Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Halič (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Nezamyslice | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem | |||||
Obory působení: | kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý učitel na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Bohumil Outrata |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Konice, Pardubice, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, překladatel, redaktor | |||||
Anotace: |
R. 1957 mat. na jedenáctiletce v rodišti, po absolv. ZVS 1959–1961 pracoval u ČSD v Pardubicích, od r. 1965 v Brně. V letech 1969–70 působil jako redaktor Stráže lidu v Prostějově. Od r. 1971 brigádník u Pozemních staveb, od 1972 vlakvedoucí. Trvale bydlí v Konici. Debutoval povídkami začátkem 60. let v časopise Sokolovo. Dále publikoval : Stráž lidu-Prostějov, Rovnost, Host do domu, Práce, Rudé právo, Tvorba, Literární měsíčník. Básně ve sborníku Hlasy se dotýkat. 1969. Pod vlivem strýce A. Továrka překládá poezii ukrajinských autorů. |
|||||
Zdroj: |
Blahynka, M.: Tvorba.1979, č.20.;Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.253.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka, kulturní pracovnice, osvětová pracovnice | |||||
Anotace: |
Anežka OTRUBOVÁ, rozená Jansová, osvětová a kulturní pracovnice. |
|||||
Zdroj: |
Chaloupka, F.: Zemřela paní Otrubová.ZVÚO 1968, č.138. S.27–28.;. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č.11. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | botanik, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v Terezském údolí u Náměště na Hané, nazývané v botanické literatuře též Hlubokým žlebem. Údolí oplývající od jara do podzimu pestrými květy, předurčilo životní zájem malého chlapce a vzbudilo jeho lásku k botanice i na obecné škole. Od dvanácti let studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a měl štěstí na vynikající pedagogy. Poznal profesora Františka Polívku, který učil přírodovědu, později botanika dr. Josefa Podpěru. Obě tyto významné osobnosti jej výrazně ovlivnily pro další, vysokoškolské studium přírodních věd. Svízelná finanční situace rodičů a dvou dalších sourozenců, donutila mladého abiturienta k nastoupení úřednické dráhy na hlavní poště v Olomouci. Všechen volný čas věnoval botanickému výzkumu Moravy. Záhy po první světové válce se zapsal jako mimořádný posluchač na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde po letech dosáhl úspěšného absolutoria. Ve svém zaměstnání vytrval až do penzionování a pilnou prací se vypracoval na odpovědné místo poštovního ředitele. Tento post vykonával do 1. října 1942. Po celý čas se zajímal o botaniku a výsledky publikoval v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, v Časopisu Moravského zemského muzea v Brně – odborné části Věda přírodní., Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy , Věstníku klubu přírodovědců v Prostějově, Časopisu československých houbařů, v časopisech Příroda, Vesmír a též do dalších odborných a regionálních sborníků. Soupis různých vědeckých prací, spisů a článků, čítá na 450 záznamů. Najdeme zde např. studii o rostlinstvech Hlubokého žlebu u Náměště na Hané, Květenu Grygovských kopců, Květenu Království u Grygova, Květenu Hněvotínské stepi, Geobotanický výzkum Kosíře aj. Knižně vydal dva díly Úvodu ke květeně československého Slezska a v roce 1930 Květenu Štramberka. V letech 1921–1939 se věnoval i přednáškám pro různé zájmové skupiny – učitele, přírodovědné kluby, osvětové sbory, kroužky a uskupení houbařů, lékárníků, lékařů a dalších zájemců. Od roku 1922 až do své smrti byl ředitelem Botanické zahrady v Olomouci. Od roku 1934 byl redaktorem Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, kde měl na starosti oddíl přírodovědný a od roku 1942 působil na částečný úvazek jako kustod přírodovědného muzea v Olomouci, od penzionování se věnoval této činnosti naplno. Z muzea odešel v roce 1951, aby se mohl plně věnovat botanické zahradě, kterou denně navštěvoval a obětavě obstarával výměnu semen na mezinárodní úrovni. Denně určoval a doplňoval tento živý inventář, až jednoho dne – 18. listopadu 1952 – přišel naposledy. Postihla jej náhlá mozková příhoda, na kterou po deseti dnech, skonal. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy.11/2002.S.7; Chaloupka, F.: K nedožitým devadesátinám
Josefa Otruby. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1979, č. 201, S.
