Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Červenka |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Kladno, Kroměříž, Zlín | |||||
Obory působení: | režisér, ředitel divadla, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Poličky u Nezamyslic (n. m.č. Doloplazy na Prostějovsku). Divadelní režisér a pedagog, emeritní profesor režie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, význačná osobnost českého divadla. Dětství prožil v Kroměříži, vystudoval kroměřížské reálné gymnázium. Studium divadelní režie na JAMU v Brně absolvoval v roce 1953. 1953–1957 byl režisérem, 1959–1961 šéfem Slováckého divadla v Uherském Hradišti, 1957–1959 režisér činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1961–1962 šéf činohry Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (s Janem Grossmanem zde inscenoval Brechtovu Matku Kuráž a její děti). Jeho profesionální umělecká dráha je nejvíce spjata s Brnem. 1962–1971 a 1981–1991 režisér Mahenovy činohry Státního – dnes Národního – divadla. Spolupracoval zejména s dramaturgy Ludvíkem Kunderou a Bořivojem Srbou. |
|||||
Zdroj: |
Závodský, Vít: Kytička panu profesorovi. In: Amatérská scéna 2008. č.4. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ekonom, pěvec | |||||
Anotace: |
Syn choralisty Jana F. Fialy (1850–1910). Od r. 1884 žil v Olomouci, kde r. 1897 maturoval na Slovanském gymnáziu. Byl žákem Josefa Nešvery a Antonína Petzolda v hudbě. Ve zpěvu se vzdělal ve škole Pivodově v Praze, kde začal studovat lékařskou fakultu. Po krátkém studiu sólov=ho zoěvu ve Vídni působil 1907–1908 ve Vinohradském divadle v Praze. V letech 1908–1910 působil v Zemském divadle v Lublani a 1910–1915 v Národním divadle Brni. Po převratu v letech 1919–1920 působil v Českých Budějovicích. Vynikl v českých opěrách klasiků. Operní dráhy zanechal ve 20. letech a od r. 1927 působil jako vrchní účetní rada v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.308.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.204.; |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Broumov, Český Těšín, Jeseník, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | folklorista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium navštěvoval v Broumově a od roku 1849 v Olomouci. Po maturitě 1851 začal se studii historie a filologie na univerzitě v Olomouci, po jejím zrušení pokračoval ve Vídni. 1856–1869 působil jako prof. na gymnáziu v Opavě. 1869–1872 pracoval jako škol. inspektor v dnešním Jeseníku. Od roku 1873 trvale působil jako ředitel uč. ústavu v Těšíně. Sběratel lidových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.45; |
|||||
Poznámka: |
Narozen na zámku Jánský Vrch v Javorníku. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Senice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Litovel, Olomouc, Přerov, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V dětství rád hrával ve škole i v ochotnickém divadle různé scénky. Měšťanskou školu vychodil Litovli a v Senici se vyučil holičem. Po osvobození v r. 1945 nastoupil místo úředníka v Olomouci, ale téhož roku byl angažován do Hanáckého divadla v Přerově. Po necelé sezóně přestoupil do Těšínského divadla, kde působil 7 let. Nastudoval zde 60 rolí v letech 1946–1953. Za roli Othela dostal nabídku do Brna, kde členem činohry ve Státním divadle v letech 1953–1979. Hrál i v 7 filmech. Spolupracoval s rozhlasovými studii. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II.Brno Státní divadlo 1985. S. 181–184.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.44; |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | stavební inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Dr. Bedřich Hacar, DrSc. navštěvoval reálku v Prostějově. Pak studium stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Od r. 1921 pracoval ve výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT, jehož byl spoluzakladatelem. Těžištěm jeho práce byl výzkum stavebních hmot, vypracoval několik projektů v oboru betonových konstrukcí. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem. Obec Čechy pod Kosířem 2000. S 33. |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | historik, muzejní pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval na klas. gymnáziu v Prostějově, přivydělával si u okresních a kraj. soudů v Prostějově, Brně, Olomouci, od r. 1933 půs. v Brně, později v Ostravě do r. 1958. Od r. 1963 ředitelem muzea v Karviné se sídlem v Č. Těšíně. Externě studoval dějiny umění na UJEP Brno a r. 1939 promoval. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, ČSAV 1983, seš.5, S.25–26.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tábor | |||||
