Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 56
František Neubauer *17. 7. 1878 - +27. 3. 1955
Místo narození: Zvole
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec
Obory působení: učitel
Anotace:

V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze.

Zdroj:

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;.

Josef Doubek *20. 9. 1902 - +11. 1. 1992
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Cholina, Litovel, Praha, Žilina (Slovensko)
Obory působení: matematik, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Obecnou školu navštěvoval v Cholini, gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1921. Vysokou školu absolv. v Praze. Několik let jako profesor působil na spolkovém dívčím reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. V letech 1930–45 pedagogicky působil na gymnáziu E. Beneše. Poté přešel na zemskou školní radu. Jako matematik působil na VŠ ekonomické v Praze a posléze na VŠ dopravní v Žilině.

Zdroj:

Litovelské noviny, č.9/1992, S.7;

Otakar Bystřina *23. 5. 1861 - +18. 7. 1931
Místo narození: Věrovany
Místo úmrtí: Ostravice
Místa pobytu: Brodek u Přerova, Chrudim, Nový Jičín, Olomouc, Plumlov, Praha, Prostějov, Súchov
Obory působení: právník, spisovatel
Anotace:

Vl.jm. Ferdinand Dostál. Narodil se jako pátý syn hostinského. Slovanské gymnázium studoval v Olomouci v údobí let 1871–1878. Zde na něj působil ředitel Jan Evangelista Kosina a profesor dějepisu a kreslení Jan Havelka. Z olomouckého gymnázia byl však pro výtržnost vyloučen a zkoušku dospělosti dělal o rok později v Chrudimi. Poté odešel do Prahy na studium práv. První literární příspěvky posílal do časopisu Koleda, kde publikoval pod pseudonymem Otakar Bystřina. Na studia si v Praze přivydělával. Pracoval jako písař, korektor v tiskárně, sekretář spisovatele J.V.Friče anebo pomáhal na železnici. V letech 1882 až 1885 jezdíval za svým kamarádem Matoušem Beňou na Slovácko do Súchova. Částečným zdrojem příjmů mu byly honoráře za básně publikované časopisecky či vesnické obrázky uveřejňované v různých časopisech. Právnická studia dokončil v roce 1885 a doktorát udělal o pět let později. Po praxi u pražského Zemského soudu pracoval v letech 1886 až 87 jako koncipient u soudu v Plumlově, poté působil rok v Prostějově, dva roky ve Vyškově a pak v Brně, kde setrval do roku 1893. Od roku 1893 byl advokátem v Novém Jičíně, 1921 až 1926 v Brně a odtud přesídlil na chalupu na Ostravici v Beskydech, kterou roku 1920 zakoupil spolu s Petrem Bezručem. V roce 1927 se vrátil do Nového Jičína, kde si otevřel advokátní kancelář.Byl přední osobností Moravského kola spisovatelů, od r. 1912 byl místopředsedou a roku 1921–23 byl jeho předsedou. Debutoval prózou Na vsi v roce 1889. Pravé uplatnění svého literárního talentu našel v humoristických povídkách se svéráznými figurkami z Hané, Slovácka a Valašska. mezi nejobenější prozaické sbírky patřily knihy: Hanácké figuryk (1890), Jak se naši škádlívají (1924), Hanácká legenda (1904), Súchovská republika (1926) a výbory Humor O.Bystřiny (1927), Úsměvná Morava (1979).

Fotky:
Zdeněk Vychodil *24. 12. 1925 - +27. 11. 2021
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané
Obory působení: metodik, odborný publicista, učitel
Anotace:

V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO.

Zdroj:

Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Šev­číková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.;

Fotky:
Jakub Karel Berka *9. 1. 1962
Místo narození: Vejprty
Místa pobytu: Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha
Obory působení: farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog
Anotace:

Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Mi­levsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování.

Zdroj:

Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše

Poznámka:

P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr.

Fotky:
Karel Nováček *10. 1. 1927 - +20. 9. 2014
Místo narození: Třebíč
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Cheb, Olomouc
Obory působení: režisér činohry
Anotace:

Vystudoval na brněnské JAMU, obor divadelní režie.. Před příchodem do Olomouce působil v Západočeském divadle v Chebu. Do tehdejšího Státního divadla Oldřicha Stibora nastoupil od srpna 1970 a působil zde jako činoherní režisér až do května 1991 s tím, že v první polovině 80. let zastával rovněž funkci uměleckého šéfa činohry.

