Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Hulín, Kroměříž, Prostějov, Tršice | |||||
Obory působení: | projektant | |||||
Anotace: |
Realizace: sídliště a byt. soubory Žabínek v Hulíně, , Oskol v Kroměříže, sídliště Okružní, Svobody, Brněnská v Prostějově, Výzkum. ústav obilnářský Kroměříž, , sklad a sušárna chmele v Tršicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.209.;. |
|
||||||
Místo narození: | Pavlovice u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Třebíč | |||||
Obory působení: | herec, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Zakladatel a nestor čs. školy dabingu. Za 2. svět. války ředitel Horáckého divadla v Třebíči, do 1969 Hudebního divadla v Karlíně, Praha. Z díla: Hamlet. 1962;Richard III. 1976;Dvanáct rozhněvaných mužů. 1990. ; |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha, Academia 1992, S.834.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lačnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystrovany, Kroměříž, Olomouc, Toveř | |||||
Obory působení: | písmák | |||||
Anotace: |
V letech 1928–1931 se učil kovářem v Kroměříži, za okupace byl totálně nasazen v Lipsku. Od r. 1945 žil na Hané, zprvu v Bystrovanech, později v Toveři, v r. 1948 se přestěhoval do Olomouce-Chválkovic. Pracoval u Dopravních staveb, r. 1972 důchod. O šest let později se přestěhoval do Pensionu při Domově důchodců. Teprve v této době začal zpracovávat svoje vzpomínky na rodný kraj, historii valašské obce, bádal po původu svého příjmení a zpracovával genealogii svého rodu od r. 1643. Studoval a vypisoval achiválie ve Slezském archivu Opava, Moravském archivu Brno, farní úřady. Zanechal rozsáhlé dílo, které v několika svazcích předal do opavského státního archivu. Kronika rodů Změlíků v Lačnově čp. 29, 41, v Lidečku č.78 a Kronika rodu Změlíků v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000, S.178.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Šternberk, Šumperk, Tršice, Uničov | |||||
Obory působení: | akademický malíř | |||||
Anotace: |
V letech 1968–1974 studoval AVU Praha, ateliér monumentální malby u prof.A.Paderlíka.Od r.1974 se účastní všech výstav na severní Moravě.Samost.vystavoval v Olomouci 1971, 1980, 1983, 1989;Přerově 1975, Litovli 1976, Brně 1978, 1987, Zlíně 1989, Uničově 1978, Praze 1982. aj.Keramické reliéfy: Olomouc 1985;Jeseník 1986;sgrafito Tršice 1983;obrazové panó Šumperk 1981 ad.Žije a pracuje ve Šternberku,. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarníků olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Zatloukal, P. : 1. souborná výstava Unie výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc 1991. ; 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc 1980. ; |
|
||||||
Místo narození: | Šakvice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Luhačovice, Štěpánov, Troubelice | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Od r. 1911 působil jako odborný učitel ve Štěpánově, později ředitel obec. školy v Troubelicích, okresní škol. insp. se sídlem v Šumperku od r. 1922 – 1928, požádal o uvolnění ze zdravot. důvodů. Od r. 1928 – 1939 ředitel obecné a měšťanské školy ve Štěpánově. Na vl. žádost ze zdrav. důvodů odešel předčasně do pense k 1. 8. 1939. Přestěhoval se do Luhačovic. Zemřel v Uherském Hradišti v nemocnici. Publikoval v učitel. časopisech. Autor učebnic pro měšťanské školy a autor monografie Štěpánov (1928). Pedagogické spisy vydával pod pseud. Hanuš Solitude. Recenzent nově vydávaných učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Kronika národní školy Štěpánovské 1886 / 1953.S.243, 268, 180, 300.;OA Olomouc.;Kronika obce Štěpánova od r. 1927.OA Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Machová | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd
základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově.
Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři
kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském
ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník
u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké
učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku
1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce
války jako tesařský dělník. |
|||||
Zdroj: |
B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Hlubočky, Košice (SR), Krnov, Liboš, Olomouc, Ostrava, Štěpánov, Třinec | |||||
Obory působení: | pedagog, skladatel, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Narozen ve V.Bystřici, Kollárova č.170. V roce 1925 se rodina přestěhovala do Olomouce-Hodolany. V roce 1937 přijat na učitelský ústav, kde v r.1941 maturoval. V r.1942 učil v Liboši a ve Štěpánově. 1943–1945 totálně nasazen v Německu v cihelně. Po osvobození zalořil českou školu v Hlubočkách. Po návratu z vojny učil v Dolanech u Olomouce, odkud byl přeložen do Třince. Hudební základy na Hud.škole Žerotín v Olomouci, 1946–1950 studoval Pedag. fak. UP v Olomouci, obor hudební a výtvarná výchova. Pak učil v Krnově, kde bydlel s rodinou až do roku 1961. Působil v letech 1961–1981 na katedře HV Ped. fak. UP v Olomouci jako vysokoškolský učitel. Skladatelská tvorba: písničky pro děti a dětské sbory, pro dechový orchestr. V rozhlas. soutěži 7 mikrofonů získal třikrát 1. cenu. Řadu písní napsal pro televiz. studio Košice, pořad Zlatá brána. Autor mj. skladby " Olomoucký valčík"/1970/. 25 skladeb, nejpopulárnejší je skladba „Mládí dneška“. Je autorem dvou dílů základní literatury o olomouckém swingu pod názvem „Vzpomínky protkané swingem“ (1987 a 1988), které detailne popisují jednotlivé orchestry, jejich obsazení a působení od predválecných let. V roce 1987 zorganizoval v Olomouci sjezd swingaru, na kterém vystoupili mnozí známí swingoví interpreti. Řadu let pracoval jako predseda poradního sboru pro hudební soubory a byl předsedou pobočky Svazu hudebníků. Jako skladatel a dirigent byl pravidelně zván na festivaly a přehlídky dětských dechových orchestrů. Pracoval jako člen soutežních porot a jako lektor na odborných seminárích pro dirigenty a vedoucí dechových hudeb. Významná byla jeho spolupráce s vojenskými dechovými hudbami. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti. Praha, Panton 1985, S. 319. /foto/;. M.H.: Mojmír Zedník. In: Velkobystřické noviny. 2006, č. 4. S.3–4. |
|
||||||
Místo narození: | Žatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Lovosice, Olomouc, Praha, Třebenice | |||||
Obory působení: | básník, lékař, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kvasice, Tištín, Tovačov | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Anotace: |
Varhanář střední Moravy v 18. století. Dne 4.3.1737 se oženil v Kroměříži.Zemřel ve věku 66 let v domě č.195. Koncem života zastával též funkci radního v Kroměříži. V roce 1748 opravoval varhany v Tovačově, 1767 v Kvasicích, 1772 u piaristů v Kroměříži, 1776 v Tištíně. |
|||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2.část M-Z.In: ČMM.Brno 1980, S.135. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1716 |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tábor, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
Narozen v Ouběnicích (n. m. č. města Bystřice ) u Benešova. Studoval reálné gymnázium v Táboře od r. 1878, v letech 1882–1885 učitelský ústav v Praze. Poté učil na obecných školách v Čechách na Benešovsku. Od r. 1900–1905 profesorem gymnázia Zábřehu , kde měl vliv na studenta K.B.Jiráka. Poté trvale v Olomouci, na učitelském ústavu, hospodyňské škole a od r. 1927 – 1935 na Slovanském gymnáziu. Člen PSMU 1910 –1931. Publikoval v denních listech. Dirigent pěveckého kroužku ČOL jednoty v Olomouci.Autor učebnic, zpěvníčků aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.935 –936.;Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.351.;Gregor, V.: Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vojtěchov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hněvkov, Klopina, Kosov u Zábřeha, Prostějov, Třeština | |||||
Obory působení: | knihovník, pedagog, politik komunální | |||||
Anotace: |
Absolvoval RG v Prostějově, poté externě učitel. ústav v Příboře. Od září 1930 učil v Klopině, poté v Třeštině a Pavlově u Mohelnice. Od prosince 1932 učitelem v Kosově u Zábřeha, po r. 1945 působil 14 let v Hněvkově u Zábřeha. Byl zde knihovníkem, psal kroniku školy, předsedou MNV, autor učebnic, přispíval do časopisu Komenský, prac. v komisi OPS a KPÚ. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.153–154.fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dub nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Luboměř, Olomouc, Prostějov, Tršice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | ředitel školy | |||||
Anotace: |
Narozen v Tučapech u Dubu (n.m.č. městyse Dub nad Moravou) v rodině
rolníka jako jeden z deseti dětí, z nichž pak pět vystudovalo střední
školu. Absolvoval reálku v Prostějově. Doplňovací maturitu udělal na
Učitelském ústavu, poté zkoušku učitelské způsobilosti a odbornou
zkoušku z předmětů prvního odboru (český jazyk, zeměpis, dějepis).
