Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Budín (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup pražský, lékař | |||||
Anotace: |
Bakalář svobodných umění, lékař Václava IV., pražský arcibiskup.Po smrti Václava IV.odešel z Prahy do Olomouce, poté do Brna, Vratislavi a na pozvání císaře Zikmunda do Budína.Lékařské spisy. |
|||||
Zdroj: |
Slavětínský, M.: Velký mistr vnitřního lékařství.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.34.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1347 |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | hudební vědec, muzikolog, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Vnuk Josefa Becka (a syn Josefa Beka ml.). V Litovli vystudoval gymnázium a potom hudební vědu na FFUM v Brně. Zaměstnán byl nejprve (1957–58) v Krajském vlastivědném muzeu Olomouc, (1958–60) v Univerzitní knihovně Olomouc, (1960–62) na Vojenské akademii v Brně jako vedoucí katedry výchovy uměním a (1962–64) jako osvětový instruktor Ústředního domu armády. Trvale pak zakotvil (1964–93) v Ústavu hudební vědy ČAV Praha jako vědecký pracovník a zástupce ředitele. Současně působil (1972–90) jako externí učitel na katedře hudební vědy UK Praha, kde se v roce 1982 habilitoval na docenta a 1987 obhájil titul DrSc. Po odchodu do důchodu r.1993 učil němčinu na různých školách a externě spolupracoval se zahraničními hudebními firmami. Již během studií (1950–52) hrál ve smyčcovém triu Holoubkových žáků (Libor Fiala, Josef Bek a Ferdinand Kučera), po roce 1957 se rozšířilo na komorní soubor, kde se uplatnili Oldřich Kubíček, Bohumil Teplý, Jindřich Ludvík a jeho sestra Božena Halvová, rozená Beková . Po jeho odchodu do Prahy v roce 1962 soubor působil dál pod vedením Libora Fialy. V letech 1958–1960 podnikl terénní výzkum kramářské písně na Litovelsku, Konicku a Zábřežsku. Pro Československý hudební slovník napsal několik hesel o osobnostech litovelského hudebního regionu. Vydal knihy: Hudba XX. století (Brno 1961), Impresionismus a hudba (Praha 1964), Světová hudba XX. století (Praha 1968), byl spoluautorem a hlavním redaktorem 2. dílu Dějin české hudební kultury XX. století (Praha 1981), Hudební neoklasicismus (Praha 1982), Avantgarda (Praha 1984), Erwin Schulhoff (Hamburk 1994). Napsal více než 100 odborných statí a studií. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu.3.Praha 1988.S.39.;. L.Š.: Odešel Josef Bek. Litovelské noviny. č.10.říjen 2005, S.11. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Litovel 2008. CD-R.; Nekrolog. Hudební rozhledy 2005. č.11. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec 2009, č.12. S.4. |
|||||
Poznámka: |
doc. PhDr. Josef BEK, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Působil v Olomouci asi od r. 1880, dómský choralista a koncertní pěvec/baryton/. Účinkoval jako sólista při festivalech a koncertech Žerotína v Olomouci i v jiných moravských městech. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc, 1938, S.28–29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice | |||||
Obory působení: | archivář, hodnostář církevní, knihovník, teolog | |||||
Anotace: |
V roce 1794 vysvěcen na kněze. V letech 1796–1805 farářem, děkanem a arciknězem v Mohelnici. Od roku 1812 olomouckým kanovníkem. V období 1815–1843 archivářem v Archivu metropolitní kapituly v Olomouci. V letech 1852–1853 děkanem Teologické fakulty v Olomouci a knihovníkem kapituly. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké arcibiskupství 2002. Hofmannová, J.: Biografický slovník archivářů v českých zemích. Praha, Libri 2000.S.111. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Fr. PUTZ von Rolsberk (rodné jméno). |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štěpánov | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Do obecné školy chodil ve Štěpánově, r. 1913 abs. SG v Olomouci,
studoval práva a pak se věnoval novinářství. Od 1922 šéfredaktor
Moravského deníku v Olomouci. 1947 šéfredaktor Volného slova v Olomouci.
