Osobnosti Moravy.eu

Letecký důstojník v Olomouci. Podplukovník Adámek byl taky význačným sběratelem brouků a publikoval v odborném tisku.

Časopis Čs. společnosti entomologické,47, 1950,č.1/2. S. 72–73.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1903

Bratr Emanuela Ambrose. Studoval na varhanní škole v Brně u L. Janáčka 1908–10, do r. 1921 působil v Londýně, poté učitelem hudby v Prostějově, sbormistr Orlice a Vlastimily. Od r. 1927 v Břeclavi. Po r. 1945 opět v Prostějově, skladba. Dirigent Moravské filharmonie j. h.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.26–27.;Vlk, Zd.: Třicet let od úmrtí V.Ambrose.=Štafeta, 18, 1986, č.3, S.6–10, obr.;Hains, E.: Vladimír Ambros.=Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1983, č.21, S.5–15.Lit.;.

Kapelník divadelní společnosti Pavla Švandy. V r. 1874 působil v Olomouci. Poté působil v ND Praha od r. 1881.

Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, S. 10–11, /foto/;.

Mládí prožil v Československu. Studoval konzervatoř v Brně,kde absolvoval v r. 1923 u prof. Neumanna svou symfonickou básní Pouť do Kevlauru. Ředitel Hudební školy v Prostějově v letech 1923–24. Poté dirigent milánské opery 1924–25, v letech 1926–1930 působil v Východočeském divadle v Pardubicích, 1930–36 v Liberci a 1936–1941 v Brně, kde se osvědčil jako operní dirigent a 1936–1942 učil řízení na konzervatoři v Brně. Odešel zpět do Itálie, kde dirigentem Milánské Scaly. Po osvobození řídil na Pražském jaru v r.1954. Pilný skladatel. Složil písně na básně Jiřího Wolkera.

Československý hudební slovník.1.Praha 1963. S.33.;.

V roce 1965 absolvoval. Průmyslovou školu chemickou ve Zlíně, 1967–69 v Brně, technik. V letech 1969–1974 studoval FFUJEP Brno, obor divadelní věda, sociologie. Poté dramaturgem MěKS Brno, pozd. vedoucí malé poetické scény Múza. Od 1976 dramaturgem v Loutkovém divadle Radost, od r. 1983 dramaturg v Krátkém filmu Praha-Ostrava. Publikovat začal r. 1967 v Hostu do domu a v Mladé frontě. Spolupracuje s Čs. rozhlasem, a ČT.

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.24–26.;.

V letech 1885–1892 studoval konservatoř v Praze. V létě 1893 koncertním mistrem lázeňského orchestru v Badenu a v zimním období v městském divadle v Plzni. Po smrti plzeňského kapelníka opery působil v Plzni v období 1905–1912 a kapelníkem zde r. 1916. Šéfem opery v Ostravě 1919–1928, poté v Olomouci do r. 1932, s níž podnikl zájezd v r. 1929 do Vídně, Liberce a Ústí nad Labem. Poté odešel do důchodu a žil v Praze a Plzni. Psal scénické hudby pro divadla v Ostravě a v Plzni, písně a sbory.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963. S.63.;. Ambros, Emanuel -Čičatka, Jaroslav Dvacet let české opery v Olomouci. In: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Přerov 1942.;

Abs. AMU Praha dramaturgie 1950, půs. v KOD Olomouc jako dramaturg, SD Ostrava. Autor her pro děti.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S.73;.

Po vychození měšťanské školy absolvoval školu grafickou. Přitom navštěvoval soukromou školu hereckou M. Markové-Nekolové. Od r. 1941 se věnoval hereckému povolání. V roce 1944–45 působil v Bedskydském divadle v Hranicích a krátce jako režisér v Ústí nad Labem. 1945–1946 pracoval v Pardubicích, poté do roku 1949 působil jako herec i režisér v Liberci. 1949–1950 byl na Kladně a v letech 1950–1957 byl členem činohry Státního divadla v Brně. Ma tři sezóny se vrátil do Pardubic a v roce 1960 odešel do Plzně, kde zakotvil.