Místo úmrtí: | Písek | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Jeseník, Olomouc, Rýmařov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř v Praze ve varhanní třídě J. Kličky. V letech 1933–1936 studoval dirigování na mistrovské škole Václava Talicha. O jeho úspěšné činnosti se dozvěděl výbor Pěvecko hudebního spolku Žerotín v Olomouci, který ho od 1.9.1943 zaměstnal jako učitele na hudební škole a zároveň ho pověřil řízením smíšeného hudebního sboru a Filharmonie Žerotín. Vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci v r. 1943–45, dirigent MF a smíšeného sboru Žerotína, organizátor hudebních pondělků 1944–45, jeden ze zakladatelů a první umělecký ředitel Moravské filharmonie v Olomouci /květen 1945-září 1946/. Ředitel hudebních škol v Jeseníku, Rýmařově, Českých Budějovicích, Písku. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.258.; Zasloužil se o vznik MF.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1980, červenec, S.14.; Gregor Vladimír: Dalibor Doubek a Moravská filharmonie.-Literatura.=ZKVMO 1960, č.86, S.110–112.;. Hlubinková Iveta: Činnost Pěveckého hudebního spolku Žerotín v letech 1939–1945. Bakalářská práce. FFUP Olomouc 2016.S. 13. |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Brno, Čechy pod Kosířem, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik lesnictví, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01 |
|||||
Poznámka: |
Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čelčice, Kroměříž, Orlová | |||||
Obory působení: | knihovník, kronikář, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži. Poté působil jako učitel, později řídící učitel v Lazích u Orlové, kde vyučoval též v místní živnostenské škole.V roce 1922 vystoupil z církve a začal se veřejně angažovat. Pracoval tu jako kronikář a knihovník, dva roky též jako starosta obce. V roce 1938 musel Lazy opustit. Žil pak v Čelčicích, kde r. 1939 odešel do důchodu. Po roce 1945 se přestěhoval do Opavy, kde působil v městské knihovně Petra Bezruče a 1953–1958 v Slezském zemském muzeu.. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.115. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Mladcové u Zlína (n.m.č. města Zlín). Studoval německé gymnázium v Olomouci v letech 1852–1860 a poté univerzitu ve Vídni, kde se poznal s Janem Havelkou. Působil jako středoškolský profesor gymnázia ve Strážnici, na německém gymnáziu v Olomouci v období 1865–1866 a v Brně. Přispíval do časopisů : Komenský, Hlídka, Hlídka literární, Obzor, Literární listy. V letech 1876–1882 redigoval Časopis Matice moravské. Psal pod pseudonymy Jan Vesnický, Josef Zapletal, a Jan Kopecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.53–54.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96,S.11., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl A-K, Brno 1998., Biograf. slovník širšího Ostravska, 3.díl, Opava 1979, ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999., Lexikon české literatury.Díl.1. Praha 1985.S.140–143., Ficek,V.: Český biografický slovník 20.stol., 1.díl, Praha, 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Kroměříž, Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891. |
|||||
Zdroj: |
OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Česká Třebová, Maribor (Slovinsko), Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | režisér, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Působil v letech 1973–80 v DOS Olomouc, poté do r. 1983 v Mariboru a Lublani, 1983–85 režisér Zemského divadla Brno, 1985– umělecký šéf Janáčkovy opery Brno, režisér. Učil operní režii na JAMU. František Preisler žije nyní v České Třebové, kde vede kulturní centrum. Jeho synem věhlasný dirigent a skladatel František Preisler (1973–2007). Od roku 1968 do roku 1973 studoval JAMU, ale také často spolupracoval s olomouckým divadlem jako asistent režie. Ve stejném ročníku (ale obor činoherního herectví) studovali společně se ním Polívka, Zedníček, Bartoška, Heřmánek atd. Spolu také absolvovali „vysokoškolskou vojnu“. Ještě během studií se v r. 1972 oženil s Vlastou Ployharovou, sólistkou olomoucké opery, v roce 1973 se jim narodil syn František. V olomouckém divadle působil od r. 1973 do roku 1980 a nastudoval zde 22 premiér především oper, ale i operet a muzikálů. Dále působil též v Estonsku a Jugoslávie, dále v Brně (1983 – 1992) a pak ve Slovinsku (1992 – 2000). V Brně řídil Janáčkovu operu, zároveň působil pedagogicky na JAMU a byl vedoucím Komorní opery. Zpočátku dojížděl z