Osobnosti Moravy.eu

V roce 1954 – absolvoval na taneční konzervatoři v Brně, současně byl členem Úlehlova Moravskoslováckého súboru 1955 – 1956 členem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě V r. 1957 – Sólista Moravského divadla Olomouc 1974 – doposud choreografem Moravského divadla v Olomouci Spolupracuje s folklorním souborem Mladá Haná ve Velké Bystřici od r. 1984 až dodnes. Je autorem těchto choreografií: Dožatá, Maškare dó, Menuety, Vánoční koledování, U muziky na Lipenském Záhoří, Písničky s ozvěnou, Zabijačka, Šefci (1995), Hôsaři, Není trnka jako trnka, Šmigrust (2002), Zelí, Baba zlá, Námlôve, Menuety, Staré hanácké tance, Na Štěpána není pána (2002).

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.86.;. Čermáková-Obršalová, Marie: Rozhovor s Jiřím Čadou. Kdy-kde-co v Olomouci 2001, č. 3. S.21.;

Vycházel čtyřikrát ročně, tiskem u kramáře a Procházky. V 1884–1886 v redakci Jana Havelky. 1887–1888 J. Wankla, 1888–1892 Vítězslava Houdka, 1893–1896 Jaroslava Palliardiho, 1897–1898 Vincence Praska a Josefa Vývlečky, 1898–1900 Palliardi, 1901–1909 Ignát Wurm, 1910–1911 I. Wurm, Adolf Vašek, Jindřich Steinmann, 1912–1913 Steinmann, 1914 a 1920 Steinmann, Frant. Pospíšil, Bohuš Vybíral, 1922–1933 Doucha, Remeš, Vybíral od 1934 Doucha, Otruba Josef a Vybíral.

Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S. 22.

Z data narození je známo jen: 1 1894

Začínal v Tatranu Prostějov r. 1951, trenér M. Zikmunda, poté Železárny Prostějov r. 1957, 1960–61 Lipník nad Bečvou, Praha, od r. 1973 opět Prostějov. Mistr sportu 1964. Po skončení závodní činnosti/trenér.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.77, foto;.

viz medailon Cena města Olomouce 2004

Cena města Olomouce 2004, Olomouc. 2004., nestr., Osobní list 2005

Studoval SPSŠ Olomouc, poté FFUP, obor historie, dějepis, čeština. 1966–1971 pracoval ve VMO, byl nucen odejít z politických důvodů, 1972–1988 Okresní archiv Olomouc, od 1991 opět ve VMO. Zakladatel a majitel nakladatelství Memoria (historické pohlednice Olomouce, drobné publikace o Olomouci, pověsti, památky, obnovení vydávání vlastivědného sborníku Střední Morava a redaktor. Publikuje v ročenkách SOKA Olomouc, sbornících ze sympozií, v čas. Muzeum Prostějovska aj. Spolumajitel obchodu s obuví a koženým zbožím. Historik, který se spezializuje se na středověké hospodářské dějiny a dějiny města Olomouce.

původně cyklista, s atletikou začínal v Lokomotivě Šumperk v r. 1956. Mistr sportu 1968.

Jirka, Jan: Málá encyklopedie atletiky.Praha, Olmpia 1990.S.79.;.

Rozená Roháčková. Od roku 1941 bydlela v Olomouci.Ma­turovala na Slovanském gymnáziu. Absolvovala abiturienský kurs na Obchodní akademii. Píše pohádky s regionálními náměty a veršované pohádky s výchovným podtextem.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.248;

V roce 1951 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Kreslení a malování měl rád od dětství, ale plně se mu začal věnovat od roku 1988, poté, co se stal členem výtvarné skupiny Olomoučtí. Věnuje se zejména kresbě pastelem a kolorované perokresbě. Oblíbeným námětem hanácká krajina, města a vesnice. Zpracoval axonometrickou mapu Olomouce a mapu Hané. Samostatně se představil v r. 1995 ve Velké Bystřici, 1996 v Přemys­lovicích a 1997 v Olomouci a Prostějově. Ve dnech 12–21.2.2008 měl výstavu v Lipníku nad Bečvou s názvem " Moravská brána".

Propagační list k výstavě Irena Válková a Mojmír Černý. Olomouc 2000.

Ing. Mojmír Černý

Ustavení předcházela diskuzní schůze o kulturním dění v Olomouci. Následná valná hromada, na níž byl zvolen široký výbor, který měl 23 členů se konala 29. září 1929. Vytýčila si tři hlavní úkoly: být nositelkou kulturní autority v Olomouci, iniciativně zasahovat do olomouckého kultur. života, regulovat jeho činnost. Společnost měla přispět k zastavení úpadku kultury. Ve výboru byly zastoupeni představitelé odvětví kulturní tvorby. Sedmičlenné prezídium podávalo 4× ročně výboru výčet činnosti. Předsedou byl lékař a paleontolog MUDr. Mauric Remeš, místopředsedy: spis. Jaroslav Durych, prof. MUDr. Jan Kabelík. Impulsy dával knihovník Studijní knihovny Josef Ludvík Fischer, kterému pomáhal Ferdinand Kratina.

Jak dál a nově v olomoucké kultuře. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S . 2–3.

Vzdělán v oboru stavitelství se zaměřením na památkovou péči. Je spoluautorem koncepce vlastivědných ústavů, která by měla spojit muzejní, památkové a výstavní aktivity v regionech. Věnoval se záchraně a obnově památek. V roce 1969 založil časopis Obnova památek, kde byl výkonným redaktorem. Po 13 číslech byl zastaven. Iniciátor založení Střední odborné školy památkové péče v Šumperku. Věnuje se soudnímu znalectví.

