Osobnosti Moravy.eu

Jeho otec i dědeček patřili k vesnickým kantorům. Dětství prožil v Charvátech. Otce ztratil v deseti letech a již jako malý, zastupoval svého otce v době nemoci ve hře na varhany. Gymnázium vystudoval ve Slaném, kam se jeho maminka se třemi malými dětmi odstěhovala k příbuzným. Učitelskou dráhu zahájil v Morkovicích a zde pobyl čtyři roky. Založil pěvecký sbor, který tam přetrval několik desetiletí. Do Velké Bystřice přišel v roce 1892 a působil zde 37 let. Zprvu jako učitel, později byl ředitelem školy. V mimoškolní době pracoval v místní veřejné knihovně, kterou vedl v letech 1895–1929. Pod jeho vedením se knihovna stala nejlepší na střední Moravě. Po absolvování státního knihovnického kursu mu byl svěřen dozor nad knihovnami ve čtrnácti obcích. Aktivně působil taky v Jednotě divadelních ochotníků. Režisérem byl zvolen v roce 1903. Pod jeho vedením divadlo doslova vzkvétalo. V roce 1906 převzal i funkci starosty spolku. Záhy získala JDO pověst jedné z nejlepších v širokém okolí. Do divadelní činnosti vnášel nové, moderní směry a postupy. Hry sám vybíral, opisoval, většinu režíroval a při představeních působil i jako nápověda. Za jeho působení v JDO bylo sehráno 233 her včetně operet a scénických ukázek z českých oper, 40 her se zpěvy pro děti. Za jeho vedení se pořádaly národní slavnosti v místním parku. Byla tam uvedena jízda králů, královničky, hanácké svatby, přástky a jiné. V roce 1918 měl spolek na 120 členů, z toho 95 činných. Pečlivě vedl také hospodaření a účetnictví spolku. Výnosy spolku věnoval na veřejnou knihovnu a na školní pomůcky. Organizoval režisérské kurzy, společné návštěvy ochotníků na divadelní představení v Olomouci. Po založení Jiráskova olomouckého okrsku divadelních jednot ÚMDOČ v listopadu 1926 byl zvolen jednatelem jeho výboru. Byl vesnickým jednatelem Umělecké besedy v Praze a důvěrníkem spolku Moravských výtvarných umělců, Družstva práce a Družstva Kola moravských spisovatelů. Zemřel 11. června 1929 ve Velké Bystřice. Od jeho smrti je v názvu knihovny jeho jméno.

Ševčíková Hana: Středomoravská výročí květen 2019 – Týnecké listy s. 4.

Narozen ve vesnici Řimice, součást obce Bílá Lhota.

Narozen v Šenově (n.m.č. Nového Jičína).Vystudoval na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni v letech 1888–1897. Poté působil ve Villachu jako profesor tamní odborné školy pro zpracování dřeva a v r. 1906 se vrátil natrvalo do Vídně. Od roku 1910 byl prof. sochařství na umělckoprům. škole ve Vídni. Jeho pracovním materiálem zůstalo po celý život dřevo. Vystavoval i v Olomouci jako člen německé Společnosti přátel umění v Olomouci.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.15–16;

Ředitelka odborné školy pro ženská povolání v Přerově. Účastnila se kulturního rozvoje ve městě. Práce v Literárním kroužku, přednášková činnost

Přerovské Echo, 7–8/1999, S.9.

'

Dětství trávil u prarodičů ve Vranové Lhotě. (Uvedl v dokumentu Hledač pod Bouzovem. 2017) Člen výtvarného sdružení při Kulturním domě v Mohelnici. Zde také na společných výstavách presentoval své intarzie a dřevořezby. Při tvorbě dřevořezeb inspirován výtvarnými předlohami Mikoláše Alše, A, Durera, P.A. Taťouna. O své činnosti si vede podrobnou kroniku, kde má dokladovány články v tisku, významné návštěvy, mj. i pana prezidenta Václava Klause 13.10.2006, kdy dostal od Mistra Beneše okno se sovou. Při výstavě a návštěvě malíře Reona z Argondie v Olomouci si malíř objednal pro svůj obraz vyřezávaný rám. Loštický lidový umělec jej ohromil svým renesančním oděvem i renesančním pohledem na svět. Tvoří sošky, betlémy, plastiky reliéfy, šperkovnice, truhlice, barokní rámy na obrazy a zrcadla, kopie starožitného nábytku (stoly, židle, postele), restauruje starožitný nábytek. Každoročně o Adventu otevírá svůj dům k návštěvám a prohlídce Loštického betléma řezbáře Jaroslava Beneše, na ulici Moravičanská č. 439. Tento betlém je jedinečný také tím, že kromě základních postav betléma, tvoří další postavy významné osobnosti nejen Loštic, ( mykolog Bronislav Hlůza, starosta Ctirad Lolek aj.), ale i Moravy (Jaroslav Wykrent, Pavel Novák ad.).

