Osobnosti Moravy.eu

V roce 1953 abs.JAMU Brno, Od 19.7.1958 – 1961 působila v Olomouci. V roce 2013 dostala ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.92.;.

Člen Moravské filharmonie v Olomouci od 16.11.1960 do 28.2.1963.

Schindler, Antonín: Členové MFO. Rkp. 1998.

Velitel olomoucké pevnosti, který v letech 1829 –1831 obýval Edelmanův palác, dům na Horním nám.č.51.Mj.se zasloužil i o ozdravění města, dal bažinatá místa kolem Terezské brány vysušit, upravit ústí stok a vysázet stromy.(sadová promenáda).Do Olomouce povolán z Itálie i v r.1850 na 6 měsíců v době při tzv Olomouckých punktacích.(Smlouva mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem)

Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.40.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.229.; Kdo byl kdo do r. 1918 v našich dějinách.Praha, Rovina 1992.S.334.

Dne 31.1.2016 přišel email s opravou matrika Dublovice 03 sken 73 http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5365/73

Dějiny radnice se začaly psát dne 13. října 1261, kdy Přemysl Otakar II. povolil olomouckým kupcům postavit tržnici. Stavba započala až v roce 1378 povolením markrabího Jošta a pokračovala v několika periodách s přestavbami až do doby současné.

• pš-: Po stopách olomouckého času. Puls, r.5, č.93,

19.8.1995, S.4.

Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 e­migroval.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;.

Pronásledovaný rakouskými úřady za 1. svět. války pro protihabsburské smýšlení, za rozšiřování letáků proti válce odsouzen na 8 let do těžkého žaláře .

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. http://www.rosmus.cz/…/prevrat.pdf

Profesor češtiny na gymnáziu a pozdější dědic Nappovy opatské hodnosti v klášteře na Starém Brně, činný v Národní jednotě a v Katolic. jednotě, přispíval do katolického tisku na Moravě.

Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 16;.

V Praze se narodil a většinu života i prožil, ale poslední léta života žil a tvořil ve Velké Bystřici. Vystudoval Akademii múzických umění u akadem. malíře prof. Švabinského. Nejvíce se věnoval portrétům, dále pak restaurování a krajinomalbě.

Velkobystřické noviny,č.2/2003,S. 3;

V letech 1941–1945 vedl kliniku v Brně. 1946– přednostou chirurgické kliniky FN a ved. katedry LF UP Olomouc.

Kdy kde co v Olomouci 1992, červen, S. 1–2.

Vůdce vzpoury v Kotoru 1918.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.93.;

Po osmileté škole absolvoval Střední školu vykuové elektrotechniky v Rožnově pod Radoštěm. Pak pracoval v Praze jako vakuový technik 1 rok a byl přijat na DAMU, kde absolvoval v roce 1966. Po dobu 11 let- tedy do 1977 působil v DOS Olomouc, poté v divadlech Příbram, Plzeň, Hr. Králové, od r. 1988 – 1991 opět v Olomouci. Pak dostal nabídku z Ostravy, kde dosud působí od roku 1991 v Národním divadle Moravskoslezském. Má za sebou více jak 200 rolí. Kromě divadla hrál taky v 10 filmech a 14 televizních filmech , namlouval komentáře pro televizi i Český rozhlas. Hrál též v řadě českých televizních seriálů, např. Přátelé Zeleného údolí (1980), Četnické humoresky (2007), Vyprávěj (2009), Policie Modrava (2011), Doktor Martin (2016), Případay 1. oddělení (2022) a v 5 dokumentárních filmech. Byla pořízeny i 3 divadelní záznamy ze hry Doktor Faustus (2016).

Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.132.;. Česko- Slovenská filmová databáze.

V letech 1889–1894 učitel hud. školy Žerotín v Olomouci, 1905–1922 prof. učit. ústavu v Kroměříži, 1905–7 sbormistr pěv. spol. Moravan, učil zpěvu též na gymnázium. Sestavil Rauscherovo/Kro­měřížské/, jehož primáriem 1907–10, . Odpočinek trávil v Holešově. Mj. „Pět písní“, op. 3. -f. Táborský/1890/;

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.406.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.127.

Jako dvacetiletý zahajuje herecké studium na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře a absolvuje v roce 1927. Hned poté nastupuje angažmá v Národním divadle v Brně, kde je do r. 1929. Poté je na dvě sezóny v Praze a pak se opět vrací na Moravu. V Olomouci působil v letech 1931–1944 a 1948–1955, poté opět v Brně a od 1.8. 1955 člen Městských divadel pražských. Spolupracoval s rozhlasem, filmem a televizí. Zemřel na jevišti.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX.století.3.díl­.Paseka 1999.S.25. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S. 54–59.;

Fyzický geograf a entomolog, 1950–1961 působil jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a na UP v Olomouci. V letech 1961–1990 pracovník Geografického ústavu ČSAV v Brně.

