Osobnosti Moravy.eu

Rodák z Olomouce – Bělidel. Divadelní geny zdědil po mamince, která hrála přes 40 let ochotnické divadlo a zpívala. Absolvoval Obchodní akademii v Olomouci, ale od mládí tíhl k divadlu. Jeho mateřskou scénou byla Volánkova ochotnická jednota, která hrala v Národním domě. Učil se zpívat u prof.Žákové a navštěvoval baletní školu u mistra Relského.V roce 1954 – absolvoval na taneční konzervatoři v Brně, současně byl členem Úlehlova Moravskoslováckého súboru. V letech 1955 – 1956 členem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě, kde se naučil plno lidových tanců. V r. 1957 – Sólista Moravského divadla Olomouc- zde působil jako herec a sólista baletu až do r. 1991. Od 1974 choreografem Moravského divadla v Olomouci. Vytvořil zde na 170 rolí. Spolupracuje s folklorním souborem Mladá Haná ve Velké Bystřici od r. 1984 až dodnes. Vytvořil na 50 choreografií. Je autorem těchto choreografií: Dožatá, Maškare dó, Menuety, Vánoční koledování, U muziky na Lipenském Záhoří, Písničky s ozvěnou, Zabijačka, Šefci (1995), Hôsaři, Není trnka jako trnka, Šmigrust (2002), Zelí, Baba zlá, Námlôve, Menuety, Staré hanácké tance, Na Štěpána není pána (2002). V roce 2016 se stal laureátem Ceny Olomouckého kraje jako Osobnost roku 2016 v oblasti kultury. Od září 2018 emeritním členem MDO. Svou lásku k tanci vyjadřuje také svými nádhernými obrazy. Umí zachytit ten zlomek vteřiny, kdy je tanečník na vrcholu. Z jeho obrazů i tanečních pásem na nás dýchá jeho veselá a skromná povaha i jeho snaha pobavit diváka a aspoň na chvíli jej odtrhnout od starostí všedního dne.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.86.;. Čermáková-Obršalová, Marie: Rozhovor s Jiřím Čadou. Kdy-kde-co v Olomouci 2001, č. 3. S.21.; Polzer, A.: Historie souboru Haná ve Velké Bystřici 1976–1984. Webové stránky. Nakládal Petr: K 90. výročí narození pro Velkobystřické noviny. 2019. č. 12. Nakládal, P.: Jubileum Jiřího Čady. 2019 www.velkabystrice.cz Český taneční slovník.Tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001. S.40.

V Olomouci od r. 1869 na praxi u soudu, od r. 1871 jako koncipient u dr. Svozila do roku 1874, poté v Praze a od roku 1877 trvale v Olomouci. Zakladatelem a prvním starostou JDOB (1872), Slovanského čtenářského spolku (1879), Matice školské (1872), jejím jednatelem 1872–75 a starostou 1883–1890. Později se vzdal veřejné činnosti. Matice školská ho jmenovala čestným členem.

Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.35.; Osmdesátpět let olomouckých ochotníků.Olomouc 1957.; (SVKOL)

Narozen v Borové (u Náchoda). Zprvu hrál ochotnické divadlo v Náchodě, ale profesionálním hercem se stal až v r. 1945. V letech 1950–1961 působil v DOS Olomouc, 1961–66 v SD Ostrava, od r. 1967 člen ND Praha

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha DÚ 1959, S.86.;;Divadlo Oldřicha Stibora v desetiletí 1955–1965.Olomouc 1965 ;MČSE.1Praha 1986, S.759.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, 1988, S.60.;.

V roce 1945 absolvoval Slovanské gymnáziu v Olomouci. Šéfredaktor evangelického týdeníku Kostnické jiskry. V roce 1950 absolvoval Komenského evangelickou bohoslovec. fakultu v Praze. 1950–55 asistent, 1955–86 tajemník Komenského evangel. bohoslovec. fak. Praha. Od 1953 redaktor Kostnických listů. ;

Kdo je kdo 1994/1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.78.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992.

ThMgr. Dušan Čapek

V letech 1884–1888 pracoval v olomouckém Našinci. S matkou a sestrou bydlel na dnešním Malém náměstí č.5. Jeho jménem je označena ulice na Nové Ulici. Z Olomouce odešel 28.11.1888.

Lexikon české literatury. – Praha : Academia, 1985.S.387–389. Přichystal Antonín: Významné postavy v názvech ulic. Olomouc 1979.

