Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | operetní zpěvák | |||||
Anotace: |
Tenorista. Studoval u K. Karenina. Působil v Opavě (1945 – 46, 1951 – 54 a 1959 – 64), Olomouci (1946 – 50), Českých Budějovicích (1950 – 51), v brněnské operetě (1954 – 59) a v závěru kariéry také ve sboru v ND (od 1964). Zpíval dramatické, lyrické i buffo-role. Hlavní role: Princ (Rusalka), Benda (Jakobín), Don César (Nevěsta messinská), Truffaldino (Hanušův Sluha dvou pánů), Alvaro (Síla osudu), Chapelou (Postilion z Lonjumeau), Eleazar (Židovka), Triquet (Evžen Oněgin). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.68.;. |
|
||||||
Místo narození: | Benešov | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Bílsko, Brno, Červenka, Obořiště, Prostějov | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Psal básně, které publikoval v časopisech. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Benešov u Blanska, nyní název Benešov |
|
||||||
Místo narození: | Blatec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Česká Třebová, Hodonín, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | architekt, scénograf, urbanista | |||||
Anotace: |
Studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v r. 1911. Poté odešel na ČVUT do Prahy, kde v roce 1916 přerušil studium kvůli válce a vrátil se až po ukončení války. Absolvoval v r. 1919. Od roku 1920 pracoval v Brně jako projektant pro výstavbu Masarykovy univerzity až do r. 1929, poté do r. 1958 byl Ing. arch. Grunt městský vrchní technický komisař a přednosta plánovacího úřadu města Brna. V průběhu let 1929–1931 působil též jako scénograf v Národním divadle Brno a 1929–1939 v Indexu Brno.. Z výčtu jeho díla: Bratislava (1922), Zemské výstaviště Brno (1923), Módní salón Femina na České ul. Brno (1924), Hodonín (1924, 1929, 1934), účast na Mezinárodní výstavě dekorativního umění Paříž (1924). regulační plány pro Kyjov (1933), projekt pro ND Brno (1935), spolupráxe při projektu Smitalovy vily v Kroměříži (1935–1940),návrhy budovy Národního shromáždění v Praze (1946–1947), dostavba radnice ve Znojmě (1948), návrh na mezinárodní hotel na Husově ulici v Brně (1957), po architektonické stránce se podílel na podobě přehrady vystavěné v letech 1936–1940 v Brně. Členem Klubu architektů v Brně, Klubu výtvarných umělců Aleš, Brněnského Devětsilu, Svazu architektů ČSR. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989. S.24.; Švácha, Rostislav: Jaroslav Grunt – 90. In: Výtvarná kultury, 7, 1983. S. 63–64.; Crhonek, I.: Jaroslav Grunt. In: Architekt,39, 1993,č.2. S.2. ; |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Horní poustevna | |||||
Místa pobytu: | Červenka, Litoměřice, Obořiště, Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, politický vězeň, překladatel, teolog | |||||
Anotace: |
Vstoupil do řádu redemptoristů a na kněze byl vysvěcen 29. června 1941 v Praze. Protože to bylo v období 2. světové války, kdy Bludov patřil do odtrženého sudetského území, které patřilo přímo do Říše, nebylo možné, aby mohl P. Adámek v rodné obci sloužit primiční mši svatou. Náhradou za Bludov mu tak byl domovský klášter v Července. Po vysvěcení působil v Obořišti. V červnu 1947 dostudoval doktorské studium a byl mu přiznán titul doktora teologie. Rok 1948 prožil při studiích v Římě (za jeden rok vystudoval dva ročníky), poté se vrátil zpátky do vlasti – do Obořiště. Stejně jako oba předcházející kněží byl od roku 1950 internován na řadě míst republiky – v Želivu, v Králíkách a jinde. Známým se stal především díky své velké znalosti jazyků. Proto se v posledním roce svého života podílel na ekumenickém překladu Nového zákona. V té době již byl znovu pro režim nepohodlný a tak byl zaměstnán jako údržbář objektu Domova postižených dětí v Horní Poustevně, okres Děčín, kde také zemřel. Je pochován v rodinném hrobě na bludovském hřbitově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1990.S.5.;Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Montréal | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Litovel, Náchod, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Studoval na reálném gymnáziu v Litovli, po maturitě začal studovat na KU v Praze. Poté získal místo advokátního koncipienta v Šumperku, Českých Budějovicích a Náchodě, tam si počase otevřel i vlastní advokátní kancelář. Mnoho času věnoval činnosti Dělnické akdemie. Zapojil se do ilegálního odbojového hnutí. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.66–67.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Štěpán Bulejko (někdy byl uváděn jako Štefan Bulejko) . Aby mohl vykonávat herecké povolání, v roce 1938 absolvoval pražskou Státní konzervatoř. Profesionální hereckou dráhu však započal už v olomouckém Českém divadle (1935 – 1938). Poté byl členem brněnského Zemského divadla a českobudějovické i pardubické scény (1938 – 1945), městských scén v Olomouci a Pardubicích (1945 – 1950) a Městských divadlech pražských (1950 – 1976), kde působil až do své smrti. V roce 1938 hostoval v epizodkách v pražském Národním divadle („Naši furianti“ a „Romeo a Julie“). Na českých divadelních prknech představoval Štěpán Bulejko pokaždé menší a malé role. Díky své výrazné vysoké postavě, zajímavě klenutému profilu tváře a mimice vždy dokázal na sebe strnout dost velkou pozornost. Zajímavý byl také jeho hluboký hlas, který ale moc nemohl využít, protože jeho role byly celkem často „němé“. Povětšinou vytvářel charakterní úlohy, např. Dlouhána (Rollandova „Hra o lásce a smrti“) nebo Strážmistra („Legenda o Svaté Ancille“ Chorvata Miroslava Krležly). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.83.;/s.106 foto/.. http://www.csfd.cz/…pan-bulejko/ |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Pardubice | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Oldřich Volek Narozen v Tuřanech u Brna. V roce 1942 absolvoval konzervatoř v Brně, poté působil v Č. Budějovicích, 1943 – 1944 v Pardubicích, u DOS v Olomouci 1945 – 1962. Poté ve Filmovém studiu Barrandov Praha. Natočil 310 filmů, je znám zejména ze seriálů: Slovácko sa nesúdí; Arabela ; Sanitka; Léto trávil na chalupě v osadě Karlovka u České Lípy. Má 15 vnuků a pravnuků. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bialsko-Biala (Polsko), Český Těšín, Liberec, Ostrava, Pardubice, Praha, Šumperk, Třinec | |||||
Obory působení: | loutkoherec, pedagog, režisér | |||||
Anotace: |
Studoval reálné gymnázium v Brně-Židenicích, kde založil dramatický kroužek a r. 1951 maturoval.Na JAMU přijat nebyl a tak studoval techniku, ale po dvou semestrech odešel pracovat do dopravy Státního divadla v Brně jako nosič dekorací, později pomocník osvětlovače. Dva roky se soukromě učil herectví a režii u prof. Rudolfa Waltra. Na jeho doporučení byl přijat do loutkového divadla Radost a v sezóně 1953–1954 se uplatnil jako loutkoherec a jako návrhář dekorací. V letech 1954–1958 studoval DAMU v Praze. Od 2. ročníku pracoval jako externí a po 2 letech jako řádný asistent režie v ND Praha, kde setrval až do r. 1960. S ND se účastnil i zájezdu do Jugoslávie, záhy spolupracoval i s ČT a Čs.rozhlasem. Na DAMU absolvoval r. 1958. V roce 1961 odešel do Severomoravského divadla do Šumperka, v němž působil jednu sezónu jako samostatný režisér. Pak 4 roky působil v Liberci, poté krátce v Ostravě, později v Pardubicích odkud v r. 1969 odešel. Hostoval v Brně. Od r. 1972 se stal režisérem české scény Těšínského divadla. Na Lidové škole umění v Třinci učil ve studiu pro mladé herce. Poskytoval pomoc i ochotnickým souborům, přednášel na několika ročnících Jiráskova Hronova, pohostinsky režíroval i v Bialsku-Bialej (Polsko), několikrát navštívil i Šumperk, Zlín. V letech 1977–1981 režisérem zpěvohry Státního divadla v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S. 118–122.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Mladá Boleslav, Opava, Šternberk, Tábor, Teplice, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, moderátor | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel. Otec dcery Lenky, pozdější herečky. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | stavební inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Dr. Bedřich Hacar, DrSc. navštěvoval reálku v Prostějově. Pak studium stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Od r. 1921 pracoval ve výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT, jehož byl spoluzakladatelem. Těžištěm jeho práce byl výzkum stavebních hmot, vypracoval několik projektů v oboru betonových konstrukcí. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem. Obec Čechy pod Kosířem 2000. S 33. |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | historik, muzejní pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval na klas. gymnáziu v Prostějově, přivydělával si u okresních a kraj. soudů v Prostějově, Brně, Olomouci, od r. 1933 půs. v Brně, později v Ostravě do r. 1958. Od r. 1963 ředitelem muzea v Karviné se sídlem v Č. Těšíně. Externě studoval dějiny umění na UJEP Brno a r. 1939 promoval. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, ČSAV 1983, seš.5, S.25–26.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Brno, Čechy pod Kosířem, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik lesnictví, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01 |
