Osobnosti Moravy.eu

R. 1638 byl nucen se svými rodiči opustit zemi. 1655 slavnostně v Římě přestoupil ke katolictví, takže mu zůstal veškerý otcovský majetek na Moravě. 1655 zakoupil statek Uhřice a 1657 statek Lešnou (n.Zlín).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.49.;

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1664

T. G. Masaryk – 1. prezident Československa v období od 14. 11. 1918 – 14. 12. 1935. V roce 1926 navštívil Litovel.

Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany.

Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;.

Syn Josefa Krause (1828–1881). Po studiu práv na univerzitě ve Vídni promován r.1892. V Moravské Ostravě se věnoval advokátní praxi a správě realit. Otec 4 synů. Velký nacionalista. Zemřel při léčení v lázních na srdeční mrtvici.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.57.

Autorka dvou povídkových próz, románů a rozhlasových her. Členka Moravského kola spisovatelů v Brně.

Filip, Zdeněk: Kulturně historický kalendář okresu Šumperk 1995.Šumperk 1994, S.25. Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S. 27.

Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně.

Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.;

Prof. PhDr. Tomáš Čep

Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Olomouci narukoval na vojnu.. Po 1. světové válce sloužil v armádě. V roce 1921 byl ve zpravodaj ské službě jako velitel pro východní Polsko, Moravu a Slovensko. V civilním životě byl redaktorem různých deníků (České slovo). Po okupaci odešel z vlasti a spolu s generálem Svobodou organizoval boj proti nacistickému Neměcku. Po válce pracoval ve vojenské misii Berlin s úkolem zajistit průzkum našich hranic. V roce 1949 byl zavřen na Pankráci a odsouzen na 25 let. V roce 1960 byl umučen.

Holické noviny.č.1/2002;

Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě.

Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.;

Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.;

V letech 1912–1958 učitel na středních a vysokých školách. Publikovat začal r. 1914. Od r. 1919 na MU Brno jako externí lektor slovenštiny, od r. 1930 českého jazyka, habilitoval se r. 1946. Předseda Muzejního spolku v Brně (23 let), vedoucí redakce VVM, autor mluvnic, monografie o F. Bartošovi. Bibliografie 1100 článků ve sborníku k 70. narozeninám.

Rodné zemi. Sborník k 70. narozeninám. Brno 1958.; Smuteční projevy. , Foto. -VVM, 23, č. 3, 1971, s. 432–435.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 35. ;.

Narozen v Hejčíně u Olomouce.Učitel hudby v olomouckém Žerotínu. V letech 1912–1933 učitel zpěvu na reálném gymnáziu v Jevíčku; . Dirigent pěveckého spolku Ctibor. Vydal drobné skladby pro klavír.

Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.180.;.

Hejčín je součástí města Olomouc.

1940 získal výuční list jako obchodní příručí. 1942–1945 totálně nasazen. 1945–1949 studoval ŠUŘ v Brně, textil. odd., prof. F. Malý. 1949–1957 zaměstnán jako návrhář bytových textilií v TT v Letovicích. Od 1958 působil v Praze v Ústavu bytové a oděvní kultury jako ved. odd. výtvarné estetické výchovy. Spolupracoval s divadlem Z. Nejedlého v Opavě, JAMU v Brně, Divadlem ABC v Praze, kde navrhl kostýmy ke hře „Malováno na skle“.

Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko, OK 1990. S. 73.

OK Prostějov, květen 1994.;ml: Odešel zanícený divadelník.Svoboda, 3.9.1970, č.208, S.4.;.

Sbormistr v Olomouci. Poté v Liberci 1952–1961. Je autorem klavír. skladeb Moravské tance/P. 1943/;z orches­trálních skladeb: Moravské obrázky, provedeny v Liberci r. 1953. Písně- Moravské písničky. FU 1943. ;

ČSHS.I.Praha 1963.S.390.;.

V roce 1910 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích na KU v Praze se začal zajímat o studium osobnosti dítěte. Působil na pražských gymnáziích, kde vyučoval latinu a francouzštinu. Hlubší odborný zájem prokázal nejen získáním doktorátu filozofie, ale především svou badatelskou činností v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie.

Musil, J. : Doc. PhDr. Cyril Stejskal (1890–1969). In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovanské gymnázium 1997. S. 121–125. Kovaříčková-Jedličková, E. : Návrat C. Stejskala. In: Primum. . . S. 125–127. Fotografie.

V letech 1935–1945 dirigent opery Městského divadla v Olomouci, po r. 1945 působil v Liberci.

Československý hudební slovník.II.S.1018­.;.

Po smrti rodičů (matky 1917), žil u příbuzných ve Zvoli.Při oslavách 28.10.1918 byl těžce raněn.1923 mat.na G v Zábřeze.Čes­koslovenskou církví byl poslán na studia pravoslavného bohosloví do Sarajeva, 1928 se vrátil do vlasti, aby učil pravosl.náb.na obec.školách.Z e­xistenčních důvodů se vrátil v r. 1929 zpět do Chorvatska a stal se popem v sever.Jugos­lávii.Redaktor čas.srbské pravosl.církve­.1939 byl církví poslán do USA, kde se usadil.Rád maloval, ikonografie.Vy­učoval malířství.Své expresivní obrazy vystavoval v USA, r.1966 též v Šumperku.Autor historie vlastního olomouc.rodu, která vyšla v trilogii : Olomoucká romance;Gabriel, písař olomoucký;Olo­moucké elege;

Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.803 – 804.;.

40. rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova v letech 17.12.1711 – 24.2.1715.

Žurnál UP, č. 27, 10.11./2006, S. 7–8; Žurnál UP, č.28, 24.11.2006, S. 9;

Hudbu studoval v Brně, kde jako žák L. Janáčka absolvoval varhanickou školu, později konzervatoř. Do Šumvaldu se přistěhoval v roce 1922. Byl vynikajícím varhaníkem a klavíristou a naučil mnoho dětí hrát na hudební nástroje. Založil tzv. Šrubařovu dechovku. 1949 se odstěhoval do Libiny, kde zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Šumvaldu.

Šumvaldské noviny, č.11, 6.11.2002;

Narozen v rodině úředníka. Studoval v Olomouci hudbu u regenschoriho dómu sv. Václava Josefa Nešvery a na hudební škole ve Štýrském Hradci. Poté pokračoval ve studiu fyziky a mineralogie na univerzitě tamtéž, kde 1907 promoval na Dr.phil a r. 1911 vykonal státní zkoušku způsobilosti vyučovat hudebním předmětům. Působil v letech 1908–1924 na hudebních učilištích a na státních středních školách. R. 1929 mu byl propůjčen titul prof.

BSSSM,seš.3(15­.).Ostrava 2002.S.96–97.

Jeden z pěti synů stolaře v Lačnově u Svitav. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a pak architekturu na AVU ve Vídni.Žil v Šumperku, kde měl ateliér a zanechal tam řadu staveb, byl autorem územnáho plánu města, který byl pokládán za nejlepší v Sudetech.

BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 54. Zatloukal, Pavel: Šumperská architektura v letech 1850–1950. In: Severní Morava, 51, 1986. S.31.

V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ".

Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119..

Narozen na Hodonínsku. Redaktor Hanáckých novin – Přerovsko.

vizitka/1993.;­.Vzpomínka od sestry Elišky Semeniukové. Hanácké noviny Olomouc 2.3.1996.Foto­grafie.

Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863.

Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., .

Malíř a učitel v Lipníku nad Bečvou, soukromě studoval v Brně u Fr. Hlavici.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I, S..185.;. http://www.mesto-lipnik.cz/…a/osobnosti/