Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Chrást | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Bělkovice-Lašťany, Dolany, Kutná Hora, Samotišky | |||||
Obory působení: | národní pracovník, sokolský pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Po maturitě na učitelském ústavu v Kutné Hoře začal v r. 1908 vyučovat v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914 v Dolanech. Od 1.1.1932 působil na zdejší škole jako řídící učitel.Za svého působení v Dolanech zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Po adaptaci budovy školy v roce 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být vybudována šatna pro žáky.Pan Štěpánek byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení české menšinové školy ve Vésce. Byl členem dolanského Sokola.V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim.U příležitosti 55.výročí úmrtí a dokončení přestavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět OÚ Dolany, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany. |
|||||
Zdroj: |
Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany, Pohořany, Véska.1997, č.3, S.4.; |
|||||
Poznámka: |
Lašťany – nyní Bělkovice-Lašťany |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, komunální politik, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | dějepisec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor české řeči a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od 30.12.1839-říjen 1847, kdy odešel do Brna.R.1841 vydal spisek Vpád Mongolů do Moravy, praktic.učebnici českého pravopisu.Jeho zásluhou byly v Olomouci 1841 poprvé pojmenovány ulice a náměstí také česky. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.1933, sv.VII., S.22.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha, SPN 1981.S.69–72.; Smejkal, B.: A.V.Šembera a Olomouc.= ZKVMO 1957.č.71.S.54.;/Fotografie PKK 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | sběratelka lidové prózy | |||||
Anotace: |
Rozená Vénosová, v obci Hostice (n.m.č. Rudy nad Moravou). Ve 2 letech jí zemřel otec a tak život nebyl vůbec lehký. Vychodila pouze 8 let jednotřídky a poté pracovala jako dělnice v papírně. Sama se vzdělávala a hodně četla. V roce 1901 se vdala za obchodníka s knoflíky. Záhy se přestěhovala do Rudy, kde byl život trochu lepší. Na přástkách slýchávala písně, pověsti, které si zapisovala. Její sbírka obsahuje na 700 písní, popěvků a říkadel, 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, etnografický a dialektolog. materiál. Pozůstalost uložena v archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV Brno. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Sirovátka, Oldřich: Nad národopisným dílem Anežky Šulové.=Severné Morava.Sv.34.Šumperk 1977.S. 68–70.;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 3. Ostrava 1995. S.118–119. |
|
||||||
Místo narození: | Malé Prosenice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Pardubice | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Studovala v Pardubicích housle a klavír, později zpěv. V roce 1912 angažována do ND Praha. Později se věnovala zpěvu koncertně, zaměřena na souč. čes. repertoár, a na moravskou a slovenskou lidovou píseň. Vystupovala v Pardubicích, Ostravě, Olomouci a na Slovensku. V letech 1919 – 1922 vyučovala zpěv na hudební škole v Pardubicích. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.738.;SOKA Přerov.;. |
|
||||||
Místo narození: | Roštín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | odbojářka, učitelka | |||||
Anotace: |
Ředitelka Komenského obecné školy dívčí v Přerově. Tapojena do odbojové skupiny v ilegální organizaci. Manžel František Šimek. Vězněna v Kounicových kolejích. Popravena. Uvedena na Pamětní desce na Moravském náměstí č.6 v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Kolín | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Pečínková. Od r. 1918 divadelní společnost, působila krátce v Přerově, od r. 1951 v Olomouci, poté v Šumperku. a to v letech 1951–1960. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čes.divadel 1958.Praha 1959, S.241. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. Ostrava 1996. Filip, Z.: Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperka. Štíty 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Jihlava, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Bratr Valentina a Václava Š. ;učil se zpěvu u bratra Valentina a u prof. Emericha v Berlíně. Půs. od r. 1918 v ND Brno=1920, v Olomouci 1923–26, Ostrava 1929–31, za okupace v něm. divadle Olomouc a Jihlava. 1945–1952 Opava, od 1952 v Brně=člen opery, prof. zpěvu na Jamu a konzervatoři. Rozhlas, gram. desky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–34, č.19–20, S.40 ;.. |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hněvotín, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | architekt, odborný publicista, urbanista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal. Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře…Praha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou. 2016. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Antonín Škamrada |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | ilustrátor, výtvarník | |||||
Anotace: |
