Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 85
Johann Ignaz Weltzel *14. 10. 1778 - +10. 11. 1864
Místo narození: Králíky
Místo úmrtí: Králíky
Místa pobytu: Dolní Studénky, Hnojice, Horní Studénky, Malá Morava, Nová Hradečná, Nový Malín, Rapotín, Uničov
Obory působení: varhanář
Zdroj:

Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2. část. M-Z. In: ČMM. Brno 1980. S. 133.;

Poznámka:

Vojtíškov (n.m.č. obce Malá Morava) Mladoňov (n.m.č. Nový Malín).

Jan Vyhlídal *27. 4. 1861 - +18. 6. 1937
Místo narození: Hluchov
Místo úmrtí: Vyškov
Místa pobytu: Dobromilice, Hulín, Jaktař, Lobodice, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Švábenice, Velká nad Veličkou
Obory působení: etnograf, kněz, sběratel národopisu, spisovatel
Anotace:

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, ale zkoušku dospělosti složil na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1880. Po maturitě se do Olomouce vrátil a studoval na bohoslovecké fakultě. Po vysvěcení v roce 1886 působil jako kaplan a farář v různých místech Moravy. Zprvu ve Velké nad Veličkou, v Dobromilicích na Hané, v Jaktaři u Opavy, v Hulíně, v Lobodicích, ve Švábenicích a nakonec byl ustanoven děkanem ve Vyškově, kde zemřel 18.6.1937. Ve všech svých působištích se usilovně věnoval národopisné a vlastivědné činnosti. Své poznatky publikoval zprvu časopisecky a později knižně. Jeho knížky lidové beletrie, soubory povídek, pohádek, národopisných črt a studií představují více než dvacet svazků, často psaných v dialektu. První pojednání o krojích publikoval už v roce 1887 do Časopisu VSMO. V období let 1890–1898, kdy působil ve Slezsku, psal do Věstníku Matice opavské, spolupracoval s Františkem Slámou (1850–1917), v jehož Slezské kronice publikoval v roce 1893 Slezské pohádky a pověsti a o rok později národopisnou studii Slezská svatba. Mezi nejznámější knihy patří: Obrázky z mého hanáckého alba (1908), cyklus Pod hanáckou oblohou I.-IV. (1924–1929) a národopisné črty: Rok na Hané (1906), Malůvky z Hané (1909) a sbírka her, říkadel a hádanek Hanácké děti (1909).

Zdroj:

Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945. Praha 1945. * Lidový oděv a tanec na Hané. Sborník. Přerov 1998. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42.

Fotky:
Josef Vrana *17. 10. 1905 - +30. 11. 1987
Místo narození: Stříbrnice
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Roštín, Uherský Brod, Velehrad, Zlín
Obory působení: biskup, kněz, středoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v obci Stříbrnice (u Kojetína)- Studoval v na gymnáziu v Kroměříži, bohosloví v Olomouci. Vysvěcen 1928, poté profesor Arcibiskupského chlapec.semináře v Kroměříži,. Po roce 1950 působil v duchovní správě v Roštíně, Zlíně, Velehradě (1954–1959), Uherském Brodě (1959–1963). Poté povolán do Olomouce, kde od 4.3.1973 – 1987 apoštolský administrátor olom.arcibiskup­ství.1985 Řád republiky.Olomoucký biskup.

Zdroj:

Katalog kněžstva olomouc.arcidi­ecése.Olomouc 1947.S.73.;N: Stráž lidu, 1987, 5.12.1987, S.2.;

Josef Vévoda *1. 11. 1864 - +17. 4. 1927
Místo narození: Rychtářov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Hanušovice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Rýmařov, Vyškov, Zábřeh
Obory působení: básník, kněz, středoškolský pedagog, vydavatel
Anotace:

