Osobnosti Moravy.eu

Narozen na Vyškovsku. Otec Emanuela a Vladimíra A.;Studoval v Prostějově a v Brně/u L.Ja­náčka/;učil houslím, klavíru a zpěvu na hud.šk.Moravana v Kroměříži/1882–88, ředitel 1883–86/, poté v Prostějově, od 1889 ředitelem hud.školy, učil zpěvu na G 1899–1915, sbormistr pěvec.spolků Vlastimila a Orlice 1890–1906.Upravoval lid.písně.Skládal chrám.písně, sbory, melodramy, mše aj.

Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.26.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982, S.13.; Vlk, Zdeněk: Vzpomínáme E.Ambrose.=Štafeta, 18, 1986, č.1, S.30–31, 1 obr.;Oprava data mrtí z 21.5.na 31.5. od p.Peterky M., květen 1994.;.

Od r. 1888 studoval gymnázium v Prostějově, maturoval v Jevíčku r. 1904. V roce 1908 absolvoval FFUK v Praze, vyučoval zpěv a hud. výchovu v Ostravě 1909, od r. 1914 v Prostějově, od r. 1920 v Olomouci. Publ. pod šifrou Abs v Pozoru, Mor. deníku až do r. 1935, poté v Brně. Bratr Vladimíra Ambrose.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.25–26.; Nádvorníková, M.: Postavy české hudby.Olomouc SVK 1984, S.7.; Štědroň, B.: Památce tří pedagogů.=Hudební výchova, 3, 1955, č.4., S.76–77.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.;ZKVMO 1960, č.84, S.57–61.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.354.;.

Absolvoval přírod. fak. UK Praha, 1954–1968 prac. Ústavu fyziky pevných látek ČSAV Praha. Od 1968 trvale na Aarkus Universitet v Dánsku. Zabývá se teorií pevných látek, spec. polovodiči. Autor prací z oblasti pásové teorie PL.

ČBS.Praha Academia 1992, S.16.;.

Profesor na zemských hospodářských školách na Moravě, od r. 1945 působil v Přerově, 1950 na VŠZ v Brně. Autor učebnice"Zemědělská výroba", „Polnohospodárská výroba“.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;.

Pedagogicky působil v Olomouci zprvu jako výpomocný profesor češtiny a francouzštiny na SG v Olomouci v letech 1923 – 1924, poté prof. České státní reálky. Překládal Denise, Vilsona aj.

Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.205.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962, S.11.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1893

V letech 1885–1892 studoval konservatoř v Praze. V létě 1893 koncertním mistrem lázeňského orchestru v Badenu a v zimním období v městském divadle v Plzni. Po smrti plzeňského kapelníka opery působil v Plzni v období 1905–1912 a kapelníkem zde r. 1916. Šéfem opery v Ostravě 1919–1928, poté v Olomouci do r. 1932, s níž podnikl zájezd v r. 1929 do Vídně, Liberce a Ústí nad Labem. Poté odešel do důchodu a žil v Praze a Plzni. Psal scénické hudby pro divadla v Ostravě a v Plzni, písně a sbory.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963. S.63.;. Ambros, Emanuel -Čičatka, Jaroslav Dvacet let české opery v Olomouci. In: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Přerov 1942.;

Ředitel měšťanské školy v Přerově. Autor učebnic, odb. článků z fyziky a chemie. Publikoval ve Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Zemřel v Rokytnici (u Přerova).

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;

V Olomouci studoval na nižším něm. gymnáziu do r. 1884, v té době se též soukromě učil na klavír, housle a violoncello. Používal pseud. Berov.

ČSHS.1.Praha 1963, S.84.;

Po maturitě na gymnáziu v Opavě r. 1931 studoval několik let na bohoslovecké fakultě v Olomouci. VŠ nedokončil. Působil na poště, v muzejní knihovně, stal se členem numizmatické společnosti i redakční rady odborného periodika.

BSSSM,seš.3 (15.).Ostrava 2002. S.31–32.

Občanským povoláním obchodní příručí. Od srpna 1939 do července 1940 byl v cizinecké legii. Poté působil ve Velké Británii. Zahynul při havárii letounu. Nositel Čs. medaile za chrabrost před nepřítelem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.17; Čejka, E.: Zlomená křídla. Praha 1972. S. 233.; Loucký, F.: Mnozí nedoletěli. Praha 1989. S.59.;

V letech 1929–1933 bydlela s rodiči v Horce nad Moravou. Od r. 1934 žije v Olomouci. Absolventka SGO v r. 1946. Studovala Pedagogickou fakultu UP Olomouc a poté působila čtyři roky na školách v pohraničí na severní Moravě Písařov, Úsov, Mohelnice,, pak v okrese Olomouc (Náměšť na Hané, Těšetice, Olomouc-Holice) a od r. 1961 přímo v Olomouci na ZŠ Zeyerova a ul. 8. května. Až do roku 1983 byla fakultní učitelkou a zastávala funkci okresní metodičky pro literární výchovu na základních školách. Až do roku 1997 brigádně učila a zastupovala nemocné učitelky na různých školách. Věnovala se problematice školních knihoven, recitačním a literárním soutěžím. Je členkou výboru Literární sekce VSMO od r. 1984. Bohatá publikační činnost v denním, odborném a vlastivědném tisku. Užívá šifru: -ebl- : Autorka textů Literární Olomouc, CD-ROM pro stř. a ZŠ, Olomouc v literatuře 20. stol. a Průvodce literárně historickými místy Olomouce. Olomouc 1996.;