Autor knihy Kraj, jímž táhla válka. Redaktor památníků SG. Básně ve
sbornících, dramata, romány. Z díla: dramata: Krutá láska (1925) |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.34.;Působení ve Štěpánově /JUDr.Jiří Kráčmar, |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář | |||||
Anotace: |
Abs. G v Uher. Hradišti r. 1768, 1771 filozofii v Olomouci. Udržoval styky s J. Dobrovským. Autor umělec. publikací „Dějiny na Moravě a ve Slezsku“. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes. literatury. I. Praha, academia 1985, S.354.; Malá čs. encyklopedie. I. Praha, Academia 1984,S.682.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, podnikatel, stavební inženýr | |||||
Anotace: |
V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Ševčíková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uhřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Působil jako učitel a ředitel několika moravských základních škol. Vystudoval speciální pedagogiku a pedagogickou psychologii, dalším oborem byla pedagogika na FF UP v Olomouci. Organizoval vzdělávání pedagogů jako vedoucí Kabinetu speciální pedagogiky Krajského pedagogického ústavu v Brně. 1965 se účastnil budování Katedry speciální pedagogiky. S kolegy z UK koncipoval nový vědecký a studijní obor spec. pedagogiky obtížně vychovatelné mládeže. V důchodu se věnoval malování a hudbě. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál.18.4.2003.č.26.S.5; |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Konstantinovy Lázně | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | botanik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Něm.původu, 1939 se přihlásil k čes.národnosti.1925–29 stud.Př.fak.něm.univ.v Praze, 1926–39 asistent tamtéž.1939 pro nesouhlas s nacismem opustil univ., učil na vl.žádost na RG Jana Nerudy v Praze.Vězněn v konc.táb.1945–60 prac.MŠ, od 1962 prof.UK.Morfologie |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.104–105.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | bibliografka, knihovnice, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Viola.Tutti.Působil v MFO od 1.9.1957 do 30.9.1959. ' |
|||||
Zdroj: |
Katalog členů MFO. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
Založen český fotbalový klub v Uničově. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh | |||||
Obory působení: | hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel. |
|||||
Zdroj: |
V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Uničov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe. |
|||||
Zdroj: |
Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Hráč na housle I. (tutti). |
|||||
Zdroj: |
Kartotéka členů MFO. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafický designer, malíř, teoretik umění | |||||
Anotace: |
Abs. SVŠT Bratislavě r. 1966, v letech 1970–75 FFUP v Olomouci, doktorát z dějin umění r. 1983. Od r. 1970 účast na kolektiv. výstavách, samostatně se představil v Olomouci r. 1981, 1987, ve Vídni r. 1989. Publikuje články a studie o výtvarnících regionu, uvádí jejich tvorbu v galeriích, připravuje katalogy výstav. Zabývá se estetických dotvářením architektury. Časopisecká a knižní ilustrace. Žije a pracuje v Olomouci a ve Vídni. Je autorem více než 500 odborných textů z oblasti současného výtvarného umění. V roce 1989 stál u zrodu Unie výtvarného umění Olomoucka a podílel se na uspořádání více než 300 spolkových a individuálních výstav v Olomouci, ČR, Evropy i zámoří. Je držitelem Ceny města Olomouce 2014 v oblasti kultury. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989; Zatloukal, P.: 1.soubor.výstava unie výtvar.umělců Olomoucka.Olomouc, Vlast.ústav 1991./Katalog/; …a blahopřejeme. Kdy-kde-co. Kulturní měsíčník, 2015, prosinec,S. 2. Ševčíková,Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy 2015,č.12, S.20. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jiří Hastík (1983) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Úpice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Londýn (Velká Británie), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Trutnovsku. Po vysokoškolských studiích působil na Husitské ČEFB v Praze, kde v roce 1935 jmenován docentem křesťanské sociologie. Koncem 30. let emigroval do Londýna a po návratu z emigrace se stal řádným profesorem. V letech 1946–47 děkanem fakulty. Katedru sociální teologie řídil prof. PhDr. F.M.Hník v letech 1950–1955. Poté odešel do Olomouce, kde zvolen biskupem CČS. V roce 1961 vážně onemocněl a byl penzionován. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno MU 1998. S.181.; |
|
||||||
Místo narození: | Újezd u Brna | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Břeclav, Olomouc, Příbor, Strážnice | |||||
Obory působení: | historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V Olomouci od r.1946 na UP -pedag.fak., katedra historie Vys.šk.pedagogické, FFUP-vybudoval ústav historické vlastivědy.R.1963 jmenován univ.profesorem.Autor několika svazkového místopisu Moravy a Slezska. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Lutín, Olomouc, Velký Týnec, Žamberk | |||||
Obory působení: | cestovatelka, entomolog, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka přírodopisu. Láska k motýlům jí dovedla na přírodovědné
gymnázium |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. In. Týnecké listy 2018, č.12. |
|||||
Poznámka: |
PaeDr. Milada Jančíková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Líšnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, frézař | |||||
Anotace: |
Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Obory působení: | klavírista, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Lektor hudby na univerzitě v Brně, prof. konzervatoře v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Hudební rozhledy, 7, 1954.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1992.S.230.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
V Uničově dokončena výstavba kina. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj, č.2, 27.1..2005. S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, New York (USA), Olomouc, Opava, Ottava (Kanada), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | kameraman, pianista, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v rodině finančního úředníka. Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti (1943–50), z něhož byl v septimě pro kázeňský přestupek vyloučen. Rok pracoval jako dělník a středoškolské vzdělání dokončil na dvanáctileté střední škole v Gottwaldově (Zlíně, maturita 1953). Působil jako pianista v různých jazzových kapelách. Po dvouleté vojenské službě v Opavě (1953–55) začal studovat na Hygienické a Lékařské fakultě v Brně a Praze (1955–57), pak vystřídal několik zaměstnání (skladník, horník). Od 1959 pracoval jako osvětlovač v Čs. televizi, 1961–63 absolvoval dvouletou večerní školu FAMU a 1963 se stal televizním kameramanem. Stejné povolání vykonával i v kanadském exilu, do něhož odešel v říjnu 1968. Žije v Ottawě, kde od 1979 spolupracuje s místní televizí a rozhlasem a věnuje se literární činnosti. Povídky začal Klobouk psát již na konci 50. let, publikovat však začal až v exilu: česky v Proměnách (New York), v překladech v kanadských a severoamerických časopisech, mj. Chicago Review, Stories, Partisan Review (oba Boston), Artful Dodge (Wooster, Ohio), jakož i ve Švýcarsku a na Novém Zélandě. Časopis Tvar otiskl 1997 v příloze Tvary č. 19 jeho rozhlasovou hru Andrea a prózu Oslava mých jednašedesátých narozenin. V Čechách byly uvedeny rozhlasové hry Dva někdy někde (1964) a Erupce (1968), další byly realizovány v SRN (Způsoby mých bližních, 1969; Ještě jednou na Coney Island, 1985; Dýchání, 1987) a v Kanadě (Zabijáci, 1971; Linda, 1972; Ptáci, 1972; Blázen a smyčcové kvarteto, 1972, v Českém rozhlase 1993). Kloboukova první větší próza Jazz II. Parents je situována na Moravu 40. let. V příběhu manželské krize viděné očima dospívající dcery autor usiloval o formu „jazzové literatury“, která vychází z mozaiky jednotlivých vypravěčských sekvencí. Ke světu gymnazijních studentů se pak Klobouk vrátil v próze Jazz I. Po válce. Vylíčil v ní atmosféru roku 1951 na střední Moravě s důrazem na jazykovou expresi a na bizarní protiklady mezi groteskností nové politické reality a spontaneitou jinošské psychiky. Odlišnou poetiku mají texty ze sbírky Návrat domů a jiné povídky, ve které převládají polohy hororu, obrazy traumatických stavů, komunikační destrukce, jakož i motivy absurdity, katastrofické vize civilizace a emigrantské reflexe. Autor zde zpravidla preferuje metodu vnitřního dialogu a klade důraz na psychologickou atmosféru. Do severoamerického prostředí Klobouk zasadil román Můj život s Blondie, humoristické vylíčení kultu hvězdiček populární hudby, promítnutého do protikladu životního snu a úzkostného lpění na každodenních rituálech. Autorovy básnické texty z let 1964–84 jsou soustředěny v souboru Hudba po půlnoci. Spojuje je užití hudebních motivů, zpovědní intonace verše a retrospektivní návraty do krajiny dětství. – Kloboukova rozhlasová, jazykově i tvárně důmyslně vystavěná psychodramata (využívající často postupů asociativního řetězení myšlenek, návratnost motivů, variace, cézury apod.) tematizují v různých obměnách především bezútěšnou banalitu lidské existence, absenci (nejen mravní) sebereflexe a neschopnost hrdinů navázat jakýkoli smysluplný dialog či plnohodnotný vztah, přičemž žánrově oscilují mezi prvky tragickými, komickými a absurdními (Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Rodinný portrét, Ještě jednou na Coney Island, Andrea). Ve hře Setkání v Kanadě se autor vrátil k problematice emigrace a hledání nové identity. – Antikomunistický manifest (napsán 1975) je nesmlouvavou esejisticko-beletristickou filipikou proti ideologii komunismu, kterou chtěl Klobouk poukázat na nebezpečí infiltrace této ideologie do západních společností. BIBLIOGRAFIE Beletrie: Jazz II. Parents (angl., P, Ottawa 1979); Návrat domů a jiné povídky (Zürich 1979; česky: 1990); Jazz I. Po válce (P, Eggenfelden 1983; přeprac. s tit. Kdo stoupá do schodů, 2006); Můj život s Blondie (R 1993); Hudba po půlnoci (BB 1994); Winfield, Linda, Obležené město (PP a rozhl. hra, 1995, z angl. originálu přeložili L. a R. Pellarovi); Rozhlasové hry 1, 2 (1996, 1998; svazek 1 obsahuje: Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Blázen a smyčcové kvinteto, Ještě jednou na Coney Island; svazek 2 obsahuje: Setkání v Kanadě, Dýchání, Rodinný portrét, Andrea, Linda); Protikomunistický manifest (E 1997). |
|||||
Zdroj: |
Bráblík, F.: Předmluva, in J. K., Rozhlasové hry 1 (1996); Exner, M.:
Doslov, tamtéž; týž: Doslov, in J. K., |
|||||
Poznámka: |
V Olomouci v Okresní knihovně Olomouci, duben 1995.Hostem Literární kavárny, uváděl Richard Pogoda. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | bibliograf, knihovník, literární historik, muzeolog, podnikatel | |||||
Anotace: |
Po studiích na SKŠ Brno pracoval v Městské knihovně v Litovli, poté v Okresní knihovně v Olomouci, kde byl vedoucí oddělení společensko-politické literatury. Dálkově vystudoval FFUP. Mezitím působil asi dva roky jako vedoucí Městské knihovny ve Šternberku. V roce 1979 odešel pracovat do Krajského vlastivědného muzea v Olomouci jako literární historik, kde se po roce 1990 stal ředitelem ( v letech 1992 – 1998 ). Od roku 1999 působí jako realitni makléř v Litovli. Bohatá publikační činnost v oblasti ikonografie měst na střední Moravě. Vypracoval ikonografickou databázi a rozsáhlé bibliografické databáze, orientované na historii a architekturu města a vesnic Moravy a českého Slezska. Bydlí v Litovli, kde mu byl vrácen v restituci dům s lékárnou U dobrého pastýře na náměstí Přemysla Otakara, kde je realitní kancelář DIMAS ( data-informace-Morava a Slezsko ), která se mj. zabývá i vydáváním regionálních tisků, kalendářů aj. |
|||||
Zdroj: |
Na www.ikonografiemoravy.cz, www.ikonografielitovle.cz, www.dimasreality.cz přehled knih a publikační činnosti PhDr. Vítězslava Kollmanna. |
|||||
Fotky: |