Katalog 1. samostatné výstavy v čajovně U Bílého slona ve dnech 4.10.-30.10.1994. Únos Evropy: In: http://otavinka.blog.cz Srdcem a dlátem. Jaroslav Beneš-loštický řezbář. b.v. 2011. Filipová – Turková: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.11. https://www.npu.cz/…i-archeologa

Dům a ateliér jsem osobně navštívila 14.10.2010.a v dubnu 2016. Mistr Beneš se účastnil vernisáže Pavla Alexandra Taťouna v Olomouci dne 25.11.2011.

Dne 4.11.2017 vysílala ČT2 pořad Náš venkov, kde byl 26 minutový dokument " Hledač pod Bouzovem" – kde se hodně vyskytuje i řezbář Mistr Beneš. Dům a ateliér jsem navštívila dne 30.12.2017. – hš Obraz Beneš před 35 lety vytvořil Pavel Zlínský.

Ředitel měšťanské školy v Přerově. Autor učebnic, odb. článků z fyziky a chemie. Publikoval ve Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Zemřel v Rokytnici (u Přerova).

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;

Ředitel Hospodářské školy na Klášterním Hradisku, spoluzakladatel Jednoty divadelních ochotníků v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.24.; Nešpor,V. Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci.Olomouc 1929, S.55–56.;

Profesor matematiky a fyziky na gymnáziu v Přerově 1911–1919, poté ředitel Učitelského ústavu v Brně. Publikoval odborné stati z pedagogiky v odborných časopisech.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře, Olomouc 1947., S.32.;

Narozen na Třebíčsku. V roce 1910 maturoval na gymnáziu v Třebíči, pak studoval LF UK v Praze s přerušením v době války, kdy na frontě a v italském zajetí. Za univerzitních studií pracoval u prof. Thomayera, r. 1920 v Brně až do r. 1928, mezitím ve Vídni v r. 1922, Lyonu 1923 a pak v Paříži. Dne 1.7.1927 jmenován ředitelem Zemské plicní léčebny v Jevíčku. R. 1932 habilitace. Od 1.3.1935 ustaven primářem Zemského ústavu v Olomouci, kde i za okupace 1939–1945. R. 1945 ředitelem Zemské nemocnice a r. 1946 1. prof. vnitřního lékařství LFUP a 14.1.1948 řádným profesorem. R. 1948 proděkan LF, 1948–1949 člen akademického senátu UP. Autor prvních skript vnitřního lékařství, které vyšly v šesti dílech r. 1949. Pohřben na Ústředním hbitově v Olomouci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973, S 161–162. Čtyřicet let lékařské fakulty UP v Olomouci. Olomouc, UP 1986, S. 121. M. V. : V. Blatného den. =Pacemaker, I. 1988, č. 8, S. 4 /fotografie/. ;.

Ředitel měšťanské školy, publikoval stati z historie zeměpisu, geologie a vlastivědy.

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.32.;.

Rodiště Podolí u Bouzova – patří dnes pod obec Bouzov.

První ředitel hudební školy v Hranicích v letech 1924–1940, též učil zpěvu na reálném gymnáziu. Vedl zde symfonický orchestr a smíšený sbor, s nímž podnikl zájezd přes balkánské státy do Istambulu v r. 1928/1929.

Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963, S.139.;.

Do Šternberka přišel k 1. 10. 1945. Zprvu pracoval jako úředník Okresního soudu. Do Městské knihovny nastoupil dne 1.7.1960 a ve funkci ředitele pracoval do důchodu r.1976. Poté pracoval 6 let v Okresním pedagogickém středisku v Olomouci, kde do r. 1982 zpracovával knižní fondy. V důchodu se věnoval celoživotním zájmům – pěstoval ovoce, sbíral samorosty, byl činný ve Svazu zahrádkářů. Vykonával též funkci „soudce z lidu“.

Konupčíková, Jana : Vzácné životní jubileum. Naše knihovna Olomouc. Olomouc 1996.č.1. S.8–9.; Kdy-kde-co v Olomouci, duben 2001.;

Narozen v Cakově (nyní míst č. obce Bílsko). Provinciál řádu dominikánů v Praze a Olomouci, redaktor časopisu „Růže dominikánská“.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.22.;.

Cakov (n.m.č. obce Bílsko).

V letech 1984–1987 působil v DOS Olomouc. Poté přešel do Plzně, kde působí v Divadle J.K. Tyla.

Středoškolská studia absolvoval v Olomouci, kde maturoval na SGO v r. 1903. Po vysokoškolských studiích na lékařské fakultě KU v Praze se věnoval oboru chirurgie. Ve 20. letech působil v Opavě jako primář oddělení, později byl ředitelem zemských ústavů v Olomouci. Hojně publikoval v odborném tisku a to zejména na téma tuberkulózních zánětů podbřišnice, rektální výživa v chirurgii ad. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, na náhrobku reliéf od Julia Pelikána.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974. S.26. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SGO 1997. S.428. Šev­číková, H.: Zářijová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, r. XIV. 2004, č.9, S.9.

V roce 1958 maturovala na SGO jako Hornová. Poté studovala Pedagogickou a Filozofickou fakultu UP, obor český jazyk a dějepis. Učitelskou dráhu začala ve Šternberku a poté učila v Bohuňovicích. Po listopadu 1989 byla jmenována ředitelkou ZŠ Zeyerova ul. v Olomouci. Věnovala se metodice vyučování a řadu let byla členkou kabinetu jazyka českého v Okresním pedagogickém středisku a v Středisku informatiky a služeb škole. Od r. 1990 se věnuje publicistice. Píše zprávy, komentáře, recenze. Užívá šifry: -cet-, -hor-, -ez-. Užívá též literární pseudonym Zielinská Eva. Na stránkách týdeníku Hanácký kurýr (1994–1995) publikovala cyklus 22 fejetonů ze společnosti pod jednotným názvem " hanácké bulvár". Dlouhodobě pracuje ve výboru Literární sekce VSMO (od r. 1984).

Kolář, B.: Literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní 1984–1998. Sborník. Olomouc 1998. S. 19–20. ; Slovanské gymnázium literární. Olomouc,Danal 2000. S. 268–269.;

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Mgr. Ladislav Čechák

Studoval v Olomouci a v roce 1803 vstoupil do františkánského řádu v Trnavě, kde získal hudební vzdělání. Působil pak v Bratislavě, až do konce života jako varhaník v Malackách.

Československý hudební slovník. I. Praha 1963.S.187.;

Na přelomu století působil na Litovelsku. Ředitel měšťanské školy v Olomouci. Kromě prózy psal i odborné pedagogické práce. Užíval pseud. Kyrilovič Petr;

Z díla: Podivuhodné příběhy bratra Šebestiána. 1929. Milénium krále Matěje. 1931. Zima a léto s Březinou a Úlehlou na jaroměřické škole. 1932. Škola v přírodě. 1922. 40 let českého života v Olomouci. 1925. Biografie: Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů. I. Praha, Orbis 1945. S. 102–103. Kunc, J. : Kdy zemřeli. . . ? /1937–1962/. Praha Národní knihovna 1962. S. 37. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 23. ;Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. A-G. Praha 1985; Adamovič, I. : Slovník české literární fantastiky a csience ficton. Praha 1995. ;

Narozen v Hodolanech u Olomouce.Studoval skladbu u J.Kvapila.R­.1933 si otevřel vlastní hudební školu s bratrem Františkem.Vys­tupoval jako sólista i doprovazeč, člen Moravského klavír.tria, jež založil r.1940.S D.Doubkem se podílel na založení MF.Byl ředitelem veř.hud.školy v Olomouci 1945–53, potom jejím učitelem.Na Ped.škole v Prostějově od r. 1957, na hudeb.šk.v Pros­tějově od r.1959.

Československý hudební slovník I. Praha, SHV 1963, S.195.;

• ebr-: Zasloužil se o hudební život.=Stráž lidu 1983, 23.7., S .4.;/fotografie/,.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

Ředitel učitelského ústavu v Brně. Autor učebnic a místopisu.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.34.; Kunc, J.: Kdy zemřeli …? Praha 1956.S.13.;.

Z data úmrtí je známo jen: 10 1942

Rozená Burdová. Od r. 1965 žila s rodiči v Olomouci. Studovala gymnázium v Olomouci-Hejčíně a pak absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc. Poté působila jako správce počítačové sítě na Pedagogické fakultě UP. V letech 1997–2019 ředitelka vydavatelství UP Olomouc. Po odchodu do důchodu založila rodinné nakladatelství CULTUM, Polská ul. 39, Olomouc.

Osobní sdělení 22.3.2023/hš Databáze NK ČR Klementinum 190, AUT web stránky: cultum.cz

RNDr. Hana Dziková

Sběratel pohlednic, ředitel škol v Orlové, autor loutkových her pro děti (Chytrá královna, Sedmikráska, Hloupý Honza aj.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha NK 1957, S.14.;

Bratr Karla Faltýnka. Zabývá se restaurátorstvím sakrálních interiérů. Pracuje pod vedením restaurátora F. Sysla. Zhotovil repliky renesančních lustrů pro obřadní síň v muzeu Mohelnice, restauroval cechovní postavníky ap.

Taťoun, P.A.: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes. Loštice 2003. S.12.

Příbuzný spisovatele J.Š.Baara. V letech 1902–1910 učil na gymnáziu v Zábřeze předměty: botaniku, zoologii, matematiku, geometrii, fyziku, mineralogii, psychologii a těsnopis.Odtud odešel do M.Budějovic, kde spoluorganizoval nové reálné gymnázium jehož ředitelem byl jmenován. Autor knihy : Selské nepokoje na Moravě.Z kroniky požárů v Mor.Budějovicích.

Horák, P.: Před 20 lety zemřel prof.PhDr.Josef Fišer.-PKZ 1964, č.9.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1957.S.15.;.

Obecní školu vychodil v Karlovicích a gymnázium studoval v Opavě. V letech 1920–1926 působil v činohře Městského divadla v Opavě. Studoval literaturu, dramaturgii a divadelní režii ve Vratislavi. Působil i jako divadelní ředitel. Psal divadelní hry ( v místním německém nářečí).

BSSSM. Ostrava 2000.č.1(13) S. 31.