Nastudoval více než padesát inscenací, mezi nimi klasická díla světové (Tři sestry, Smrt obchodního cestujícího) i české dramatiky (Maryša, Naši furianti, Noc na Karlštejně). Inscenoval nejslavnější hry Williama Shakespeara, mezi nimi Hamleta, Richarda III., Othella, Krále Leara či Večer tříkrálový.

Do vedení činohry olomouckého divadla se znovu vrátil na podzim 1995 a ve funkci působil další tři sezony. S divadelní režií v Olomouci se rozloučil v roce 1998 premiérou muzikálové inscenace Muž z La Manchy. Manželka Eva byla dlouholetou vedoucí vlásenkrárny MDO.

Zdroj:

Oznámení o úmrtí. Archiv MDO

Fotky:
Vilém Axman *14. 2. 1850 - +3. 9. 1939
Místo narození: Šumvald
Místo úmrtí: Chropyně
Místa pobytu: Hroznová Lhota, Chropyně, Olomouc, Rataje, Zdounky
Obory působení: hudebník, kapelník, učitel, varhaník
Anotace:

Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě.

Zdroj:

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.;

Miroslav Krobot *12. 11. 1951
Místo narození: Šumperk
Místa pobytu: Brno, Hradec Králové, Cheb, Praha
Obory působení: dramatik, herec, pedagog vysokoškolský, režisér divadelní, umělecký vedoucí
Anotace:

Vystudoval JAMU v Brně, po studiích nastoupil nejprve do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil režií Romea a Julie, která byla považována za poněkud „divokou“. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V letech 1985 získal cenu Českého literárního fondu za režii představení Čáry na dlani a v roce 1998 získal cenu Českého literárního fondu za hru Merlin. Ve druhé polovině 80. let začal hostovat v Národním divadle. V roce 1990 do něj nastoupil jako kmenový režisér a například zde režíroval hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu a Gogolovu Ženitbu. Od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. V roce 1996 se stal uměleckým vedoucím Dejvického divadla. Zde režíruje většinu představení, ale uvedl zde i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Pod jeho vedením divadlo získalo řadu prestižních ocenění. Z filmové tvorby: Účastníci zájezdu (2005), Restart(2005), Venkovský učitel (2007), Alois Nebel (2011) a j. Byl hostem v pořadech: Krásný ztráty (2000) a Na plovárně (1998).

Zdroj:

http://cs.wikipedia.org/…oslav_Krobot

Fotky:
Vilém Nezbeda *8. 3. 1912 - +13. 11. 2004
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Choceň, Olomouc, Praha, Štíty, Ústí nad Orlicí
Obory působení: básník, pedagog, překladatel
Anotace:

Po studiích v Šumperku a Olomouci učil na několika školách v severomoravském pohraničí V letech 1938–1942 vyučoval v Chocni, 1942–1945 pracoval na Zemské školní radě a na školním odboru Ministerstva sociální péče v Praze. Spolupráce s rozhlasem.

Překládal ze srbochorvátštiny a němčiny, publikoval v Severní Moravě .

Zdroj:

Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.I­I.Praha, Orbis 1946.S.582.;. BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005.S.108–109. Filip, Zdeněk: Vzpomínka na Viléma Nezbedu.In: Severní Morava,89, 2005. S.66–68. (s bibliografií)

Poznámka:

pseudonym: Zenit

Ernst Reichel *3. 6. 1857 - +9. 5. 1934
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Berlín (Německo)
Místa pobytu: Hamburk (Německo), Chicago (USA), Mnichov (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Vídeň (Rakousko)
Obory působení: pedagog vysokoškolský, technik, vodní stavby
Anotace:

Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity.

Zdroj:

BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99.

Erica Pedretti *25. 2. 1930 „“
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Curych (Švýcarsko), Zábřeh
Obory působení: malířka, sochařka, spisovatelka
Anotace:

Vyrůstala v Zábřehu. Pocházela z německé rodiny a po válce v roce 1945 musela Československo opustit. Odešla do Curychu, kde navštěvovala uměleckoprůmyslovou školu. V roce 1950, poté co jí skončilo povolení k pobytu, emigrovala s rodiči do New Yorku. V roce 1952 se vrátila do Švýcarska a vdala se za malíře Giana Pedretti. Za svoji literární činnost získala Erica Pedretti řadu ocenění. Je autorkou řady povídek a románů, její vzpomínkovou knihu Engste Heimat přeložila do češtiny olomoucká germanistka Lucy Topoĺská pro nakladatelství Votobia (1997) " Nechte být, paní Smrti".