Přehled činnosti československých divadel 1958.Praha 1959; Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S. 65–67.;

Reálku vystudoval v Kroměříži a Lipníku nad Bečvou, kde začal pracovat v jednotě Sokol. 1920 začal navštěvovat župní cvičitelskou školu v Olomouci. V letech 1920–1939 působil na školách v Bouzově, Července, Litovli a Konici. V dubnu 1939 vytvořil s učitelem F. Krušem první odbojovou skupinu na Litovelsku, která navázala kontakt s Obranou národa v Olomouci. V červenci 1939 emigroval do Polska a vstoupil zde do čs. vojenské skupiny. Do Prahy přijel v roce 1945 již v hodnosti majora. 1949 se stal předsedou Sokola v Praze. 1950 obviněn a odsouzen za porušování služeb. tajemství. Vězněn v Leopoldově.1960 na amnestii propuštěn. Poté pracoval jako pomocný dělník.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.21–22.; Severní Morava. sv. 84.2002. S.81 Bi­ografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.12–13.;

Absolvoval gymnázium v Žatci. Souběžně studoval klavír. Po maturitě byl varhaníkem v Žatci a zároveň studoval AMU v Praze u prof. Pavla Bořkovce. Absolvoval v r. 1956. Dirigentem ve Východočeském divadle v Pardubicích v letech 1966–1978. Šéfdirigent operetního orchestru DOS v Olomouci . Složil vokální skladby, hudbu k baletu, symfonie, lyrické písně, scénickou hudbu k činohrám.

Čeští skladatelé současnosti.Praha 1985.; Ostravský kulturní měsíčník 1978, č.2, S.64–65.;. Štefanised, Jiří: Kalendárium divadla v Olomouci. Praha 2008. S.172.

Dětství trávil u prarodičů ve Vranové Lhotě. (Uvedl v dokumentu Hledač pod Bouzovem. 2017) Člen výtvarného sdružení při Kulturním domě v Mohelnici. Zde také na společných výstavách presentoval své intarzie a dřevořezby. Při tvorbě dřevořezeb inspirován výtvarnými předlohami Mikoláše Alše, A, Durera, P.A. Taťouna. O své činnosti si vede podrobnou kroniku, kde má dokladovány články v tisku, významné návštěvy, mj. i pana prezidenta Václava Klause 13.10.2006, kdy dostal od Mistra Beneše okno se sovou. Při výstavě a návštěvě malíře Reona z Argondie v Olomouci si malíř objednal pro svůj obraz vyřezávaný rám. Loštický lidový umělec jej ohromil svým renesančním oděvem i renesančním pohledem na svět. Tvoří sošky, betlémy, plastiky reliéfy, šperkovnice, truhlice, barokní rámy na obrazy a zrcadla, kopie starožitného nábytku (stoly, židle, postele), restauruje starožitný nábytek. Každoročně o Adventu otevírá svůj dům k návštěvám a prohlídce Loštického betléma řezbáře Jaroslava Beneše, na ulici Moravičanská č. 439. Tento betlém je jedinečný také tím, že kromě základních postav betléma, tvoří další postavy významné osobnosti nejen Loštic, ( mykolog Bronislav Hlůza, starosta Ctirad Lolek aj.), ale i Moravy (Jaroslav Wykrent, Pavel Novák ad.).

Katalog 1. samostatné výstavy v čajovně U Bílého slona ve dnech 4.10.-30.10.1994. Únos Evropy: In: http://otavinka.blog.cz Srdcem a dlátem. Jaroslav Beneš-loštický řezbář. b.v. 2011. Filipová – Turková: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.11. https://www.npu.cz/…i-archeologa

Dům a ateliér jsem osobně navštívila 14.10.2010.a v dubnu 2016. Mistr Beneš se účastnil vernisáže Pavla Alexandra Taťouna v Olomouci dne 25.11.2011.

Dne 4.11.2017 vysílala ČT2 pořad Náš venkov, kde byl 26 minutový dokument " Hledač pod Bouzovem" – kde se hodně vyskytuje i řezbář Mistr Beneš. Dům a ateliér jsem navštívila dne 30.12.2017. – hš Obraz Beneš před 35 lety vytvořil Pavel Zlínský.