Nejprve působil na škole v Luboměři, pak v Tršicích. V roce 1922 byl
jmenován ředitelem na nově založené měšťanské škole ve Velkém Týnci,
kde působil do r. 1936. V roce 1936 byla postavena nová školní budova a
založena měšťanská škola v Holici u Olomouce. Štěpán Vychodil vyhrál
konkurz a stal se od 1.9.1936 ředitelem holické školy, kde působil do
31. 8. 1941. Poté byl německým vedením jako politicky nespolehlivý
předčasně penzionován. Po osvobození v roce 1945 se do holické školy
opět vrátil a působil zde jako ředitel ještě od 1.11.1945 –
7. 2. 1949. Zemřel v brněnské nemocnici na zhoubný nádor hlasivek. |
|||||
Zdroj: |
Vychodil, Zdeněk: Významné holické osobnosti. Rkp. Základní škola Holice 1936–1996. Olomouc 1996. S.7 a 9. Fotografie. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Olomouc, Opava, Toronto (Kanada), Vsetín | |||||
Obory působení: | odbojář, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1943 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Přešel do ilegality a podílel se na budování zpravodajské sítě londýnské odb. skupiny Clay Eva na Holešovsku a Vsetínsku. Od února 1945 bojoval v partyzánské brigádě J. Žižky na Valašsku. V srpnu 1948 zatčen a v dubnu 1949 odsouzen na 5 let, v říjnu utekl a přešel ilegálně do NSR a zapojil se do práce OSN pro uprchlíky. V r.1951 prac. u firmy Baťa v Kanadě. 1960 dosáhll na univerzitě v Torontu doktorát obchodních věd. Od r. 1990 přednáší marketing a finanční hospodaření na Slezské univerzitě v Opavě a na právnické fakultě UP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Zicháček, V.: Osobnosti SG (23).Hanácké noviny, 29.8.1992. S.4.; |
|
||||||
Místo narození: | Příbram | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Praha, Tasov | |||||
Obory působení: | ilustrátorka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Březových Horách. Rodným jménem JUNOVÁ Marie Rosa. Maturovala na reálce v Českých Budějovicích a po abiturientském kursu odešla do Prahy, kde též pobýval básník Jakub Deml, s nímž si dopisovala od 18 let. Poté pracovala v Brně jako sekretářka Orla. Od prosince 1935 pobývala u Jakuba Demla v Tasově (na Třebíčsku). Vedla mu domácnost a zároveň vydávala jeho díla. Pod jeho dohledem psala polemiky do Šlépějí. Za období 1936–1948 vydala asi 130 knih. Některé knihy též ilustrovala. V Tasově se seznámila s literárním kritikem Timotheem Vodičkou, který se rovněž přátelil s Jakubem Demlem. V roce 1956 uzavřeli sňatek a v roce 1959 se Marie Rosa přistěhovala za manželem do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z.: Skrytá tvář literatury. 1987. ; PNP-LA ; Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí. 1992.S.164. ; |
|||||
Poznámka: |
Březové Hory, osada města Příbram. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Působil jako ředitel měšťanské školy v Tovačově a v Přerově, osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
KP 1959, č.5.;KP 1963, č.2.;Spáčil, Vladimír : Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.;Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.52.;. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Vilémovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Třebíč | |||||
Obory působení: | básnířka, překladatelka | |||||
Anotace: |
Studovala gymnázium v Třebíči, maturovala na gymnáziu v Přerově r. 1930, poté studovala FFMU v Brně, kde absolvovala 1935. V r. 1936 se provdala, její muž zemřel v koncentráku. Od r. 1948 žije v Praze. Pracovala v redakci Literárních novin. V literární práci zpočátku užívala pseud. Jurka Baranákov, Marina Kraftová. První příspěvek v časopise Obzor v Přerově r. 1927. ; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha, ČS 1985.S.390.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bedihošť | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havlíčkův Brod, Olomouc, Plzeň, Praha, Tábor, Třebíč | |||||