Po základní škole se vyučil aranžérem a v letech 1964 až 1968 vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité a propagační grafiky. Po maturitě se vrátil do rodiště a působil v propagačním oddělení Parku kultury a oddechu až do roku 1990. V roce 1991 se osamostatnil a zaměřil se především na ilustraci knih. Zprvu spolupracoval s olomouckými nakladateli Alda, Fin a Nakladatelství Olomouc. Ilustroval slovníky, učebnice i knižní obálky, např. Hovorová němčina (1992), Pravidla českého pravopisu stručně a nově (1992), Myšlenky do kapsy 1 (1992), Myšlenky do kapsy 2 (1993), Slovník cizích slov (1994). V posledním období se začal věnovat především ilustracím dětských knih, leporel, omalovánek, vystřihovánek, společenských her a etiket. Přerovská firma MFP paper ,pro kterou kreslí omalovánky, vydává občas i některé jeho kresby jako pohlednice anebo pexesa. Pro pedagogické nakladatelství SPN ilustruje matematiku pro I.ročník základní školy. Jeho ilustrace vychází také v zahraničí. Po roce 2000 ponejvíce tvoří pro nakladatelství dětských publikací: Axióma, Fragment a Infoa. Na svém kontě má asi sedmdesát titulů pro děti. Velmi oblíbená jsou leporela O Palečkovi (2001), O dvanácti měsíčkách (2002), Šel kozlík do trhu (2002), Pozor červená (2002), Popeláři jedou (2003), Hurá na nákup (2004), Traktor jede na pole (2004), Byl jeden domeček (2005), Najdi můj domeček (2005) a další. Osmdesát barevných obrázků zvířat vytvořil pro knihu Heleny Kučerové Od antilop ke žraloku (2002). Ilustroval dětská říkadla, básničky a hádanky pro předškoláky Nauč mě mluvit (2001) a v roce 2003 knihu od Ireny Gálové : Adélka, Adámek a abeceda. V roce 2006 dostal Cenu za mimořádný přínos pro Nakladatelství Fragment v roce 2005. Je také autorem maskota Knižního klubu Fragment kocourka Fragmentíka. Letos vyšla v témže nakladatelství pomůcka pro malé výtvarníky, která rozvíjí nejen výtvarné schopnosti, ale naučí první anglická a německá slovíčka. Jmenuje se Začínám si kreslit (2007). Jeho kresby najdeme také na stránkách dětských časopisů: Mateřídouška, Sluníčko, Pastelka a Betynka. Poslední dva roky ilustruje nový oblíbený časopis Houbař. Žije v Dolanech u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 17, 2007, srpen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipsko (Německo), Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | knihovník, ředitel knihovny, středoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1906, FFUK Praha, 2 semestry univerz. Vídeň. Působil jako střed. prof. na G v Zábřehu na Moravě a na obch. akad. v Prostějově, kde založil okresní osvět. sbor. Od l. 8. 1920 pověřen vedením nově zakládané městské knihovny v Olomouci. První ředitel čes. veř. knihovny města Olomouce. Syn doc. PhDr. Zdeněk Šprinc, snacha doc. Stanislava Šprincová, roz. Kavanová. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci. Na hrobě plaketa od sochaře Julia Pelikána. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal, Bohuslav: Antonín Šprinc.Medailon k 100.výročí narození…Olomouc, OK leden 1987.;. https://otavinka.blogspot.com/…mrti-as.html |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrožská Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Petřkovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, teolog | |||||
Anotace: |
Dlouhá léta působil jako spirituál kněžského semináře v Olomouci v letech 1926–1948, spolu s biskupy Tomáškem a Otčenáškem byl internován v Želivě. Svatořečen 3.6.2000. |
|||||
Zdroj: |
.Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su – Žv. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S.28. |
|
||||||
Místo narození: | Lány u Dašic | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Konice, Kyjov, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog | |||||
Anotace: |
Narozen na Pardubicku. Při povolání obchodního cestujícího poznal Moravu (Konice, Olomouc.Brno, Kyjov, Uherské Hradiště). Od r. 1948 v Olomouci bydlel. V Olomouci uložena jeho pozůstalost.Korespondence s Aloisem Jiráskem, a P.Bezručem. ' |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, Vít: Archeolog Antonín Šín./foto/.-ZVÚO, 1970, č.148, S.18–20.;. |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Náměšť na Hané | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Od r. 1820 učitelem v Náměšti na Hané, 1845 – 1846 se pokusil pod vlivem A.V.Šembery vydávat časopis Moravský vykladatel, do něhož publikoval své povídky. |
|||||
Zdroj: |
MSN.VII.Praha.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sarajevo (Bosna a Hercegovina) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v Přerově, kde navštěvoval Blahoslavovu obec. školu a maturoval r. 1936 na gymnáziu. ;Od r. 1951 předseda Matice moravské v Brně, V letech 1952–1986 šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. univ. prof. UJEP Brno, spoluprac. ČSAV Praha, Brno. Autor 3 knih, 81 statí a článků, 56 recenzí a zpráv. Z díla: Útěk podaných z Čech ma Moravu po třicetileté válce.Praha, Academia 1985.; |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska,SOKA Přerov. |
|||||
Poznámka: |
Univ.prof. PhDr. Bedřich Šindelář, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Stavenice | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mladeč, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, přírodovědec, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem. |