26–30. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice | |||||
Obory působení: | houslista, sbormistr, skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Biskupství, která je dnes součástí Náměště na Hané. Pocházel z rolnické rodiny, ale jeho otec byl venkovský písmák a muzikant. Hudební základy získal doma a zdokonalil se soukromým studiem u Josefa Nešvery. Stal se dobrým houslistou a varhaníkem a své první skladby napsal již v 15 letech. Studoval na gymnáziu v Olomouci a v Přerově (1879– 1883) a na učitelském ústavu v Příboře do r. 1887. Nejprve byl podučitelem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1904 byl jmenován učitelem (později i řídícím učitelem) v Těšeticích, kde ředitelem kůru. Setrval až do odchodu do důchodu. Ani v důchodu se hudby nevzdal. V Olomouci vedl pěvecký kroužek učitelů z řad důchodců. V Těšeticích založil a řídil pěvecký sbor i orchestr. S ochotníky prováděl hry se zpěvy a uvedl i Blodkovu operu V studni. Jako skladatel se věnoval převážně chrámové hudbě. Jeho světské skladby vycházely z melodiky hanáckých lidových písní a jeho písně a sbory byly komponovány většinou na hanácké texty. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;. |
|
||||||
Místo narození: | Požega (Chorvatsko) | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, prozaik | |||||
Anotace: |
Pedagogicky působil jako profesor na průmyslové škole v Přerově. Autor povídek a románů. První povídky publikoval ve Volných směrech v Moravské Orlici, v Nivě-např. Mladé lásky, Na huti, aj. Knižně vyšel román : Z kouře, prachu a bláta. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury, Praha 1985. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Dne 18. února 1888 se otevíral velkým plesem Národní dům v Olomouci. Konalo se tu symbolické „Nastolení krále Ječmínka“ – takový ráz měla slavnost. Umělecké náčrtky a celý program pocházely od redaktora Našince Karla Matěje Čapka-Choda. Výtvarné provedení bylo svěřeno Mikoláši Alšovi, který za tímto účelem přijel do Olomouce už v prosinci. Byl hostem Dr. Ambrose a těšil se největší pozornosti zdejší společnosti národní. Na jeho počest se konal hostina u říšského a zemského poslance Dr. J. Žáčka. Poté Aleš odjel do Prahy dříve než ples začal. |
|||||
Zdroj: |
jkz=Kanyza, J. : Významné návštěvy v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomuci, 1972, říjen, S. 7–8. ; Fischer, R. : Národní dům v Olomouci, jeho vznik a dějiny. Olomuc 1933. ; Míčko, M. : Malíř svého lidu. Praha 1968. S. 230–231. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Česká Třebová, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozofka, rektor univerzity, středoškolská pedagožka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 prof. a děkanka Pedagogické fakulty UP a 1949–1953 první rektorka UP v Olomouci, později profesorka FFUK Praha. Před 2. svět. válkou působila jako středoškoškolská profesorka v Břeclavi, Strážnici, Č. Třebové. |
|||||
Zdroj: |
ČBS, Praha 1992.S.561.;Správně je roz.Popelová;. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | starosta města, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesorem Obchodní akademie v Prostějově, starosta města Prostějova od r. 1928.Publikoval v regionál. tisku. Hlasy z Hané, Hanácké listy aj. |
|||||
Zdroj: |
K 60.tinám prof.V.Otáhala.Ročenka národopisného a průmyslového muzea v Prostějově, 7, 1930.,S.140 – 141.; |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Knihovník Slovanské knihovny bohoslovecké v r. 1840–41;Kaplan v Bouzově; |
|||||
Zdroj: |
Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S.15; |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Dubrovník (Chorvatsko), Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Kontrabasista. Absolvoval konzervatoř v Praze 1885–1891 u Vendelína Sládka. Po vojně členem Kovařovicova symfonic. orchestru při Národopisné výstavě r. 1895 v Praze. Poté působil v Národním divadle Záhřebě až do r. 1901, kde vyučoval na hudebním ústavu hru na kontrabas. Poté krátce kapelníkem v Dubrovníku. V letech 1901–1934 člen orchestru Národního divadla v Praze a zároveň učitel hudby v Ústavu slepců v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS II.Praha 1965.S.238–239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zemřel údělný kníže Ota III. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 49. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích – nyní místní část obce Senička. |
|||||
Zdroj: |
Vlach, Jaroslav: Osobnosti Litovelska.Rkp. 1993.. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Klatovy | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička). Studoval gymnázium v Olomouci a FFUK v Praze. Od r. 1871 v Klatovech. Horlivý obhájce pravosti Rukopisů. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.50.;.' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Absolvoval LF UP všeobec. směr, 1959 / 1964 sekundární lékař v Karviné, od r. 1964 ve FN Olomouc, nyní od r. 1990 přednosta kliniky TRN FN UP Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991.S.690–691.;. |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | národní pracovník, právník | |||||
Anotace: |
V roce 1883 po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci odešel do Prahy studovat práva. O pět let později byl promován a v roce 1895 se stal advokátem v Olomouci. Od studentských let se horlivě účastnil života národního a politického. Zprvu ve spolku Haná, roku 1892 byl spoluzakladatelem Politického spolku pro severní Moravu, V období 1893 až 1894 byl místostarostou Sokola, od roku 1903 starostou Národní jednoty a od r. 1909 starostou Matice školské. Byl činný rovněž v různých hospodářských uskupeních, např. v r. 1912 se stal předsedou Ústřední záložny rolnické se sídlem v Olomouci, členem a v roce 1923 předsedou Jednoty záložen v Praze. Nezapomenutelné jsou také jeho zásluhy o české školství. V letech 1907 až 1914 byl prvním předsedou české okresní školní rady v Olomouci, kde mu připadl úkol chránit českou mládež před německými mocipány. Aktivně působil také při zřízení matiční české reálky a dívčího reformního gymnázia. Po převratu byl zvolen do správní komise města Olomouce a do správní komise obchodní komory. Za svoje zásluhy byl jmenován čestným členem Ústřední Matice školské v Praze. Po léta rovněž předsedal České stavební společnosti, která vedla finanční správu Národního domu, v pozdějších letech se stal předsedou Hanáckého pivovaru. Pamětní deska na domě v Sokolské ul.č.19.; |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Padesát let Národní jednoty v Olomouci,
díl.4.1919–1935.Olomouc 1935, S.123.;J kz: Pamětní desky.Kdy-kde-co
v Olomouci, 1971, č.7, S.6–7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička). Prof. dějejpisu a zeměpisu na přerovském gymnáziu. Bojovník proti germanizaci, autor historických studií. Spolužák prof. Jana Havelky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov, Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.44.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.50–51.; Fischer, R.: Prof.Jan Havelka.(uvedeno jméno Oščádal);. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | lékař, sokolský pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval v Přerově, studoval medicímu v Praze. Zajímal se o botaniku, akvaristiku, zpěvák národních písní. Lékařskou praxi měl v Přerově. Byl humanista, vlastenec, demokrat, masarykovec, aktivní člen Sokola. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, V.: MUDr.Bohuš Oščádal – lékař, vlastenec, sokol. In.Přerovské echo, 11/1999, S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
Uničov byl osvobozen jednotkami 4. ukrajinského frontu. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj. č.2. 27.01.2005, S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, novinář, saxofonista, skladatel, textař | |||||
Anotace: |
Maturoval na Obchodní akademii v rodišti roku 1944. Později studoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Hudební vzdělání získal u Vl. Machálka v Přerově. Literární začátky si odbyl v brněnských Moravských novinách, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem časopisu Slovanský svět, 1968–1969 vedl trampský časopis Pacific expres. V roce 1946 vydal sbírku básní " Slzy na vavřínech". 1949–1956 vedl vlastní taneční orchestr, v němž našel uplatnění i jako autor hudby a textů. Jeho první profesionální nahrávkou byl slowfox O.Blahy " Knížka pohádek", natočený r. 1955 orchestrem M.Foreta v Brně. Od té doby se autorsky podílel na více než 200 písní, z nichž největšího ohlasu dosáhly Hezkej Bill, Perly na hedvábí (1959), Pod irským nebem (1965), Si,si signorina (1965), Valčík na rozloučenou (1965), Znovu žít (1964). Později se věnoval tvorbě písní pro děti ( Kluci já mám starosti, Slunce v trávě) a textům k lidovkám. V soutěži Hledáme písničku pro všední den byly oceněny jeho tituly " Tik, tak; Ve dvou. V roce 1968 oceněn zlatou medailí SČSKU J. Fučíka za propagaci a popularizaci písní mezi mládeží. Na svém kontě má řadu gramofonových desek lidových písní, které otextoval, např. Bojané – Nezapomenutelné písně a melodie (1977–1997). Bojané – Jubilejní 40 (1999) polka Marcela Hezkej Billy 168 ( 1965)(nostalgický čundr zpěvník) Majzl polka Dambořanka v kraji vinohradů – píseň Až mi můj prstýnek dáš (a další). Jako textař lidových písní užíval jméno Slávek Ostrezí. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL; Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby 3. Praha 1990. S. 399. Mareš, M.: Kultura, 1983, č.11.; Dechovka 2005,č.4. |
|||||
Poznámka: |
Slávek Ostrezí |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1950–1962 člen divadla v Olomouci, od r. 1963 člen Divadla S.K.Neumanna v Praze.Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, E.: V roce 1990 zemřeli.Brno 1991.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Žulová | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Skládal hudbu estrádní a dětské písně. Spolupracoval s rozhlasem. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slov.2.M-Ž. Praha 1965. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. |