Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frankfurt nad Mohanem, Litovel, Manheim (Německo), Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | anglista, germanista, jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Studoval reálné gymnázium v Zábřehu, po záboru Sudet v roce 1938 v Litovli. Po maturitě v roce 1943 krátký čas studoval na univerzitě ve Vídni hudbu a r. 1944 unikl totálnímu nasazení tím, že odešel do Vídně, kde pracoval jako korespondent a překladatel švýcarské firmy CIBA A.G. Po válce 1945–1949 studoval na FFUK v Praze, obor germanistiku a anglistiku. Studia ukončil v r. 1951 dizertační prací o E.E.Kischovi a doktorátem. Od r. 1952 pracoval tři roky na zahraničním odboru ministerstva informací a kultury a dalších 26 let do r. 1981 přešel na FFUK jako vedoucí katedry anglistiky, germanistiky a nordistiky. Působil též na VŠ zemědělské , kde se věnoval odborné terminologii. Autor skript a učebnic. Byl prezidentem terminologické společnosti TERMA v Kanadě, expertem UNESCO, členem výboru Kazykovědného sdružení při ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2 (14). Ostrava 2001. S. 29. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Lubomír Drozd, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Původním povoláním středoškolský prof. , působil na G Frýdek-Místek a v Olomouci. Půs. na UP v Olomouci v obd. 1962–1988, ved. lingvistické sekce katedry rusistiky, publikoval více jak 100 vědec. prací, prac. v jazykověd. sdružení ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Purketová, Jana: O životě a díle čes.a slov.pedag.Brno, SVK 1991, S.59.; LD, 19.5.1988, S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sankt Petěrburg (Rusko) | |||||
Místo úmrtí: | Klagenfurt (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Bratislava (SR), Los Angeles (Kalifornie), Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | jazykovědec, slavista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Emigroval v roce narození s rodiči do Rakouska. Navštěvoval gymnázium
v Klagenfurtu, kde maturoval r. 1929. Poté studoval slavistiku, germanistiku
a indologii na univerzitě ve Vídni. Vysokoškolská studia ukončil v roce
1933 doktorátem a poté byl rok na stáži v Paříži u A. Meilleta a rok
v Praze, kde se seznámil s PLK a stal se jeho členem. V roce 1935 se na
vídeňskou univerzitu vrátil jako lektor ruštiny a 1939 se na univerzitě
v Lublani habilitoval a do podzimu 1941 tam přednášel jako soukromý
docent. Na pozvání L. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha Libri 2008. Kostřica, Vladimír. Profesor Isačenko a ruská literatura. Rossica36.S. 128–134. www. |
|||||
Poznámka: |
2 články na http://otavinka.blog.cz/ únor 2011. |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Přerov, Příbor | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Kocourovec (n. součást obce Přáslavice) Studoval na gymnáziu v Příboře, poté Filozofickou fakultu UK Praha. Po promoci působil jako profesor na gymnáziu v Přerově v letech 1935–53., Po odchodu Antonína Dostála do Prahy přišel na Katedru bohemistiky ve školním roce 1952–53 jako zkušený středoškolský pedagog. Brzy se habilitoval pro obor srovnávací slovanská jazykověda. Přednášel staroslověnštinu a srovnávací slovanskou jazykovědu. Profesorem byl jmenován v rámci rehabilitace až v roce 1992. Badatelsky se zaměřil zejména na problematiku adverbia ve slovanských jazycích. Ve sborníku FF brněnské univerzity publikoval práci Slovanské adverbium v r. 1966. Do důchodu odešel v roce 1972. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov; |
|
||||||
Místo narození: | Bystročice | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Olomouc, Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | hudebník, jazzman, překladatel, VTEI | |||||
Anotace: |