Vycházel čtyřikrát ročně, tiskem u kramáře a Procházky. V 1884–1886 v redakci Jana Havelky. 1887–1888 J. Wankla, 1888–1892 Vítězslava Houdka, 1893–1896 Jaroslava Palliardiho, 1897–1898 Vincence Praska a Josefa Vývlečky, 1898–1900 Palliardi, 1901–1909 Ignát Wurm, 1910–1911 I. Wurm, Adolf Vašek, Jindřich Steinmann, 1912–1913 Steinmann, 1914 a 1920 Steinmann, Frant. Pospíšil, Bohuš Vybíral, 1922–1933 Doucha, Remeš, Vybíral od 1934 Doucha, Otruba Josef a Vybíral.

Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S. 22.

Z data narození je známo jen: 1 1894

Začínal v Tatranu Prostějov r. 1951, trenér M. Zikmunda, poté Železárny Prostějov r. 1957, 1960–61 Lipník nad Bečvou, Praha, od r. 1973 opět Prostějov. Mistr sportu 1964. Po skončení závodní činnosti/trenér.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.77, foto;.

Narozen v Dlouhé Lhotě (u Blanska). Studoval od r. 1887 na prvním českém gymnáziu v Brně, přestoupil do Prahy, kde 1895 maturoval. Potom začal studovat práva, avšak 1897 vstoupil do poštovních služeb ve Vídni. Po roce 1918 byl přeložen do Prahy, kde vedle literárních zájmů se věnoval spolkové a organizační práci. V letech 1914–1918 člen Družiny literární a umělecké v Olomouci a aktiv.přispěvo­vatelem jejího orgánu Poselství.Od.1­.1.1919 v Pra­ze, autor lidových románů, povídek, fejetonů. Užíval pseudonym Francois Dubois, v čas.Náš domov Jan Bukovský;překla­datel z francouštiny;

Lexikon české literatury.1.díl­.Praha Academia 1985, S..404;Vopravil: Slovník pseudonymů…Praha SPN 1973. S.466;.Po­selství. Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. S. 227–228.;

Působil jako učitel a ředitel několika moravských základních škol. Vystudoval speciální pedagogiku a pedagogickou psychologii, dalším oborem byla pedagogika na FF UP v Olomouci. Organizoval vzdělávání pedagogů jako vedoucí Kabinetu speciální pedagogiky Krajského pedagogického ústavu v Brně. 1965 se účastnil budování Katedry speciální pedagogiky. S kolegy z UK koncipoval nový vědecký a studijní obor spec. pedagogiky obtížně vychovatelné mládeže. V důchodu se věnoval malování a hudbě.

Žurnál.18.4.2003­.č.26.S.5;

Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27;

Od roku 1910 studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v roce 1916. Pak odešel do Prahy, kde absolvoval České vysoké učení technické a stal se inženýrem chemie. Pracoval jako úředník, později jako vrchní technický rada státní cukrovarnické dohlédací služby. Působil ve Všetulích u Holešova, kolem roku 1938 v Opavě, za války v okolí Olomouce a po válce trvale v Olomouci. Loutkovému divadlu se věnoval od dětství. Loutkami oživená pohádka jej natolik okouzlila, že se chtěl podělit o radost i s ostatními a ještě za studií, na rodinném Alšově divadélku v hejčínském sále u Dostálů uspořádal představení Doktora Fausta. Zájem byl takový, že improvizované jeviště nevydrželo a hra nebyla dohrána, ale základ byl položen. V kronice Kašpárkovy říše je uvedeno datum: 4. ledna 1920. V témže roce napsal také svou první hru pro loutky „Zlaté srdce“, uvedenou na větším a lépe vybaveném divadle, dne 22. září 1922. Soubor přijal název Kašpárkova říše a působil pod hlavičkou Sokola. Kromě několika menších próz otištěných v dětských časopisech psal výhradně hry pro loutky, z nichž asi osmdesát vyšlo tiskem a na sedmdesát zůstalo v rukopisech. Publikoval též stovky článků v loutkářských časopisech a v denním i krajinském tisku. V roce 1944 založil svému souboru interní měsíčník Hejčínský Kašpárek, který vycházel až do roku 1951. Za války se seznámil s Vojtěchem Cinybulkem (1915–1994), loutkářským výtvarníkem, který pro hejčínský soubor psal hry, navrhoval dekorace a loutky. Loutkářské činnosti a především Kašpárkově říši věnoval Ing.Čech všechny své síly a schopnosti. V roce 1949 se stal pracovníkem tehdejšího Krajského národní výboru v Olomouci jako chemik vodohospodářského odboru, odkud přešel do funkce krajského osvětového inspektora v oblasti zájmové umělecké činnosti. Teprve od této chvíle se mohl svému celoživotnímu koníčku věnovat i profesionálně. Režíroval, organizoval, pracoval v ústředí lidové tvořivosti a na Loutkářské Chrudimi. Přednášel, redigoval loutkářské edice, spoluzakládal nové amatérské soubory v kraji a uprostřed tvůrčí práce skonal. Jeho odkaz však žije dál. Od roku 1973 se každé dva roky konal festival pro loutkářské soubory pod názvem Čechova Olomouc. A Kašpárkova říše v Olomouci rozdává radost těm nejmenším divákům, ale i dospělým dosud. Loutkové hry (výběr): Bruncvík (1926), Drak (1928), Fištrón (1926), Jeníček a Mařenka (1941), Kašpárek letí do pohádky (1938), Kašpárek se ani čerta nebojí (1929), Kašpárek sluhou u čaroděje (1922), Kašpárek vaří živou vodu (1947), Kašpárek vždy vítězí (1925), Kašpárek, Škrhola a Pivoňka (1929), Kašpárkův první krok do života (1936), Konec čarodějky Hadimršky (1932), Kouzelný koberec (1946), Křídová pohádka (1953), Mikuláš pana Ferdinanda (1936), Mlýn na čerty (1929), Pivoňka králem (1931), Pohádky na ruby (1948), Princezna Jitřenka se vdává (1947), Strašidlo Mulisák (1948), Svatý Mikuláš (1994), Vánoční sen (1936), Zlaté srdce (1922).

