Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Jezernice | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Černotín, Náklo | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho první učitelskou štací bylo Náklo, kde působil jako mladší učitel a kde si také našel nevěstu Eleonoru Hrabalovou. V Černotíně působil v letech 1873–1905. V r. 1883 zde založil farní Jednotu cyrilskou, s níž pořádal koncerty. Jeho syn Vojtěch (1877–1957) pokračoval v jeho šlépějích. V roce 1902 udělila obecní rada nadučiteli Janu Zapletalovi Čestné občanství obce Černotína. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.969. Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1992, S.693.;. |
|||||
Poznámka: |
Jeho příbuzný Tomáš Král upozornil emailem dne 20.2.2013 na překlep v datu úmrtí a změnu letopočtu 1941 na 1914. A dne 15.2.2017 poslal odkaz na článek a fotku z časopisu Jezerňáček. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, tělovýchovný pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval roku 1915 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, lékařská studia na KU v Praze však mohl dokončit až v roce 1923, po anabázích na frontách I. světové války. Po promoci prošel všemi odděleními Zemské nemocnice v Olomouci. V roce 1923 se usadil jako praktický lékař v Náměšti na Hané. Za okupace pomáhal židům, sám také zažil nacistické vězení. Po válce působil jako městský lékař v Olomouci. Byl činný v lékařských organizacích, v Čs. červeném kříži i v tělovýchovném hnutí. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1974, č.4.;Hanácké noviny, 23.3.1996, S.3, . |
|
||||||
Místo narození: | Velké Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně, učitelka | |||||
Anotace: |
Roz. Vysušilová. Lásku k hudbě a nadání zřejmě podědila. Její
dědeček byl vojenský kapelník a otec členem různých pěveckých spolků.
V dětství se učila hře na housle i na klavír. Maturovala na RG ve Velkém
Meziříčí r. 1930 a po ročním kursu na Učitelském ústavu v Litomyšli
nastoupila do obce Svrčinovec u Čadce na severním Slovensku, kde předtím
působil Peter Jilemnický. Později přešla na Podkarpatskou Rus, kde se vdala
za ředitele učňovské školy Zachardu. Oba pak působili ve volném čase
v místním ochotnickém spolku. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.965.Dopis a články z pozůstalosti M.Ševčíkové byly uloženy v Okresní knihovně Olomouc, leč v roce 2011 byly veškeré regionální dokumenty vedením knihovny zlikvidovány. www.operaplus.cz |
|||||
Poznámka: |
2 fotografie z pozůstalosti. Záběry z Českého divadla v Olomouci 1940–1942 byly předány do Archivu MDO a ostatní do SOKA Olomouc, aby zůstaly tyto vzácné dokumenty zachovány. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Králíky | |||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Hnojice, Horní Studénky, Malá Morava, Nová Hradečná, Nový Malín, Rapotín, Uničov | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2. část. M-Z. In: ČMM. Brno 1980. S. 133.; |
|||||
Poznámka: |
Vojtíškov (n.m.č. obce Malá Morava) Mladoňov (n.m.č. Nový Malín). |
|
||||||
Místo narození: | Jabloné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Drážďany (Německo), Frankfurt nad Mohanem, Krnov, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, pedagog vysokoškolský, Řád německých rytířů, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Rodina žila v Novém Městě nad Metují. Po záboru Sudet odešla rodina do Drážďan a vrátila se do vlasti až po roce 1945, kde maturoval na gymnáziu. Poté odešel studovat němčinu a historii na FFUP v Olomouci od r. 1951. Ve své diplomové práci se zabýval Řádem německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku. Po promoci odešel v létě 1956 na umístěnku na ONV Bruntál, kde vedl muzeum.Spravoval též muzeum v Krnově. Funkci ředitele zastával až do roku 1967, kdy vážně onemocněl. Po léčení odešel do Okresního archivu v Krnově. V prosinci 1968 emigroval. Zprvu pracoval v archivu Řádu německých rytířů ve Vídni a pak odešel na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se habilitoval jako doc. Pohřben do rodinné hrobky v Krnově. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada,č.1.(13.) Ostrava 2000. S. 112. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Viktor Weiser |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Nový Hrozenkov, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | archeolog, historik umění, kněz, numismatik, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen ve Štípě (n.m.č. města Zlín). V roce 1879 maturoval na Českém gymnáziu ve Val. Meziříčí, potom studoval bohosloví v olomouci, kde byl vysvěcen 1883. V letech 1884–1889 působil jako výpomocný katecheta na SG 1889 jmenován dómským vikářem, 1920 čestným dómským vikářem, 1933 se stal sídelním metropolitním kanovníkem. Literární cesta Vyvlečkova byla soustředěna k církevním a uměleckým dějinám a později vlivem Jindřicha Wankla k archeologii a k činnosti sběratelské. Stál u zrodu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci r. 1883 a byl jeho aktivním členem jako organizátor a vedoucí numismatické sekce a člen výboru VSMO od roku 1919. Publikoval v Našinci, ČVSMO, Numismatickém časopisu, Mojmírově říši. Členem arcidiecézní rady pro ochranu uměleckých památek. Literárně činný v oboru dějin umění. |
|||||
Zdroj: |
Slovník osobností Valašska. 2000. |
|
||||||
Místo narození: | Hačky | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Hranice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Santa Barbora (USA), Zlín | |||||
Obory působení: | malíř, scénograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Náměšti na Hané, kam se rodina
přestěhovala, když mu bylo 11 let. V letech 1931–1938 navštěvoval
českou reálku v Olomouci a po maturitě odešel studovat techniku do Prahy,
kde jeho profesorem kreslení byl Cyril Bouda. V té době s oblibou maloval
krajinné motivy svého rodného kraje. Vzpomínal na Náměšť, kde se jako
student podílel na místním ochotnickém podnikání. Koncem 30. let v Praze
poznal vrcholy meziválečné divadelní avantgardy české. Po uzavření
českých vysokých škol v roce 1939, se vrátil domů, aby unikl nucené
práci v nacistickém Německu a pomáhal otci v dílně. V roce
1941 odešel studovat do Brna na uměleckoprůmyslovou školu k prof. Josefu
Vydrovi. Když v roce 1942 vzniklo Beskydské divadlo se sídlem v Hranicích
stal se v něm dvaadvacetiletý výtvarník na tři sezóny vedoucím výpravy.
Přitom však každé dva týdny jezdil do Prahy za Františkem Tröstrem
(1904–1968), avantgardním českým scénografem, aby od něho získal
poznatky pro svou jevištní výtvarnou činnost. V roce 1945 odešel Ladislav
Vychodil zpět do Prahy, aby pokračoval v přerušeném studiu, ale na
doporučení prof. Tröstra byl jmenován šéfem výpravy SND v Bratislavě.
Od začátku hledal ten správný vztah ke slovenským divadelním umělcům a
výtvarníkům. V roce 1951 podnikl studijní cestu do Maďarska a o rok
později byl pověřen vyučováním scénografie na divadelní fakultě Vysoké
školy múzických umění v Bratislavě. V r. 1965 získal na Bienále
výtvarných umění v Sao Paulo zlatou medaili jako nejlepší zahraniční
scénograf a zlatou medaili prezidenta Spojených států brazilských za
nejlepší národní expozici. V letech 1945–1999 vytvořil divadelní
výpravu k téměř 600 operám a činohrám na Slovensku, a
50 k inscenacím v divadlech českých, nejvíce v Praze, Ostravě a Brně,
ale také ve Zlíně. Věhlas získal i v zahraničí. Navrhoval výpravy
v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Německu, Švédsku, Finsku, Sovětském
svazu, USA, Bulharsku a Jugoslávii. V roce 1969 dostal zlatou medaili VŠMU
v Bratislavě. Po smrti F. Tröstra (1968), profesora divadelní fakulty AMU
v Praze, dočasně vedl katedru scénického výtvarnictví. Roku.