Vystudoval G v Přerově. Syn učitele a kapelníka Eduarda B. /1829–1893/;Od r. 1894 šéf opery Zemského divadla v Lublani.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.82.;.

Dlouhá léta působil jako knihovník městské knihovny v Hranicích. Divadelní ochotník, zakladatel Beskydského divadla v Hranicích r. 1942, kde působil jako herec do r. 1946, poté přešel k činohře Státního divadla v Ostravě. Hrál ve filmu " Portáši" (1947).

SOKA Přerov.

Ředitel Hospodářské školy na Klášterním Hradisku, spoluzakladatel Jednoty divadelních ochotníků v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.24.; Nešpor,V. Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci.Olomouc 1929, S.55–56.;

Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985.

ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF

V dětství se učil na housle u R.Kundla. Základy hudební teorie a harmonie získal u J. Vašíčka. V roce 1942 odešel studovat do Brna na konzervatoř,obor klavír, kompozice, varhany a dirigování. Poté od r. 1950 studoval VŠMU v Bratislavě, kde žákem Václava Talicha. V r. 1953 absolvoval koncertem se Slovenskou filharmonií. V r. 1954 začal působit jako dirigent Slovenské filharmonie a v letech 1957–1959 byl mimořádným posluchačem Hanse Svarovského na Hudební akademii ve Vídni. R. 1956 byl oceněn v Paříži za dirigentskou činnost. V r. 1966 asistentem šéfdirigenta Jevgenia Mravinského v Petrohradě. 1969–1975 působil jako šéfdirigent Filharmonie B.Martinů ve Zlíně. Poté působil v Košicích, kde do r. 1982. Od r. 1984 učil na konzervatoři v Bratislavě a na VŠMU. Mimořádné jazykové schopnosti mu umožnily dlouhodobější působení v zahraničí (Egypt, Irák, Turecko). V r. 1999, u příležitosti 50. výročí založení Slovenské filharmonie, byl Z.Bílkovi udělen titul " Čestný dirigent Slovenské filharmonie". V r. 2003 dostal od městského zastupitelstva Bratislavy medaili Bulla Aurea Bratislavensis a o rok později ocenění Fra Angelico 2004.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, s.97.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.14.

Vystudoval lesní roh na brněnské konzervatoři a dirigování u prof. J.Pinkase na JAMU v Brně. Nadaný student, dirigent a sbormistr Státního divadla v Brně. Po absolvování nastoupil 15.7.1964 angažmá jako repetitor opery Slezského divadla v Opavě. Již 1.1.1965 získal dirigentskou smlouvu.Od 1.8.1987 přešel do Olomouce. Do Opavy se vrátil počátkem sezóny 1990–1991 jako šéf opery. Jako dirigent působil až do 1994, kdy se vrátil do Olomouce. V sezóně 1995–1996 šéfoval už jen jediný rok opeře Divadla J.K.Tyla v Plzni. Často nahrával v opavském a olomouckém rozhlase. Celoživotní defekt pohybového ústrojí.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 9. Ostrava 1997.S.20.

Narozen v učitelské rodině, kde otec spisovatel a hudební skladatel. Vystudoval reálku v Olomouci, kde maturoval r. 1911, vliv Karla Wellnera. Poté pokračoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění. V době 1. svět. války byl poslán na haličskou frontu. 1917 se dostal do čs. legií v Rusku. Za své zásluhy v legiích byl vyznamenán. Po válce zůstal jako důstojník z povolání a sloužil v Berouně, Českých Budějovicích a Praze. Celý svůj život maloval, většinou portréty. Portrétoval např. generála A. Eliáše, prezidenta T.G. Masaryka a Eduarda Beneše. Některé tyto práce jsou ve sbírkách Vojenského historického muzea v Praze na Žižkově.

Filip, Z.: R.B. – voják a malíř. In: Severní Morava 83.Šumperk 2002. S. 23–28. BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002. S. 34–36.

V roce 1888 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Důstojník z povolání. Za 1. světové války velitelem těžkého dělostřeleckého pluku. Od r. 1924 kustos oddělení starožitných zbraní, člen výboru VSMO v letech 1929–1939. Znalec starožitných zbraní. Věnoval se vlastivědě. K tomu jej přivedl profesor Jan Havelka.