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gynmázium, 2000.S.192; O múze olomoucké a lidech kolem ní. Olomouc 2003.; Literární sekce VSMO 1984–1993. Olomouc 1998. S.19.; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S.411.;

Mgr. Eliška Blažejová bude mít pohřeb ve čtvrtek dne 16.2.2017 ve 12:40.

Od r.1927 angažován v Olomouci, kde v sezóně 1930–1931 seznámil se s E. F.Burianem. Koncem této sezony odešel s dosavadním ředitelem A.Drašarem do SND Bratislava, 1932–33 hrál v Osvobozeném divadle a od r.1946 v ND, V roce1959 odešel do pense. Zasl. um.1958.;

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959, S.79.; Ročenka klubu solistů Čes.divadla v Olomouci.Olomouc 1929. ; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.37–38.;.

V Olomouci působil za 1. svět. války v polní nemocnii. Od r. 1905 publikoval své literární příspěvky do Novin těšínských pod pseud. Frýdlantský B. E. . Přispíval též do Zlaté Prahy /1913/, do Herbenových Besed Času, Studentské revue a Moravskoslezské re­vue.

Rusínský, M. : Bard prvý z Beskyd. Ostrava 1947, S. 39–40. ;Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S. 23. ;.

V letech 1930–31 působil v divadle Olomouc.

ČBS.Praha Academia 1992, S.76–77.; Kladiva, J.: E.F.Burian.Praha 1982.; Kuna, M.: Hudba na hranici života.1990.;.

Studoval umělecko-průmyslovou školu ve Vídni u malíře Ed.Veitha.Malby dekorativní-nástrop.malby v divadle v Lublani, krajiny a pohledy ze staré Vídně, klášterní obrazy.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.135–136.;.

V Olomouci od r. 1869 na praxi u soudu, od r. 1871 jako koncipient u dr. Svozila do roku 1874, poté v Praze a od roku 1877 trvale v Olomouci. Zakladatelem a prvním starostou JDOB (1872), Slovanského čtenářského spolku (1879), Matice školské (1872), jejím jednatelem 1872–75 a starostou 1883–1890. Později se vzdal veřejné činnosti. Matice školská ho jmenovala čestným členem.

Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.35.; Osmdesátpět let olomouckých ochotníků.Olomouc 1957.; (SVKOL)

Něm.původu, 1939 se přihlásil k čes.národnos­ti.1925–29 stud.Př.fak.něm­.univ.v Praze, 1926–39 asistent tamtéž.1939 pro nesouhlas s nacismem opustil univ., učil na vl.žádost na RG Jana Nerudy v Praze.Vězněn v konc.táb.1945–60 prac.MŠ, od 1962 prof.UK.Mor­fologie

ČBS.Praha Academia 1992, S.104–105.;.

V Olomouci pobývala slavná pěvkyně Emma Destinová několik dní před svým představením, jímž byla Smetanova Prodáná nevěsta dne 23.6.1918. Za velké účasti čes.občanů byla uvítána na nádraží zakladatelem Žerotína Jindřichem Geislerem a ubytována v rodině JUDr. Ferdinanda Tomka. S městem se rozloučila 27.6.1918.Vzpo­mínkou byl zápis v pamětní knize Žerotína a fotografie věnovaná hostitelské rodině.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.;Vodáček,A­dolf: Nejslavnější česká pěvkyně.=Stráž lidu, 1988, 9.7.,S.4.;.

Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová

Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova

Gymnázium studoval v Brně a teologii v Olomouci. Do Valašského Meziříčí přišel v roce 1873 jako katolický kněz. Vedle kněžských povinností učil náboženství na gymnáziu. Byl spoluzakladatelem Muzejní společnosti a budovatelem meziříčského muzea, jemuž stál v čele od roku 1897 do své smrti. Bohatá publikační a vydavatelská činnost. V roce 1878 napsal Paměti města Valašského Meziříčí a městečka Krásna. Jeho nejvýznamější prací, která vyšla v Brně roku 1914 je v edici Vlastivěda moravská titul: Valašskomeziříč­ský okres.

Janoušek, Jindřich: Galerie významných osobností Valašského Meziříčí jeho rodáků, obyvatel a studentů. Valašské Meziříčí 1998. S.12–13.

