Osobnosti Moravy.eu

Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954).

Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61.

JUDr. Alois Daněk pěvec-amatér, barytonista. Vystupoval v Moravanu v Kroměříži, zejména v Dvořákově Svaté Ludmile nebo Smetanově Hubičce.

Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.225.;. Fric, Ota: Hudba na Kroměřížsku. Kroměříž 1941. S.41.

Statí ve sbornících a odb. časopisech, 1935–49 jako pedagog na středních školách na Moravě a v Praze, 1949=pedag. fak. ku Praha, 1952–53 proděkan, 1964–66 ved. katedry pedag. UK Praha, autor skript, učebnic, beletrie.

Kdo je kdo.1.Praha ČTK 1969;. http://vlcekondrej.blog.cz/…-aneb-ma-ves

Uničovský zpravodaj,č.7/2003,10­.4.2003,S.. 3(Za Jiřím Drvotou).

Advokátní kancelář v Olomouci v Michalské 1. Helceletův zeť. Poslanec zemský a říšský. Od r. 1869 – 1879 v Prostějově, poté v Uherském Hradišti..

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.58 – 58.;Hýsek, M.: Literární Morava.S.113 – 114.;.

Studoval gymnázium a učitelský ústav v Přerově, zasloužilý učitel, umělecký vedoucí a dirigent PSMU v letech 1972–1978.

Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963, S. 394.; Kmoníčková, E.: V roce 1985 zemřeli.Brno, SVK 1986, S.15.; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;.

Povoláním úředník záložny. Ve volném čase se zabýval vlastivědou. Publikoval v časopisech ČMM, Selský archiv, ČVSMO ad.

Kraus, B.: F.X.H.- Hlasy z Hané, 26.2.1944, č.9, S.3–4.; Politický a kulturní kalendář na rok 1984.Olomouc, OK 1983.;.

Dlouholetý prof.kreslení na G v Hranicích/28 let/, krajinář, autor četných pohledů na Hranice a okolí a několika scénických výprav pro bývalé Beskydské divadlo..Abs.AVU Praha v r. 1916.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.400.;.

Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny.

Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.;

Literární historik zabývající se antickou a čes. literaturou, autor cestopis. fejetonů. 1881 / 1884 učil na SG v Olomouci, latinu a řečtinu, poté do r. 1890 v Kroměříži. Od r. 1890 v Brně, kde též pohřben. Žák a přítel Fr. Bartoše.

Lexikon české literatury.Díl 2, část 2.Praha 1993, S.856.; Ottův slovník naučný, 14.díl, Praha 1899.

První muž, který přeletěl Atlantický oceán za 33, 5 h. 20–21.5.1927.V roce 1938 zahájil se svou chotí cestu kolem světa.Vzhledem ke špatnému počasí náhodně přistál 2.9.1938 v 16, 55 h.v Olomouci na letišti v Neředíně.Stal se hostem olomoucké vojenské posádky.Byl ubytován v hotelu Národní dům.Odjížděl druhý den dopoledne v 11 h.z hotelu na letiště.Film o této události uložen v Národním filmovém archivu v Praze.

Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1986.S.817.;Za­vadil, Miloš: K padesátémupátému výročí náhodného přistání plukovníka Charlese Lindgurgha v Olomouci.In: Ročenka SOKA v Olomouci, 1993, 2 (21), S.192–194.; Týdenní Našinec, roč.1, č.35, 3.9.1938, S.9.;.

Po absolutoriu lesnické školy v Písku začínal jako úředník na panství ve Lnářích. Podněcován T. Mokrým, aby rozvinul svůj malířský talent, vydal se 1895 na studia na AVU do Prahy do krajinářské speciálky Julia Mařáka a po jeho smrti pokračoval v u R. Ottenfelda (do r. 1901). V letech 1902–1903 studoval grafiku v Mnichově. Člen České akademie věd a umění. Představitel české krajinářské školy, směřující vývojově od realismu k impresionismu. Oblíbenými tématy jeho tvorby byly motivy z lesního interiéru a ze života lesní zvěře (Liščí rodina, 1915, 1921; Koncert v lese, 1927; Cesta lesem, 1928). Cyklus jeho kreseb zvěře inspiroval Rudolfa Těsnohlídka k napsání pohádkové knížky Příběhy lišky Bystroušky a ten zase Leoše Janáčka k napsání světově proslulé opery stejného jména.