Zdroj:

Pustějovská, M.: Rozhovor. MF Dnes 26.6.2001.; Pustějovská, M.: Listy. 2003/6. webové stránky.

Poznámka:

foto © Festival spisovatelů Praha (ze dne 24.2.2010)

Fotky:
Jakub Kresa *19. 7. 1645 - +28. 7. 1715
Místo narození: Smržice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc
Obory působení: kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel.

Zdroj:

Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;.

Jan Sarkander *20. 12. 1576 - +17. 3. 1620
Místo narození: Skočov (Polsko)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky
Obory působení: kněz
Anotace:

Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě.

Zdroj:
  • hš-: Život a mučednická smrt blahoslaveného Jana Sarkandra.In: Moravskoslezský kalendář 1993.Ostrava Sfinga 1992.S.110 – 111.1 obr.

Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.;

Jan Pillich *10. 8. 1895 - +21. 3. 1943
Místo narození: Senička
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Cholina, Litovel, Praha
Obory působení: důstojník, folklorist, malíř
Anotace:

Narozen v rodině učitele v Odrlicích (n.část obce Senička). Absolvoval reálku v Litovli. Na doporučení prof. Cihelky odešel na AVU do Prahy. Studia přerušil, protože byla válka. Po válce působil jako důstojník dělostřelectva. Známé jsou jeho obrazy z Choliny. Maloval selské grunty, hanácké kroje ap.

Zdroj:

Vlach,Jaroslav: Osobnosti Litovelska.1993­. Rkp..Šik, L.: Litovelské osobnosti. 2009. CD-R.

Helena Šmahelová *14. 7. 1910 - +5. 11. 1997
Místo narození: Řestoky
Místo úmrtí: Rakovník
Místa pobytu: Brno, Chrudim, Olomouc, Praha
Obory působení: spisovatelka
Anotace:

Po druhé světové válce žila v Olomouci s prof. dr. Bohumilem Markalousem. Své vzdělání si doplnila maturitou na Slovanském gymnáziu v roce 1948. Poté studovala filozofii a psychologii na FF UP. 1952 získala doktorát. S literární tvorbou začala již v mládí a byla za ni oceněna. Pak působila v Brně a roku 1956 se odstěhovala do Prahy a věnovala se jen literární tvorbě. Po smrti Jaromíra Johna se provdala za docenta UP a jmenovala se Trostová.

Zdroj:

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000­.S.221;

Poznámka:

Narozena v obci Řestoky na Chrudimsku.

PhDr. Helena Šmahelová

Friedrich Zechner *23. 1. 1850 - +10. 4. 1902
Místo narození: Radkersburg (Rakousko)
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko)
Obory působení: horník, odborný spisovatel, právník, technik
Anotace:

Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130;

Miloš Hubáček *9. 12. 1937
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Cambridge (Anglie), Praha, Prostějov
Obory působení: politik, právník, spisovatel
Anotace:

V roce 1955 abs. jedenáctiletku v Prostějově, poté byl posluchačem právnické fak. v Praze, až do r. 1960. 1965–66 studoval postgraduálně mezinárodní právo v Anglii v Cambridge. 1962–70 působil na ministerstvu jako referent, 1970–79 prokurátor městské prokuratury v Praze. Pak spisovatelem z povolání. Píše literaturu faktu. Témata čerpá z událostí druhé svět. války.

Zdroj:

Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.138.; Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989,S.99./bibl./;.

František Kahánek *2. 5. 1863 - +9. 7. 1910
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Drozdov
Místa pobytu: Brno, Cotkytle, Drozdov, Moravičany, Příbor, Střelice
Obory působení: učitel
Anotace:

Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského.

Zdroj:

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.;

Antonín Ugwitz *14. 6. 1854 - +9. 2. 1907
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Chropyně, Olomouc, Přerov, Tovačov
Obory působení: učitel
Anotace:

V roce 1873 ukončil vyšší německé gymnázium v Olomouci, zkoušku učitelské zpusobilosti složil 1875, poté 1886–1899 v Žilině u N. Jičína, 1899–1903 v Chropyni, do r. 1905 v Přerově, do r. 1906 v Tovačově, trvalý odpočinek v Praze. Autor přehledu dějin městečka Chropyně (1902), časopisecky v nov. Hlasy z Hané, 1902, č. 81–89. ;

Zdroj:

Fischer, Z.: Kapitoly z dějin Chropyně.Chropyně 1990.S.45–55.; Nekrolog.Selský archiv, VI, 1907, S.62.;.

