Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 1
Josef Drahlovský *13. 12. 1847 - +11. 6. 1926
Místo narození: Charváty
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Dub nad Moravou, Olomouc, Praha
Obory působení: dirigent, skladatel, středoškolský pedagog, varhaník
Anotace:

Narozen v obci Drahlov (n.m.část obce Charváty). Vl.jm. Josef Čapka. Psán též Josef Čapka-Drahlovský. Základní hudební vzdělání získal v Dubu nad Moravou, u učitele a hudebníka J. Stušky. V době studií německého gymnázia v Olomouci byl fundatistou v kostele sv. Mořice. Na gymnáziu založil a řídil sbor pro nějž napsal svůj první sbor „Modré oči“. Po maturitě odešel studovat do Prahy na varhanickou školu, kde absolvoval v roce 1871. Od června téhož roku působil jako varhaník a ředitel kůru u Sv. Vavřince v Přerově. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Od roku 1872 byl sbormistrem Pěveckého a hudebního sdružení Přerub (založeném r. 1862). Od jeho nástupu nastal rozkvět činnosti sdružení, vtiskl sboru klasický repertoár skladeb. P. Křížkovského, B. Smetany, A. Dvořáka. Po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založ. 1883), působil i zde. Oba sbory střídavě vedl až do roku 1907. Provedl zde nejen Nešverovy skladby, ale i svoje. Po 21 let působil také jako středoškolský pedagog na gymnáziu v Přerově, kde učil zpěv. Napsal více než 200 hudebních děl, mezi něž patří skladby komorní jako Klavírní legendy, Hudební obrázky a Písně beze slov, dále skladby orchestriální, kam lze přiřadit legendy, capricia, symfonie a Moravské tance op. 62 a 169 (které provedl Karel Kovařovic na Národopisné výstavě v roce 1895). Dále skládal písně a sbory pro mužské, ženské a smíšené uskupení, Moravské zpěvy, Moravské dvojzpěvy a Moravské trojzpěvy. Je též autorem řady kantát a oratorií, zpěvoher, i chrámových skladeb, které vycházely v notách nejen v Olomouci, ale i v Pazdírkově nakladatelství v Brně. Zhudebnil také na slova Ondřeje Přikryla „Písně z Hané“. Zemřel 11. června 1926 v Přerově. Pohřben byl v Charvátech. Na rodném domě v Drahlově je pamětní deska. Jeho jménem byly pojmenovány dvě ulice. V Přerově a v Chomoutově u Olomouce.

Zdroj:

Ševčíková Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. č.12.2002. S.4.; ČSHS, I.Praha 1963.S.261–262.;Přichystal, A.: Významné postavy politického,so­ciálního.,Olo­mouc 1979.;Pospíšil, Fr.: Almanach hanáckého roku, Přerov, 1923, S.125., Halma, Oldřich: Zapomínaný hanácký hudební skladatel.=Vlas­tivěd.sborník pro mládež župy olomoucké, 3, 1924 –1925, S.124–126.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?