Po vychození základní školy byl na zákopech v rodišti a pak dálkově vystudovl elktrotechnickou průmyslovou školu v Olomouci. Poté absolvoval FF UK v Praze jazyky němčina, ruština, angličtina, polština. Pak pracoval v Lutíně, kde zavedl VTEI a poslední údobí před důchodem působil ve Výzkumném ústavu botaniky ČSAV v Olomouci jako vedoucí pracovník VTEI. V dětství, asi od 10 let se učil hrát na klavír, a už tehdy jej zajímal jazz. V době ZVS byl ve Znojmě, kde pokračoval v hudebním vzdělání a byl tajemníkem vedení pluku. Byl zakladatelem Tibet klubu v Olomouci a jeho dramaturgem. Zval do něj řadu významných osobností ( Velebný, Viklický aj.) |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení /29.7.2021 -hš |
|||||
Poznámka: |
Ing. et Mgr. Ilja Klement |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Radslavice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | bohemista, germanista, jazykovědec, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Vyrůstal na Přerovsku v rodině rolníka spolu s pěti sourozenci. Po smrti jeho otce (1920) se jeho výchovy ujal strýc, otcův bratr, který mu poskytl vzdělání po němž toužil. Studoval na gymnáziu v Přerově 1929–36. Po maturitě zahájil studium na FFMU v Brně, obor čeština, němčina, později také ruština. Pedagogickou způsobilost získal současným studiem na Soukromé dvouleté pedagogické akademii v Brně. V důsledku uzavření vysokých škol pracoval v dělnických profesích a jako učitel na školách na Přerovsku. učil zde v letech 1942–44. Přerušené studium ukončil r. 1946. Do r. 1953 pracoval jako středoškolský profesor na gymnáziu v Opavě. Od r. 1959 působil na Pedag.fakultě a jazykové škole v Ostravě.Titul vzorný učitel.Badatel v oblasti spisové češtiny ve Slezsku v 16.a na poč.17.stol. Byl též členem vědecké rady Filozofické fakulty UP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. Významné osobnosti obce Radslavice. BSSSM, seš.4 (16.)Ostrava 2003. S.50–51. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Alois Knop, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | jazykovědec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. FFUM v Brně a UP v Olomouci, autor knih: Základy české skladby;Etymologický slovník slovanských jazyků;Průvodce našimi jmény aj. |
|||||
Zdroj: |
/id/: Zůstal věrný svému kraji.=Štafeta, 1991, č.1., S.23–24.;-hš: In memoriam František Kopečný.=Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1990, č.2, S.64.?foto/;Peňáz, Petr: Ztráta české jazykovědy.=Svobodné slovo, 1990, 2.4., S.2.;Dorovský, Ivan: Lásky Františka Kopečného.=Štafeta, 1990, č.1–2., S.40, 46.;Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli.Brno, SVK 1991, S.18.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jena (Německo), Mladá Boleslav, Olomouc, Praha, Skalička, Telč, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog, překladatel, publicista | |||||
Anotace: |
Po maturitě na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a v Jeně filologii. Po promoci s aprobací středoškolského učitele češtiny, němčiny, latiny a těsnopisu učil na reálném gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Telči. V letech 1911 – 1922 učil na České reálce v Olomouci. V této době také začal pravidelně publikovat v různých časopisech. Psal fejetony, drobné črty, překládal z němčiny, dokumentoval kulturní život v působišti. Publikoval též pod pseudonymy: Regulus, Adolf Skřehota a šiframi KKK, K.K.,–k a to zejména v časopisech Pozor, Lidové noviny, Stráž Moravy, Slezský sborník, Péče o studentstvo a průběžně do Prombergrových kalendářů. Po roce 1918 se hodně věnoval osvětové činnosti v Národní jednotě, byl výborným řečníkem. Patřil mezi významné členy Městského osvětového sboru, Městské knihovní rady a v roce 1928 se stal jejím předsedou. V roce 1920 přijal provizorní místo profesora češtiny a němčiny na Dívčím reálném gymnáziu, kde byl v roce 1923 jmenován ředitelem. Vedl pak školu na vysoké odborné úrovni až do září 1939, kdy byl předčasně penzionován. Odstěhoval se pak z Olomouce do Skaličky u Hranic, rodiště své ženy. Zde v ústraní se věnoval náročné vědecké práci. Zkoumal odlišnosti kelečského nářečí, jímž se mluvilo jen v devíti obcích kolem rodiště. Spolupracoval se Slezským ústavem ČSAV v Opavě. Vracel se rád do Olomouce, kde také zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Králík, S. : Za Kl. králíkem. Slezský sborník, 52, 1954. S. 557. ;
Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S.