Karel Dytrt *11. 1. 1885 - +21. 1. 1955
Místo narození: Potštejn
Místo úmrtí: Rychnov nad Kněžnou
Místa pobytu: Bludov, Hradec Králové, Chrudim, Postřelmov, Václavov
Obory působení: učitel, vlastivědný publicista
Anotace:

Vyučil se na odborné škole pro zpracování dřeva v Chrudimi. Poté absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učil ve Václavově, Postřelmově, Bludově, kde setrval plných 25 let. Publikoval v týdeníku Moravský sever, v učitelském Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Publ. činnost završil publikováním malé monografie o Bludově. 1941 odešel do penze a přestěhoval se do Potštejna. Zemřel v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou, pohřben v Potštejně.

Zdroj:

Severní Morava.sv.83.Šum­perk, 2002.S.46–48; BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava, 2002. S. 52–53.

Josef Kreuziger *15. 11. 1874 - +11. 6. 1964
Místo narození: Písařov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Chromeč, Písařov, Zábřeh
Obory působení: básník, kronikář obce, soudní úředník
Anotace:

Ředitel soudní kanceláře v Zábřeze. Začal psát své vzpomínky z období okupace, úvahy, autobiografie, básně. Vydával bibliofilské tisky, soukromé tisky. Rodinný kronikař a kronikář obce Písařova.Zemřel v Holici u Olomouce. Měl tři syny: Josefa (1901–2000), Františka (1903) a Miloslava.

Zdroj:

Spurný, F.: Severní Morava ve vzpomínkách rodáka.SM, 1969, sv.18, S.66.;.

Poznámka:

Holice je částí města Olomouc.

Libuše Holečková *19. 11. 1932
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Cheb, Letohrad, Plzeň, Šumperk
Obory působení: herečka
Anotace:

Rodným jménem Kuklová. Provdaná poprve – Vejsadová, podruhé Holečková Jako malá vyrůstala v rodišti. Když začala válka, přestěhovala se do Kyšperka (nyní Letohrad).Po válce se přestěhovala s rodiči do Šumperka, kde začala studovat Obchodní akademii, ale nedokončila jí, neb se provdala a narodil se jí syn Richard. Po třech letech se rozvedla. Aby uživila svého syna, začala roku 1955 bez hereckého vzdělání, působit jako herečka v Severomoravském divadle v Šumperku. Zde se seznámila se svým druhým manželem Jiřím Holečkem, který nastoupil jako herec do divadla. Oba pak odešli do nového divadla v Chebu. To už měla druhého syna Jirku. Od roku 1961 byla na dvacet let členkou a oporou Krajského oblastního divadla Cheb Po roce 1968 byl její manžel Jiří Holeček, který pracoval v divadle jako režisér a dramaturg z politických důvodů propuštěn. Na konci kariéry působila v plzeňském Divadle J. K. Tyla (1981–89). Zde jí zachytil v tv. záznam inscenace Ivanov (1984), byla ale hlavně výraznou herečkou velkých shakespearovských postav. Její zkušenosti před film. kamerou spočívají pouze ve třech epizodních roličkách, a to v komedicích V. Čecha Štika v rybníce (1951) a J. Macha Florenc 13,30 (1957) a po delší odmlce zatím naposled jako sousedku v Schulhoffově kriminálce Po stopách krve (1969).
Nyní žije v Chebu.

Zdroj:

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DŮ 1959, S. 256. http://www.osobnosti.cz/…oleckova.php http://libri.cz/…m/heslo/1422

Kamil Kubík *9. 2. 1930 - +3. 8. 2011
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: New Jersey (USA)
Místa pobytu: Brno, Cambery (Austrálie), Essen (Německo), Londýn (Velká Británie), New York (USA), San Francisco (USA), Sydney (Austrálie)
Obory působení: grafik, malíř
Anotace:

