Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc, Ostrava, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | choreograf, malíř, režisér baletu, tanečník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Rodák z Olomouce – Bělidel. Divadelní geny zdědil po mamince, která hrála přes 40 let ochotnické divadlo a zpívala. Absolvoval Obchodní akademii v Olomouci, ale od mládí tíhl k divadlu. Jeho mateřskou scénou byla Volánkova ochotnická jednota, která hrala v Národním domě. Učil se zpívat u prof.Žákové a navštěvoval baletní školu u mistra Relského.V roce 1954 – absolvoval na taneční konzervatoři v Brně, současně byl členem Úlehlova Moravskoslováckého súboru. V letech 1955 – 1956 členem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě, kde se naučil plno lidových tanců. V r. 1957 – Sólista Moravského divadla Olomouc- zde působil jako herec a sólista baletu až do r. 1991. Od 1974 choreografem Moravského divadla v Olomouci. Vytvořil zde na 170 rolí. Spolupracuje s folklorním souborem Mladá Haná ve Velké Bystřici od r. 1984 až dodnes. Vytvořil na 50 choreografií. Je autorem těchto choreografií: Dožatá, Maškare dó, Menuety, Vánoční koledování, U muziky na Lipenském Záhoří, Písničky s ozvěnou, Zabijačka, Šefci (1995), Hôsaři, Není trnka jako trnka, Šmigrust (2002), Zelí, Baba zlá, Námlôve, Menuety, Staré hanácké tance, Na Štěpána není pána (2002). V roce 2016 se stal laureátem Ceny Olomouckého kraje jako Osobnost roku 2016 v oblasti kultury. Od září 2018 emeritním členem MDO. Svou lásku k tanci vyjadřuje také svými nádhernými obrazy. Umí zachytit ten zlomek vteřiny, kdy je tanečník na vrcholu. Z jeho obrazů i tanečních pásem na nás dýchá jeho veselá a skromná povaha i jeho snaha pobavit diváka a aspoň na chvíli jej odtrhnout od starostí všedního dne. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.86.;. Čermáková-Obršalová, Marie: Rozhovor s Jiřím Čadou. Kdy-kde-co v Olomouci 2001, č. 3. S.21.; Polzer, A.: Historie souboru Haná ve Velké Bystřici 1976–1984. Webové stránky. Nakládal Petr: K 90. výročí narození pro Velkobystřické noviny. 2019. č. 12. Nakládal, P.: Jubileum Jiřího Čady. 2019 www.velkabystrice.cz Český taneční slovník.Tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001. S.40. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | atlet, sportovec | |||||
Anotace: |
Začínal v Tatranu Prostějov r. 1951, trenér M. Zikmunda, poté Železárny Prostějov r. 1957, 1960–61 Lipník nad Bečvou, Praha, od r. 1973 opět Prostějov. Mistr sportu 1964. Po skončení závodní činnosti/trenér. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.77, foto;. |
|
||||||
Místo narození: | Uhřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Působil jako učitel a ředitel několika moravských základních škol. Vystudoval speciální pedagogiku a pedagogickou psychologii, dalším oborem byla pedagogika na FF UP v Olomouci. Organizoval vzdělávání pedagogů jako vedoucí Kabinetu speciální pedagogiky Krajského pedagogického ústavu v Brně. 1965 se účastnil budování Katedry speciální pedagogiky. S kolegy z UK koncipoval nový vědecký a studijní obor spec. pedagogiky obtížně vychovatelné mládeže. V důchodu se věnoval malování a hudbě. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál.18.4.2003.č.26.S.5; |
|
||||||
Místo narození: | Pardubice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pardubice, Praha, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
viz medailon Cena města Olomouce 2004 |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce 2004, Olomouc. 2004., nestr., Osobní list 2005 |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | literární publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Působil externě na FFUP v letech 1948–1950. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.347.; Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
původně cyklista, s atletikou začínal v Lokomotivě Šumperk v r. 1956. Mistr sportu 1968. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Málá encyklopedie atletiky.Praha, Olmpia 1990.S.79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Roháčková. Od roku 1941 bydlela v Olomouci.Maturovala na Slovanském gymnáziu. Absolvovala abiturienský kurs na Obchodní akademii. Píše pohádky s regionálními náměty a veršované pohádky s výchovným podtextem. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.248; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Prostějov, Přemyslovice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | malíř, stavební inženýr | |||||
Anotace: |
V roce 1951 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Kreslení a malování měl rád od dětství, ale plně se mu začal věnovat od roku 1988, poté, co se stal členem výtvarné skupiny Olomoučtí. Věnuje se zejména kresbě pastelem a kolorované perokresbě. Oblíbeným námětem hanácká krajina, města a vesnice. Zpracoval axonometrickou mapu Olomouce a mapu Hané. Samostatně se představil v r. 1995 ve Velké Bystřici, 1996 v Přemyslovicích a 1997 v Olomouci a Prostějově. Ve dnech 12–21.2.2008 měl výstavu v Lipníku nad Bečvou s názvem " Moravská brána". |