1972 podnikl studijní a přednáškovou cestu do Ameriky a za dva roky
vyučoval dva měsíce na univerzitě v Santa Barbara v Kalifornii. Vedl též
dlouhodobé kursy scénografie na Kubě a v Mexiku. V r. 1975 byl jmenován
národním umělcem a v r. 1977 jmenován profesorem divadelní fakulty VŠMU
v Bratislavě. V r. 1987 získal zlatou medaili na Pražském quadrienále.
I když Ladislav Vychodil na Slovensku zdomácněl, na své kořeny
nezapomínal. Spolupracoval nejen s českými scénami, ale rád se vracel do
Náměště na Hané. V r. 1988 zorganizoval a vedl archeologický výzkum
náměšťského hradu. Po velké výstavě fotografií k 75. výročí TJ
Sokol, kterou připravil, zorganizoval v roce 1991 i III. sjezd
náměšťských rodáků. Redigoval Sborník k 850. letům Náměště na
Hané, kde dokázal soustředit na této práci odborníky z celé Moravy. Po
úspěchu se sjezdem rodáků navrhl prof. Laco Vychodil ustavení Klubu
přátel Náměště na Hané a okolí, spolku zcela výjimečného v širokém
okolí. Tento spolek od svého ustavení vydával vlastní časopis
„Náměšť na Hané a okolí.“ |
|||||
Zdroj: |
Lajcha, Ladislav: Ladislav Vychodil. Bratislava, Tatran 2003. * Stratil, V.: Umělec národní i světový. In: Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. 1981, č. 15–16. S. 40–42. * Zemřel scénograf Ladislav Vychodil. Právo, 23.8.2005.S.14.* webové stránky Náměště na Hané. Ševčíková, Hana: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.2, S.4.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | metodik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místa pobytu: | Němčice nad Hanou | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
Vyrábí hanácké pantlék, ozdoba hlavy hanácké nevěsty a družičky. Znalkyně hanáckých krojů. Znalost a um předáván z generace na generaci. Této činnosti se věnuje od 14 let. Účastna na regionálních konferencí Hané. Osobní setkání dne 9.8.2019 u manželů Millých ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 9.8.2019 u rodiny Millých ve Velké Bystřici. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Náklo | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval učitelský kurs v Olomouci, učil se hrát na varhany u Kunertha, od r. 185O působil v Nákle.Řídil pěv.spolek Svatopluk, s nímž r. 1868 přijel do Prahy k slavn.položení zákl.kamene ND .Sestavil hanácké přástky. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČB.II. Praha 1982.S.653.;Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla na Moravě.Loštice, vl.n.1940.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velké Karlovice | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc, Praha, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, pianista, právník, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Mládí prožil ve Valašském Meziříčí, kde absolvoval gymnázium. Poté odešel studovat práva do Prahy. Pracoval u soudů ve Valašském Meziříčí, Olomouci, Rožnově pod Radhoštěm a potom na ministerstvu zemědělství. Jako důchodce žil v Novém Jičíně, kde působil jako korepetitor Beskydského divadla a učil na hudební škole. Psal skladby komorní i orchestrální, zejména klavírní. |
|||||
Zdroj: |
Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 167.; Československý hudební slovník. 2. díl. Praha 1965. S.868.; |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Němčice nad Hanou | |||||
Obory působení: | politik, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Autor povídek ze života moravského lidu, historických románů.Překládal z ukrajinštiny.Probošt v Kroměříži.1906 poslanec zemský, 1907–18 říšský, 1918–20 člen rev.NS.Autor povídek Vrstevnice 1897;hist. románu Z těžkých dob Moravy 1927–29.; |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.30.; MSN.7.Praha 1933, S.548–549.; Vybíral, B.: Beletristický přínos olomouckého kraje.Olomouc 1940.; |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Novi Sad (Srbsko), Olomouc, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Olšanech (u Šumperka).Vyučil se soustružníkem kovů, ale současně s učebním oborem studoval večerní SVVŠ v Šumperku, kde maturoval v r. 1955. Po základní vojenské službě studoval v letech 1958–1962 FFUP v Olomouci, obory čeština a dějepis. Autor diplomové práce Cesta Karla Čapka od relativismu k antifašismu. 