Osobnosti Moravy.eu

Německého původu. Původním povoláním textilní úředník. Historiograf města Šumperka, ředitel městského muzea a archívu. Regionální publicista. Po vysídlení v roce 1946 se usadil v Bavorsku.

Severní Morava, 18, 1969, S. 72–76.

Maturoval na zábřežském gymnáziu v r. 1913 a poté studoval práva na pražské univerzitě, kde promoval v r. 1921 a získal titul JUDr. Období.1.světové války prožil na frontě, v r. 1919 se účastnil bojů čs. armády s Maďary na jižním Slovensku. Zůstal poté několik let na Podkarpatské Rusi a zasloužil se tam o organizaci školní správy. Po návratu do vlasti přešel do služeb Zemské školní rady v Praze. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa a byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na 12 let vězení. 1945 se podílel na obnově činnosti Čs. strany lidové. 1948 byl zbaven poslaneckého mandátu a vyloučen ze strany. Aby unikl zatčení, opustil Československo. V roce 1949 se stal spoluzakladatelem Rady svobodného Československa a byl členem jejich výborů 1949–1951 , 1952–1954 a 1963–1967.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Os­travská univerzita v Ostravě, 1999.S.27–28; Pejskar, Jožka.: Poslední pocta. 4. USA 1994. S. 74–79.;

Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem 19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni 27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni.

Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.; Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co v Olomouci, 1993, listopad, S.24.;

'

Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku 1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau (1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce 1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem. V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě. Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii.

V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

www.fdb.cz