V roce 1883 absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, poté bohosloveckou fakultu v Olomouci. Vysvěcen r. 1887 a poté kooperátorem v Hanušovicích. V r. 1889 katechetou německé reálky v Rýmařově a v r. 1892 nadačním kaplanem na Nové Ulici v Olomouci. V tomto roce založil také obrázkový časopis Náš domov, který v r. 1908 přesunul do Brna. V r. 1898 katechetou na gymnáziu v Zábřehu. Od r. 1904–1.3.1918 profesorem náboženství na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Spoluzakladatelem Družiny literární a umělecké v r. 1913. V letech 1914–1919 místopředsedou DLU. Jako mladý literát začínal básněmi a užíval literární pseudonymy: Jos. Jasanovič, Bohdan Loucký, Adam Kuchlovský. Zabýval se literární historií, kritikou, publikoval v časopisch : Archa a Hlídka. Psal národopisné studie. Pro nemoc pensionován a na odpočinku žil jako konsistorní rada v.v. ve Vyškově, kde po smrti i pohřben.

Zdroj:

Vévoda, J.: K.Křen.Brno 1927.; Památník k 60. výročí českého gymnázia v Olomouci 1867–1927. Olomouc 1927. S. 174–175.: Poselství. Olomouc 1938. S. 374–376.;

Viktor Veselý *2. 12. 1887 - +10. 7. 1966
Místo narození: Velké Karlovice
Místo úmrtí: Nový Jičín
Místa pobytu: Nový Jičín, Olomouc, Praha, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí
Obory působení: hudební pedagog, pianista, právník, skladatel, varhaník
Anotace:

Mládí prožil ve Valašském Meziříčí, kde absolvoval gymnázium. Poté odešel studovat práva do Prahy. Pracoval u soudů ve Valašském Meziříčí, Olomouci, Rožnově pod Radhoštěm a potom na ministerstvu zemědělství. Jako důchodce žil v Novém Jičíně, kde působil jako korepetitor Beskydského divadla a učil na hudební škole. Psal skladby komorní i orchestrální, zejména klavírní.

Zdroj:

Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 167.; Československý hudební slovník. 2. díl. Praha 1965. S.868.;

František Vaňák *28. 6. 1916 - +14. 9. 1991
Místo narození: Hvozd
Místo úmrtí: Město Albrechtice
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Rýmařov, Velehrad, Vidnava
Obory působení: arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář
Anotace:

Narozen ve Vojtěchově (n.m.č. Hvozdu, farnost Luká) 26.7.1989 jmenován biskupem-apoštolským administrátorem v Olomouci, 21.12.1989 jmenován papežem Janem Pavlem II.olomouc.ar­cibiskupem a metropolitou moravským.Slav­nostní intronizace msgre dr.F.Vaňáka-13.3.1990 v O­lomouci.Pohřben na Sv.Hostýně.

Zdroj:

Smejkal Bohuslav: Olomouc opět sídlem arcibiskupa, metropolity moravského.=Stře­disko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.172., Jubileum olomouckého arcibiskupa.=Mo­ravskoslezská orlice 1991, č.25, S.5.; sjl: Zemřel třináctý olomoucký arcibiskup.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, říjen, S.7–8.;
Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96, S.11., . BSSSM, seš. 7 (19.) Ostrava 2005.S.142–143.

Poznámka:

Msgr. ThDr. František Vaňák

Fotky:
František Válek *18. 7. 1859 - +2. 2. 1949
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Dubicko, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Příbor, Rovensko, Vyšehoří, Zábřeh
Obory působení: učitel, vydavatel
Anotace:

Narozen v Předmostí u Přerova (n.m.č. Přerova). Reálku studoval v Přerově, pak pracoval u soukr. firmy otce, vojančil v Kroměříži, ve 24 letech začal studovat učitel. ústav v Příboze, kde mat. 1887. První učitel. místo v Rovensku na Zábřežsku, 1890 podučitelem v Dubicku, 1891–1907 správcem školy ve Vyšehoří. 1907 onemocněl a šel do v. v. Po okupaci byl nucen odejít do Olomouce, kde osamocen brzy zemřel. V r. 1900 začal vydávat Moravský sever v Zábřeze. Postavil tiskárnu a tisklo se tam mnoho čes. pedag. tisku, i Komenský.

