Osobnosti Moravy.eu

Mládí prožil v Československu. Studoval konzervatoř v Brně,kde absolvoval v r. 1923 u prof. Neumanna svou symfonickou básní Pouť do Kevlauru. Ředitel Hudební školy v Prostějově v letech 1923–24. Poté dirigent milánské opery 1924–25, v letech 1926–1930 působil v Východočeském divadle v Pardubicích, 1930–36 v Liberci a 1936–1941 v Brně, kde se osvědčil jako operní dirigent a 1936–1942 učil řízení na konzervatoři v Brně. Odešel zpět do Itálie, kde dirigentem Milánské Scaly. Po osvobození řídil na Pražském jaru v r.1954. Pilný skladatel. Složil písně na básně Jiřího Wolkera.

Československý hudební slovník.1.Praha 1963. S.33.;.

Stud. na učit. úst. v Kroměříži, 1931 mat. Poté vyučoval v Karviné. Od r. 1935 na VZS v Olomouci, později v Kroměříži, po vojně učil v Orlové, události r. 1939 jej přiměly vrátit se do rodiště, kde půs. v Brankovicích a poté v Ivanovicích až do zatčení gestapem v listopadu 1941. Publikoval v Lid. novinách, Našem kraji. Autor románů. Pro děti-převyprávěl pověsti a lid. povídky. Zájem o pověsti rodné Hané. Lidovou slovesností se zabýval i teoreticky.

Stará píseň.Zkazky a lidová vyprávění.Vyd­.A.Sivek.Ostra­va 1967.;Sivek, A.: Ze slezské domoviny.Výbor­.Ostrava 1960, S.29–49.;Biografie: Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a vydavatelů…Olomouc UP 1987, S.129–130.;Pazourek, V.: Karel Dvořáček-osud člověka.Zlatý máj 14, 1970, č.5, S.288–291.;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Opava 1993.S.27 – 28.;.

Působil r. 1817 v Olomouci, jeden z nejlepších hercú německého divadla, odtud odešel do Prahy.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.95.;.

Absolvoval SPŠ strojnickou v Uničově v letech 1966–1970 a SUPŠ v Brně 1976–1980. Fotograf od r. 1987. Fotografuje od r. 1961. Od r. 1976 člen fotoklubu Orion Vyškov. Abs. studia pro lektory a porotce v obd. 1984–86. Vystavuje od r. 1973. V 80. letech často s J. Vojáčkem (jako Tandem). Organizátor fot. výstav, výměnných akcí, recenzent. Četné reprodukce a texty o JF v časopisech. Zpořátku fotograf. motoristický sport. Výtvar. fotografii se věnuje od r. 1973. Uplatňuje velkoformátovou techniku.

Dufek, A. : Tandem Foltýn – Vojáček. Revue Fotografie 31, 1987, č. 2, S. 20–27. ;Česká amatérská fotografie 1945–1989. Katalog výstavy. Praha 1989, S. 34.;

Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP 27.1.2006, č.13, S.9.

Maturoval na reálce v Prostějově r. 1880, poté stud. VŠ zeměděl. ve Vídni, kde získal r. 1884 titul dipl. hospodář. Profesor na střední hospodářské škole v Přerově 1885 – 1911, pak ředitel hospodář. školy na Kl. Hradisku u Olomouce do r. 1921. V r. 1922 odešel na trvalý odpočinek do Přerova. Po celou dobu pedag. činnosti byl literárně činný. V r. 1888 napsal Drůbežnictví poučné a zábavné;Vypracoval osnovu Učebnice chovu dobytka, založil ročenku Sborník zemědělský. ad. Vykonal mnoho studijních cest po Evropě. V r. 1914 založil Macalíkovu zemědělskou knihovnu, kde vyšly jeho 2 spisy, věnované chovu skotu a mlékařství.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.182 – 183.;SOKA Přerov, duben 1994.;.

Sbormistr pěvec spolků Veleslavín a Libuše; Psal drobné skladby, sbory, písně.

Stárek, Zdeněk: Slovník sbormistrů.II­.Praha, Div.ústav 1982, S.327; Macalík, B.: Jak jsem žil a pracoval.Praha 1938.;ČSHS.2.díl­.Praha 1965, S.18.

Oficiální bio: Absolvovala Jedenáctiletku ve Vyškově na Moravě a nástavbu Osvětové školy v Brně, kde později (v r. 1969) získala dálkově i kvalifikaci knihovnickou. Od roku 1961 žije a pracuje v Kroměříži jako kulturní pracovnice a knihovnice. V letech 1970 až 1991, kdy z politických důvodů nesměla pracovat v oblasti kultury, byla zaměstnána jako aranžérka obchodního domu Prior. Ke knihovnické práci se vrátila až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska (dříve okresní knihovna) pracovala do konce června 2007. Nyní se účastní různých činností knihovny jako dobrovolník.
Poezii se věnuje od mládí. Do literárních soutěží začala přispívat až ve zralém věku. V letech 1986 – 90 získala čtyřikrát ocenění v soutěži, vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8. Od roku 1996 do roku 2004 jí bylo uděleno sedm ocenění v soutěži básnířek O Tachovskou renetu, kterou vyhlásila Okresní knihovna v Tachově. V letech 2000 –2015 byla téměř pravidelně její poezie oceňována na festivalu Seifertovy Kralupy. Úspěch zaznamenala také v literární soutěži LK Pegas Mělník a dalších soutěžích. Dne 10.1. 2024 obdržela Cenu města Kroměříže na rok 2023.
Sama se podílela na organizování soutěží mladých literátů v Knihovně Kroměřížska a mladé čtenáře vedla na četných besedách k aktivnímu vztahu k poezii. Doposud pracuje v porotách, hodnotících literární práce, recitaci, amatérské divadlo. Pomáhá organizovat Dny poezie a účastní se autorských večerů. Je členkou literárního Klubu Pegas Mělník a dlouholetou aktivní členkou Švabinského kruhu přátel výtvarného umění v Kroměříži.
Vydala sbírky Píseň ženy (Okresní knihovna Kroměříž, 1991), Čas očekávání (2004), Sonety do dlaní a pod polštář (2008), Schůzky v zahradách (2012) a Kapičky na skle (2015). Mezitím obdarovala přátele drobnými tisky básnických souborů. Své verše publikovala v časopisech Vlasta, Generace, Zpravodaj města Kroměříže. Pravidelně přispívala do kalendáře Církve československé husitské Blahoslav. V roce 2004 zde bylo otištěno 13 básní jednotlivým měsícům roku. Verše pak vydala v souboru Štěstí přichází zevnitř (2004).
Její verše lze najít i v antologii Haná v poezii (LK Olomouc 2008), Almanachu Kavárny Poetika (2009), Básníci nad soutokem (LK Pegas Mělník 2012), Pastýři noci (Vladimír Stibor 2014), Město moře kuře stavení ( Václav Franc 2015), Řezbáři stínů ( V. Stibor 2016), Řeka úsvitu ( Stibor 2017), Noc plná žen ( Stibor 2018) a Delty domovů ( Stibor 2019) a dalších sbornících. V regionálním tisku publikovala verše i řadu článků z oblasti kulturní činnosti. Některé její verše byly zhudebněny profesorem konzervatoře Vejvanovského v Kroměříži Miloslavem Gajdošem, který své skladby interpretoval ve vlasti i na zahraničních koncertech. Báseň Moje město, zhudebněná Petrem Suchanem ml., je obsažena ve stejnojmenné knize s podtitulem Kroměřížská čítanka (Anežka Fialová – Markéta Mercová 2006). xxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxx

Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně začala od roku 1961 pracovat v kroměřížské knihovně. Po roce 1970 musela z politických důvodů opustit milované povolání. Působila pak dvacet let jako aranžérka v Obchodním domě Prior. Ke knihovnické práci se mohla vrátit až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska pracovala do konce června 2007. Ve volném čase se věnovala charitě, je členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně a účastní se řady literárních soutěží. V letech 1986–1990 získala čtyři ocenění v soutěži vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8, účastnila se také básnické soutěže O Tachovskou renetu (1996–2004), kde měla sedm ocenění a v letech 2000–2007 se presentovala na festivalu Seifertovy Kralupy, kde také získala několikrát ceny. Verše publikuje v časopisech, sbornících a v regionálním tisku. Na svém kontě má několik básnických sbírek:Literárních soutěží SK a Mělnický Pegas se účastní každoročně a její práce jsou téměř vždy oceňovány. Píseň ženy (1991); Ach to byla dovolená (2000); Okna (2001) ; Malá poetická terapie (2002); Nikdy neříkej nikdy (2003); Čas očekávání (2004, 2008); Štěstí přichází zevnitř (2004); Sonety do dlaní a pod polštář (2008); Almanach Kavárny Poetika Praha (2009); antologie Haná v poezii (2008). V květnu 2009 obdržela pamětní medaili města Kroměříže. Od mládí miluje poezii. Její básně mají Seifertovský pel , nádherně se čtou, ale především recitují. Její verše vycházejí též v celostátních časopisech, najdeme je i v kalendářích Církve československé husitské Blahoslav. Některé její verše inspirovaly Miloslava Gajdoše, profesora Konzervatoře P. J. Vejvanovského, který je zhudebnil a interpretuje je na našich i zahraničních pódiích. Ve volném čase pracuje v neziskových organizacích.Je dlouholetou členkou Rady amatérské umělecké činnosti, výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění, Klubu přátel poezie v Kroměříži a od roku 2001 také členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně. Před rokem – v srpnu 2011 , kdy se konal 3. ročník MOBELOVY CENY dostala Mobelovu pochvalu za báseň Domovy 1 ze sbírky Pozdní svítání (2010). Bibliografie článků:

1. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V nemocnici In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské, 2005. s. 60.
2. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vztahy In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské. Praha, 2005. s. 60.
3. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V nemocnici In :Blahoslav, kalendář církve československé husitské. Praha, 2005. s. 60.
4. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Na Bělidle – In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské, 2007. s. 116–118.
5. Mladé obzory : almanach začínajících autorů Kroměřížska Předml.. Josef Šubert . Kroměříž : Okresní knihovna ; Klub mladých autorů, 1968. 43 s. : il.
6. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, HEBNAROVÁ, Daniela, 1957-. Dívej se a piš. , Týdeník Kroměřížska, 1990, Č. 13 , s. 4.
7. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Navzdory básník zpívá. , Kroměřížská jiskra, 20.6.1990, , s. 3.
8. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Píseň ženy : Verše z let 1980–1990 . Kroměříž : Okresní knihovna, 1991. 32 s.
9. HEBNAROVÁ, Daniela, 1957-, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Literární soutěž. Uzávěrka 1. března. , Týdeník Kroměřížska, 1991, Č. 4 , s. 1.
10. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s básníkem přírody. , Týdeník Kroměřížska, 1991, Č. 42 , s. 5.
11. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Hledám, tedy jsem . . . Soutěž mladých literárních talentů Kroměřížska. , Hanácké Atheny, 1991, Č. 7 , s. 4.
12. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Svět očima dětí. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 25 , s. 5.
13. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Šance pro mladé literáty. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 6 , s. 5.
14. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Knihovna má narozeniny. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 4 , s. 7.
15. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Cesta ke knize. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 10 , s. 5.
16. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Březen v knihovně. , Hanácké Atheny, 1993, Č. 6 , s. 3.
17. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Zvítězili všichni, kteří se pokusili. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 23 , s. 4.
18. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jednoho deštivého podzimního. . . , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 49 , s. 4.
19. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s básníkem. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 44 , s. 6.
20. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Radostné odpoledne. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 2 , s. 5.
21. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vánoční jehličí opadalo. . . , Hanácké Atheny, 1994, Č. 1 , s. 10.
22. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Karneval v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 9 , s. 5.
23. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Svět nejmladších literárních talentů. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 18 , s. 5.
24. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Nezapomeňte na knihovnu. , Hanácké Atheny, 1994, Č. 17 , s. 16.
25. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, FIALOVÁ, Hana, 1962-. Na shledanou s hezkou knihou. , Hanácké Atheny, 1995, Č. 2 , s. 6.
26. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Až se jaro zeptá. . . , Týdeník Kroměřížska, 1995, Č. 20 , s. 5.
27. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Dítě a kniha. , Hanácké Atheny, 1995, Č. 14 , s. 13.
28. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, MAHEN, Jiří, 1882–1939. Rozhovor o práci s dětským čtenářem v Kroměříži. , Duha, 1995, Č. 3 , s. 19.
29. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Žije mezi námi. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 7 , s. 6.
30. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. O princezně, která se naučila hrát. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 7 , s. 5.
31. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Divadlo v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 12 , s. 5.
32. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět 1995–1996. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 18 , s. 7.
33. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Práce s dětským čtenářem v Okresní knihovně v Kroměříži. , Duha, 1996, Č. 2 , s. 25.
34. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Deset nej našeho kraje. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 24 , s. 5.
35. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Otevřený svět fantazie a přátelství. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 27 , s. 5.
36. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Nad knihovnickými zákony. Sté výročí okresní knihovny v Kroměříži. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 7 , s. 7.
37. KŘUPKOVÁ, Eva, BOHÁČKOVÁ, Tereza, FRAJT, Mareka kol. Náš svět 1996–1997. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 17 , s. 7.
38. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Na shledanou v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 27 , s. 5.
39. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Týden knihoven. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 37 , s. 1.
40. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět 1998. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 7 , s. 6.
41. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Radost a osvěžení. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 11 , s. 5.
42. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět a naše město 1998. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 18 , s. 6.
43. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V knihovně je stále živo. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Roč. 9, č. 48 , s. 6.
44. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Cesty k dětskému čtenáři. , Duha, 1998, Roč. 12, č. 1 , s. 24.
45. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Březen – měsíc knihy. , Týdeník Kroměřížska, 1999, Roč. 10, č. 11 , s. 5.
46. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Znovu u Karla Čapka. , Týdeník Kroměřížska, 1999, Roč. 10, č. 17 , s. 7.
47. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Mladé obzory. , Duha, 1999, Roč. 13, č. 1 , s. 14.
48. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Karel IV. – osobnost tisíciletí. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 18 , s. 9.
49. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na Josefa Mánesa. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 18 , s. 5.
50. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Ženy, které rády píší. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 23 , s. 5.
51. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na spisovatele Jana Skácela byla důstojná. , HIT, 2000, Roč. 5, č. 49 , s. 5.
52. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s Janem Skácelem. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 49 , s. 5.
53. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Příjemný předvánoční podvečer písní a poezie. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 51 , s. 6.
54. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Bílou sošku doma opatruji už čtyřicet let. , MF dnes, 23.12.2000, Roč. 11, č. 298 , Příl. Východní Morava s. 3.
55. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Maková panenka a motýl Emanuel. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 4 , s. 6.
56. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na malíře A. M. Machourka. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 45 , s. 4, fot.
57. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Kosmická inspirace. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 47 , s. 5.
58. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Stoletý Cyril Bouda. , HIT, 2001, Roč. 6, č. 48 , s. 5.
59. NAVRÁTILOVÁ, Jana, 1951-, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, ŠUŠLÍKOVÁ, Jana, 1985-a kol. On člověk musí k poezii dozrát. , Týdeník Kroměřížska HIT, 2002, Roč. 1, č. 47 , s. 20, fot. , barev.
60. OLIŠAR, Josef, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jubileum Věry Hejhalové. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 3 , s. 16, fot.
61. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. „Tak dejchej“. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 5 , s. 23.
62. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na Jindřich Spáčila. , Týdeník Kroměřížska, 11.5.2004, Roč. 3, č. 19 , s. 6.
63. HEJHALOVÁ, Věra, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vítězství v literární soutěži Tachovská reneta. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 9 , s. 25.
64. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Den poezie. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Č. 12 , s. 29.
65. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Čas očekávání : [výběr z poezie] . Kroměříž : Svatava Mášová, 2004. 39 s. ISBN v knize neuvedeno.
66. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jarní tání. , Kroměřížský zpravodaj, 2005, Č. 5 , s. 21.
67. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Literární květen v Knihovně Kroměřížska. , Kroměřížský zpravodaj, 2005, Č. 7–8 , s. 26.
68. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Zimní slunovraty. Štěstí. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 1 , s. 3.
69. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Den poezie v Knihovně Kroměřížska. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 1 , s. 16.
70. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Neznámý Petr Bezruč. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 6 , s. 33.
71. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Příjemné setkání. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 10 , s. 21.
72. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Domovy Jaromíra Tomečka : Poezie je živou součástí každodenního života. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 12 , s. 23, fot.
73. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vánoční. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 1 , s. 3.
74. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. První ročník Univerzity 3. věku v Kroměříži právě končí. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 5 , s. 27.
75. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Která je ta pravá?. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 6 , s. 24.
76. KOŘÍNKOVÁ, Marcela, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání básníků probíhá na úrovni přátelských vztahů. , Týdeník Kroměřížska, 2007, Roč. 6, č. 25 , s. 8, fot.
77. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Můj nejlepší recept : Koláč s poezií. , Kroměřížský deník, 4.7.2007, Roč. 2, č. 155 , s. 5.
78. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jak je to s poezií v dnešním světě : zamyšlení čtenáře. , Kroměřížský deník, 9.8.2007, Roč. 2, č. 184 , s. 5.

Olišar, Josef: Město ocenilo básnířku. In: Kroměřížský zpravodaj, červen 2009. S.17. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.86. https://www.mesto-kromeriz.cz/

Užíval pseud.J.V.Říkovský. Pedagog, básník a vědecký pracovník. Své básně a postřehy z prostředí rodné Hané publikoval v řadě moravských novin a časopisů. Vyučoval na měšťanských školách, německé reálce i české zemské vyšší reálce. V letech 1873–1875 působil jako učitel ve Fryštáku, později v Hodoníně a Prostějově, kde profesorem reálky.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947,S.27.;. Zapletal, Česlav: Literární místopis Fryštátska. Zlín 1991. S. 14.;

Gymnázium studoval ve Valašském Meziříčí. V roce 1948 absolvoval. AMU v Praze.Působil ve Varnsdorfu a nejdéle v Plzni.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Fabián, J.: Kdo je kdo byl kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. web.

Během gymnaziálního studia byl totálně nasazen. Po druhé světové válce vystudoval Filosofickou fakultu MU v Brně obor angličtina a historie. V letech 1950–54 byl v PTP. Od roku 1954 působí v Olomouci. Věrnost demokratickým tradicím mu vynesla nepříznivou pozornost totalitních orgánů. Kandidatura mu byla povolena až v roce 1986. Ve své práci se věnoval anglosaskému světu a jeho postavení a úloze v tomto světě. Celkem napsal deset skript a řadu dalších knižních publikací jako: Slovník amerikanismů, čtyřdílnou Angličtinu pro jazykové školy (s 2 spolupra­covníky) a dvoudílnou vysokoškolskou učebnici. Jeho dlouholeté studium styků anglicko-českých a americko-českých vyústilo (r.2001–3) v 2 monografie: Anglie očima české literatury od středověku po rok 2000 a Amerika očima české literatury od vzniku USA po rok 2000. Lektoroval řadu cizích rukopisů např. Učebnice lékařské angličtiny, Anglicko-český slovník a Velký česko-anglický slovník. Známé jsou i jeho překlady materiálů, které zahraniční veřejnost informují o dějinách a současnosti města Olomouce. V roce 2003 dostal Cenu města Olomouce. Prof. PhDr. Jaroslav Peprník, CSc. je autorem 10 skript, několika slovníků a řady publikací pro VŠ.

V letech 1945–49 studoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, do r. 1950 působil na Státním staku mládeže v Ondrášově (n. osada obce Moravský Beroun). Od r. 1959 scenárista a dramaturg ve FS Barrandov. 1968 –69 místopředseda Svazu spisovatelů. V r. 1970 těžce onemocněl, byl diskriminován. Je otcem 2 dcer Ivy a Lenky, které se narodily v Olomouci, obě spisovatelky.

Slovník českých spisovatelů.Praha 1964.S.405 – 406.;Brabec, J.: Slovník zakázaných autorů 1948 – 1980.Praha 1991.S.352 – 353.;Procházka, Jan : Politika pro každého.Praha 1969.;.

V matrice Ivančice uvedeno datum 6. února, ale lehce přeškrtnuto a tužkou přepsáno na 4.2.

Dlouholetý ředitel Hudební školy v Jeseníku.

Kmoníčková, E. : V roce 1994 zemřeli. Brno MZK 1995.

Jako poštovní zaměstnanec měl celou řadu působišť. Nejdéle působil v Kopřivnici 1928–1938. V roce 1939 odešel do Frenštátu, kde byl penzionován.

ČSHS.II.Praha 1965.S.808.;

V roce 1949 maturoval na obchodní akademii ve Frenštátu pod R. Poté začal studovat JAMU v Brně. Jeho kolegy v ročníku byli: Vladimír Menšík, Lubomír Kostelka ad. Po absolvování odešel do Opavy, kde pobyl 6 sezón. V letech 1959–1961 hrál v Olomouci a pak byl členem činohry Státního divadla v Brně od r. 1961 – (1985). Od r. 1978 pedagogicky působí na brněnské konzervatoři.

Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1985–1989. S. 23–27.; Československý biografický slovník. Oraha 1992. S. 763.;

Syn Antonína W. Podle rodiště používal po r. 1945 pseud. Ivanovický/připoj. k jménu/. Půs. na ber. úřadu v Kroměříži r. 1904, stud. bohosloví v Olomouci až do 1908, vynikl jako zastupující varhaník a dirigent na dómě. Vystoupil ze semináře a šel do Prahy stud. konzervatoř. Od r. 1920–1944 prof. varh. hry, od r. 1946 prof. AMU. Skládal církev. hudbu, písně, sonáty. Mj. Hanácke kolede 1936;Hanácky pěsničke 1948;„Vzpomínky domova“-harm. hanác. písně. Autor sborníku. Naši rodáci a krajané. Vyškov1934. ;Mojmírova říše III-1940 a v časopisech.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.950–51.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.128.

městský knihovník v Prostějově

OK Prostějov, květen 1994..