Lexikon českých spisovatelů.Sv­.l.Praha, Academia 1985, S.405–406; /fotografie PKK 1988.Olomouc, OK 1987/. Cinybulk, V.: Ostrov splněných přání. Praha 1959, S.5–10. Čechova Olomouc. Sborník k 1. festivalu amatérských loutkářských souborů v Olomouci. Olomouc 1973.
Lexikon české literatury. Díl 1. Praha 1985, S. 405–406. Tichák, M.: Hejčínský loutkař František Čech. In: Hanácký kalendář 1998. Olomouc 1997, S 48–49. Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2011, č. 11.S.7.

Hejčín je část města Olomouc.

Všetuly u Holešova jsou nyní částí města Holešov.

Pohřben na černovírském hřbitově.

V Olomouci-Hejčíně na Mrštíkově náměstí č.12 byla dne 19.11.2011 v 11 h­odin odhalena pamětní deska,

Pravoslavný kněz a farář ve Štěpánově, pedagog, funkcionář Sokola politický vězeň.

Koudela, M., Kráčmar, J.: Paměti obce Štěpánova., Štěpánov. Danal, 1997. S.69.

V letech 1865–6 působil jako kapelník u německého divadla v Olomouci.

Československý hudební slovník.1.Praha 1965,S.181–182.; Kučerová, D.: Česká opera v Olomouci…=Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.62–63./foto/;.

V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář.

cs.wikipedie

viz medailon Cena města Olomouce 2004

Cena města Olomouce 2004, Olomouc. 2004., nestr., Osobní list 2005

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Mgr. Ladislav Čechák

Rozená Čeladníková, učitelka a spoluzakladatelka národopisného souboru Týnečáci. Od jedenácti let do roku 1942 studovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci a pak pokračovala na Českém reálném gymnáziu, kde maturovala v roce 1946. Poté studovala Pedagogickou fakultu v Olomouci s aprobací pro 1. stupeň základní školy. Od roku 1948 učila zprvu na Hlučínsku, od roku 1952 byla ředitelkou školy ve Starém Městě u Bruntálu. Spolu s manželem Ladislavem Čechákem přišla do Velkého Týnce v roce 1954. Učila zde až do odchodu na odpočinek v roce 1983. V roce 1986 stála spolu s manželem u zrodu čuhácko-hanáckého národopisného souboru Týnečáci. Veškerý čas věnovala dětem a sboru Sedmikrásky. V devadesátých letech občas vypomáhala i za katedrou. Zemřela v olomoucké nemocnici.

Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. Ševčíková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2012, č.3,S.4.

Mgr. Marie Čecháková

Syn ing. Františka Čelechovského (1879–1939), geometra. Maturoval na reálném gymnáziu v Litovli r.1941, v roce 1949 absolvoval VŠ architektury v Praze. Pracoval v pražském projektovém ústavu 1952–76, poté ve Výzkumném ústavu architektury. Inženýr architekt, malíř, grafik, působil převážně v Praze. Jeho návrh moderního pražského sídliště nás reprezentoval na Expo 67 v Montrealu. Projektoval stavby pro Paříž (1957–59), Kuvajt, Bagdád, Los Angeles, Kanadu, Libyi. Byl i bravurním kreslířem milované české krajiny, malebné Prahy, zachycoval postřehy z cest. Ilustroval Sloky lásky Ščipačeva. Bezprostředně před smrtí se uskutečnila v litovelském muzeu výstava jeho prací.