Zdroj:

Hýbl, F. : Zábřeh/středisko českého pedagogického tisku. SM, 1988, sv. 55, S. 11–20. ;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990. S. 151 – 152. ;.

Alois Tylšar *3. 8. 1909 - +30. 6. 1977
Místo narození: Bohuslavice
Místo úmrtí: Zábřeh
Místa pobytu: Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín
Obory působení: varhaník
Anotace:

Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska.

Zdroj:

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.;

Poznámka:

Bohuslavice (na Prostějovsku)

Konrád Tuček *7. 12. 1922
Místo narození: Požděnice (Polsko)
Místa pobytu: Olomouc, Rostock (Německo)
Obory působení: pěvec
Anotace:

Tenorista. Studoval u D. Levytského. Účinkoval v Olomouci (1951 – 62 a od 1963) a v Rostocku (1962 – 63). Hlavní role: Števa (Její pastorkyňa), Almaviva (Lazebník sevillský), Cavaradossi (Tosca), Pinkerton (Madame Butterfly), Faust (Faust a Markéta), Ottavio (Don Giovanni), Lenskij (Evžen Oněgin), Albert Herring a zvláště Vašek (Prodaná nevěsta).

Vojtěch Tkadlčík *8. 2. 1915 - +25. 12. 2007
Místo narození: Kostelec u Holešova
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Přerov, Radkova Lhota, Rýmařov, Skřipov, Stráž nad Nisou, Vlkoš
Obory působení: církevní hodnostář, kněz, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Karlovicích (n.m.č. Kostelce u Holešova). Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen na kněze r. 1938. Doktorátu dosáhl v r. 1948. Do 31.8.1950 asis­tentem a lektorem CMBF v Olomouci. Po jejím zrušení byl jmenován administrátorem v Rýmařově a 16.3. 1951 nuceně poslán do diecéze v Litoměřicích, kde působil ve Stráži nad Nisou a v Chřibské. V letech 1955–1958 byl zbaven státního souhlasu s výkonem duchovenské služby a žil v rodišti. V r. 1958 duchovním správcem sester sv. Kříže Domova důchodců v Radkově Lhotě bez nároku na plat. Od května 1966 kooperátorem v Přerově s povinností vést duchovní správu v Předmostí u Přerova. Odtud odešel k 1.7.1967 do Vlkoše ( u Přerova). V době obnovy teologické fakulty v Olomouci v letech 1968–1974 na ní znovu působil jako odborný asistent. Od 1.7.1974 přeložen do Skřípova u Opavy. Do Olomouce se mohl vrátit koncem r. 1989. Od 1. 10. 1990 jmenován děkanem CMTF . Byl jmenován apoštolským protonotářem a proboštem olomoucké metropolitní kapituly. Roku 1993 byl jmenován profesorem staroslověnského jazyka a literatury. Literárně činný v oblasti staroslověnšti­ny.Zemřel a je pochován v Olomouci.

Zdroj:

Krejsa, F. : Katalog olomouc. arcidiecéze. Olomouc 1986. Katalog kněžstva . Olomouc 1949. S. 65. ; Kdo je kdo. 2. Praha 1991. S. 1001. ;.

František Taufer *2. 4. 1885 - +31. 7. 1915
Místo narození: Němčice nad Hanou
Místo úmrtí: Lublin (Polsko)
Místa pobytu: Brno, Jihlava, Kroměříž, Rájec - Jestřebí
Obory působení: básník, prozaik, učitel
Anotace:

Pocházel z rodiny pekařského mistra, absolvoval učitelský ústav v Kroměříži a následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku. R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy. Byl znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky. Otec Jiřího Taufera (1911–1986), básníka a překladatele.