Rodným jménem Procházková. V roce 1953 absolvovala SG. Po absolvování FFUP (1958) učila předmětům své aprobace (Čj-D) na pedagogickém gymnáziu v Jihlavě a později na základních školách v Olomouci. Zaměřila se zejména na diferencovanou výukou českého jazyka a literatury. Pedagogickou zkušenost ze základních a středních škol zúročila v říjnu 1969 přechodem na PdF v Olomouci, nejdříve jako členka kabinetu sociální patologie, od r. 1971 jako odb. asist. na KČJL se zaměřením na literaturu pro děti a mládež. Zajímala ji také problematika vývoje české historické prózy. Doktorát filozofie získala na základě rigorózních zkoušek z dějin ČL a obhájení disertační práce Tvorba národního umělce Miloše V. Kratochvíla v roce 1975. V dalších letech věnovala pozornost lidové slovesnosti, speciálně gnozeologickým aspektům pohádky a pověsti. Kontaktovala se s Ústavem české literatury ČSAV v Brně, jmenovitě s p. profesorem PhDr. O. Sirovátkou, CSc. Jako aspirantka u prof. PhDr. Eduarda Petrů, DrSc., předložila v červnu 1987 kandidátskou disertaci na téma Moravská lidová pověst ve vývoji české literatury (1945 – 1985), obhájila ji před komisí v Brně a získala vědeckou hodnost CSc. Součást kandidátské práce (2 díl.), Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí,vydán samostatně jako separát AUPO – Facultas Pedagogica, Philologica IV 1987 – ČJL 6. Obsahoval údaje o více než sto osobnostech obírajících se uvedenou činností od národního obrození do současnosti. V roce 1989 získala na základě rozpravy ve vědecké radě FF UP docenturu z dějin a teorie české literatury. Paralelně s pohádkou a pověstí sledovala tvorbu pro děti a mládež, především na úseku poezie. Na požádání pedagogických středisek i okresních knihoven přednášela učitelům a knihovníkům o novinkách v tvorbě pro děti a mládež. Z rodinných důvodů odešla od 1. 9. 1993 do důchodu. Když se však situace změnila, působila jako docentka na katedře ČJL PdF Ostravské univerzity do konce stud. roku 2010. Kromě pedagogické se nadále věnovala i činnosti přednáškové pro učitele a knihovníky, spolupracovala s oddělením pro děti a mládež Knihovny města Olomouce a v jejím zpravodaji Naše knihovna pravidelně několik roků hodnotila knižní novinky z oblasti literatury pro mládež. Příležitostně též zpracovává posudky o knížkách pro děti pro různá nakladatelství. Členka České sekce IBBY. Autorka knih a odborných statí publikovaných ve sbornících univerzit v Brně, Ostravě. Recenze o knihách pro děti publikovala v bulletinu Naše knihovna,6,2001 a zajímavý text o moravské lidové pověsti v KKC v Olomouci, 2001, říjen.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzoty. Ostrava 1973. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997. Málková, I. – Urbanová, S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945–2000. Ostrava 2001. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc, SISČ 1993. S. 58. Profesiona­lizace vzdělávání učitelů a vychovatelů. Ostrava, OU 2002 Lidová kultura na Hané. Sborník z XV.odborné konference o Hané. Olomouc 2020 – Bibliografický soupis publikovaných příspěvků v letech 1991–2000,, 1991, 1992, 1993. S. 148.

Doc. PhDr. Eva Doupalová, CSc.

Gymnázim absolvoval v Kyjově, práva v Praze a Brně. V letech 1923–24 studoval železnič. odbor. školu v Olomouci a působil jako železnič. úředník v Opavě 1924–35, v Olomouci 1936–37, odkud přešel na ministerstvo dopravy do Prahy. Penzionován r. 1958. Do literatury ho uvedl Vojtěch Martínek. Debut

• sbírky spirituální poezie. Pseud. E. Mák;-ák;Publikoval v

Moravskoslezském děníku, Nivě od r. 1922, Právu lidu 1924 a krajin. čas. v Olomouci.

Lexikon české literatury I.Praha, Academia 1985, S.635; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.39.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Opava 1993.S.28 – 29.;.

Vlkoš (u Kyjova, okr. Hodonín)

Od r. 1946 působil v Opavě, poté v ND Praha, 1955 – 1958 v KOD Olomouc, poté v Liberci.

Divadlo Oldřicha Stibora 1955 – 1965.Olomouc 1966.S.72.; Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.103.;.

Od r. 1922 v Ostravě. Asist. školy prof. Semmlera v Berlíně, 1953–55 prof. choreografie AMU.

Kdo je kdo ?Praha ČTK 1969, S. 222. ; Přehled činnosti československých divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 103;

v letech 1960–1970 působil na katedře ML LFUP, poté musel odejít z UP, od r. 1990 po rehabilitaci člen katedry humanitních věd a evropských studií FFUP. Doc.PhDr. Emil Gimeš, Ph.D

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973, S. 325. ; Archiv UP. ;Seznam přednáš. na FFUP 1991–92. Olomouc 1991, S. 21. ;.