým exilem ve Švýcarsku a krajanskými spolky. |
|||||
Zdroj: |
Kartotéka VSMO. CMO 2017 |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Arnošt Skoupý, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šenov | |||||
Místo úmrtí: | Šenov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik, rusista | |||||
Anotace: |
V letech 1951–56 studoval na FFUP v Olomouci obor ruský jazyk a literatura, poté působil na VŠB v Ostravě, od r. 1957 na katedře rus.jaz.na ped.šk.v Opavě, 1958–60 středošk.prof.v Ostravě, 1960–62 asist.katedry rus.jaz.na Pedag.inst.v K.Varech, 1962–72 na Ped.fak.v Ostravě, 1972–77 na ČSAV v Brně . |
|||||
Zdroj: |
Z díla-studie: Umění mezi lidmi. /1972/;Angažované diagnozy. /1973/;Maturity. /povídky1975/;redig. edici Kmen od r. 1975. ; Biografie: Bibliografie SČS 1979. Praha. S. 138; Bílek, Petr: 175 autorů. P. , ČS 1982, S. 128–129; Blahynka, Milan: Denní chléb Praha, ČS 1978, S. 273–275, doslov;Slovník česlé literatury 1970–1981. Praha, 1985, S. 311–312;. |
|||||
Poznámka: |
Šenov u Frýdku-Místku |
|
||||||
Místo narození: | Šišma | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | akademický sochař | |||||
Anotace: |
1949–1953 abs. UMPRUM ve Zlíně, 1953–1959 AVU Praha Poté působil v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kobza, Fr. : Sochař čistého života. =Kulturní měsíčník 1987, č. 5, S. 16–17. ; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Ostrava 1975. S. 40. ; Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Šišma | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Opava | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor učitelského ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.68.; |
|
||||||
Místo narození: | Šklin (Ukrajina) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Významný český operní pěvec-basista, od roku 1941 dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze, manžel herečky Marie Glázrové. Původně řádně vystudoval lékařství. (r.1932 abs. LFUK Praha). V letech 1938–1941 působil v Českém divadle v Olomouci, odkud jej Václav Talich angažoval do Národního divadla Praha. Národní umělec r. 1964. Zasloužilý člen ND Praha 1975. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor), Vodník (Rusalka), Basilio (Lazebník sevillský), Mefistofeles (Faust a Markéta), Zachariáš (Nabucco), Ramfis (Aida), Daland (Bludný Holanďan). Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.131.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šlapanice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Velké Meziříčí | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Učitel hudby v Olomouci od r. 1913-Žerotín, hrál na varhany a v kostele českobratrské církve řídil příl. zpěvy. Skladby: klavírní, komorní, orchestrální, 4 morav. tance, 3 opery. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.2., P., SHV 1965, S.655.; Životní jubilea hudebního pedagoga a skladatele Jaroslava Svobody.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.61.. |
|
||||||
Místo narození: | Špičky | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1940 maturoval na gymnáziu v Hranicích, po roce 1945 studoval FF v Brně a Olomouci. Za totality pracoval jako administrativní síla na UP. V prosinci 1989 byl novým vedením UP pověřen obnovením Katedry filozofie na FF UP. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, 1998.S.195. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Špičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studium teologie v Olomouci ukončil v roce 1917. Po vysvěcení na kněze, kaplanem a katechetou v Novém Jičíně. 1929–1933 prof. čes. reform. gymnázia a členem měst. zastupitelstva. Později působil v Opavě, Zábřehu, Uherském Hradišti a Brně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.50; |
|||||
Poznámka: |
Špičky (u Přerova) |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místa pobytu: | Budětsko, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | agronom | |||||
Anotace: |
Vědecký pracovník, náměstek ředitele pro výzkum, člen ČAZV. Studoval VŠZ, agronomie Brno 1959. 1966–74 předseda JZD Budetsko, 1969–71 člen Rady gener. kontrolora ČSR, předseda Č. zem. společnosti Prostějov. Autor publikací a článků v odborném tisku . Pracuje ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994/1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.30.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Anotace: |
Dne 30.8.1770 při cestě na císařské manévry u Uničova přenocoval štáb císaře Josefa II. ve Štarnově. Císař byl ubytován u rychtáře Matěje Zahrady, čp.10. |
|||||
Zdroj: |
Koudelák, Josef: Štarnov pod Šternberkem. Štarnov, Místní Osvětová rada 1948. S. 14. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | biochemik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Rodák z Olomoucka. Vědecky a pedagogicky působí na Masarykově univerzitě v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.93. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Mírov, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | vlastivědný badatel | |||||
Anotace: |
Maturoval v r. 1925 na České reálce v Olomouci . 1925–1927 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a poté začal působit v čsl. armádě jako poručík. Své vzdělání si ve 30. letech ještě rozšířil jako mimořádný posluchač brněnské techniky. V armádních kruzích proslul jako autor četných odbor. statí ve vojenských časopisech a publikacích, kruhu zasvěcených byl znám jako účastník odboje. Po únoru 1948 byl z armády propuštěna v letech 1949–1951 vězněn na Mírově. Po řadě různých zaměstnání stal v roce 1957 odborným pracovníkem olomoucké hvězdárny. Autor místopisných publikací a článků publikovaných v Severní Moravě, ZVMO, Vlastivědných listech ap. V poslední době žil v Domově důchodců v Olomouci – Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Literární pozůstalost v SOKA Olomouc.Dr.Kaňák, Dr.Koudela.
Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.112–120. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Šternberk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, kulturní pracovník, nakladatelský redaktor | |||||
Anotace: |
Od 12 let studoval reálku ve Šternberku. V roce 1938 přešel na Slovanské gymnázium do Olomouce. V letech 1942 – 1944 studoval Vyšší hospodářskou školu a poté až do konce války pracoval jako zemědělský dělník. Na podzim 1945 maturoval na gymnáziu v Zábřehu. Pak působil jako kulturní referent na Okresním národním výboru ve Šternberku. Od roku 1946 studoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor sociologie, estetika a filozofie. V roce 1948 přešel na univerzitu do Olomouce, kde promoval v roce 1949. Po presenční vojenské službě působil v letech 1951 – 1952 v Litovli jako knihovnický inspektor a 1953 – 1955 pracoval na Ministerstvu školství a kultury v Praze. Poté v letech 1956 – 1959 byl odpovědným redaktorem v nakladatelství Orbis. Koncem roku 1959 se stal vedoucím tiskového oddělení Čs. akademie zemědělských věd, kde byl až do roku 1972 a poté se stal vedoucím odboru knihovnictví a vědeckotechnických informací na ministerstvu kultury, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1984. Hojně publikoval odborné články s kulturní a zemědělskou tématikou. Jeho texty najdeme v denním tisku i v časopisech: Květy, Literární noviny, Tvar aj. Napsal také několik studií o Petru Bezručovi a to: Haná v díle Petra Bezruče (1958) a Antická filozofie v díle P. Bezruče (1991). Dvou vydání se dočkala také jeho kniha Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (1997, 2001). Posledním jeho prozaickým dílem byla kniha Nezapomenutelná setkání (2005), kde vzpomíná na významné české osobnosti: J.Ladu, K.Svolinského, J. Seiferta, F. Halase, M. Švabinského, J. Zrzavého, G. Frištenského a P. Bezruče. Knižně debutoval v roce 1946, kdy vyšla jeho první básnická sbírka Zátiší s jablky. Na svém kontě má osmnáct básnických knih, z nichž ve třech jsou převážně básně věnované rodnému kraji. Jde o sbírky Ranní koncert (1978), Hrozen světla (1980) a Život v jablku (1989). Výběr veršů z let 1946–1949 vyšel pod názvem Zelené housle (1991) a k období 1949–1952 se váže sbírka Čisté víno (1991). Nejvíce básnických sbírek vyšlo po roce 1990, některé v několikerém vydání, např. Březinovské apostrofy (1949,1991). V roce 1994 vyšly sbírky: Balada z Ostende, Ikarova křídla, Kaleidoskop pohlednic, Kvetoucí snítka šeříku, Kytice vlčích máků, Na lyru Bedřicha Smetany, Pražské nokturno, Sedm bílých holubů a Štědrovečerní jablko. Poslední básnická sbírka Hamletovské variace vyšla v r. 1998. Byl členem sekce Věda a výzkum u nevládní organizace IFLA (Unesco), díky níž procestoval řadu evropských zemí. Po roce 1990 byl členem Obce spisovatelů. . |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Haná v díle P.Bezruče.1958.; Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha 1985.S.308.;. Vzpomínáme. Dokořán.Bulletin Obce spisovatelů 2007,č.41. S.31. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Liberec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | psycholog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1910 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích na KU v Praze se začal zajímat o studium osobnosti dítěte. Působil na pražských gymnáziích, kde vyučoval latinu a francouzštinu. Hlubší odborný zájem prokázal nejen získáním doktorátu filozofie, ale především svou badatelskou činností v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie. |
|||||
Zdroj: |