Zdroj:

Wikipedie.cz

Anežka Šulová *19. 12. 1877 - +4. 12. 1954
Místo narození: Ruda nad Moravou
Místo úmrtí: Ruda nad Moravou
Místa pobytu: Ruda nad Moravou
Obory působení: sběratelka lidové prózy
Anotace:

Rozená Vénosová, v obci Hostice (n.m.č. Rudy nad Moravou). Ve 2 letech jí zemřel otec a tak život nebyl vůbec lehký. Vychodila pouze 8 let jednotřídky a poté pracovala jako dělnice v papírně. Sama se vzdělávala a hodně četla. V roce 1901 se vdala za obchodníka s knoflíky. Záhy se přestěhovala do Rudy, kde byl život trochu lepší. Na přástkách slýchávala písně, pověsti, které si zapisovala. Její sbírka obsahuje na 700 písní, popěvků a říkadel, 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, etnografický a dialektolog. materiál. Pozůstalost uložena v archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV Brno.

Zdroj:

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Sirovátka, Oldřich: Nad národopisným dílem Anežky Šulové.=Severné Morava.Sv.34.Šum­perk 1977.S. 68–70.;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 3. Ostrava 1995. S.118–119.

Jindřich Štreit *5. 9. 1946 „“
Místo narození: Vsetín
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Bruntál, Jiříkov, Olomouc, Opava, Praha, Rýmařov, Rýžoviště
Obory působení: fotograf umělecký, ředitel školy, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Dětství trávil deset let na Valašsku, odkud se v roce 1956 přestěhoval s rodiči a sourozenci do obce Těchanov v podhůří Jeseníků. První podnět k fotografování dostal od otce v roce 1963.V témže roce maturoval na gymnáziu v Rýmařově a poté odešel do Olomouce na vysokoškolské studium. R. 1967 abs. Pedagogickou fakultu UP v Olomouci obor výtvarná výchova a studia zakončil první samostatnou výstavou fotografií. Poté pracoval jako učitel na ZŠ v Rýmařově, 1968–1982 ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. V r. 1982 vězněn z polit. důvodů. Po propuštění z vězení nesměl učit. Zprvu pracoval v knihovně Okresního pedagogického střediska v Bruntále, po roce byl dispečerem Státního statku v Rýžovišti. Po sametové revoluci byl rehabilitován a r. 1990 pobýval v USA, 1991–92 ve Francii, 1995– Japonsko, 1996– Sibiř atd. projekty po celé Evropě. V r. 1977 abs. IVP a kurs porotce pro lektory r. 1979. Od r. 1981 evid. v ČFVU. Od r. 1992 externě vyučuje na FAMU a na IVF v Opavě. V polovině 70. let začal vytvářet fotografické soubory např. Divadelní prostředí, ze života cikánů, od r. 1992 velký soubor Lidé našeho kraje, život vesnice. Dokumentární fotografie, kde dominuje sociální tématika. Kromě samostatných katalogů výstav lze jeho fotografie najít v monografiích a také jako ilustrace v Myšlenkách do kapsy. ( 1992–1998). Kurátor výstav na Sovinci a Bruntále. V roce 2006 mu bylo uděleno státní ocenění Medaile za zásluhy I. třídy (u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa)­.V září 2009 jmenován vysokoškolským profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.. Dne 3. 5. 2010 byl zvolen králem Majálesu UP v Olomouci. Dne 2.10. 2014 mu udělila Umělecká rada Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bratislavě čestný doktorát (dr.h.c.), jako jedinému fotografu v Česku a na Slovensku.

Zdroj:

Encyklopedie české a slovenské fotografie., Praha ASCO 1993., S.372–373.; Kdo je kdo 1991/1992., Praha 1991., S.978.; Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S.664. www.jindrichstreit.cz

Poznámka:

Prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr.h.c.