1962–1963 ředitelem Vlastivědného ústavu v Šumperku, poté do roku 1967 interním aspirantem na FFUP FFUP, v roce 1968 získal titul PhDr. prací Dvě čapkovské kapitoly, v r. 1970 CSc. prací Česká poezie v období Mnichova a od r. 1968 odborným asistentem FFUP. V letech 1971 – 1990 byl vědeckým pracovníkem Kabinetu Bedřicha Václavka a spolu s týmem se podílel na zpracování literární pozůstalosti BV. V roce 1989 byl lektorem české literatury na univerzitě v Novim Sadu v Srbsku. Od r. 1990 zástupcem ved. katedry věd o umění FFUP, Od 1991 docent teorie a dějin české literatury – prací Studie z české poezie. V letech 1999–2009 působil na Katedře mediálních a kulturních studií a žurnalistiky FFUP. Autor bás. sbírek: Přibližování/1978/;Honorář za hříchy /1990/;Autor studie Česká poezie v období Mnichova/1970/; Kombinované techniky života (deníky, úvahy) Olomouc, UP 2010. Básně, studie a články publikoval v časopisech: Host do domu, Česká kultura, Literární noviny, OKM, LM, Kmen, Tvar, Slovenská literatura, Česká literatura. Užíval šifru valů;, fv. Publikoval v básnických sbornících: Souhvězdí Aurory(1977); Tady je má zem (1980); Pocta dělníku knihy – verše českých básníků věnované O.F.Bablerovi (1980). |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomouc. univerzity. Ostrava Profil 1973, S. 345. ; Springer, J. : Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk 1974, S. 21. ; Kdy, kde, co v Olomouci, 1985, duben, S. 4. ;
Málková, Iva: Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000). Olomouc – Ostrava 2001. S.321–322. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Valouch, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Prostřední Bečva | |||||
Místa pobytu: | Nový Hrozenkov, Olomouc | |||||
Obory působení: | cvičitelka, partyzánka, sestra zdravotní, učitelka gymnastiky, učitelka hudby, učitelka rytmiky | |||||
Anotace: |
Učitelka hudby, rytmiky a gymnastiky v hudební škole Žerotín v Olomouci, cvičitelka Sokola a sestra Červeného kříže v Olomouci jezdívala k přátelům do Nového Hrozenkova. Členka 1.čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova, účastnice bojů s fašisty na moravsko-slovenském pomezí. Zatčena a popravena fašisty na hoře Kněhyně (n.m.č.obce Prostřední Beřva). Nyní je pohřbena na ústředním hřbitově v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988, S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební organizátor, národopisec, sbormistr, spisovatel, vysokoškolský pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1914 se po smrti otce přestěhoval i s maminkou do Drahanovic. Již od dětství hrával na varhany v místním kostele, zatímco jeho matka tam zpívala. Vystudoval v letech 1916–1920 státní českou reálku v Olomouci a v letech 1920–1924 učitelský ústav v Olomouci. Od roku 1926 působil jako učitel na Moravském Slovácku, kde také dirigoval kapelu, která po okolí často koncertovala. Zde se seznámil s národními písněmi, kterým pak zasvětil celý svůj život. V roce 1931 odešel ze školy v Uherském Brodě do školy v Náměšti na Hané. V letech 1931 – 1948 byl učitelem měšťanské školy v Náměšti, kde se pak usadil na trvalo. Na základě poúnorových čistek v roce 1948 byl vyhozen ze školy v Náměšti, což se ukázalo z dlouhověkého hlediska jako pozitivní, protože se mu podařilo od dubna 1948 pracovně uchytit v Olomouci, nejprve na několika základních školách a později i na univerzitě. Znalec hanáckého národopisu. Sbíral a publikoval hanácké písně, pověsti a obyčeje. Vydal výbor hanáckých lidov. písní pod názvem Hanácke pěsničke (1955), dvě sbírky hanáckých básní. Pro Čs. rozhlas napsal více než 200 rozhlasových a divadelních her a reportáží. Zasloužilý učitel, barytonový sólista PSMU. Sbormistr dívčího pěveckého sboru Fučíkovy pedag. školy