Musil, J. : Doc. PhDr. Cyril Stejskal (1890–1969). In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovanské gymnázium 1997. S. 121–125. Kovaříčková-Jedličková, E. : Návrat C. Stejskala. In: Primum. . . S. 125–127. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | kronikář, písmák, starosta obce | |||||
Anotace: |
Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov). Starosta obce Moravské Huzové a dlouholetý obecní tajemník ve Štěpánově, kronikář, písmák, autor řady článků z dějin Štěpánova, lidový meteorolog. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997.S.69. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místa pobytu: | Křtiny, Šlapanice, Štěpánov, Žďár nad Sázavou | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Poznámka: |
Šlapanice ( u Brna). |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Liboš, Olomouc, Prostějov, Štěpánov, Uničov | |||||
Obory působení: | knihovník dobrovolný, krejčí | |||||
Anotace: |
Provozoval živnost krejčovstí nejprve doma, později pracoval pro OP Prostějov. Dostával zakázky od vyhlášených olom. krejčovských firem (fima Stoklásek, firma Hrabal v Olomouci). Ve volném čase dělal knihovníka v Liboši. Později začal pracovat ve strojírnách v Uničově, nakonec ve Štěpánově na hutích u vojáků. Poté odešel do důchodu. |
|||||
Zdroj: |
Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.7; . |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Ordinován 5.7.1895. Od 1946 nadační koreferent arcibiskupské konzistoře v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecése 1949. Olomouc 1949.S.77. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mariánské Lázně | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový, knihovník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, v letech 1893–1897 právnickou fakultu UK v Praze. Dne 13. září 1898 vstoupil do řádu piaristů v Litomyšli. 1899–1902 studoval bohosloví na teologické fakultě v Praze. Stává se jáhnem 28.10.1902. V letech 1902–1920 učí na řádové piaristické koleji v Praze, tam je v letech 1904–1919 též knihovníkem. Od 17. července 1920 zvolen provincionálem piaristického řádu, což byl největší představitel řádu v ČSR. Funkci vykonával osmnáct let až do své smrti. Měl tétž titul arcibiskupského notáře pražského arcibiskupa a titul skutečného rady olomouckého arcipastýře. Zemřel při léčení v Mariánských Lázních na zánět slepého střeva. |
|||||
Zdroj: |
Beránek, O.: Z dějin štěpánovské farnosti.II.díl., S.129 an. (rukopis z pozůstalosti/ |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov, Štěpánov | |||||
Obory působení: | tajemnice Gorazda | |||||
Anotace: |
Rozená Krylová. Rodný dům ve Štěpánově čp. 332, nyní Horní ulice 101. Marie Gruzínová byla sekretářkou vladyky Gorazda v Praze. Při zatýkání pravoslavných kněží v roce 1942 byli zatčeni manželé Čiklovi a jejich byt byl uzamčen. Marie Gruzínová podle autora vnikla oknem do Čiklova bytu. Děti potom odvezla k příbuzným do Přerova. Vše se prozradilo. Marie Gruzínová byla v červenci 1942 zatčena, převezena do Mauthausenu, kde byla umučena dne 24. října 1942. Ve Štěpánově na pravoslavném chrámu sv. Prokopa Sázavského umístěna pamětní deska. Druhá deska je na štěpánovském hřbitově. Dodejme, že sestra Marie Gruzínová byla zasvěcena do mnohých prací vladyky Gorazda, které museli být zachovány v tajnosti před nacisty. Přepisovala např. v ladykovi Gorazdovi j eho oficiální i důvěrné dopisy do Jugoslávie i rukopis jeho knihy, ve které podrobil kritice jak nacistické řádění v Protektorátu, tak samu zvrácenou totalitní ideologii. Nic neprozradila. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997.S.69. Velký čin malé církve. Praha 1948.; |