Těchanov, Sovinec – m.č. obce Jiříkov

Fotky:
Zdeněk Štefka *3. 10. 1942
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Amsterodam (Nizozemí), Brno, Brusel (Belgie), Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Reimengen (Bavorsko), Vídeň (Rakousko), Zlín
Obory působení: architekt, sklář, vysokoškolský pedagog, výstavnictví, výtvarník
Anotace:

V roce 1965 ukončil studia na Fakultě architektury VUT Brno
1974–1979 aspirantura na Fakultě architektury ČVUT Praha
13 let hlavním architektem mezinárodních květinových výstav Flora Olomouc (1967–1980)
1972 obdržel z rukou nizozemské královny Juliany významné ocenění za československou expozici " Symfonie skla a květin" na mezinárodní výstavě Floriada 72 v Amsterodamu.
1982–1988 externě vyučoval na Katedře architektury AVU v Praze
1989–2002 svobodné povolání, architekt a designer
2000–2003 prezident Unie výtvarných umělců Olomoucka
2003–2012 ředitelem Výstaviště Flora Olomouc, a.s. V březnu 2012 mu byl udělen titul " Osobnost veletržního průmyslu za rok 2011". Samostatné výstavy se konaly v roce 1992 v Galerii Patro v Olomouci, Galerie Helix Zlín (1993), Galerie Luga Luzern ( 1994, v r. 1997 na Zastupitelském úřadu ČR v Paříži, v r. 1998 v Galerii Spektrum v Jilemnici. České kulturní středisko ve Vídni (2001); Jubilejní výstava Architekt a sklář v Galerii G v Olomouci (2002); Výstava „Skleněné sny“ na zámku v Reimengenu, Bavorsko ( 2005) a následně r. 2007 v Galerii Patro v Olomouci. R. 2009 v Galerii Alma Patro v Praze a r. 2010 výstava v Městské galerii v Nordingenu , Bavorsko.

Zdroj:

http://www.olomouc.eu/…tuality/1753

Poznámka:

Ing. arch. Zdeněk Štefka CSc.

Fotky:
Josef Studnář *4. 9. 1842 - +5. 3. 1914
Místo narození: Nové Sady
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Drahany, Niva, Otinoves, Prostějov, Rozstání
Obory působení: pedagog, publicista, ředitel školy
Anotace:

Ředitel školy, zv. " konzul Drahanska" . Pocházel z osady Březiny u Nových Sadů. Dlouhodobě působil jako řídící učitel v Otinovsi. Na Drahansku a Prostějovsku byl velmi známou osobností díky své rozsáhlé literární činnosti. Pravidelně publikoval své „Úvahy z vysočiny Drahanské“a v časopise „Hlasy z Hané“. Články publikoval i v časopise „Občan“. Zabýval se regionální historií, národopisem a řemeslnou tradicí. Proslul jako velmi společenský člověk. Roku 1885 založil v Otinovsi sbor dobrovolných hasičů a vlivem jeho osvěty vznikly sbory v Drahanech, Hartmanicích a Rozstání. Dlouhodobě působil v předsednictvu Pohorské župy. S velikou úctou o jeho práci píše Titus Krška v Kronice hasičů roku 1898..

Zdroj:

Hrádek, J.: Konzul Drahanska.=Štafeta, 11, 1979, č.4, S.25–26.;.

Poznámka:

Březina (m.č. obce Nové Sady na Vyškovsku). Hartmanice (n. Niva)

František Spurný *1. 10. 1927 - +24. 11. 2004
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny
Obory působení: archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Středoškolské studium  – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V de­vadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka.

Zdroj:

Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotogra­fie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25.

Poznámka:

Doc. PhDr. František Spurný, CSc.

František Skácelík *25. 11. 1873 - +26. 12. 1944
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Bjelina (Srbsko), Bystřice pod Hostýnem, Český Krumlov, Ledeč nad Sázavou, Náchod, Pardubice, Rokycany, Štýrský Hradec (Rakousko), Užhorod (Ukrajina), Vídeň (Rakousko)
Obory působení: lékař, novinář, spisovatel
Anotace:

Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček).

Zdroj:

Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162.