76–77. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Děkan FF UP v letech 1954–57, děkan pedag. fak. v letech 1952–53, půs. na katedře čes. jazyka FFUP v letech 1950–58. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973,S. 339;340. ; Archiv UP;Komárek, M. : Za Václavem Křístkem. Slovo a slovesnost, 41, 1980, č. 1, S. 78. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Moštěnice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Lvov (Ukrajina), Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | jazykozpytec, překladatel | |||||
Anotace: |
Studoval právo v Olomouci, Vídni a Lvově. Po krátké právnické praxi se nakonec plně věnoval srovnávací lingvistice zejména slovanských jazyků. Když se mu nepodařilo získat katedru českého jazyka a literatury v Olomouci, stal se suplujícím profesorem českého jazyka na zemské akademii v Brně a překladatelem při moravském místodržitelství. Později přednášel německý jazyk na Vysokém učení technickém v Brně. Od r. 1852 byl učitelem českého jazyka, literatury a historie na I. německém gymnáziu v Brně. Od roku 1890 byl členem České akademie věd a umění. Jeho korespondence s jazykovědci Miklosichem a Jagićem je dochována v Rakouské národní knihovně ve Vídni a v Moravském zemském archivu v Brně.[1]Část pozůstalosti obsahující vydané i nevydané části jeho etymologického slovníku je dochována v Moravském zemské knihovně v 7 krabicích pod signaturou RKP2–0095.551,1–7.[2]. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.42.;. Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Senice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Vyškov | |||||
Obory působení: | jaderný chemik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. jaderné chemie MU Brno. Autor 70 vědec. prací, 12 knih, učebnic, 50 odbor. prací u nás, 16 v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 91/92. ČR, 2.díl., Praha 1991, S.640.; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Polom | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | filolog, jazykovědec, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval FFUK Praha. Poté působil jako středoškolský profesor. Znalec laššského nářečí, zabýval se dílem Petra Bezruče. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník severní Moravy. 1. Ostrava. |
|
||||||
Místo narození: | Košice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Horka nad Moravou, Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Uničov | |||||
Obory působení: | architekt, hudební organizátor, hudební publicista, jazzman, projektant | |||||
Anotace: |
Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekrolog. www.SGO.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing.arch. Ladislav Pospíšil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Milotice nad Opavou | |||||
Místo úmrtí: | Napajedla | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | jazykovědec, lingvista, novinář, pedagog středoškolský, ředitel gymnázia, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pedagogickou kariéru zahájil na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1868. Byl spoluzakladatelem Vlasteneckého muzea v Olomouci roku 1883 a prvním ředitelem gymnázia v Opavě v letech 1883–1895. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Mikulov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | jazykovědec, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vsisku (n.m.č. Velký Týnec). |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen rodáků. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 73–74. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Lutyně | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Olomouc, Orlová, Ostrava, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, pedagog vysokoškolský, polonista, slavistika | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1981 půs. na FFUP v Olomouci na katedře polského jazyka. Zabýval se dialektologií na Těšínsku a Ostravsku. Pořídil jedinečnou kartotéku dialektu na území Ostravska. |
|||||
Zdroj: |
Sedmdesátiny doc.PhDr.B.Témy.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.9.;. Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc, UP 1996. S. 260.; BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.115–116. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | hudební publicista, jazzový hudebník | |||||
Anotace: |
Dramaturg a častý předseda poroty amatérských festivalů v Přerově, Kroměříži. Redaktor čas. Melodie. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.350–351.;. Český hudebník slovník. web. |
|||||
Poznámka: |
Ing. Titzl |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Působil na UP v Olomouci v letech 1948–1956, poté přešel na UK Praha. |
|||||
Zdroj: |
Smrčková, Jiřina: Prof. Phdr. Pavel Trost, DrSc. /1907–1987/. In:
Středisko, sborník VSMO , 70–71, 1987–88, S. 46–49, /fotografie/;
Slovník českých spisovatelů od r. 1945, 2.díl M-Ž, Praha 1998., ČBS,
Praha 1992., ČBS XX. století, 3.díl Q-Ž, Praha 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval češtinu a ruštinu 1945–1948 na FFUK v Praze a 1948–49 FFUP v Olomouci, krátce učil na severní Moravě. Od r. 1952–1985 působil v Ústavu jazyka českého ČSAV v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.759.;. |