Olomouce, poté se do Brna přestěhovali. Režijně zde nastudoval 8 oper na velké scéně Janáčkova divadla a stejné množství na scéně Komorní opery. Celkově 69 premiér oper, operet a muzikálů… Od roku 2001 působil 14 let jako ředitel českotřebovského Kulturního centra, z jeho iniciativy se podařilo rekonstruovat varhany v Kostele sv. Jakuba a také ve Sv. Kateřině, díky spolupráci s jeho bývalým kolegou z JAMU doc. Zdeňkem Pololáníkem vznikl varhanní festival a předtím sotva vytvořený hudební festival Antonína Bennewitze dosáhl nebývalého rozmachu. Za jeho působení se Kulturní centrum přestěhovalo z Národního domu do rekonstruované budovy s nově vybudovanou výstavní síní, bylo zavedeno divadelní předplatné, ve kterém bylo v programové nabídce hudební divadlo, tedy opery, operety nebo muzikály, došlo k pevnému zakotvení Kruhu přátel hudby do koncertního plánu Kulturního centra. Udržely se dobré podmínky pro práci DS Hýbl i Velký swingový orchestr, vznikla výtvarná skupina Maxmilián. Podařilo se realizovat rekonstrukci Malé scény. Díky tomu mohl pokračovat v práci i Loutkářský odbor, což je již v regionu spíše rarita. Podařil se nákup kvalitního koncertního klavíru, digitalizace kina. |
|||||
Zdroj: |
Černý Milan: Kdo je kdo 1991.Čechy, Morava, Slezsko.Praha 1991, S.128.;.Postavy brněnského jeviště. Brno 1994.; Encyklopedie města Brna. |
|||||
Poznámka: |
Doc. Mgr. František Preisler |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bjelina (Srbsko), Bystřice pod Hostýnem, Český Krumlov, Ledeč nad Sázavou, Náchod, Pardubice, Rokycany, Štýrský Hradec (Rakousko), Užhorod (Ukrajina), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček). |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Čelechovice na Hané, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik | |||||
Anotace: |
V útlém dětství vyrůstal ve Smržicích a v Čelechovicích na Hané. Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1952, vystudoval FF UP r.1957, obor čeština, historie. Kandidát věd v r. 1967 prací o B. Říhovi. V letech 1957–1961 učil na prům. škole v Uničově a Lipníku, do r. 1964 ve Zlíně. V letech 1964–1997 působil na Ped. fak. UP, obor: dětská literatura, moravští autoři. V letech 1990–1995 jako vedoucí katedry českého jazyka. Jako lit. teoretik se zabývá poetikou lit. děl, zvláště jejich kompoziční výstavbou, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po současnou tvorbu. Zabývá se i lit. slovenskou, ruskou a polskou. Vydal cca 18 odb. publikací, biografické romány, 2 knihy fejetonů a sbírku básní. Překládá polskou poezii. Členem redakční rady časopisu Alternativa plus, nositelem Ceny Leopolda Vrly za rok 2000. V roce 2015 mu byl v Polsku udělen Zlatý literární vavřín. V roce 2016 laureátem Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981. Praha 1985, S. 409.; Moravské osobnosti umění a kultury-SVK Olomouc; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Málková, I.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000), Olomouc 2001 S. 329–331.; Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995, Olomouc 1996.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.113–114 (foto);' Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. Všetička, Fr. : Olomouc literární.3. Olomouc, Poznání 2016. S.165. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Všetička, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Elba (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Česká Třebová, Litomyšl, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, pěvec, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Základní školu s hudebním zaměřením vystudoval v Olomouci. Když se jeho otec František Preisler (*1948) stal šéfem Janáčkovy opery přestěhovala se rodina do Brna za ním. Poté studoval brněnskou konzervatoř, hru na varhany, zpěv, kompozici, hru na trombón. Poté studoval JAMU obor dirigování. Od r. 1990 byl korepetitorem, od 1991 dirigentem brněnské opery, od 1993 šéfdirigentem Hudebního divadla v Karlíně. 1994 se konala čes. premiéra muzikálu Jesus Christ Superstar. 1995–2003 dirigentem ND Praha, 1996 absolvoval dvouletý Mistrovský dirigentský kurz ve Vídni. Dvanáct sezón spolupracoval s Moravskou filharmonií Olomouc, z toho 3 roky, od r. 2002 šéfdirigentem MFO. Spolupracoval se Smetanovou Litomyšlí a hodně koncertoval a působil na zahraničních scénách. Jinak měl silnou diabetes a v květnu 2006 těžký úraz hlavy. Od té doby se začaly projevovat problémy se srdcem. Hudební génius se vůbec nešetřil. V roce 2006 dostal Cenu města Česká Třebová. Jeho srdce mu selhalo poslední den na dovolené v Itálii. Byl pohřben do rodinné hrobky v České Třebové. |