Od začátku války žila Kubíkova rodina v Brně. Za války pracoval v Jehnicích u Brna jako lesní praktikant. Koncem srpna utekl přes Šumavu do Západního Německa. Vystřídal několik uprchlických táborů a pak se přes Neapol na válečné lodi General Black vypravil do Austrálie. Cesta tam trvala měsíc. Zprvu pracoval na farmě a v buši, později si sehnal místo návrháře a malíře v divadle a v tiskárně v Sydney. Bral hodiny jógy a v roce 1955 se oženil s Angličankou, která se věnovala baletu. Po svatbě se odstěhovali do Cambery, kde jeho paní vedla baletní školu. Kamil pracoval na Vysoké lesnické škole jako výzkumný asistent a též studoval na univerzitě orientální civilizaci. Taky zde připravil a vedl výstavu „25 let Cambery“, díky níž se seznámil s australským premiérem a členy vlády. V roce 1960 odjel s manželkou do Ameriky a 2 roky žili v San Francisco, kde pracoval v Uměleckém muzeu a jeho žena v baletní společnosti. O dva roky později se odstěhovali do New Yorku a Kamil začal studovat v Art Students League a současně pracoval jako umělecký ředitel ve velké tiskárně. V roce 1964 se manželé Kubíkovi vrátili do Evropy. Mladé paní se stýskalo po Londýně. Zde začal malovat architekturu. Když jednou kreslil katedrálu St. Paul, přišek za ním hrabě de La Lanne Stuart s dotazem, aby mu namaloval dům. Poté se stali velkými přáteli. Také se sešel se spisovatelem Grahamem Greenem. Záhy dostala jeho žena angažmá jako primabalerina opery v Essenu. Odstěhovali se tam a Kamil mohl srovnávat, jak vypadalo Německé v roce 1948 a jak o 18 let později. Po pohřbu Konráda Adenaura v roce 1967 se brzy vrátili do Ameriky. Tam se začátkem let sedmdesátých seznámil s prezidentským párem G. Busche a stali se přáteli. Stal se velmi uznávaným malířem. Jeho obrazy vlastní také britská královna Alžběta II., Donald Trump i někdejší starosta New Yorku – Rudolph Giuliani, Gerald Ford i manželka prezidenta L. Johnsona. Osobně se několikrát sešel i s malířem Salvatorem Dali a americkým prezidentem Richardem Bizonem. V roce 1991 a 1992 navrhl vánoční pohlednici pro Bílý dům. Bylo vytištěno 185 tisíc pohledů a 800 prezentačních lístků, o které byl velký zájem.V roce 1999 doprovázel manžele Buschovi na pozvání prezidenta Václava Havla do Prahy. Kamil Kubík je autorem knihy „City Scapes“, která je presentací jeho tvorby.

Zdroj:

(Informace čerpány z knihy Jana Antonína Krytka: Osudy – viz Pozitivní noviny.)

Poznámka:

Za války pracoval v Jehnicích u Brna – nyní Brno – Jehnice)

Fotky:
Ladislav Vitoul *18. 12. 1945
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Chudobín, Mladeč
Obory působení: ředitel Vápenky
Anotace:

Majitel Vápenky v Mladči, která na Josefa 2013 oslavila 100. výročí založení. Ing. Ladislav Vitoul přejal řízení podniku v roce 1992 a vybudoval v průběhu let mezinárodně uznávaný podnik, který patří mezi 100 nejlepších firem v České republice. V listopadu t.r. ji byl udělen diplom v kategorii „Dynamický růst a stabilita“. Dne 27.11.2015 na slavnostním galavečeru ve Španělském sálu Pražského hradu převzal toto prestižní ocenění z rukou předsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Ivana Pilného. Na jaře získal již potřetí ZLATÝ PERMON za dlouhodobou, stabilní, důvěryhodnou a solventní činnost firmy. Po celé Moravě je VÁPENKA VITOUL s.r.o. a zejména její ředitel, vnímán jako výrazná osobnost. Jeho šlechetné jednání je oceňováno nejen v kultuře, ale i v sociální sféře celé Moravy. Jeho postava je navždy zvěčněna v Benešově betlému v Lošticích.

Zdroj:

Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. č. 12. 2020 Týnecké listy.

Poznámka:

plk.v.v. Ing. Ladislav Vitoul

Fotky:
Josef P. Feigerle *12. 9. 1792 - +23. 9. 1857
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Cholina
Místa pobytu: Cholina, Olomouc
Obory působení: kněz
Anotace:

Narozen v Biskupství. (n.m.č.obce Náměšť na Hané). Bohosloví studoval v Olomouci. Děkan v Cholině

Zdroj:

Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov.Olomouc UP 1968, S.19. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.

Poznámka:

Biskupství je součástí obce Náměšť na Hané.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3