|||||
Zdroj: |
Propagační list k výstavě Irena Válková a Mojmír Černý. Olomouc 2000. |
|||||
Poznámka: |
Ing. Mojmír Černý |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Ustavení předcházela diskuzní schůze o kulturním dění v Olomouci. Následná valná hromada, na níž byl zvolen široký výbor, který měl 23 členů se konala 29. září 1929. Vytýčila si tři hlavní úkoly: být nositelkou kulturní autority v Olomouci, iniciativně zasahovat do olomouckého kultur. života, regulovat jeho činnost. Společnost měla přispět k zastavení úpadku kultury. Ve výboru byly zastoupeni představitelé odvětví kulturní tvorby. Sedmičlenné prezídium podávalo 4× ročně výboru výčet činnosti. Předsedou byl lékař a paleontolog MUDr. Mauric Remeš, místopředsedy: spis. Jaroslav Durych, prof. MUDr. Jan Kabelík. Impulsy dával knihovník Studijní knihovny Josef Ludvík Fischer, kterému pomáhal Ferdinand Kratina. |
|||||
Zdroj: |
Jak dál a nově v olomoucké kultuře. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S . 2–3. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
20. listopadu 1897 byla otevřena v budově v dnešní Sokolské ulici č. 7 čítárna Národní jednoty; bylo zde vyloženo přes 100 periodik a měsíčně ji navštívilo průměrně 2500 čtenářů. |
|||||
Zdroj: |
Sto let české veřejné knihovny v Olomouci. Olomouc, Okresní ' knihovna 1989. S. 8. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Česká Skalice, Hořice, Hořiněves, Křečhoř, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademický sochař, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě studoval Akademii výtvarného umění ve Vídni, kde promoval roku 1885. Poté byl jmenován učitelem na nové Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořovicích, kde vyučoval modelování a plastickou anatomii od 6. září 1885 do 1. listopadu 1914. Jeho sochy se nachází v Hořicích na portálu nového hřbitova, kde vytvořil postavu anděla, také ve Smetanových sadech, kde je socha B.Smetany, v České Skalici je busta Boženy Němcové na Husově náměstí z r. 1888. V Hoříněvsi je pomník Václava Hanky, který vytvořil z bílého hořického pískovce r. 1890 a byl odhalen před rodným domem národního buditele. Je též spoluautorem Památníku bitvy u Kolína, vybudovaném v r. 1898, který je nyní v majetku obce Křečhoř. Napsal několik odborných spisů. Zemřel 27. června 1933 v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU I.Praha 1947. S.147;Sto školních let Střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884–1984.Hořice v Podkrkonoší 1984.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2009.č.11. S.5.; Plachá, Z.: Bystřický rodák. Velkobystřické noviny, 1991, č.6.S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovelsko, Olomouc, Příbor na Moravě | |||||
Obory působení: | autor sci-fi, prozaik, ředitel školy, spisovatel | |||||
Anotace: |
Na přelomu století působil na Litovelsku. Ředitel měšťanské školy v Olomouci. Kromě prózy psal i odborné pedagogické práce. Užíval pseud. Kyrilovič Petr; |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Podivuhodné příběhy bratra Šebestiána. 1929. Milénium krále Matěje. 1931. Zima a léto s Březinou a Úlehlou na jaroměřické škole. 1932. Škola v přírodě. 1922. 40 let českého života v Olomouci. 1925. Biografie: Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů. I. Praha, Orbis 1945. S. 102–103. Kunc, J. : Kdy zemřeli. . . ? /1937–1962/. Praha Národní knihovna 1962. S. 37. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 23. ;Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. A-G. Praha 1985; Adamovič, I. : Slovník české literární fantastiky a csience ficton. Praha 1995. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Opava, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | archeolog, etnograf, historik, numismatik | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Přerově. Za války ruský legionář, po návratu byl úředníkem, od r. 1921 asistentem a pak odborným pracovníkem Zemského muzea v Opavě. Při zaměstnání vystudoval etnografii a dějiny umění na FFUK v Praze. V r. 1935 ředitelem Zemského muzea v Opavě. Byl především etnografem zamřeným na lidovou keramiku. Po odstoupení pohraničí přešel do Brna, kde byl správcem numismatické sbírky a úředně penzionován r. 1942. K řízení opavského muzea se vrátil po válce , v letech 1945–1948 poté, co byl v květnu 1945 krátce ustanoven ředitelem ZMM v Brně. V roce 1949 byl z politických důvodů odvolán a působil pak jako vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde se zabýval raným středověkem, výzkumem slovanské keramiky. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, Viktor: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, Slezský ústav ČSAV 1983, seš.5, S.30–33.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 115.; |