Časopis VSMO, 1946. S.449.

Dětství prožil v Brně, v Holešově navštěvoval reálné gymnázium a roku 1940 absolvoval Obchodní akademii v Ostravě a studoval hru na klavír u L.Tučkové, E.Mikelky a skladbu u F.M.Hradila­.V r.1939 vstou­pil k ostravskému divadlu.Od r.1945 dirigent ostravské operety. Šéfdirigent operetního orchestru SD Ostrava. Autor operetky Ztřeštěné námluvy na slova Jaroslava Seiferta. Skladatelské dílo zaměřil na obor operetky a na scénickou hudbu. V roce 2000 dostal Cenu Oldřicha Nového za celoživotní přínos operetě.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.131.;. Hanácký a středomoravský den, 11, č. 115. S.12 (18.5.2000). BSSSM, seš.3 (15.). Ostrava 2002. S. 46–47.

V r.1953 absolvoval konzervatoř v Praze, hra na klavír, 1958 dirigent AMU, 1959–1962 dirigent SLUK na Slovensku, od r. 1962 sbormistr operety Divadla J.K.Tyla v Plzni.

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl­.Praha 1982, S.54.;.

První ředitel hudební školy v Hranicích v letech 1924–1940, též učil zpěvu na reálném gymnáziu. Vedl zde symfonický orchestr a smíšený sbor, s nímž podnikl zájezd přes balkánské státy do Istambulu v r. 1928/1929.

Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963, S.139.;.

Studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové a poté Vojenskou akademii – obor historie vojenství. Působil jako pedagogický publicista, diplomat, televizní hlasatel. Spolupracoval s Československou a Českou televizí i rozhlasem. Publikoval v periodikách: Historie a vojenství, Mezinárodní vztahy, Parlamentní listy a Přísně tajné. Napsal několik desítek knih literatury faktu, kde využíval řadu osobních poznatků, získaných přímo na místech hlavních hrdinů, kde pobýval při diplomatických jednáních. Jeho knihy vycházely nejvíce v nakladatelství Epocha.

Brož, Ivan: Kubitschek. RETI Šternberk 2002. http://otavinka.blog.cz/1305/ivan-broz

PhDr. Ivan Brož, CSc.

V roce 1959 absolvoval K. Brožek katedru loutkářství DAMU v Praze. Poté působil jako režisér střídavě v řadě činoherních i loutkových divadel (Semafor, Černé divadlo, Laterna magika, loutková divadla v Brně, Košicích, Plzni, Žilině, Praze).

V letech 1979–90 byl režisérem Divadla J. Průchy na Kladně, od roku 1990 je ředitelem kladenského loutkového divadla Lampión.

Tato dvojí orientace, činoherní a loutková, je výrazem jeho směřování k formám moderního divadla, které ve své snaze o umělecké postižení totality světa stírají hranice jednotlivých divadelních druhů a žánrů. Ve své režijní tvorbě uplatňuje metaforické vidění a neotřelou symboliku. Zdůrazňováním hudební a ještě více výtvarné stránky inscenace usiluje o silnou smyslovou působivost a monumentálnost.

K jeho významným režiím patří Smrt Tintigalova (Maurice Maeterlinck), Stvoření světa (Milan Pavlík), Zlatovláska (J. Kainar), Ze starých letopisů (I. Olbracht), Hamlet (Shakespeare) a další. V linii komediálních žánrů dosáhl pozoruhodných úspěchů v nastudování loutkové hry Jana Nepomuka Laštovky Jan Žižka u hradu Rábí (Divadlo dětí Plzeň, 1974) i Mozartova Dona Giovanniho (Národní divadlo marionet Praha, 1990).

ČBS.Praha Academia 1992, S.69.;. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. (web Libri).

Pocházel z řemeslnické rodiny. vystudoval nižší gymnázium a tři ročníky učitelský ústav v Opavě. Středoškolské vzdělání si doplnil maturitou na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Pak se stal úředníkem finanční správy v Opavě. Za války působil v Přerově a v Brně. V roce 1945 se vrátil do Opavy.

Půl století s Thálií. In: Ve službách Thálie. Opava 1968. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.24.