Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Luleč | |||||
Místa pobytu: | Ústí nad Orlicí, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1865–1869 soukromým učitelem na internátní německé škole J. Böhma v Ústí nad Orlicí, poté učitelem v Lulči, od 1885 nadučitelem do r. 1900. V r. 1887 předsedou Učitelské jednoty, od r. 1900 její čestný člen. V letech 189–1899 předsedou okresní školní rady. Pedagogické články publikoval v časopise Komenský (1882, 183, 185, 1902), ve Vyškovských novinách (1899/č. 21–23). V majetku jeho dcery paní Milady Tvrdé z Lulče je pozůstalost. Můj deník (1868–1886). |
|||||
Zdroj: |
ČSHS 1.díl, Praha 1963; |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Loštice | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a organizátor českého veřejného a kulturního života v Lošticích. Člen loštického obecního výboru. |
|||||
Zdroj: |
Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Litoměřice | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | hudebník, chemik, pedagog vysokoškolský, skladatel | |||||
Anotace: |
Pracoval v armádě, spoluprac. s čsl. zahranič. odbojem. 1951–53 ved. spec. chemic. katedry na Vojenské tech. akademii v Brně. Hudebník-klavír, složil orchestrál. doprovody k sokolským cvičením. Tiskem vyšly „Nové směry“. Autor učebnic pro střední průmyslovou šk. chemickou. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska -OA Přerov 1982.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Lublaň (Slovinsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
V Olomouci studoval na nižším něm. gymnáziu do r. 1884, v té době se též soukromě učil na klavír, housle a violoncello. Používal pseud. Berov. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.1.Praha 1963, S.84.; |
|
||||||
Místo narození: | Rohatec | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Narozen na Hodonínsku. Redaktor Hanáckých novin – Přerovsko. |
|||||
Zdroj: |
vizitka/1993.;.Vzpomínka od sestry Elišky Semeniukové. Hanácké noviny Olomouc 2.3.1996.Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Beroun, Bruntál, Norsko, Olomouc, Praha, Šumperk, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | kněz, odborný publicista, spisovatel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium v Litovli, poté studoval na Husově bohoslovecké fakultě v Praze (v období protektorátu za ztížených podmínek), 1942 totálně nasazen v Norsku, u polárního kruhu, kde stavěl zajatecké tábory. Vrátil se po dvou letech s omrzlinami prstů na nohou. Po návratu byl tajně vysvěcen za faráře a nastoupil své první místo v Berouně v Čechách, pak následoval Zlín. Po válce byl přeložen do Šumperka, kde bylo třeba obnovit církevní život. V roce 1946 se zde oženil. V roce 1949 byl povolán do Olomouce a tam svoji činnost faráře Církve československé ukončil. V roce 1951 byl odveden do prezenční služby v armádě a byl zařazen k jednotce PTP neboli k tzv. černým baronům. V roce 1952 se vrátil a byl mu odebrán státní souhlas k výkonu funkce faráře. Musel nastoupit jako dělník do Moravských železáren v Olomouci. Záhy se stal ředitelem Závodního klubu MŽ. Přičinil se i o vznik výtvarné skupiny Ohnisko. Na počátku roku 1968 byl zvolen předsedou podnikového výboru ROH. V tu dobu také zdárně dokončil novinářský postgraduál v Praze. V době normalizace bylo vedení odborů rozpuštěno a byl tak převeden na střežené oddělení VTEI. Krátce poté dostal v srpnu 1972 těžký infarkt myokardu a po roce nemocenské mu byl přiznán částečný invalidní důchod s možností pracovat 5 hodin denně. V této době se vrátil k vlastivědné práci. V roce 1981 když odešel do důchodu, odstěhoval se s manželkou do Uničova. Po roce 1989 se vrátil ke svému poslání a původnímu povolání. Dlouhá léta pobýval ve státních archivech v Olomouci, Litovli, Bruntále. Byl badatelem, který dokázal maximálně vytěžit prostudované materiály pro historickou práci. Hodiny, které strávil v knihovnách, hlavně v olomoucké vědecké knihovně, by vydaly samy o sobě několik let. Zabýval se i překlady. V devadesátých letech hojně publikoval. Psal pro církevní periodika Český zápas a Teologickou revui. Více jak 23 let psal do Severní Moravy, Vlastivědných listů, ročenky Okresního archívu v Olomouci. Zemřel 18. 4. 1996 v Litovli. V po¬zůstalosti je mnoho strojopisů uložených v SVKOL. Posmrtně vyšel jeho historický román v nakladatelství Memoria Jen pro havraní smích (1997). Kniha pojednává o osudech hradu Sovince a jeho majitelích. |