Toman: Dodatky.S.40.: Almanach ZŠ Litovel Jungmannova ke 100. výročí založení.Litovel 1994.S.17.;Kdo je kdo 1991–92.Praha 1991.S.122.Praha 1994, údaj úmrtí..

Studoval reálku v Prostějově a maturoval r. 1940. Poté si doplnil maturitu jednoletým studiem na učitelském ústavu v Olomouci. Po otevření vysokých škol odešel do Prahy, kde absolvoval VŠ architektury r.1948, Byl žákem Cyrila Boudy, M.Salcmana, K.Lidického ad. Jako stipendista poznal Itálii a její slavné umění. Poté se dal zapsat na AMU obor scénografie 1950. První působiště divadlo Mladá Boleslav. Od roku 1963 učil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.87.;.Dolívka,J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007.S.21.;

Učil na průmyslových školách stavebních v Písku, Plzni a Praze. Přerově postavil záložnu. Redaktor časopisu Architektonický obzor. Autor čtyř odborných knih.

cs.wikipedia Tomeš,J.: Český biografický slovník XX.století.1.díl. Praha 1999. S.192.

Ing. dr. techniky

Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně.

Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.;

Prof. PhDr. Tomáš Čep

Bratr Jana Čepa. Absolvoval gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1927, poté stud. FFUK Praha, obor latina, francouzština/abs. 1933/, 1931–32 stud. v Římě jako stipendista romanistiku a archeologii. 1934–35 půs. jako středoškolský prof. v Šumperku, 1937–45 v Nymburce, bydlel v Poděbradech, 1945–70 v Praze. Překlady z francouštiny, španělštiny, italštiny. Pohřben v Cholině.

Lexikon české literatury.I.Praha Academia 1985,S.437.;. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Narozen v Myslechovicíh (n. m.č. města Litovel). Do obecné školy chodil v Cholině, absolvoval gymnázium v Litovli, maturoval r. 1922, poté FF UK v Praze. V letech 1939–1948 žil v rodišti. Od r. 1927 pracoval jako lektor, redaktor a externí spolupracovník naklad. Melentrich, Velehrad, Vyšehrad. V srpnu 1948 emigroval. Kulturní komentátor v rozhlase na stanici Svobodná Evropa. Byl vyznamenán řádem sv. Silvestra. Překládal z francouštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny. Používal pseud. Jan Bílovický. Po r. 1948 bylo zakázáno vydávání jeho spisů (s výjimkou 1968–70), jeho díla byla vyřazena z knihoven a nepsalo se o něm ani v odb. tisku.

Lexikon české literatury.Díl 1., P., Academia 1985, S.435–437.; Hanácké noviny 22.2.1996, S.5.; Lid.demokracie, 16.3.1992, LD 30.12.1992, LD 15.8.1992, LD 21.3.1992, LD 17.8.1992, LD 19.5.1992; Litovelské noviny č.8/1992, S.6; Skládal, J.: Kde se vzal Jan Čep. Praha, vl.n. 2006.;

Studoval na klas. gymnáziu v Prostějově, přivydělával si u okresních a kraj. soudů v Prostějově, Brně, Olomouci, od r. 1933 půs. v Brně, později v Ostravě do r. 1958. Od r. 1963 ředitelem muzea v Karviné se sídlem v Č. Těšíně. Externě studoval dějiny umění na UJEP Brno a r. 1939 promoval.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, ČSAV 1983, seš.5, S.25–26.;.

Doktorát 1935 na MU Brno. Zahran. polit. korespondent Lidových novin v Paříži a Londýně. Za války spoluprac. s Msgr. Šrámkem. Po návratu do vlasti r. 1945 poslanec čs. str. lidové. Publikoval v čas. Obzory, kritizoval KSČ. Po únoru 1948-exil Anglie, USA. Působil jako rozhlas. komentátor v čs. odd. Hlasu Ameriky-každou neděli pod jm. Martin Čermák/podle ptáčka Čermáka/. Odtud přešel do New York College, kde půs. jako prof. polit. věd. Byl členem Rady svobod. Československa a Společnosti pro vědy a umění. Autor vědec. knih a vysokoškol. učebnic.

Pejskar, Jožka: Poslední pocta.3.díl.vl­.n.1989,S.30–34.; Ducháček, Ivan: Analýza chyb.=ATD…1990, 1.3.,S.7.

PhDr. Martin Čermák