|
||||||
Místo narození: | Trojanovice | |||||
Místo úmrtí: | Čeladná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Praha, Velehrad | |||||
Obory působení: | archivář, prozaik | |||||
Anotace: |
Za pseudonym Četyna, jehož užíval v beletrii od r. 1929 si zvolil nářeční výraz označující suchou chvoj jehličnatého stromu.Začal studovat soukr.katolické G na Velehradě, po roce odešel do Olomouce, kde bydlel v kapucínském klášteře a studoval RG 1924–1926. Zde jej k literární tvorbě povzbudil prof.B.Nypl. Po těžké nemoci pokračoval na G v Brně , zde se seznámil s Mahenem.Od r. 1936 v Praze, externí studium, navštěvoval přednášky F.X.Šaldy.1939–41 se věnoval studiu histor.pramenů v archivech, zejm.v Brně a Kroměříži, 1941–42 archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě p.R. Autor historických románů, povídek, fejetonů, div.hry, národopisná pásma.Redigoval časopis Bezručův kraj 1945. Od r. 1955 člen Československého svazu spisovatelů. V Trojanovicích -Karlovice byl v letech 1985–1989 postaven Památní bratří Strnadlů, kde se též oddává. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku., 1947.; Lexikon české literatury.I., Praha 1985., S.498–500.; |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Bohumír Strnadel. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | historik, muzejní pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval na klas. gymnáziu v Prostějově, přivydělával si u okresních a kraj. soudů v Prostějově, Brně, Olomouci, od r. 1933 půs. v Brně, později v Ostravě do r. 1958. Od r. 1963 ředitelem muzea v Karviné se sídlem v Č. Těšíně. Externě studoval dějiny umění na UJEP Brno a r. 1939 promoval. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, ČSAV 1983, seš.5, S.25–26.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Horní Lhota | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Spolupracoval s olomouckým botanikem prof.Fr.Polívkou. Působil jako farář v Horní Lhotě .Uveřejnil básně v časopise Muzeum;Obzor;Vlast. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný.III.Praha 1926, S.311.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Kent (USA) | |||||
Místa pobytu: | Brno, New York (USA), Praha | |||||
Obory působení: | novinář, politik, právník | |||||
Anotace: |
Doktorát 1935 na MU Brno. Zahran. polit. korespondent Lidových novin v Paříži a Londýně. Za války spoluprac. s Msgr. Šrámkem. Po návratu do vlasti r. 1945 poslanec čs. str. lidové. Publikoval v čas. Obzory, kritizoval KSČ. Po únoru 1948-exil Anglie, USA. Působil jako rozhlas. komentátor v čs. odd. Hlasu Ameriky-každou neděli pod jm. Martin Čermák/podle ptáčka Čermáka/. Odtud přešel do New York College, kde půs. jako prof. polit. věd. Byl členem Rady svobod. Československa a Společnosti pro vědy a umění. Autor vědec. knih a vysokoškol. učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Jožka: Poslední pocta.3.díl.vl.n.1989,S.30–34.; Ducháček, Ivan: Analýza chyb.=ATD…1990, 1.3.,S.7. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Martin Čermák |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Kessel (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, redaktor | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor na dívčím reál. gymnáziu a reálce v Prostějově, kde učil češtinu a francouzštinu. Sokolský a kulturní pracovník, redaktor sokolského časopisu Vatra v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1974, S.31.;. |
|
||||||
Místo narození: | Postoupky | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | kněz, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Pravoslavný kněz a farář ve Štěpánově, pedagog, funkcionář Sokola politický vězeň. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.: Paměti obce Štěpánova., Štěpánov. Danal, 1997. S.69. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1918. V kostele u P.Marie v Kroměříži působil od r. 1945.Učitelem Jaroslava Pinkavy. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.83.;. |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Lázně Bělohrad | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filolog | |||||
Anotace: |
Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;. |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Přerov, Velká Bystřice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ". |
|||||
Zdroj: |
Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119.. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Horní Lhota, Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Čechovicích (n. část města Prostějov). |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.128. Vzpomínky Jindřicha Geprta (1915) z Loštic. Rkp. |
|||||
Poznámka: |
Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen 5. 7. 1935. Poté působil v Lošticích. Od r. 1942 v Horní Lhotě. Psal různé články do Lidové demokracie a náboženského tisku. |