|||||
Zdroj: |
Balatková, J. : Josefu Bezděčkovi k narozeninám. Střední Morava, 2, 1996, č. 2, S. 128–130. (Bibliografie prací, foto). Bezděčková, Věra: Josef Bezděčka, literát a publicista. In.: Z paměti literární Olomouce/2. Olomouc VSMO 2006.S.165–166. (foto). Ševčíková, Hana: Lednová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2021, č. 1. |
|
||||||
Místo narození: | Luhačovice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., . |
|
||||||
Místo narození: | Luběnice | |||||
Místo úmrtí: | Luběnice | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Olomouc, Praha, Těšetice | |||||
Obory působení: | kronikář, písmák, vynálezce | |||||
Anotace: |
Vyučil se a vystudoval dřevařskou průmyslovou školu v Olomouci, v době hospodářské krize odešel pracovat do firmy Sigmund v Lutíně, kde se stal technikem a později konstruktérem. Řídil stavby velkých studní , zařízení pro rafinerii nafty, projektoval a stavěl velkou světelnou nyní tzv. Křižíkovu fontánu v Praze, ale i fontány v jiných městech. Zabýval se projekty různých zavlažovacích zařízení. Od roku 1945 publikoval své znalosti z oboru v desítce knih a katalogů. Je autorem učebnic Mechanizace zemědělství pro pěstitelský a chovatelský obor, a knih k mechanizaci zahradnictví, zavlažování a čerpání vody. O výzkumech a praktickém využití těchto projektů psal do časopisů: Náš chov, Mechaniyace zemědělství, Zemědělské stroje, Ovocnářství a zelinářství, , Milotický hospodář, Strojírenství. Volný čas plně zasvětil vlastivědné a kronikářské práci. Dvacet let vedl společnou kroniku Lutín-Luběnice, pět let kroniku Luběnic. Založil kroniky luběnické školy, JZD Luběnice-Lutín, důchodců Sigma UP Olomouc a svůj podíl má i na zápisech do kroniky farního úřadu v Těšeticích. Jeho kroniky jsou psány kaligrafickým písmem a ilustrovány autorem. Sbírá také lidové pověsti a fólklor v písních. Publikuje ve sbornících Náměšť na Hané a okolí, Rok na Hané, též v regionálním tisku. V září 1997 byl hostem Literární kavárny v Okresní knihovně Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Tichák, Milan: Písmák, kronikář a bývalý vynálezce Jan Bundil…Hanácký den, r.9, č.114.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen ve Hvozdečku u Bouzova. Abs.uč.ústav v Brně r. 1903, učitel na Litovelsku, ředitel školy v Litovli.Soukr.hud.teorii u A.Petzolda v Olomouci.1932–1949 sbormistr Dělnického pěvec.sdružení v Litovli.Na popud L.Janáčka sbíral lid.písně na Litovelsku. |
|||||
Zdroj: |
Hudba na Litovelsku a Konicku. In: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Přerov 1942. S.651–666.. Biografie: Československý hudební slovník. I. Praha SHV 1963. S.155.; Stárek, Z.: SČS I. Praha, Div.ústav 1982. S.63. |
|||||
Poznámka: |
Hvozdečko je dnes součástí obce Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Opava, Praha, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, pedagog vysokoškolský, rektor akademie, rektor koleje | |||||
Anotace: |
Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2. |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Lázně Bělohrad | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filolog | |||||
Anotace: |
Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Horní Lhota, Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Čechovicích (n. část města Prostějov). |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.128. Vzpomínky Jindřicha Geprta (1915) z Loštic. Rkp. |
|||||
Poznámka: |
Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen 5. 7. 1935. Poté působil v Lošticích. Od r. 1942 v Horní Lhotě. Psal různé články do Lidové demokracie a náboženského tisku. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Syn kapelníka Červenkovy kapely. Otec Jan Červinka 1858–1948. Jan ml. hrával na klarinet, pikolu, flétnu,, saxofon a křídlovku. také uměl hrát na harmoniku. Vyučoval mládež hře na hudební nástroje. V roce 1959 předal kapelu Františku Vyroubalovi. |
|||||
Zdroj: |
Fialek, Petr: Loštice ve fotografii. Mohelnice 2007. S.32. |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Přerov, Velká Bystřice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ". |
|||||
Zdroj: |
Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119.. |
|
||||||
Místo narození: | Liptál | |||||
Místo úmrtí: | Liptál | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lanškroun, Olomouc, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | ilustrátor, muzejník, výtvarník | |||||
Zdroj: |
Fabián, J.-Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 70.; Osobnosti střední Moravy – kalendář výročí 2021. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Zdounky | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Luhačovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Divoky (nyní místní část města Zdounky). Absolvoval FFUP v Olomouci a JAMU v Brně. Učil ve školách na Zlínsku a od roku 1959 působil v Luhačovicích, kde byl zakladatelem, dirigentem a vedoucím Pěveckého sboru Leoše Janáčka. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.98.;.Fabián, J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na vychodní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 87. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | ochotnická herečka, učitelka | |||||
Anotace: |
Studovala v Olomouci a poté působila jako učitelka ručních prací a ve volném čase hrála divadlo . Členka JDO v Lošticích. |
|||||
Zdroj: |
Fialek,Petr: Loštice ve fotografii do roku 1948. Mohelnice 2007. S. 30. |
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Lukavice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
V r. 1882 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval bohosloví v Olomouci, před prvním svěcením pro své vlastenecké názory a neshody odešel do Prahy na práva. Těžce se zde probíjel, onemocněl tbc, 1887 se léčil v nemocnici v Praze, pak odešel k bratrovi do Lukavic. V 19 letech začal publikoval v olom. čas. Pozor črty a obrázky z morav. venkova/Na dušičky;V lomech/. od r. 1885 přispíval do Našince a alm. Zora. Ve svých knihách věren prostředí i žánru. Psal do stud. čas. Háj v 1880–81 pod pseud. Oldřich Černohorský. Pseudonym A. J. Dubec zvolil podle rodiště. Z díla: Přátelé světla.P., 1884./pod.vl.jm./;Ze zlatých dob Moravy.Přerov, 1885./pod.pseud.Dubec a.j./;Pod tichými krovy.Velké Meziříčí 1886; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Sv.1.Praha, Academia 1985, S.608.;Vopravil, J. Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.832..Fotogr.PKK 1988.Olomouc OK 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | básník, právník, překladatel, publicista, spisovatel, veřejný činitel | |||||
Anotace: |
Pocházel ze selské rodiny Filipa D. Po studiích na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1876, pokračoval ve studiu práv na UK v Praze. Po promoci v r. 1879 nastoupil na právnické místo v Opavě, po nedlouhé praxi u zemského soudu se stal advokátním koncipientem a posléze samostatným obhájcem. Zapojil se do veřejného života ve prospěch českých politických stran. Už za studií psal lyriku. Užíval pseudonym Romuald Rakovec a jako překladatel uváděl do české literatury básnickou tvorbu jihoslovanskou a ukrajinskou. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.).Ostrava 2003. S.30. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Romuald Dubový pseudonym: Romuald Rakovec Zemřel v Unčovicích (n.m.č. Litovle) |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | malíř, učitel | |||||
Anotace: |
Malíř a učitel v Lipníku nad Bečvou, soukromě studoval v Brně u Fr. Hlavici. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I, S..185.;. http://www.mesto-lipnik.cz/…a/osobnosti/ |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovelsko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Syn Libora Fialy, st. (1876–1963). Jako učitel působil na 15 místech tehdejšího litovelského okresu. Sběr lid. písní využíval k úpravám pro klavír či dětské sbory. Rukopisná sbírka i s celou pozůstalostí je uložena v ZUŠ Litovel. |
|||||
Zdroj: |
Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995. U doc.Klapila.S.26–27. |
|
||||||
Místo narození: | Dubčany | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Kojetín | |||||
Obory působení: | hudebník, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Po skončení jednotřídky se vyučil kupcem v Litovli. Z prvních úspor si zakoupil koncertní citeru a naučil se na ni hrát. V té době začal sbírat lidové písně z Litovelska a Kojetínska, které upravoval pro citeru. R.1916 se vrátil do Litovle, koupil dům a zařídil obchod. Napsal několik tanečních skladeb. Vychoval 4 syny a ve všech se snažil podnítit lásku k lidov. písni.Nejvíce se sběratelské činnosti věnoval syn Jaroslav. Spolu se synem uspořádalsbírku Ketečke hanáckých pěsniček. Je i s pozůsatlostí uložena v ZUŠ Litovel. |
|||||
Zdroj: |
Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl. práce. FFUP Olomouc 1995. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1963 |
|
||||||
Místo narození: | Křečhoř | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | zápasník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Kamhajek u Kolína (n. Křečhoř).Rodiče Alois a Katečina
měli šest dětí: Anna, Gustav, Karel, Josef,, František a Pavlína. Když
vyšel obecnou školu vyučil se řezníkem. Jako tovaryš pracoval v Brně,
kde chodil také cvičit do Sokola. V brněnském atletickém spolku Hellas
získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na
turnajích, první zápas jako amatér uskutečnil v r.1899 a hned napoprvé
zvítězil. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce
1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později mistrem
Rakouska-Uherska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském
mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa
i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů
a ani jednou neprohrál. Dále již následovala čin-nost na profesionální
dráze. R.1906 vystupoval v Litovli v programu Kellnerova cirkusu, jako
vítězi zápasů mu poslala kytici s vyšitou stuhou Miroslava Ellederová,
dcera sládka z pivovaru, kterou si vzal r.1908 za manželku. Manželka jej
pak provázela při cestách a zápasech v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě, Rize,
později v Paříži, Marseille, Alžíru, na Kanárských ostrovech. V roce
1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými
výkony získal přízeň amerického publika. Tam měla úspěch i jeho žena.
S krajanskými organizacemi v New Yorku a Chicagu pořádala dobročinné akce
a na všech zpívala národní písně moravské. V roce 1919 reprezentoval
naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn
profesionálního mistra Evropy na-stoupil ve svých padesáti letech –
v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil
40 let, vítězil ještě po své padesátce. Kolem roku 1925 pronajal (spolu
s bratrem Františkem) větší statek v Lužici u Šternberka, který ale
musel po zabrání Sudet opustit. Jeho atletická postava lákala i filmové
tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat.
Přátelil se také s Petrem Bezručem a Aloisem Jiráskem. Bydlel v ulici,
dnes po něm nazvané. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou
rodinám postiženým nacistic-kou perzekucí vězněn. Ke kuriozitám
válečné doby patří soud se zápasníkem Motykou. Frišten-ský jej r.
1923 porazil a zesměšnil, dřívější „vlastenec“ se za války dal
k Němcům, r. 1943 podal na Frištenského žalobu a žádal bolestné
230.000 K za tehdejší zápas. Soud směšnou žalobu odmí-tl, když
Frištenský prokázal, že zápas neměl národnostní motiv – oba
zápasníci se chlubili češ-stvím! Jenže Motykova žena žalobu obnovila,
když byl v únoru 1944 Frištenský zatčen gestapem. Byl souzen za
spolupráci s ilegálním národním výborem v Olomouci, na podporu
postižených rodin věnoval přes 100.000 K. Jenže prostředník Cingroš byl
zrádce. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Litovelské osobnosti. 2003. ( CD-R). |