v Olomouci. Odborný asistent katedry hudební výchovy pedag. fak. UP. Literární činnost vycházela z bohatého národopis. materiálu. Soubor hanác. pověstí vydal ve spolupráci s J. Koudelákem a J. Vrbkou. V roce 1962 založil Pěvecký sbor olomouckých učitelek. Ovládal hru na housle, klavír a varhany. Jeho tvorba vycházela z hanáckého folklóru, řadu let vedl v Náměšti folkloristickou skupinu. Byl velikým propagátorem hanáčtiny. Ohromně spolupracovat s rozhlasovým studiem, zejména v Brně, Ostravě a později též v Olomouci. Napsal rozhlasovou hru Josef Mánes na Hané. Při přípravě díla navštívil v Čechách pod Kosířem řadu starších obyvatel, kteří znali různé lidové zkazky o Mánesovi a jeho putování po Hané. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.826.; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP 1987, S.189–190.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.30.; Papajík, David, Šmíd, Miroslav: Dějiny Náměště na Hané. 2022. S.603–606. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Woodland Hills (USA) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Hollywood (USA), New York (USA), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt filmový, kameraman, producent, režisér filmový, scenárista | |||||
Anotace: |
Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku 1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau (1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce 1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem. V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě. Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii. V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Frenštát pod Radhoštěm | |||||
Místa pobytu: | Kopřivnice, Nezamyslice, Vyškov | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
Jako poštovní zaměstnanec měl celou řadu působišť. Nejdéle působil v Kopřivnici 1928–1938. V roce 1939 odešel do Frenštátu, kde byl penzionován. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.808.; |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Javoříčko, Konice, Náměšť na Hané, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, restaurátor, sochař akademický | |||||
Anotace: |
V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Po dokončení studia získala první angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, kde však setrvala jen jednu sezónu (1948–1949), následovaly další nedlouhé štace na Moravě, v působila v Krajském oblastním divadle v Olomouci (1949–1950), v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1950–1953) a ve Státním divadle v Ostravě (1953–1955). Dalších třicet let profesního i osobního života pak spojila s Brnem, dvanáct let hrála v Divadle bratří Mrštíků (1955–1967) a nakonec byla členkou souboru Státního (dnes Národního) divadla v Brně (1967–1985). Její doménou byly postavě charakterově nejednoznačné, které přes jejich zemitý základ a obyčejnou lidskost dokázala Trýbová ztvárnit s neobyčejnou noblesou. Na jevištích dvou předních brněnských divadel hrála Trýbová řadu postav světového i domácího repertoáru. Z jejích vystoupení stojí za zmínku představení Loupežník, Jenúfa, Žebrácká opera, Majitelé klíčů nebo Babička. Objevila se též v deseti filmech a televizních seriálech. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.748.;. BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007.S. 69–70. (Uvádí datum úmrtí 23.12.2005) |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Moravičany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, ornitolog | |||||
Anotace: |
Své zkušenosti z ornitologie uplatnil ve Vlasteneckém spolku muzejním, kde se stal kustodem zoologických sbírek Vlastivědného muzea. Byl činný i v jiných českých kulturních spolcích. Publikoval v časopise Pozor a Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny,' 21.3.1996, S.3, |
|
||||||
Místo narození: | Grygov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Londýn (Velká Británie), Nový Jičín, Olomouc, Paříž (Francie), Velehrad, Životice | |||||