Josef Schreiber *13. 4. 1819 - +14. 8. 1879
Místo narození: Dub nad Moravou
Místo úmrtí: Baden (Rakousko)
Místa pobytu: Rapotín, Velké Losiny, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: podnikatel, sklářství
Anotace:

Zakladatel podnikatelského rodu. Narozen v rodině sedláka, hostinského a řezníka Josefa Sch. Po vychození školy v rodišti, odešel do Vídně, kde se vyučil brusičem skla a sklenářem. Oženil se s dcerou svého mistra, který byl zároveň obchodníkem se sklem. R.1844 se osamostatnil a založil vlastní sklenářskou a brusičskou živnost i obchod se sklem. R. 1857 propachtoval velkostatek ve Velkých Losinách. Vedení sklárny svěřil synovci Josefovi Sch. Záhy sklárna velice prospěrovala i s exportem v zahraničí. Nejúspěšnějším byla výroba cylindrů na petrolejové lampy. V r. 1859 pronajal Starou huť ve Svaté Sidonii a tzv. Novou huť ve Svatém Štefanu na Slovensku.Sídlem podniku zůstával Rapotín. R. 1871 sklárna v Rapotíně vyhořela a sídlo fy bylo přeneseno do Vídně.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2.(14.). Ostrava 2001. S. 117–118.

Josef junior Schreiber *8. 3. 1835 - +17. 11. 1907
Místo narození: Charváty
Místo úmrtí: Velké Losiny
Místa pobytu: Olomouc, Rapotín, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: podnikatel, sklářství
Anotace:

Synovec Josefa Schreibera (1819–1879). Navštěvoval školy v Olomouci, poté se vyučil ve strýcově živnosti ve Vídni.

Zdroj:

Dohnal, M.: Z dějin severomoravského sklářství. In: Severní Morava, 14, 1988. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 118.

František Rund *15. 9. 1855 - +25. 10. 1905
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Brno, Hoštice, Kyjov, Olomouc, Rokytnice, Zdounky
Obory působení: lidový kapelník, varhaník
Anotace:

Hudbě se prakticky vycvičil u nadučitele v Rokytnici a Hošticích. Byl diurnistou ve Zdounkách, protloukal se jako varhaník a učitelský pomocník. Krátce v Olomouci, kde založil Horymírskou hudbu. Roku 1890 založil kapelu v Přerově, vedl Národní hudbu v Brně 1895, Organizoval kapelu v Kyjově 1896. Roku 1900 se vrátil do rodiště, kde dosáhl skromného úřednického místa a obnovil kapelu. Byl nazýván „Moravský Kmoch“. Z jeho skladeb byly nejoblíbenější pochody: Moravěnka, Přerovská chasa. Po jeho smrti vznikl hudební kroužek RUND, jehož kapela, od 1925 Městská hudba Rund, trvá dosud.

Zdroj:

Kultura Přerova 1968, č.12 SOKA Přerov.; ČSHS.II.Praha 1965.S.444 –445.;.

Alois Potěhník *18. 4. 1829 - +30. 11. 1898
Místo narození: Záchlumí
Místo úmrtí: Častolovice
Místa pobytu: Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv
Obory působení: básník, kněz
Anotace:

Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolo­vicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí.

Zdroj:

Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;.

Oldřich Petráš *3. 1. 1921 - +8. 11. 1970
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Hradec Králové, Lipník nad Bečvou, Opava, Přerov, Rychnov nad Kněžnou, Šumperk
Obory působení: muzikolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval v Přerově, stř. školu v Lipníku a Brně. Poté u prof. Viléma Blažka. Po r. 1945 stud. hudební vědu a estetiku FFMU Brno, u prof. Štědroně. 1949 – 1951 referent pro hud. vědu ve Slezském ústavu v Opavě, od 1958 prac. v KVM Hradec Králové, poté ředitel okr. muzea v Rychnově nad Kněžnou. Od června 1963 ve Vlastivěd. muzeu v Šumperku, ved. společenskovědního odd. V březnu 1968 přešel do Brna, kde prac. na VŠZ. Přispíval do Hudebních rozhledů a čas. Opus musicum.