|||||
Poznámka: |
Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Česká Lípa | |||||
Místa pobytu: | Brno, Červenka, Praha | |||||
Obory působení: | publicista, strojní inženýr | |||||
Anotace: |
Absolv. Vyšší prům. škola strojní v Brně, ČVUT Praha, fakulta strojní. Od roku 1938 v Července, Průběžně publikuje v Litovelských novinách o historii obce Červenka (1997, 2003, 2004, 2007) |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Hradec Králové, Olomouc, Praha | |||||
Anotace: |
1762 odešel studovat na jezuitskou univerzitu v Olomouci, římské klasiky, historii a matematiku. Po 2 letech studia vstoupil do jezuitského řádu a studoval na řádových školách v Brně a v Čechách. Po zrušení řádu pracoval v pražské univerzitní knihovně a pořizoval katalog jejích rukopisů. Od r. 1776 působil na Těšínsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1983.S.127 –129.;. Biografický slovník českých zemí, 5.díl. |
|
||||||
Místo narození: | Dačice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), České Budějovice, Olomouc, Praha, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel, pedagog vysokoškolský, recenzent, rostlinolékař | |||||
Anotace: |
Zemědělský inženýr- rostlinolékař, vysokoškolský lektor, kandidát věd a odborný spisovatel. Po maturitě na jedenáctiletce odešel studovat Vysokou školu zemědělskou do Českých Budějovic. Zabýval se oborem – ochrana rostlin. Po promoci roku1965 pracoval dva roky jako rostlinolékař Státní traktorové stanice v Jindřichově Hradci. V letech 1968 až 1974 působil ve Šlechtitelské stanici Větrov u Českých Budějovic jako šlechtitel – fytopatolog. Poté přesídlil na Moravu, kde pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci až do roku 1993. Další tři roky byl vedoucím detašovaného pracoviště ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Od roku 1997 působil osm let v oboru diagnostiky ve Státní rostlinolékařské správě. Mezitím postgraduálně studoval v Bratislavě a v Praze.. Byl vyhledávaným recenzentem vysokoškolských učebnic a skript, vytvářel studijní texty i datové soubory pro výuku v oblasti Poruchy, choroby a škůdci zeleniny. Spolupracoval nejen s vysokými školami v ČR, ale přednášel také v zahraničí. Vědecké práce publikoval v českém i zahraničním odborném tisku. Stal se aktivním členem redakčních rad časopisů: Horticultural Science – Zahradnictví, Rostlinolékař a Zahrádkář. V roce 1989 se stal členem republikové rady a od roku 2004 předsedou Územní rady Českého zahrádkářského svazu. Za celoživotní aktivní činnost a za přínos k rozvoji vědy a výzkumu získal řadu ocenění. V roce 2005 byl jmenován čestným členem ČAZV. Do povědomí široké veřejnosti vstoupil jako autor knih: Choroby zeleniny a brambor (1997) a Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin (2003, 2006). Spolupracoval s Českým rozhlasem a televizí. Presentoval třicet relací na ČT1 a TV Prima v pořadu Receptář. Účastní se též mezinárodních výstav Flora v Olomouci. Na stránkách Týneckých listů se pravidelně objevuje jeho poradní okénko. Bydlí ve Vsisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. hš |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jaroslav Rod, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Roveň | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Ostrava, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudebník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Roveň u Jičína (n.Dolní Roveň). Elév vojenské hudby od 15 let. První angažmá u divadelního orchestru získal v Českých Budějovicích. V letech 1920–1934 členem orchestru olomoucké opery. Poté v letech 1934–1938 působil v rozhlasovém orchestru Ostrava a pak přešel do Brna, kde od r. 1938 – 1952. Zdokonalil se u prof. Strobla ve Vídni 1924–1926 a v metodice u J. Fügera v Praze v letech 1945–1947. Uplatnil se významné jako sólista, od 1942 jako člen Moravského dechového kvinteta. Od roku 1945 vyučoval na brněnské konzervatoři (řádně od r. 1952) a od r. 1950 na JAMU. Autor publikace: Fagotová hlasivka, její důležitost, zhotovení a funkce. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1970.S.78.; Československý hudební slovník. Díl 1. Praha 1963. S.555.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Kladno, Kroměříž, Zlín | |||||