Gronychová,M.: Karel Čunderle osmdesátiletý., Severní Morava. sv.90, 2005, S. 68–69.

20. listopadu 1897 byla otevřena v budově v dnešní Sokolské ulici č. 7 čítárna Národní jednoty; bylo zde vyloženo přes 100 periodik a měsíčně ji navštívilo průměrně 2500 čtenářů.

Sto let české veřejné knihovny v Olomouci. Olomouc, Okresní

' knihovna 1989. S. 8.

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Čtení o Velkém Týnci. 2007.

Mgr. Ladislav Čechák

Do jednoty bratrské byl přijat r. 1533 v Mladé Boleslavi, kde se mu dostalo školního vzdělání, r. 1536 studoval ve Wittenbergu a pak zastával nižší funkce v Litomyšli. Později byl uznávaným kazatelem. Byl často vysílán do zahraničí, např. v r. 1540 do Štrasburku. 1549 vysvěcen na kněze. R. 1553 byl zvolen v Přerově biskupem a v témže roce jmenován protonotářem jednoty. Skládal písně, přeložil do češtiny žaltář, sbíral lidová přísloví.

Lexikon české literatury. Praha : Academia, 1985. S.459–460.;

Studoval v Olomouci a v roce 1803 vstoupil do františkánského řádu v Trnavě, kde získal hudební vzdělání. Působil pak v Bratislavě, až do konce života jako varhaník v Malackách.

Československý hudební slovník. I. Praha 1963.S.187.;

Rod.jm. Špačková narozena v Podolí u Uherského Hradiště. Manželka novináře Josefa Černocha (1838–1882). V březnu 1868 vydala noviny Našinec, po návratu manžela z Vídně pracovala v administraci listu. Předsedkyně Spolku paní a dívek.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.40.

V letech 1865–6 působil jako kapelník u německého divadla v Olomouci.

Československý hudební slovník.1.Praha 1965,S.181–182.; Kučerová, D.: Česká opera v Olomouci…=Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.62–63./foto/;.

V Olomouci od r. 1869 na praxi u soudu, od r. 1871 jako koncipient u dr. Svozila do roku 1874, poté v Praze a od roku 1877 trvale v Olomouci. Zakladatelem a prvním starostou JDOB (1872), Slovanského čtenářského spolku (1879), Matice školské (1872), jejím jednatelem 1872–75 a starostou 1883–1890. Později se vzdal veřejné činnosti. Matice školská ho jmenovala čestným členem.

Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.35.; Osmdesátpět let olomouckých ochotníků.Olomouc 1957.; (SVKOL)

Odborný učitel měšťanské školy.

V letech 1884–1888 pracoval v olomouckém Našinci. S matkou a sestrou bydlel na dnešním Malém náměstí č.5. Jeho jménem je označena ulice na Nové Ulici. Z Olomouce odešel 28.11.1888.

Lexikon české literatury. – Praha : Academia, 1985.S.387–389. Přichystal Antonín: Významné postavy v názvech ulic. Olomouc 1979.

Spolupracoval s olomouckým botanikem prof.Fr.Polívkou. Působil jako farář v Horní Lhotě .Uveřejnil básně v časopise Muzeum;Obzor;Vlast.

Český slovník bohovědný.III.Praha 1926, S.311.;

Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, učit. ústav v Brně, od r. 1881 působil na uč. ústavu v Prusinovicích, od r. 1884 správcem školy v Tučapech, od r. 1888 v Prusino­vicích. Spolupracoval s Fr. Bartošem, 130 písní s nápěvy , spoluprac. s ředitelem Klvaňou. V Holešově vedl včelařský spolek.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 4–5.

Učitel měšťanské školy. Přispíval do Podpěrovy Květeny Hané.

Připomínky k KK 1993, RnDr.Vl.Tlusták CSc., Vl.muzeum Olomouc.;.

Olešnice (u Blanska).

Po maturitě studoval Akademii výtvarného umění ve Vídni, kde promoval roku 1885. Poté byl jmenován učitelem na nové Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořovicích, kde vyučoval modelování a plastickou anatomii od 6. září 1885 do 1. listopadu 1914. Jeho sochy se nachází v Hořicích na portálu nového hřbitova, kde vytvořil postavu anděla, také ve Smetanových sadech, kde je socha B.Smetany, v České Skalici je busta Boženy Němcové na Husově náměstí z r. 1888. V Hoříněvsi je pomník Václava Hanky, který vytvořil z bílého hořického pískovce r. 1890 a byl odhalen před rodným domem národního buditele. Je též spoluautorem Památníku bitvy u Kolína, vybudovaném v r. 1898, který je nyní v majetku obce Křečhoř. Napsal několik odborných spisů. Zemřel 27. června 1933 v Brně.

Toman, P.: NSČSVU I.Praha 1947. S.147;Sto školních let Střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884–1984.Hořice v Podkrkonoší 1984.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2009.č.11. S.5.; Plachá, Z.: Bystřický rodák. Velkobystřické noviny, 1991, č.6.S.5.

Školní rada Slovanského gymnázia v Olomouci, kde profesorem klasických jazyků od 1880–1911, kdy odešel do penze. V Olomouci zůstal až do r. 1917, kdy se odstěhoval do Prahy a odtud v r. 1937 na trvalo do Lázní Bělohrad. Pohřben v Praze, Olšany.

Kubíček, F.: Památce vzácného pedagoga.In.: Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.119–120.;.

Studoval VŠ zemědělskou v Brně. Profesorem na Hospodářské škole v Přerově a Zemské zimní hospodářské škole v Uherském Brodě, kde byl zatčen a odvlečen do Osvětimi. RTDr. in memoriam. Pamětní deska v Brně, Zemědělská 1/1.

Encyklopedie dějin města Brna.