Obory působení: | odborný publicista, středoškolský pedagog, zoolog | |||||
Anotace: |
Studoval německé gymnázium v Olomouci, české gymnázium v Brně. Po maturitě absolvoval přírodovědeckou fakultu UK Praha r. 1877. Poté působil jako středoškolský profesor v Táboře, Havlíčkově Brodě, Brně, Plzni a Třebíči. Sběratel měkkýšů. R. 1884 první práce o výskytu měkkýšů na Moravě. Publikoval ve Vesmíru. Spolupracoval s encyklopedií Ottova slovníku naučného, do I. dílu. Přispěl k rozvoji malokologie. Autor knihy : Měkkýši čeští (1892) uloženo v MZM v Brně. Jeho příspěvky najdeme též v ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově (1902, 1906), První výročíní zpráva Klubu Přírodovědců v Prostějově (1898), 19. Program c.k. Státního gymnásia v Třebíči. Lišejníky sebrané v okolí Třebíče.1896. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1940. S.51.;MSN.7.Praha 1933, S.459.;Flašar, I.: Český malokozoolog prof.J.Uličný.ZVÚO 1964, č.118. S.18–23.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Chropyně, Olomouc, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1873 ukončil vyšší německé gymnázium v Olomouci, zkoušku učitelské zpusobilosti složil 1875, poté 1886–1899 v Žilině u N. Jičína, 1899–1903 v Chropyni, do r. 1905 v Přerově, do r. 1906 v Tovačově, trvalý odpočinek v Praze. Autor přehledu dějin městečka Chropyně (1902), časopisecky v nov. Hlasy z Hané, 1902, č. 81–89. ; |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Z.: Kapitoly z dějin Chropyně.Chropyně 1990.S.45–55.; Nekrolog.Selský archiv, VI, 1907, S.62.;. |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Javoříčko, Konice, Náměšť na Hané, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, restaurátor, sochař akademický | |||||
Anotace: |
V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Pištín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Linec (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Teplice v Čechách | |||||
Obory působení: | basbarytonista, pěvec | |||||
Anotace: |
Studoval v Linci a v Ostravě. Působil 1943–1945 v Linci, r. 1945 v Teplicích, 1945–1952 v Liberci, 1952–1989 v Olomouci jako sólista opery. Mezitím 1980–1985 v Ostravě. V r. 1986 jmenován zasloužilým umělcem. Bydlel na adrese Švermova 3, Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
bh-: S olomouckým publikem si rozumím.Stráž lidu, 1986, 13.5., S.4.;ČTK – BIO, 1990.; Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Poznámka: |
Pištín u Českých Budějovic |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Kroměříž, Tovačov, Vsetín | |||||
Obory působení: | sběratel pověstí, spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži, 1927 začal stud. bohosloví, po 4 semestrech studia zanechal. V roce 1951–57 vedl kroniku města Kojetína, od 1959–1975 okres. archivář a správce muzea v Tovačově. Zájem o místní a historic. pověsti. V r. 1973 natočila Čs. televize, stud. Ostrava pořad Zázračná slunečnice. , jako součást Academia filmu Olomouc 1974. Sledovaná tvorba. Hanác. pověsti a pohádky, pověsti o hradech a zámcích |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů pověstí.Olomouc 1987,S.185–186.; Přichystal.A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce.Olomouc, SVK 1980.; Sborník Státního archivu v Přerově.1993.S.39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Teplice | |||||
Obory působení: | dirigent, pianista | |||||
Anotace: |
Vystudoval dirigování na JAMU(1956). Byl pianistou Státní filharmonie v Brně, potom dirigentem Čs. rozhlasu v Bratislavě. Od roku 1959 působil jako dirigent Severočeského symf. orchestru v Teplicích. Zahynul tragicky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.657.; |