Obory působení: | kněz, politik | |||||
Anotace: |
Stál v čele politického katolicismu jako předseda moravské křest.-sociální a pak Čsl. strany lidové, předsedou parlament. klubu a ústř. výkonn. výboru ČSL. Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a teolog. fakultu v Olomouci. Prvním kněžským působištěm byl Nový Jičín, kde založil první katolické spolky a r. 1899 na sjezdu na Velehradě založil křest.sociální stranu. Od r.1902 působil v Brně a byl spoluzakladatelem odborů jako Orel (starosta), listu Den aj. katolických zájmových organizací a spolků. V letech 1907–11 byl poslancem rak. říšské rady, v letech 1906–18 členem moravsk. zemského sněmu, členem Čsl. národního výboru v Praze, poslancem čsl. parlamentu (1918–39), ministrem čsl. vlád (1921–38). Byl prvním českým katolickým politikem. Zabránil odluky církve od státu a podařilo se mu začlenit římskokat. církev do nové čsl. společnosti. Zasloužil se o modus vivendi mezi ČSR a Vatikánem a o státní oslavy svatováclavského milénia r. 1929. Za okupace prchl do zahraničí a stanul v čele Čsl. národního výboru v Paříži a v letech 1940–45 byl předsedou obou londýnských exil. vlád. 20.2. 1948 je jedním z ministrů kteří podávají demisi. V březnu r. 1948 je zadržen při pokusu o odchod do exilu a až do své smrti je internován. Pohřben za asistence Stb ve Velkém Týnci, do hrobu své matky. 25.9.1991 po 35 letech od jeho smrti jeho tělesné pozůstatky exhumovány a 12.10.1991 uloženy se všemi poctami na velehradském hřbitově. O J. Šrámkovi napsal podrobný životopis Prof. Miloš Trapl z UP. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný, díl VII., S.81.; sjl: Jan Šrámek na Velehradě.=Kdy-kde-co 1991 v Olomouci, č.11, S.4.; Týnecké listy, 3/96, S.4.; Obecní čidlo, 8/2005, č.2, S.1–2; Puls, 18.4.1996, s.1., Moravský den, 18.1.1996, S.13.; |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Loštice, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | advokát, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1906, poté práva v Praze, kde promoval roku 1912.Počáteční praxi vykonával u hanáckého spisovatele Ot.Dostála-Bystřiny v Novém Jičíně.Do Mohelnice přišel roku 1920.Zasloužil se o stavbu české školy v Mohelnici.7.10.1938 musel odejít a pracoval v Litovli, kam 7 let dojížděl z Loštic, kde bydlel.Od 1.11.1945 opět v Mohelnici.1948 byl založen Spolek přátel muzea, jehož byl prvním předsedou. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.; F.H.: Nekrolog.Kulturní kalendář Mohelnice.1968, č.11, S.5.; |
|
||||||
Místo narození: | Břeclav | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (popraven) | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Kožušany-Tážaly, Nenakonice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | generál armády, tiskový mluvčí | |||||
Anotace: |
V době první světové války byl dobrovolníkem v čs. vojsku na Rusi,
s nímž se dostal do Francie, kde se účastnil bojů. Do vlasti se vrátil
jako nadporučík a sloužil u 6. hanáckého pluku v Olomouci. V roce
1938 jako podplukovník přednášel taktiku na dělostřeleckém učilišti.
V roce 1939 byl pověřen z nejvyšších míst velitelskou funkcí ve
vojenské organizaci odboje. Působil jako tiskový mluvčí a referent na
tehdejším okresním úřadu v Prostějově a stal se krajským vedoucím
Pořadatelských sborů, z nichž se organizovala vojenská odborová skupina
Obrana národa. Jeho zástupcem a úzkým spolupracovníkem byl štábní
kapitán Jan Skokánek, rodák ze Střížova (1900–1944), oba bydlící t.č.
v Olomouci. Spolupracovali také s odbojovým hnutím na Olomoucku, např.
v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova , Kožušan, Velké Bystřice, |
|||||
Zdroj: |
Cekl, J.: Kraj, jímž táhla válka. Olomouc 1945. * Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 160. * Rodinné dokumenty a vzpomínky pozůstalých.Rkp. Ševčíková, H.: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.S.4. |
|||||
Poznámka: |
Maryčka Šimková byla tetou mého manžela Jana Ševčíka. |
|||||
Fotky: |