Tomáš, Josef: Český biografický slovník XX.století.3.díl­.Paseka 1999.;

V r. 1956 absolvoval JAMU Brno. První angažmá bylo v Šumperku, kde kromě divadelní činnosti spolupracoval s městským rozhlasem. V letech 1958–1961 působil v Praze. Na sezönu 1961–62 se vrátil na Moravu a hrál v Severomoravském divadle Šumperk, Od r. 1962 hrál na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě, kde působil až do své smrti. Kromě divadelního herectví hrál též v několika českých filmech a televizních seriálech: Dobrodružství kriminalistiky (1989), Detektiv Martin Tomsa (1992) a Četnické humoresky (1997).

Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, Iris 1991, S.133.;.

'

Studoval G v Kroměříži, teologii v Olomouci, vysvěcen r.1908.Poté kaplanem v Bretnově, Kunovicích, Opavě a Kvítkovicích.Ve Frenštátě p.R. založil Farní věstník sv.Martina.Spo­luredigoval sborník Matce boží/1904/.Přis­píval do časopisů: Archa, Náš Domov, Museum, Vychovatelské listy ad.Užíval pseud.Farkasov­.Zemřel v Kvítkovicích (n. Otrokovice).

Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.210.;Vo­pravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha 1973.S.1119.;.

Bretnov -přejmenován na český název Široká Niva (u Bruntálu).

Absolvoval gymnázium v Kroměříži , UP Olomouc obor filozofie a psychologie, estetiku a tříletý seminář Svazu čsl. novinářů v Olomouci. Byl redaktorem deníku Práce ve Zlíně a potom v Praze tiskovým referentem Ministerstva průmyslu a redaktorem ČTK. Od roku 1951 byl v Olomouci novinářem, rozhlasovým a televizním redaktorem a posléze vedoucím studia Československého rozhlasu a Československé televize. Po roce 1968 byl penzionován. Je autorem knih básní Olomoucké kašny a Polibek do kamene. Autor cyklu básní a knížky o květinách a Floře Olomouc. Členem VSMO, sekce dějin umění. Psal hudební a divadelní referáty, kritiky a nekvíce se zajímal o výtvarné umění. Zahajoval výstavy a psal katalogy. Přispíval do časopisu Československý ži­vot.

Slovník autorů východní Moravy. Smejkal, B. Jubilejní setkání s tvorbou A. Rečky. 16.9.1986.

Narozen v Klečůvce (n.m.č. Zlín)

V roce 1959 maturoval na Střední pedagogické škole v Olomouci, kde jej hudbě učili Ladislav Daniel, Josef Vaca a J. Dražil. . Poté začal působit v Bruntále a Krnově. Krátce učil na učňovském středisku Nové Heřmínovy, poté v Medlově a od roku 1963 na základní škole v Holici u Olomouce. Kromě hudební výchovy učil i fyziku a dílny. Nadále se hudebně vzdělával. Soukromě se učil u prof. Cyrila Černého, kde studoval hru na klavír a kompozici v období 1964 až 1967, v letech 1966 až 1969 absolvoval výuku hry na varhany v Lidové škole umění Žerotín. Od roku 1967 až 1970 dálkové studoval na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP, kde na něj působily výrazné hudební osobnosti : Zdeněk Fridrich, Karel Jarolím, Jaromír Borovička, Pavel Klapil, Ladislav Daniel, Ferdinand Váňa a Jan Petzold. Poté absolvoval v letech 1971 až 1973 sbormistrovský kurs v Ostravě, kde jej učili Božetěch Bílek, Lubomír Mátl, Josef Richter a Antonín Tučapský. V mimoškolním čase se věnoval sbormistrovské činnosti. Dětský pěvecký sbor holické školy si záhy získával dobré jméno u hudební veřejnosti.. Od roku 1975 vykonával více než deset let funkci zástupce ředitele školy. Všechen volný čas věnoval hudbě. Komponoval na texty Františka Navary, Naděždy Hrabalové a nedávno i dětské říkanky Petra Šafránka. Upravoval lidové písně, z nichž mnohé byly publikovány v ostravských a olomouckých kulturních sbornících, např. Severomoravští skladatelé dětem, Olomoučtí autoři dětem, Smíšené sbory aj. Některé písně byly publikovány časopisecky. Úzce spolupracoval s organologem Prof. Antonínem Schindlerem, Dr.h.c. (1925–2010), prezidentem MVF. V posledním období se jubilant věnuje hře na varhany. Provází tóny nástroje nejen svatebčany, ale i posluchače při příležitostných koncertech anebo na cestě poslední. Pravidelně koncertuje ve Velké Bystřici.

Na varhany se učil hrát v LŠU Žerotín u M. Brychtové – Ševčíkové v letech 1966–1969. Sbormistrovský kurs absolvoval v KPÚ Ostrava v letech 1971–1973. Od roku 1963 sbormistrem dětského pěveckého sboru ZDŠ Olomouc – Holice. V období 1.9.1975 – 31. 1. 1986 zástupcem ředitele školy ZŠ Holice. Poté působil na odboru kultury ONV. Dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem města Olomouce a Sborem pro občanské záležitosti, občas hraje na varhany v krematoriu a taky spolupracuje s matričním oddělením Městského úřadu ve Velké Bystřici a s folklórním souborem Haná ve Velké Bystřici a se Smíšeným pěveckým sborem Cantus v Morkovicích. Komponuje převážně texty Františka Navary a N. Hrabalové, upravuje lidové písně. Mnohé byly publikovány ve sbornících. Autor úprav písní : To naše stavení; Tovačovsky hatě; Jak je to slunéčko; aj.