|||||
Zdroj: |
Stříteský, Vojtěch: Životní suita Františka Preislera. Harmonie 2007, č.10. ; |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Kostelany, Písek, Strážnice, Vysoké Tatry | |||||
Obory působení: | horolezec, kartograf lesní, prozaik, publicista, záchranář | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Kostelanech a poté absolvoval roční ZUŠ lesnickou ve Strážnici. Poté odešel studovat SLTŠ do Písku. Zde byl členem horolezeckého oddílu a poznal skály. Po maturitě odešel na vojnu a po dvou letech odešel na Téryho chatu, kde se z nosiče záhy stál chatár. V roce 1967 se vrátil do jižních Čech a zakotvil v Českých Budějovicích, kde pracoval u Lesprojektu s cílem tvořit lesnické plány a mapy. Po 35 letech odešel do důchodu a plně se soustředil na vydání knihy. Vyšla v roce 2017 s názvem Upřenost. O pět let později vyšel autobiografický román Před lesem pokleknu! |
|||||
Zdroj: |
http://www.ctenizpisku.cz/…k-frantisek/ Skopík,Fr.: Upřenost. České Budějovice, Basta 2017. http://otavinka.blog.cz/…0-narozeniny Skopík, Fr.: Před lesem pokleknu! České Budějovice, Basta 2022. |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicistka | |||||
Anotace: |
Učila přírodopis, matematiku a fyziku na dívčím gymnáziu v Č. Budějovicích a v Praze. Publikovala v sokolských časopisech. Autorka publikace Deset let sokolské práce vzdělávací. Praha, ČOS 1930. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.118.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozena na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Kostelec na Hané | |||||
Místa pobytu: | Čelechovice, Kostelec na Hané, Olomouc, Plumlov | |||||
Obory působení: | učitelka | |||||
Anotace: |
Stud.měšťanskou školu. a učitelský ústav v Olomouci do r.1902, poté působila 4 roky v Čelechovicích, 1906–1915 na Plumlově, 1915–1929 v Kostelci n.H., 1929–1939 ředitelkou školy v Prostějově.Od r.1909 u ní pobýval P.Bezruč. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.117–118.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Pardubice, Plzeň | |||||
Obory působení: | operetní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Drahotuše (n.m. č.města Hranice). Učila se zpěvu v Brně u Th. Černíka a Z. Knittla. Začínala u Východočes. divadla r. 1928, pak půs. v Č. Budějovicích, Plzni a od r. 1946 v Hudebním divadle v Karlíně; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965, S.798;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Domaželice, Nový Jičín, Olomouc, Praha, Přerov, Turnov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | grafička, ilustrátorka, malířka | |||||
Anotace: |
Rozená Jemelíková Helena. Vystudovala UMPRUM v Uherském Hradišti a VŠUP v Praze, kde studovala knižní kulturu a písmo. Tvoří exlibris, ilustrovala knihu B. Hlinky Už není návratu. (Praha, ČS 1985). Samostatně vystavovala v Novém Jičíně, Turnově, Přerově, Opavě, v Uherském Hradišti. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Katalog/.Olomouc, VÚ 1991. 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. 1980; Pavelková, Anna: Helena Hašpicová. Katalog výstavy. Přerov, OVM J.A.Komenského 1988. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, dramaturg, hudební kritik, režisér opery, rozhlasový režisér, skladatel | |||||
Anotace: |
Iša Krejčí (vl. jm. František Krejčí) se narodil v rodině s bohatým kulturním zázemím, jeho otec byl známý pražský filozof František Krejčí.Maturoval na gymnáziu v Praze r. 1923 a pak studoval historii a muzikologii na Karlově univerzitě a současně klavír u A. Šímy a skladbu u K.B. Jiráka na Pražské konzervatoři. Navštěvoval také mistrovskou třídu této školy, kde studoval skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha. Poté, co získal zkušenosti coby dirigent ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1928 – 32) a v Národním divadle v Praze (1933 do 34), Krejčí působil jako zvukový režisér v Československém rozhlase (1934 – 45) a dirigent Orchestrálního sdružení v Praze (1936 – 45). V letech 1945–1958 byl zaměstnán jako šéf opery v Olomouci, a od 1.12. 1958 byl dramaturgem opery Národního divadla v Praze. V sezóně 1964/65 byl šéfem opery v Českých Budějovicích.. V roce 1949 mu byla udělena Cena města Olomouce.K jeho padesátinám uspořádala MFO koncert z jeho skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Holzknecht, V.: Iša Krejší. Praha 1976. Kohout, E.: Divadlo aneb snář. Praha, Odeon 1975. S.112. Iša Krejčí. 6.3.1993. Kdy kde co v Olomouci. 1993, březen, S.2. Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |