Osobnosti Moravy.eu

Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku.

BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16.

Působil na Přírodovědecké fak. UP v letech 1946 – 1951 systémová zoologie obratlovců. Autor publikace Zoologická technika.

Vesmír, 1975, č.9, S.279.;.

V rodišti založil ústav pro přestárlé.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2. Ostrava 1994. S. 36–37.

Narozen na Bruntálsku. Hudební zkušenosti získal už jako sborista olomouckého dómu. 1859–1864 byl kapelníkem ředitelem něm. divadla v Praze. 1881–1897 působil jako ředitel ve vídeňské opeře. Složil několik sborových písní.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, 1999.S.23;

V Mohelnici chodil do něm. školy, poté navštěvoval něm. gymnázium v Olomouci. Práva vystudoval na univerzitě ve Vídni a Praze. Soudní paxi v Olomouci a Brně a pak se věnoval advokacii. 1872 si v Brně otevřel vlastní kancelář.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.37;

Vzdálený prasynovec Johann Baptista M. Syn Wilhelma M. (1789–1857). Zajímal se o vojenství a 1833 vstoupil do armády a opouštěl ji v roce 1850 v hodnosti majora. Víceprezident Moravsko-slezské lesnické školy v Úsově. R. 1861 byl zvolen do moravského zemského sněmu. R.1854 vyznamenán Řádem železné koruny.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.73.

Pobýval v Olomouci jako jedenáctiletý, při cestě do Vídně, od 28. října 1767, kde se ubytovali v hostinci u Černého orla, n. Pekařská 5, po dvou dnech přesídlila rodina do kapitulního děkanství k prelátovi a univerzitnímu rektorovi Leopoldu Antonínovi, hraběti Podstátskému. Amadeus onemocněl neštovicemi a léčil jej dr. Josef Wolff. Když se Amadeus uzdravil napsal zde několik skladeb, asi i 6. symfonii F dur. Z Olomouce odjížděl s rodiči 23. 12. 1767. Na kapitul. děkanství byla na paměť Mozartova pobytu v Olomouci odhalena 31. října 1937 pamětní deska , dílo akad. sochaře Julia Pelikána .

Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava, Profil 1987.S.14 – 15.;Nešpor, V.: Dějiny Olomouce.Brno 1936.;Remeš, M.: Mozart v Olomouci.ČVSMO, r.37, S.124 a r.44, S.190 – 192.;Písková, M: Mozartovo muzeum v Salcburku.ZVÚO, 1968, č.140, S.11–13.;.

Studoval gymnázium v Opavě, kde maturoval. Poté odešel na teologii do Olomouce, kde v letech 1864–65 a rok poté odešel na filosofii do Vídně a studia ukončil v Praze.Působil jako učitel v Praze, domácí učitel v Cařihradě (n.Istanbul) do r. 1873.Poté se věnoval novinářství.R­.1877 přišel do Olomouce, aby redigoval Neue Zeit.1879 se stal skriptorem, později kustodem od r. 1892–1915 ředitelem Studijní knihovny.Poté odešel do Frývaldova, n.Jeseník.Autor beletristických a historických prací vztahující se k olomouc.minu­losti.Od r.1877 vydával měsíčník : Moravia.

Chytil, Jan: Olomouc v díle W.Müllera.In> Gaudeamus 73.Olomouc 1973. S.32–38.;Václavek, L.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc 1991.S.16–18.;.

Vystudoval ve Vídni zeměpis a dějepis a pak zde působil jak středoškolský profesor, později přednášel na univerzitě v Grazu.