Osobní sdělení – 24.6.2011 /hš Ševčíková, Hana: Červencová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2011, č.7. meil od Karly Vysloužilové ze dne 15.11.2021

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1935. Právnická studia v Praze nedokončil pro uzavření vysokých škol. Od roku 1942 byl v koncentračním táboře v Osvětimi, kde byl 1944 popraven. V roce 1967 byl objeven jeho deník, který zachycoval autorovy prožitky v Terezíně. Vyšel v roce 1995 pod názvem Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000­.S.142;

Stanislav Regal se narodil v Praze na Žižkově a než v roce 1954 přišel do olomouckého divadla, poznali ho diváci v pražské Redutě, českobudějovickém divadle, na Kladně, v Plzni, Opavě, Brně a opětovně v Plzni. Jeho přerod z písmomalíře na jevištního umělce první kategorie lze přisoudit jeho mimořádnému talentu, ale i vysoké inteligenci a nesmírnému zaujetí pro divadelní umění. V roce 1954 netušil, že v olomoucké operetě zakotví na celých 28 let a právě v Olomouci stráví na sklonku života i léta zaslouženého odpočinku. Během života nastudoval 174 inscenací, z toho 126 v Olomouci. V mnoha inscenacích vytvořil významné role, skoro legendární bylo jeho zpodobení Lélia v Goldonově stejnojmenné veselohře, s níž v Olomouci odstartoval své angažmá.

Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, 3.díl, Praha 1990; Kdy Kde Co, 11/2006, S.1; Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989 S. 315–319.;; Zbavitel, Miloš: Divadlo mezi troskami. Praha 2005.; Štefanidex, Jiří: Kalendář dějin divadla v Olomouci. Olomouc 2008.; Kolář, B.: Stanislav Regal nebude nikdy zapomenut. 21.7.2004. Olo­mouc.cz

Mládí prožil v Hranicích, studoval vojenskou školu. V letech 1921–1923 studoval Vysokou školu válečnou v Praze. Poté profesoremtaktiky na dělostřelec. učilišti v Olomouci, 1928–1929 prof. váleč.dějin na Vojenské akademii v Hranicích.Dosáhl hodnosti plukovník.Po válce překladatel u fy Baťa ve Zlíně, od r. 1950 ve Slezs.ústavu v Opavě.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš­.2.Opava Slezs.ústav ČSAV 1976. S.122–124.;.

V polovině 40. let 19. stol. založil ve Fulneku vlnařskou továrnu s prádelnou, která dodávala zboží do Vídně, Pešti a Milána. Po roce 1853 založil ve Fulneku parní mlýn.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.85.;

Studoval na střední zemědělské škole Klášterní Hradisko v letech 1899–1901 a od r. 1908 – 1918 vyučoval na Klášterním Hradisku v Olomouci na rolnicko-chmelařské, později zemské hospodářské škole ekonomickým předmětům-účetnictví, národní hospodářství, statistika. Mezi dvěma světovými válkami přednášel jako soukromý docent na VŠZ v Brně selskou szdravovědu.Od 1.1.1919 nastoupil již jako uznávaný odborník na ministerstvo zemědělství, aby ve funkci přednosty odboru reorganizoval zemědělské školství. Byl generálním sekretářem ČSAZ, podílel se na vydání Velké zemědělské encyklopedie zemědělské.Dcera E.Reicha – dr. Eva Pavlátová žije v Praze.Letos 16.3.1995 uspo­řádala Střední zemědělská škola v Olomouci vzpomínkovou slavnost na svého žáka i pedagoga.Byla odhalena pamětní deska dr.Reichovi ve vstupní hale školy.Zemřel tragicky následkem autohavárie.

Kunc.J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.223.;Krsek, Vladimír: Dr.E.Reich – významný rodák z Velké Bystřice.Velko­bystřické noviny, 1995, č.3, S.3–4.;Plachá, Z.: Doc.dr.Ing. E.Reich …Velkobystřické noviny, 1995, č.5, S.4.;.

Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity.

BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99.

Narozen na Chrudimsku. Vystudoval latinu a řečtinu na univerzitě v Praze a doktorát získal již na nové univerzitě v Brně. Jako středoškolský profesor působil v letech 1906–1908 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde učil latinu, řečtinu a češtinu. Poté působil na gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na reálné gymnázium do Zábřehu, kde byl jmenován v r. 1930 ředitelem. Po zrušení tohoto gymnázia v důsledku okupace byl přeložen na gymnázium do Litovle. V roce 1941 byl penzionován a vrátil se do Kroměříže. V roce 1959 se přestěhoval do Opavy, kde také později zemřel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.116; Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 256.;