Zdroj:

Severní Morava.Šumperk 1970, sv.20, S.77–78.(foto).;.

Jaroslava Pechová *25. 6. 1950
Místo narození: Petrovice
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Rakovník
Obory působení: básnířka, novinářka, spisovatelka
Anotace:

Rozená Randsdorfová. Od r. 1958 bydlela v Rakovníku a v r. 1980 se přestěhovala do Olomouce. Od r. 1986 žije v Praze a často se vrací do Olomouce, kde žije její 88 letá maminka. Pracovala řadu let jako volná novinářka. Spolupracovala také s Čs. rozhlasem a s Union internationale de la Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost, ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu a ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996. Řada rozhlasových pohádek poro mateřské školy, nedělní pohádky i krátké pohádkové příběhy na dobrou noc Jaroslavy Pechové jsou zařazeny ve Zlatém fondu Čs. rozhlasu. Ve své tvorbě se stále navrací do kraje dětství – na Rakovnicko a Křivoklátsko. Pro děti a mládež napsala knihy Pohádky na draka, O Perejdovi, O vykutáleném Melichárkovi, Když uteče drak, Strašuláci, Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně, České pohádky, Čáry máry Bublifuk a leporela Hurá, jdeme do světa, Ukaž mi ovečku a Kapr přes palubu. Její básničky pro nejmenší doplnily také mnohé omalovánky “pro praváky” i “ pro leváky” vydávané Nakladatelství Laguna.

V jejích knížkách ožívají skřítci, víly, vodníci, obři, hejkalové, plavajzníci, polednice, louženice a další postavičky z pohádkového světa. Pohádkové knihy plné osobité poetiky, spravedlnosti, humoru a upřímnosti jsou vždy bohatě ilustrovány předními ilustrátory, např. Zdenou Krejčovou, Editou Plickovou, Evou Sýkorovou.

Píše také poezii, převážně intimní, rellexivní lyriku. Napsala básnické sbírky Láskám všem, Modré z nebe, Rajská zahrada, Na konci nekonečna, Střípky zázraků a Ostrov naděje. Knížečky vázané v barevném francouzském sametu se stříbrnou či zlatou ražbou na obálce umocnila svými ilustracemi akademická malířka Inka Delevová. Zatím poslední básnickou sbírku Toulky v nalezeném čase autorka věnovala milované řece Berounce, která se mnohokrát klikatila jejím dětství. Knížku doplnil svými fotografiemi Milan Richtermoc.

U příležitosti 7O. výročí narození spisovatele Oty Pavla vydala úspěšnou knihu Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která doposud vyšla již v pěti vydáních. Spisovatelka v ní s neobyčejným taktem, citem a pronikavou vnímavostí dovedla oživit atmosféru kolem tohoto prozaika a kolem lidí, s nimiž se na své krátké životní cestě potkal. Publikaci doprovázejí fotografie Milana Richtermoce. Poslední knihu ilistrovanou kreslířem a karikaturistou Karlem Klosem pojmenovala příznačně …ÚSMĚV PROSÍM… neboť čtenáře dvacet osm humorných povídek zaručeně rozveselí.

Je také autorkou jedenácti Hrníčkových kuchařek: 1. Vaříme a pečeme bez vážení, 2. Pečeme bez vážení, 3. Ovocné moučníky bez vážení, 4. Pečeme na Vánoce bez vážení, 5. Maso které šetří kapsu, 6. Hubneme nad plným talířem, 7. Vaříme a pečeme v horkovzdušné troubě, 8. Najrychlejší moučníky, 9. Pro chataře a chalupáře, 10. Půlhodinka pouhá, 11. První kroky v kuchyni

Členství v institucích: člen Obce spisovatelů ČR, Severočeského klubu spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR.

Zdroj:

Pechová, Jaroslava: Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Laguna, Praha 2000.(obálka knihy). Smíšek,Zdeněk: Jaroslava Pechová má i byt usměvavý.In: Dům a bydlení. Středeční příloha .Právo č.30, 7.8.2013. S.4–7. (foto) Galerie rodáků a nejen jich. 20.3.2014 /hš. http://www.databazeknih.cz/…pechova-3835

Poznámka:

Narozena v Petrovicích (u Rakovníka).

Fotky:
Ludevít Raimund Pazdírek *23. 8. 1850 - +30. 4. 1914
Místo narození: Citov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Bučovice, Citov, Horní Moštěnice, Olomouc, Roštín
Obory působení: nakladatel, skladatel, učitel
Anotace:

Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944).

Zdroj:

Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.;

Bohumil Outrata *14. 6. 1929
Místo narození: Halič (SR)
Místa pobytu: Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem
Obory působení: kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel
Anotace:

Dlouholetý učitel na Moravě.
V roce 1938 se rodina Outratova musela odstěhovat ze Slovenska zpátky na Moravu. Bohuš prožil léta dětství v Nezamyslicích, kde chodil do školy a prožíval první skautské zážitky. Od 14 let studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Po roce a půl pokračoval ve studiu reálného gymnázia v Bruntále a bydlel v klášteře Bratří Nejsvětější Svátosti. Po roce a půl pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu v Bruntále.
V roce 1945 se začala psát také jeho skautská kapitola. Absolvoval krajskou lesní školu v Rajnochovicích a byl zástupcem vedoucího 1. oddílu katolických skautů v Nezamyslicích. V roce 1946 byl vůdcem oddílu katolických skautů a zástupcem vedoucího střediska Severka v Kroměříži. V roce 1948 byl vůdcem 1. oddílu katolických skautů v Bruntále. V dubnu 1960 byla skautská činnost likvidována. Teprve v roce 1968 se na krátkou dobu činnost s mládeží ve skautském duchu obnovila a učitel Bohumil Outrata se stal vůdcem 22. oddílu Junáka v Havířově a zástupcem střediska Havířov. Po zákazu a násilné likvidaci se věnoval mládeži i nadále prostřednictvím vedení turistického oddílu.
Po maturitě a absolvování prázdninového kurzu učitelského v Olomouci nastoupil do Nové Rudné (n. Rudná pod Pradědem), kde působil jako učitel. Po absolvování dvouleté základní vojenské služby se opět vrátil k učitelskému povolání a začal dálkově studovat Vyšší pedagogickou školu v Opavě. Přitom učil na dvojtřídní obecné škole v Jelení a po roce byl přeložen do Rudné pod Pradědem jako ředitel trojtřídní školy. Po třech letech přesídlil do Velké Štáhle na Rýmařovsku. Mezitím ukončil pedagogická studia na Pedagogické fakultě v Ostravě s aprobací geografie a biologie pro Základní devítileté školy. Po dalších dvou letech odešel učit do Rýmařova. V roce 1963 požádal o přeložení do Havířova, kde působil až do odchodu do důchodu v r. 1989. Na zasloužený odpočinek se vrátil do Nezamyslic, kde se začal plně věnovat veřejné činnosti. Začal psát kroniku obce, stál u zrodu obecního zpravodaje „ Hvězdička“ a o rok později vytvořil ve spolupráci s farářem P. Františkem Foltynem měsíční zpravodaj farnosti Nezamyslice – Tištěn – Dobromilice a Klenovice pod názvem „ROSA“, který rediguje a přispívá do něj zajímavými články. Píše také farní kroniku. V letech 2002–2009 publikoval články o Nezamyslicích a okolí na stránkách Hanáckého kalendáře. Napsal několik zajímavých knih a to: Staletí života (2001) Dřevnovice v proměnách času ( 2005) 100 let kapličky Panny Marie u Nezamyslic (2002) Pan děkan (2002) Staleté dědictví otců (2004) Nezamyslice a místní část Těšice (2006), Drobné sakrální stavby na Prostějovsku (2008).
Průběžně přispívá i do Haličských zvěstí i na webové stránky rodiště.

Zdroj:

Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53.

Poznámka:

Mgr. Bohumil Outrata

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4