Osobnosti Moravy.eu

Studoval gymnázium v Zábřehu 1901–9. Učil v rodišti, Bludově, Litovli, od r. 1942 ve výslužbě. Psal hlavně pro hudební amatéry. Jako houslista vystupoval doma i v zahraničí, zejména o prázdninách (v přímořských lázeň. místech). Zasloužilý hudební pracovník svého kraje. Vydáno: Nesem vám noviny, Vánoční hra, 1939 Olomouc, Velehrad 1940. Seznam skladeb, publikován v Knižnici Vlastivědného muzea v Mohelnici v článku od Fr. Hekele k 70. narozeninám Tanislava Adama.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.17–18.;Hudební rozhledy, 1974, č.9, S.422.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1974, S.5.;.

Narozen v Křemačově (n.m.č. Mohelnice). V letech 1965–1969 studoval konzervatoř v Brně a to klavír a skladbu. Poté ještě skladbu na JAMU u Miroslava Ištvana. Pedagogicky působil ve Valašských Kloboukách, kde učil na ZUŠ a též působil jako sbormistr. Inspirován pro skladatelskou činnost přírodou. Zemřel z vlastní vůle.

Narodil se v rodině ochotnických herců. Jeho otec přijal v roce 1945 krátké angažmá v Hanáckém divadle v Přerově. Syn Albín se nejprve vyučil elektromechanikem. Touha hrát divadlo jej přivedla na brněnskou konzervatoř. Studium ukončil 24.6.1939. Již během studia hostoval v menších rolích na brněnském jevišti. Na podzim r. 1939 přijal angažmá. Po odchodu režiséra Jana Škody opustil brněnské jeviště a krátce působil v Pardubicích a od r. 1940 v Moravské Ostravě. Setrval zde celý život. Občas navštěvoval otce v Přerově.

Postavy brněnského jeviště. II. Brno 1989. S.389–391.;

Bratr Emanuela Ambrose. Studoval na varhanní škole v Brně u L. Janáčka 1908–10, do r. 1921 působil v Londýně, poté učitelem hudby v Prostějově, sbormistr Orlice a Vlastimily. Od r. 1927 v Břeclavi. Po r. 1945 opět v Prostějově, skladba. Dirigent Moravské filharmonie j. h.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.26–27.;Vlk, Zd.: Třicet let od úmrtí V.Ambrose.=Štafeta, 18, 1986, č.3, S.6–10, obr.;Hains, E.: Vladimír Ambros.=Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1983, č.21, S.5–15.Lit.;.

Narozen na Vyškovsku. Otec Emanuela a Vladimíra A.;Studoval v Prostějově a v Brně/u L.Ja­náčka/;učil houslím, klavíru a zpěvu na hud.šk.Moravana v Kroměříži/1882–88, ředitel 1883–86/, poté v Prostějově, od 1889 ředitelem hud.školy, učil zpěvu na G 1899–1915, sbormistr pěvec.spolků Vlastimila a Orlice 1890–1906.Upravoval lid.písně.Skládal chrám.písně, sbory, melodramy, mše aj.

Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.26.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982, S.13.; Vlk, Zdeněk: Vzpomínáme E.Ambrose.=Štafeta, 18, 1986, č.1, S.30–31, 1 obr.;Oprava data mrtí z 21.5.na 31.5. od p.Peterky M., květen 1994.;.

Od r. 1888 studoval gymnázium v Prostějově, maturoval v Jevíčku r. 1904. V roce 1908 absolvoval FFUK v Praze, vyučoval zpěv a hud. výchovu v Ostravě 1909, od r. 1914 v Prostějově, od r. 1920 v Olomouci. Publ. pod šifrou Abs v Pozoru, Mor. deníku až do r. 1935, poté v Brně. Bratr Vladimíra Ambrose.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.25–26.; Nádvorníková, M.: Postavy české hudby.Olomouc SVK 1984, S.7.; Štědroň, B.: Památce tří pedagogů.=Hudební výchova, 3, 1955, č.4., S.76–77.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.;ZKVMO 1960, č.84, S.57–61.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.354.;.