|||||
Zdroj: |
Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985,
č.21–22,
|
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Kroměříž, Tovačov, Vsetín | |||||
Obory působení: | sběratel pověstí, spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži, 1927 začal stud. bohosloví, po 4 semestrech studia zanechal. V roce 1951–57 vedl kroniku města Kojetína, od 1959–1975 okres. archivář a správce muzea v Tovačově. Zájem o místní a historic. pověsti. V r. 1973 natočila Čs. televize, stud. Ostrava pořad Zázračná slunečnice. , jako součást Academia filmu Olomouc 1974. Sledovaná tvorba. Hanác. pověsti a pohádky, pověsti o hradech a zámcích |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů pověstí.Olomouc 1987,S.185–186.; Přichystal.A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce.Olomouc, SVK 1980.; Sborník Státního archivu v Přerově.1993.S.39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litomyšl | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Syn Josefa Š. /1841–1909/. V 1898–1903 učitel v hudební škole Žerotín v Olomouci. Od 1904 majitel hudební školy a ředitel kůru v Litomyšli. V letech 1922–1927 učil na učitelském ústavu v Přerově, vedl zde sokolské pěvec. sdružení Tyrš. Publikoval v časopisech Pozor 1922–26, Český východ 1904–1923, Obzor 1922–1926. ; |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982.S.581–582.; ČSHS, II.P.1965.S.725.;KP, XX, 1977, S.40–41.;. |
|
||||||
Místo narození: | Frýdek-Místek | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | divadelní pracovník | |||||
Anotace: |
Absolvovala SG v Olomouci 1945. Sestra Svatopluka Ščudlíka. Členka ochotnických divadelních spolků v Olomouci. Pracovala v OÚNZ. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.189.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.168.;. Primum necessarium..Olomouc 1997.S.462. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékařka, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Absolv. gymnázium v Olomouci r.1942, LF UP, chirurgie, v letech 1945–49. Celý svůj profesní život pracoval ve FN v Olomouci. Nejprve na I.chirurgické klinice, v r. 1957 atestace II. stupně z chirurgie. Od r. 1957 se specializovala na plastickou chirurgii, v r. 1965 atestace z tohoto oboru. Od r. 1965 jmenována ordinářkou pro plastickou chir. ve FN Olomouc a v této vedoucí funkci působila 20 let. Věnovala se vědecké a pedagogické práci, přednáškám. Byla autorkou řady odb. publikací. V r. 1975 titul CSc. Manžel prof. Z. Šerý, DrSc. – |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.18, 15.6./2007, S.5; |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | cestovatelka, horolezkyně, humanitární aktivistka, scenáristka, spisovatelka, sportovkyně, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Rodné jméno Margita Schochmannová. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v letech 1958–1963 matematickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Manželka O. Štěrby. Od r. 1964 působila na UP katedře algebry a geometrie na Přírodovědecké fakultě jako vysokoškolská učitelka. Od r. 1954 se věnovala aktivně horolezectví. Uskutečnila řadu výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, r. 1970 v Himalájích, v r. 1970 členka expedice na Haramoš II. , 1977 na Nošak, 1980 vedoucí první ženské čs. himalájské expedice na Manaslu. 1984 vystoupila na vrchol Čho Oju (8153 m), čímž vytvořila čs. ženský výškový rekord. Bydlí v Hynkově (m.č. obce Příkazy). Od r. 2006 spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakostánském Karakorumu v Himalájích. Autorka řady publikací.V roce 2008 vznikla dokumentární film " Nemocnice na konci světa". Dostala vyznemání pakistánského prezidenta a Cenu města Olomouce za r. 2008. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.716. Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357. Wikipedie.cz https://cenamesta.cz/…na-sterbova/ |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Dina Štěrbová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Kunčice pod Ondřejníkem | |||||
Místa pobytu: | Ostrava | |||||
Obory působení: | důlní inženýr, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Ředitel dolů v Ostravě, publicista: Přehledná mapa Beskyd;Návod k jízdě na lyžích.aj. |
|||||
Zdroj: |
Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1936, S.532.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.199.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | advokát, divadelní ochotník, politik | |||||
Anotace: |
V Olomouci od roku 1905, od roku 1911 advokát, jednatel a člen výboru Politického spolku pokrokového až do roku 1918, jednatel místního odboru Ústřední matice školské, po roce 1918 členem soc. dem. strany, 1925–1926 člen městského zastupitelstva, 1924–1938 místopředseda ředitelství a člen výboru městské spořitelny. Rád a dobře hrál divadlo. Pozdější historiograf Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.309.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha 1981.; |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Obory působení: | obchodník | |||||
Anotace: |
Obchodník se smíšeným zbožím. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |