Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Martinice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Strážnice, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1951–8 vyučoval češtinu a latinu na gymnáziu v Holešově, vedoucí katedry českého jazyka a literatury na Pedagogickém institutu ve Zlíně v letech 1958–1967. Spoluredigoval Jubilejní památník RG ve Strážnici. Psal články do odborného a denního tisku a do sborníků. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, SK ČSR 1979, S.186–7.; Nekr.Malovaný kraj, 14, 1978, č.3, S.9, 1 obr.;. |
|
||||||
Místo narození: | Střítěž | |||||
Místo úmrtí: | Nettuno (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | filozof, historik umění, politický vězeň, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Českomoravské vysočině. Studoval v Římě a v Paříži, politický vězeň 1953–1965 ve Zlíně, pak prac. topič, skladník, v depozitář. NG, do r. 1975 působil jako kněz. Zajížděl do Olomouce, pomáhal s teologic. kursy. Člen redakční rady Lidových novin, čestný děkan teol. fak. UK v Praze. Publ. v samizdatu /úvaha o TGM/, 1979;Olomoučtí bratři Suchánkovi natočili r. 1977 2 hod. videoprogram Den pro Agapé, výklad v podání J. Z. Zemřel při koupání v moři v Itálii. V r. 1993 vyznamenán Řádem T.G. Masaryka. V r. 2002 mu Česká křesťanská akademie postavila v rodišti pomník. |
|||||
Zdroj: |
Burian, V.: Vzpomínka na Josefa Zvěřinu.Hanácké noviny, 23.8.1990, S.4.; V roce 1990 zemřeli.Brno SVK 1991, S.40–41.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Zábřeh na Moravě | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicista odborný, šachista | |||||
Anotace: |
Už v době studií v Praze založil roku 1902 šachový kroužek, zárodek klubu Dobrovský. Také založil Dělnický šachový klub. Po absolvování univerzity v Praze a po několika letech praxe na gymnáziu ve Strážnici začal od roku 1913 působit jako profesor češtiny a němčiny na gymnáziu v Zábřeze. V roce 1918 čelný člen Severomoravského národního výboru. V roce 1908 napsal učebnici Šachy, r. 1935 Šachista začátečník V roce 1921 založil v Zábřehu na Moravě Šachový klub MORPHY. Od roku 1935 místopředsedou ÚJČŠ, hlavním redaktorem Československého šachu a do r. 1942 vedl šachovou rubriku v Českém slově. |
|||||
Zdroj: |
Malá encyklopedie šachu.Praha, Olympia 1989.S.427. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.1 (13). Ostrava 2000.S. 115. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Machová | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd
základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově.
Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři
kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském
ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník
u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké
učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku
1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce
války jako tesařský dělník. |
|||||
Zdroj: |
B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | atlet, sportovec | |||||
Anotace: |
Po měšťance v rodišti pokračoval ve studiu na Baťově škole mladých mužů ve Zlíně (1937–1943) a Vyšší průmyslové škole chemické tamtéž. Do roku 1945 pracoval jako laborant a chemik fy Baťa. V letech 1945–1947 studoval Vojenskou akademii v Hranicích a po absolvování 1947–1969 vojákem z povolání. V roce 1969 propuštěn z armády v hodnosti plukovníka, vyloučen ze strany. Od 1982 v důchodu. Koncem r. 1989 rehabilitován, byla mu navrácena hodnost plukovníka. Sportovat začal v roce 1941. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 4 (16.) Ostrava 2003. S. 124–125. |
|||||
Poznámka: |
1952 prohlášen Nejlepším sportovcem světa. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Vratislav (Polsko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narozen v Hrabenově (n.m.č.Ruda nad Moravou.) Vysvěcen na kněze byl 19.12.1942 ve Vratislavi. Poté působil jako kaplan ve Svinově (m.č. Ostravy), pak vykonával duchovní správu na Ostravsku. Krátce po únorových událostech r.1948 se dostal do konfliktu s režimem, když při mši veřejně presentoval pastýřský list arcibiskupa Berana. Byl potrestán finanční sankcí. Protirežimních akcí nezanechal, ilegálně distribuoval církevní a náboženské materiály, odmítal spolupracovat se státní správou. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců odnětí svobody, tříleté ztrátě občanských práv a finančn pokutě. V roce 1952 byl propuštěn a poté působil v Zábřehu na Šumpersku a od r. 1965 v Jívové, kde vykonával administrátora. V r. 1968 podnikl několik cest po Německu, Rakousku a Itálii. Od r. 1977 působil v Zábřehu nad Odrou (m.č.Ostravy). V obdobá normalizace vstoupil do prorežimní katolické organizace Pacem in Terris. V letech 1985–1986 působil jako zastupující místoděkan v Ostravě a r. 1986 obdržel jmenovací dekret na funcki ostravského děkana. Od r. 1986 byl rovněž sídelním kanovníkem kroměřížským a čestným členem Rytířského řádu Domu Panny Marie v Jeruzalémě. V r. 1990 rezignoval na funkci děkana a nadále působil jako farář v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, suplement 1. Ostrava 2011.S.189. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Stražisko | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zlín, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | akademik ČSAV, chemik, pedagog vysokoškolský, vědec, vynálezce | |||||
Anotace: |
Přední český chemik světového významu, vynálezce silonu a pružných kontaktních čoček .Narozen v podnikatelské rodině. Jeho dědeček měl firmu na hospodářské stroje. Po absolvování klasického gymnázia se rozhodl pro studium chemie. Diplomovou práci vypracoval v roce 1935, v roce 1936 se stal doktorem technických věd. Pracoval na vysoké škole jako asistent až do uzavření vysokých škol v roce 1939. Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem polyamidů. Za druhé světové války byl vězněn nacisty. V roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu, jejich průmyslová výroba byla ale z důvodů války zahájena až za deset let. V roce 1945 se Otto Wichterle vrátil na VŠCHT, kde dokončil habilitační řízení v oboru organické chemie a začal přednášet obecnou a anorganickou chemii. Zde také zřídil katedru technologie plastických hmot a stal se jejím prvním profesorem a vedoucím. Byl nejen vynikajícím chemikem a experimentátorem, ale také skvělým učitelem. Od roku 1952 se zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Po válce pracoval na výzkumu a zavedení výroby polyamidů v chemických závodech v Žilině. V letech 1952–1958 vyučoval na Vysoké škole chemicko-technologické. Poté pracoval jako ředitel Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V roce 1961 byly na základě jeho vynálezu vyrobeny první kontaktní gelové čočky. V roce 1990 byl zvolen předsedou ČSAV a vykonával tuto funkci až do roku 1993. Byl také člen mnoha mezinárodních společností, držitelem řady zahraničních cen a čestným doktorem zahraničních univerzit. Byl jmenován čestným předsedou České akademie věd. Zemřel v obci Stražisko na Prostějovsku. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc., Dr.h.c. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | hematolog, lékař, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Absolvoval Reálné gymnázium v Zábřeze na Moravě a lékařskou fakultu KU v Praze s přestávkou v koncentračním táboře v Oranienburgu. Po promoci se stal (1946) lékařem Zemských ústavů v Olomouci. 1960 obhájil kandidátskou práci a 1968 jmenován profesorem. Stal se vysokoškolským učitelem, vedoucím Katedry chorob vnitřních, přednostou I. interní kliniky LF a FN v Olomouci. Vybudoval Oddělení klinické hematologie. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci (1902), poté studoval FF UK v Praze, kde získal aprobaci pro výuku dějepisu, zeměpisu a tělocviku. Působil na gymnáziu v Praze, od roku 1919 jako prfesor na reálném gymnáziu v Zábřehu. V roce 1935 byl pověřen Českou maticí školskou budováním nového gymnázia ve Šternberku. 1938 odešel do Olomouce, kde byl ředitelem na státní reálce. Pracovník Národní jednoty v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
K 50.výročí Státního reálného gymnasia v Zábřeze.Zábřeh, vl.n.1946.S.41–43.; Osobní sdělení syna MUDr.Miloše Wiedermanna. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tábor, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
Narozen v Ouběnicích (n. m. č. města Bystřice ) u Benešova. Studoval reálné gymnázium v Táboře od r. 1878, v letech 1882–1885 učitelský ústav v Praze. Poté učil na obecných školách v Čechách na Benešovsku. Od r. 1900–1905 profesorem gymnázia Zábřehu , kde měl vliv na studenta K.B.Jiráka. Poté trvale v Olomouci, na učitelském ústavu, hospodyňské škole a od r. 1927 – 1935 na Slovanském gymnáziu. Člen PSMU 1910 –1931. Publikoval v denních listech. Dirigent pěveckého kroužku ČOL jednoty v Olomouci.Autor učebnic, zpěvníčků aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.935 –936.;Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.351.;Gregor, V.: Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dub nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Lubica (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bachmač (Ukrajina), Olomouc, Zborov (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | legionář, malíř | |||||
Anotace: |
Pocházel z Tučap u Olomouce (n. m.č. městyse Dub nad Moravou). Studoval na Polívkově reálném gymnáziu v Olomouci, kde na něj měl velký vliv prof.kreslení malíř Karel Wellner. Maturoval v roce 1914. Připravoval studenta k přijímacím pohovorům na AVU do Prahy s tím, že jej všemožně podporoval. Ke studiu ale bohužel nedošlo, protože vypukla 1. světová válka. Bojoval u Zborova a Bachmače. Jako ruský legionář prošel sibiřskou anabází až do Vladivostoku a až v roce 1921 se vrátil domů. Výtvarně činný byl ve 20. a 30. letech. Maloval převážně akvarely z olomouckého prostředí ve stylu svého profesora Wellnera. Ve 20. letech činný též v jezdeckém sportu v Olomouci-Lazcích, jako důstojník čs. armády. Otec malíře Otakara Vystrčila (* 1935). |
|||||
Zdroj: |
Sdělení syna Paed Dr. Otakara Vystrčila. |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | lékař, oftalmolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1966–67 lékař ve Zlíně, od r. 1968 v Olomouci na oční klinice, od r. 1990 přednosta oční kliniky FN Olomouc, ved. katedry LF UP Olomouc, r. 1983 CSc. , 1986 hab. jako doc. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.185.;. |
|||||
Poznámka: |
Doc. MUDr. Miloš Vymazal, CSc. Narozen ve Vrahovicích (n.m.č. Prostějova) |
|
||||||
Místo narození: | Hačky | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Hranice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Santa Barbora (USA), Zlín | |||||
Obory působení: | malíř, scénograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Náměšti na Hané, kam se rodina
přestěhovala, když mu bylo 11 let. V letech 1931–1938 navštěvoval
českou reálku v Olomouci a po maturitě odešel studovat techniku do Prahy,
kde jeho profesorem kreslení byl Cyril Bouda. V té době s oblibou maloval
krajinné motivy svého rodného kraje. Vzpomínal na Náměšť, kde se jako
student podílel na místním ochotnickém podnikání. Koncem 30. let v Praze
poznal vrcholy meziválečné divadelní avantgardy české. Po uzavření
českých vysokých škol v roce 1939, se vrátil domů, aby unikl nucené
práci v nacistickém Německu a pomáhal otci v dílně. V roce
1941 odešel studovat do Brna na uměleckoprůmyslovou školu k prof. Josefu
Vydrovi. Když v roce 1942 vzniklo Beskydské divadlo se sídlem v Hranicích
stal se v něm dvaadvacetiletý výtvarník na tři sezóny vedoucím výpravy.
Přitom však každé dva týdny jezdil do Prahy za Františkem Tröstrem
(1904–1968), avantgardním českým scénografem, aby od něho získal
poznatky pro svou jevištní výtvarnou činnost. V roce 1945 odešel Ladislav
Vychodil zpět do Prahy, aby pokračoval v přerušeném studiu, ale na
doporučení prof. Tröstra byl jmenován šéfem výpravy SND v Bratislavě.
Od začátku hledal ten správný vztah ke slovenským divadelním umělcům a
výtvarníkům. V roce 1951 podnikl studijní cestu do Maďarska a o rok
později byl pověřen vyučováním scénografie na divadelní fakultě Vysoké
školy múzických umění v Bratislavě. V r. 1965 získal na Bienále
výtvarných umění v Sao Paulo zlatou medaili jako nejlepší zahraniční
scénograf a zlatou medaili prezidenta Spojených států brazilských za
nejlepší národní expozici. V letech 1945–1999 vytvořil divadelní
výpravu k téměř 600 operám a činohrám na Slovensku, a
50 k inscenacím v divadlech českých, nejvíce v Praze, Ostravě a Brně,
ale také ve Zlíně. Věhlas získal i v zahraničí. Navrhoval výpravy
v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Německu, Švédsku, Finsku, Sovětském
svazu, USA, Bulharsku a Jugoslávii. V roce 1969 dostal zlatou medaili VŠMU
v Bratislavě. Po smrti F. Tröstra (1968), profesora divadelní fakulty AMU
v Praze, dočasně vedl katedru scénického výtvarnictví. Roku.
1972 podnikl studijní a přednáškovou cestu do Ameriky a za dva roky
vyučoval dva měsíce na univerzitě v Santa Barbara v Kalifornii. Vedl též
dlouhodobé kursy scénografie na Kubě a v Mexiku. V r. 1975 byl jmenován
národním umělcem a v r. 1977 jmenován profesorem divadelní fakulty VŠMU
v Bratislavě. V r. 1987 získal zlatou medaili na Pražském quadrienále.
I když Ladislav Vychodil na Slovensku zdomácněl, na své kořeny
nezapomínal. Spolupracoval nejen s českými scénami, ale rád se vracel do
Náměště na Hané. V r. 1988 zorganizoval a vedl archeologický výzkum
náměšťského hradu. Po velké výstavě fotografií k 75. výročí TJ
Sokol, kterou připravil, zorganizoval v roce 1991 i III. sjezd
náměšťských rodáků. Redigoval Sborník k 850. letům Náměště na
Hané, kde dokázal soustředit na této práci odborníky z celé Moravy. Po
úspěchu se sjezdem rodáků navrhl prof. Laco Vychodil ustavení Klubu
přátel Náměště na Hané a okolí, spolku zcela výjimečného v širokém
okolí. Tento spolek od svého ustavení vydával vlastní časopis
„Náměšť na Hané a okolí.“ |
|||||
Zdroj: |
Lajcha, Ladislav: Ladislav Vychodil. Bratislava, Tatran 2003. * Stratil, V.: Umělec národní i světový. In: Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. 1981, č. 15–16. S. 40–42. * Zemřel scénograf Ladislav Vychodil. Právo, 23.8.2005.S.14.* webové stránky Náměště na Hané. Ševčíková, Hana: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.2, S.4.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Čelechovice na Hané, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik | |||||
Anotace: |
V útlém dětství vyrůstal ve Smržicích a v Čelechovicích na Hané. Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1952, vystudoval FF UP r.1957, obor čeština, historie. Kandidát věd v r. 1967 prací o B. Říhovi. V letech 1957–1961 učil na prům. škole v Uničově a Lipníku, do r. 1964 ve Zlíně. V letech 1964–1997 působil na Ped. fak. UP, obor: dětská literatura, moravští autoři. V letech 1990–1995 jako vedoucí katedry českého jazyka. Jako lit. teoretik se zabývá poetikou lit. děl, zvláště jejich kompoziční výstavbou, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po současnou tvorbu. Zabývá se i lit. slovenskou, ruskou a polskou. Vydal cca 18 odb. publikací, biografické romány, 2 knihy fejetonů a sbírku básní. Překládá polskou poezii. Členem redakční rady časopisu Alternativa plus, nositelem Ceny Leopolda Vrly za rok 2000. V roce 2015 mu byl v Polsku udělen Zlatý literární vavřín. V roce 2016 laureátem Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981. Praha 1985, S. 409.; Moravské osobnosti umění a kultury-SVK Olomouc; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Málková, I.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000), Olomouc 2001 S. 329–331.; Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995, Olomouc 1996.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.113–114 (foto);' Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. Všetička, Fr. : Olomouc literární.3. Olomouc, Poznání 2016. S.165. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Všetička, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Stříbrnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Roštín, Uherský Brod, Velehrad, Zlín | |||||
Obory působení: | biskup, kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Stříbrnice (u Kojetína)- Studoval v na gymnáziu v Kroměříži, bohosloví v Olomouci. Vysvěcen 1928, poté profesor Arcibiskupského chlapec.semináře v Kroměříži,. Po roce 1950 působil v duchovní správě v Roštíně, Zlíně, Velehradě (1954–1959), Uherském Brodě (1959–1963). Poté povolán do Olomouce, kde od 4.3.1973 – 1987 apoštolský administrátor olom.arcibiskupství.1985 Řád republiky.Olomoucký biskup. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomouc.arcidiecése.Olomouc 1947.S.73.;N: Stráž lidu, 1987, 5.12.1987, S.2.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Benešov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | editor, odborný publicista, sportovní činovník | |||||
Anotace: |
Studoval gynnázium v Přerově po maturitě odešel do Zlína kde obchodním zástupcem u fy Baťa. Od r. 1946 působil v Praze, editor díla Josefa Lady a Aleny Ladové, Odb. publicista, funkcionář fotbal. týmu Sparta Praha. Zemřel náhle na mozkovou příhodu v benešovské nemocnici. Pohřeb 10. 10. 1994 v Praze/Strašnicích, kremace. Měl 2 syny: Jan Vrána, Josef Lada. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení p.Ireny Vránové, 1.manželky.Úmrtní oznámení.. http://otavinka.blog.cz/1410/jan-vrana |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Lesná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Jihlava, Olomouc, Znojmo | |||||
Obory působení: | básník, právník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě. |
|||||
Zdroj: |
Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.; |
|
||||||
Místo narození: | Třešť | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | matematik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil na UP v letech 1964– 1995. Od r. 1990 docent matemat. analýzy na katedře MA a numer. mat. PřFUP Olomouc. 56–61 středošk. prof. M, F, Karviná, 61–64 odb. as. na býv. Pedag. inst. ve Zlíně, od r. 1964 odb. as. na UP. Předseda KV MO a člen ÚV MO, člen vyboru pob. J ČSMF Olomouc. Autor 30 publikací. Žije a pracuje v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.1082.;. |
|||||
Poznámka: |
Doc. RNDr. Vladimír Vlček, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Sezimovo Ústí | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Přerov, Sezimovo Ústí, Zlín | |||||
Obory působení: | cestovatel, konstruktér letadel | |||||
Anotace: |
Absolvoval průmyslovou školu strojnickou v Přerově. Po roce 1910 pracoval u fy Wawerka v Lipníku n.B., později u fy Baťa ve Zlíně, poté v Sezimově Ústí. Průkopník českého letectví. Pamětní deska na rodném domě. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Bedihošť | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Praha, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | legionář, právník, úředník | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1906, absolv. práva KU Praha, bojoval za 1. svět. války na ruské frontě- legie. Autor Pamětí, dokument k dějinám i Slovanského G v Olomouci. Vydáno r. 1965. |
|||||
Zdroj: |
FVB: Nejstarší žijící absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci.ZVSMO 1982, č.17–18, S.21.. |
|
||||||
Místo narození: | Rychtářov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Rýmařov, Vyškov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, kněz, středoškolský pedagog, vydavatel | |||||
Anotace: |
V roce 1883 absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, poté bohosloveckou fakultu v Olomouci. Vysvěcen r. 1887 a poté kooperátorem v Hanušovicích. V r. 1889 katechetou německé reálky v Rýmařově a v r. 1892 nadačním kaplanem na Nové Ulici v Olomouci. V tomto roce založil také obrázkový časopis Náš domov, který v r. 1908 přesunul do Brna. V r. 1898 katechetou na gymnáziu v Zábřehu. Od r. 1904–1.3.1918 profesorem náboženství na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Spoluzakladatelem Družiny literární a umělecké v r. 1913. V letech 1914–1919 místopředsedou DLU. Jako mladý literát začínal básněmi a užíval literární pseudonymy: Jos. Jasanovič, Bohdan Loucký, Adam Kuchlovský. Zabýval se literární historií, kritikou, publikoval v časopisch : Archa a Hlídka. Psal národopisné studie. Pro nemoc pensionován a na odpočinku žil jako konsistorní rada v.v. ve Vyškově, kde po smrti i pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Vévoda, J.: K.Křen.Brno 1927.; Památník k 60. výročí českého gymnázia v Olomouci 1867–1927. Olomouc 1927. S. 174–175.: Poselství. Olomouc 1938. S. 374–376.; |