Syn rolníka Dominika A. Od r. 1892 studoval na českém gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1900. Poté studoval FFUK Praha, češtinu a klasickou filologii. V letech 1906–1912 působil jako profesor češtiny, latiny a řečtiny v Uherské Hradišti, 1913 v Moravské Ostravě, 1914–1916 v Boskovicích, 1917 v Hranicích a od 1917– 1.10.1935, kdy odešel na odpočinek učil na SGO. Učil češtinu, latinu, řečtinu. Sbíral lidové pověsti, které později publikoval do Časopisu Vlasteneckého musejního spolku, Vlast. sborníku střední a severní Moravy a denních listů. Pověsti z Moravičan publ. v příloze VSSSM. Kronikářem Moravičan.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.8.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.;Časopis Vlastivědné společ.musejní v Olomouci 1940, S.106.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.3.;. BSSSM,seš.4(16.) Ostrava 2003.S.15.

Rodačka z Prostějovska. Divadelní, filmová a televizní herečka. Manželka Karla Beníška /1908 – 1975/, herce a dramatika. Členka Divadla na Vinohradech. Zasloužilá umělkyně.

Absolvoval FF UP obor teorie kultury, 1982. Publikuje v region. tisku. Vydává internetový časopis ČAS. Od r. 1990 působil v Moravském Berouně. Je majitelem vydavatelství a knihkupectví Moravská expedice a spoluzakladatelem občanského sdružení Vlastenecký poutník. Odpovědný redaktor sborníku " Hvězda pod Rosuticí" (Moravský Beroun 1997).

dokument. list/98
http://www.cenajosefavavrouska.cz/…petr-andrle/

Mgr. Petr Anderle

Hráč hokeje – pravý obránce, trenérem od r. 1969. V Olomouci trenérem MDS Olomouc 1973 – 1974, poté působil v TJ Prostějov. V r. 1962 – 64 vedl reprezent. mužstvo ČSS v Pardubicích..

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.15, foto, S.16.;.

Narozen v Seči na Plzeňsku. Violoncello studoval u Váši Černého na konzervatoři v Brně 1945–49 a JAMU do r. 1953, od r. 1957 asistent. V Olomouci 1964–67 solista Moravské filharmonie. Poté v Praze člen FOK.

Československý hudební slovník.Praha, SHV 1963, S.31.;Svaz čes. skladatelů.Praha, Supraphon 1975, S.46.;ČBS.Praha, Academia 1992.S.17.;.

Sólistka na klavír v MFO od 20.101967 do 30.6.1972.

Mládí prožil v Československu. Studoval konzervatoř v Brně,kde absolvoval v r. 1923 u prof. Neumanna svou symfonickou básní Pouť do Kevlauru. Ředitel Hudební školy v Prostějově v letech 1923–24. Poté dirigent milánské opery 1924–25, v letech 1926–1930 působil v Východočeském divadle v Pardubicích, 1930–36 v Liberci a 1936–1941 v Brně, kde se osvědčil jako operní dirigent a 1936–1942 učil řízení na konzervatoři v Brně. Odešel zpět do Itálie, kde dirigentem Milánské Scaly. Po osvobození řídil na Pražském jaru v r.1954. Pilný skladatel. Složil písně na básně Jiřího Wolkera.

Československý hudební slovník.1.Praha 1963. S.33.;.

Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.;

Studoval gymnázium v Uherském Hradišri. Po maturitě odešel studovat na českou univerzitu do Prahy, kde byl v roce 1907 promován na doktora. Téhož roku bzl jmenován sekundárním lékařem v zemské nemocnici v Olomouci, kde pobyl 4 roky. Nejdéle pobýval na oddělení pro vnitřní nemoci u doc. MUDr. Kose. V roce 1911 přestoupil jako sekundární lékař do zemského léčebného ústavu v Kroměříži.

Almnach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 9.

Od r. 1955 půs. jako sólový hráč MF v Olomouci ve hře na lesní roh. Od r. 1956 ve Slovenské filharmonii v Bratislavě. Od 1968 působí v orchestru Německé opery v Duisburgu, kde je též pedagogem tamější Vysoké školy. Od r. 1975 člen festival. orchestru v Bayreuthu.

ČBS.Praha Academia 1992, S.19.;.

Roku 1944 vyučen soustružníkem kovů. V této profesi pracoval do r. 1945. Hercem činohry je od roku 1945, působil v divadle ve Zlíně (1951–62), od roku 1962 působil v olomouckém divadle do roku 1987. Hrál i ve filmu a televizi. Natočil asi 50 filmů, např. Vynález zkázy, Až přijde kocour, Všichni dobří rodáci aj. V roce 2007 dostal Cenu města Olomouce.

Fabián,J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 9.;

Byl členem jezuitského řádu a aktivním účastníkem rekatolizace, byl přesvědčeným vlastencem a obhájcem českého jazyka a kultury po Bílé hoře.

Haškovec,V. Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Praha: Albatros, 2004. S.11–12.

V letech 1865–1869 soukromým učitelem na internátní německé škole J. Böhma v Ústí nad Orlicí, poté učitelem v Lulči, od 1885 nadučitelem do r. 1900. V r. 1887 předsedou Učitelské jednoty, od r. 1900 její čestný člen. V letech 189–1899 předsedou okresní školní rady. Pedagogické články publikoval v časopise Komenský (1882, 183, 185, 1902), ve Vyškovských novinách (1899/č. 21–23). V majetku jeho dcery paní Milady Tvrdé z Lulče je pozůstalost. Můj deník (1868–1886).

ČSHS 1.díl, Praha 1963;
Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, Týneclé listy, č.6/2007, S.6.;

Hudebník Moravské filharmonie. Vedoucí skupiny pozounistů. V MFO působí od 1. 9.1966.

Materiály MFO.

Dlouholetý přední první houslista v Moravské filharmonii, 21 let působil v DOS, r. 1980 Cena O. Stibora. Koncertní mistr orchestru Hudebního divadla v Olomouci – Hodolanech.

• VR-: Za Františkem Baranem.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1983, únor, S.9. .

V Olomouci působil od r. 1898, vrchní zemský soudní rada. Hrál na koncertech Žerotína, ve výboru od r. 1902. 1909 – 1910 předseda Žerotína. Předseda ředitelství v Občanské záložně 1900 – 1905 a 1921 – 1924. ;

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.12–13.;.

Absolv. FF UP, obor čeština a literatura-historie. Středošk. profesorka SOU Prostějov, ISST-COP Zlín. Zabývá se historií Kralic na Hané a okolí, rodáci, významné osobnosti, lit. regionu. Publik. činnost: drobné příspěvky v Prostějovsk. týdnu a HN, zabývá se dějinami regionu Prostějova a okolí, osobnosti, recenze knih apod.

dokument. list/1995

Autorem snímku je B. F. Červinka

V letech 1945–1951 absolvoval gymnázium v Zábřehu, po studiích v Praze na UK 1951–1953 fakulta společenských věd VŠPHV, obor historie, v letech 1953–1955 FFUK působil jako ved. pobočky Státního archivu Opava se sídlem v Olomouci pracoviště Janovice 1958–1960, 1960–1962 vedoucí archivu v Janovicích. Od r. 1962 PhDr., CSc, habilitace 1969 na katedře historie FFUP. Profesorem 1980–1990, DrSc.1984..Stal se jedním ze zakladatelů jejího Kabinetu regionál. dějin při katedře historie FFUP 1962–1992. Od r. 1996 externista Předseda redakční rady ÚV ČSPB 1988–1989, člen redakční rady ČaČH 1986–1989, člen předsednictva ČSHS 1988–1989, předseda redakční rady Acta UP (Facultas philosophia 1976–1984 a Historica 1979–1990. Člen redakční rady VVM 1974–1979, člen redakční rady Vlastivědných listů v Opavě 1979–1989 a člen redakční rady Severní Moravy v Šumperku od r. 1973. Jeho odborná činnost zaměřena na české dějiny 1918–1945, protifašistický odboj v českých zemích a okupované pohraničí, regionální dějiny a historický místopis, dějiny měst a obcí, nauka o historických pramenech a archivnictví. Dlouholetá polupráce s olomouckým nakladatelstvím Adla – autor příruček pro studium dějin. Rozsáhlá publikační činnost. Zemřel na mozkovou mrtvici.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk, Vlastivědný ústav 1974, S.5.
ZVSMO, 1982, č.17–18, S.34–35.; Lexikon současných českých historiků. Praha 1999.č.z.17. Spur­ný, F.: Severní Morava, 43, 1982. S. 71–76. Spurný, F.: Severní Morava, 62, 1991. S.76–78. Olomoucký den, 31.12.2005– Už jen vzpomínky, S.4., Severní Morava, sv.91. 2006, S. 70–75 /foto/ Hoffmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, LIBRI 2000. S.68. BSSSM, seš.8 (20.) Ostrava 2006 S. 15–17.(Bibliografie)

Doc. Josef Bartoš, DrSc.