Kalvoda, Alois: Přátelé výtvarníci. Praha 1929.; Kopa, Jaroslav: Čeští malíři impresionisté. Praha 1934.; Šantavý, františek: Stanislav Lolek, Joža Uprka – grafické dílo. 1982.; Lolek, Stanislav: Lovecký deník. Zábřeh 1947. Dvořák, František: Stanislav Lolek – umělec tajně slavný. (2006 úvod výstavy) Lolková, Krista: Zamyšlení nad mým prastrýcem Stanislavem Lolkem. – oba články na webu www.kavarna-lostice.cz

Oprava data narození dle článku Mgr. Kristy Lolkové.

Syn JUDr.L.Pospíšila st./1898–1982/;Abs.SG v Olomouci r.1942.Odešel r.1948 spolu s otcem a rodinou do zahraničí.V Oregonu stud.sociologii a antropologii, abs.1956.tč.u­niv.prof.na Yale University a ředitelem antropolog.ústavu v New Haveru ve st.Connecticut, obor právní antropologie.14 knih, 103věd.prací, hovoří 9 jazyky i papuánsky.31 věd­.hodnostá, čl.Amer.nár.AV, poradce prez.G.Busche pro ot.lidských práv.

'

Zicháček V.: univ.prof.dr.Le­opold Pospíšil.Hanácké noviny 30.5.1992, S.7.;/foto/; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomou­c1997, S.314–316; Paměť národa.

prof. JUDr. PhDr. Leopold Jaroslav Pospíšil, Ph.D., DSc

Po studiích působil na Slovensku, v Trenčanské Teplé a v Bratislavě. Od r. 1939 v Uherském Hradišti. Propagátor krás Slovenska, zakladatel knižnice Holubica, v níž vydával výběry sloven. spisovatelů a překlady českých autorů. Autor monografie o slov. malíři Št. Strakovi, Fullovi a Galandovi, založil knihomilskou edici Zahrady. V březnu 1939, jako český učitel propuštěn a musel odejít ze Slovenska. Půs. na měšťanské škole a spolupracoval s muzeem. Vedl muzejní časopis v Uherském Hradišti.

Osobnosti roku 1990.Uherské Hradiště, Okresní knihovna 1990.;. Slovník osobností východní Moravy (web.stránky Valašské Athény).

V roce 1882 začal studovat české gymnázium v Kroměříži, maturoval r. 1890 na Slovanském gymnáziu v Olomouci a nastoupil na utrakvistickou školu do Uherského Brodu. R.1926 se stal řídícím učitelem v Újezdcu (n.m.část Uherského Brodu) a r.1929 odešel na odpočinek. Regionální publicista, v Pozoru, Moravské orlici. Zakládající člen Sokola, spoluzakladatel muzea v Uh.Brodě. Kulturní a turistický pracovník.

Výročí z okresu Uherské Hradiště.OK 1990.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, Národní knihovna 1974, S.186–187.

Vysvěcen roku 1805, poté administrátorem ve Štěpánově, od 10.10.1815 až do sprna 1828 lokalista ve Štarnově, od 12.8.1828 farářem ve Velehradě. R. 1836 děkanem a školním inspektorem v Uherském Hradišti. Pěstitel ovocného stromoví. Radil i ostatním ve Štarnově. V roce 1815 zavedl ve Štarnově chrámovou hudbu jakožto díkůvzdání za ukončení útrap napoleonských vá­lek.

Morav, Karel: Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp.S.206–207.

Obec Rudoltice u Libavé po 2. světové válce zanikla.

Mat. na něm. gymnáziu v Olomouci r. 1866, poté bohosloví, vysvěcen 1870 a hned jmen. kaplanem v Nákle, kde působil do r. 1885. Činný ve spolcích. Při zakládání nového hřbitova objevil část kolových staveb v Nákle a okolí. Upozornil Dr. Wankla, který nález popsal ve stati Náklo a Příkazy na Moravě. ČVSM r. 1889. Od r. 1931 v Určicích. Psával články do Našince a Hanáckého kraje, vedl farní kroniku.

Vrbka, Josef : Za Msgr Mořicem Růžičkou. ČVSMO, r. 54, 1941, S. 74–80. /foto/. ; Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla. Loštice, vl. n. 1940. S. 179 – 182. /foto/; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;.

Žurnál UP. č. 3,,7.10.2005 S.11.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1597

Po ukončení vysokoškolských studií pracoval na Biologické fakultě UK v Praze. Poté v Laboratoři ČSAV. Po roce 1980 přešel do Českých Budějovic a stal se jedním ze zakladatelů vědeckých pracovišť Akademie na jihu Čech. V roce 1983 založil Laboratoř biomatematických metod AV ČR. Profesorem byl jmenován až po roce 1990. V letech 1990–1993 se stal Prof. RNDr. Straškraba, DrSc místopředsedou ČSAV, a předsedou Koordinační rady Sdružení biolog. ústavů ČSAV v Českých Budějovicích. Později prorektorem Jihočeské univerzity a hostujícím profesorem. Své pznatky publikoval ve 100 primárních publikacích a je autorem 3 knih.

Akademický bulletin 2000/09 ČBS. Praha 1992. S. 664.

Fundatista u sv. Mořice v Kroměříži, na arcbiskupském gymnáziu založil a řídil žákovský sbor a orchestr. Studoval bohosloví v Olomouci, 1920–24 varhaník.

Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounsku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS I. Praha, Div. ústav 1982. S. 634. ;.

Vlastním jménem František Červínek.
Pocházel z Jáchymova u Nákla, kde se narodil v rodině cestáře. Po vychození dvojtřídky pracoval dva roky s otcem a v letech 1871–1879 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na studia práv do Prahy, podporován nákelským lékařem F. Volným, s jehož dcerou se později oženil. Po absolutoriu nastoupil roku 1884 na praxi u krajského soudu v Olomouci, odkud byl posílán na výpomoc k okresním soudům, např. do Strážnice či Jemnice.. Po třech letech zakotvil trvale v Uherském Hradišti, kde byl roku 1912 jako rada zemského soudu předčasně pensionován, údajně pro důrazné české a satirické vystupování a výsměch soudní byrokracii v literární tvorbě. Autor humoristických povídek a románů. Psal do časopis Švanda dudák, do Lidových novin, Nivy a Osvěty. Používal i další pseudonymy: Florián Čahoun, Kašpar Šťovík, Baltazar Pelyněk ad. Knižně debutoval románem Z nového labyrintu světa (1907), který byl z velké části autobiografický. Kratší humorné a satirické prózy vyšly ve sbírce povídek Na potulkách se Švandou (1919), Tři z Hané (spolu s O. Bystřinou aj. Spáčilem-Žeranovským, 1943) a Lásko, milá lásko (1920). Nejlepším jeho dílem je hanácká trilogie Břehule čili poslední hastrman na Hané (Břehule, Polednice, Hastrman, 1919).Ve všech svých knihách užíval v řeči lidových postav hanácké nářečí.

Stratil, V. : Z galerie literárně činných absolventů SG v Olomouci. ZVSMO, 1982, č. 17–18, S. 39–41. ; Slavík, Bedřich: Hanácké písemnictví. Olomouc, Promberger 1940. S. 193 – 198. ;. Ševčíková, Hana: Zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011, č.9. www.naklo.cz

Narozen v obci Stará Ves (u Přerova). V r. 1903 maturoval na gymnáziu v Přerově, poté FFKU Praha, v letech 1912–1938 prof. gymnázia v Kyjově, učil tělocvik a zpěv.

Československý hudební slovník II. Praha 1965. S.968.