Obory působení: | režisér, ředitel divadla, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Poličky u Nezamyslic (n. m.č. Doloplazy na Prostějovsku). Divadelní režisér a pedagog, emeritní profesor režie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, význačná osobnost českého divadla. Dětství prožil v Kroměříži, vystudoval kroměřížské reálné gymnázium. Studium divadelní režie na JAMU v Brně absolvoval v roce 1953. 1953–1957 byl režisérem, 1959–1961 šéfem Slováckého divadla v Uherském Hradišti, 1957–1959 režisér činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1961–1962 šéf činohry Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (s Janem Grossmanem zde inscenoval Brechtovu Matku Kuráž a její děti). Jeho profesionální umělecká dráha je nejvíce spjata s Brnem. 1962–1971 a 1981–1991 režisér Mahenovy činohry Státního – dnes Národního – divadla. Spolupracoval zejména s dramaturgy Ludvíkem Kunderou a Bořivojem Srbou. |
|||||
Zdroj: |
Závodský, Vít: Kytička panu profesorovi. In: Amatérská scéna 2008. č.4. |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Černotín | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Farář v Černotíně, básník Katolické moderny./Bílí beránci.1906./, Přispíval do časopisů: Čech, Hlas/brněnský/, Meditace, Obzor, Náš domov, Našinec, Nový život, Selské listy, Vlast, aj.Pseud.H.O.Lešovský/podle rodiště/, Jos.Navrátil-Stupavský, R.S.Krajan, Rudolf Stupavský. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.195.;Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.977.;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;. |
|||||
Poznámka: |
Černotín ( na Přerovsku). |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ekonom, pěvec | |||||
Anotace: |
Syn choralisty Jana F. Fialy (1850–1910). Od r. 1884 žil v Olomouci, kde r. 1897 maturoval na Slovanském gymnáziu. Byl žákem Josefa Nešvery a Antonína Petzolda v hudbě. Ve zpěvu se vzdělal ve škole Pivodově v Praze, kde začal studovat lékařskou fakultu. Po krátkém studiu sólov=ho zoěvu ve Vídni působil 1907–1908 ve Vinohradském divadle v Praze. V letech 1908–1910 působil v Zemském divadle v Lublani a 1910–1915 v Národním divadle Brni. Po převratu v letech 1919–1920 působil v Českých Budějovicích. Vynikl v českých opěrách klasiků. Operní dráhy zanechal ve 20. letech a od r. 1927 působil jako vrchní účetní rada v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.308.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.204.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Most, Praha, Příbram | |||||
Obory působení: | herec, moderátor, podnikatel, publicista, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Po maturitě studoval v letech 1965–1968 žurnalistiku KU v Praze, ale nedostudoval. V letech 1970–1973 měl angažmá jako herec v divadle v Českém Těšíně. Působil v rozhlase, televizi. Je spoluautorem knihy o Miloši Kopeckém " Co za to stálo" (1994) Bratr Marty Skarlantové. Je majitelem a ředitelem divadla Ungelt v Praze. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Pardubice, Plzeň | |||||
Obory působení: | operetní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Drahotuše (n.m. č.města Hranice). Učila se zpěvu v Brně u Th. Černíka a Z. Knittla. Začínala u Východočes. divadla r. 1928, pak půs. v Č. Budějovicích, Plzni a od r. 1946 v Hudebním divadle v Karlíně; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965, S.798;. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Broumov, Český Těšín, Jeseník, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | folklorista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium navštěvoval v Broumově a od roku 1849 v Olomouci. Po maturitě 1851 začal se studii historie a filologie na univerzitě v Olomouci, po jejím zrušení pokračoval ve Vídni. 1856–1869 působil jako prof. na gymnáziu v Opavě. 1869–1872 pracoval jako škol. inspektor v dnešním Jeseníku. Od roku 1873 trvale působil jako ředitel uč. ústavu v Těšíně. Sběratel lidových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.45; |
|||||
Poznámka: |
Narozen na zámku Jánský Vrch v Javorníku. |