Osobnosti Moravy.eu

Narozen na Břeclavsku. Od r. 1911 působil jako odborný učitel ve Štěpánově, později ředitel obec. školy v Troubelicích, okresní škol. insp. se sídlem v Šumperku od r. 1922 – 1928, požádal o uvolnění ze zdravot. důvodů. Od r. 1928 – 1939 ředitel obecné a měšťanské školy ve Štěpánově. Na vl. žádost ze zdrav. důvodů odešel předčasně do pense k 1. 8. 1939. Přestěhoval se do Luhačovic. Zemřel v Uherském Hradišti v nemocnici. Publikoval v učitel. časopisech. Autor učebnic pro měšťanské školy a autor monografie Štěpánov (1928). Pedagogické spisy vydával pod pseud. Hanuš Solitude. Recenzent nově vydávaných učebnic.

Kronika národní školy Štěpánovské 1886 / 1953.S.243, 268, 180, 300.;OA Olomouc.;Kronika obce Štěpánova od r. 1927.OA Olomouc.

Sochařka.

Zatloukal, Pavel: I. souborná výstava Unie výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc 1991.

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě.

Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.;

narozen na Znojemsku. Studoval obchodní akademii v Olomouci, maturoval r.1907.Levicový novinář ve Vídni, 1908 ve Slezsku, člen Českomoravského literárního kruhu. Užíval pseud.G.A.List

ČBS.Praha 1992.S.812.;

Absolvoval Reálné gymnázium v Zábřeze na Moravě a lékařskou fakultu KU v Praze s přestávkou v koncentračním táboře v Oranienburgu. Po promoci se stal (1946) lékařem Zemských ústavů v Olomouci. 1960 obhájil kandidátskou práci a 1968 jmenován profesorem. Stal se vysokoškolským učitelem, vedoucím Katedry chorob vnitřních, přednostou I. interní kliniky LF a FN v Olomouci. Vybudoval Oddělení klinické hematologie.

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci (1902), poté studoval FF UK v Praze, kde získal aprobaci pro výuku dějepisu, zeměpisu a tělocviku. Působil na gymnáziu v Praze, od roku 1919 jako prfesor na reálném gymnáziu v Zábřehu. V roce 1935 byl pověřen Českou maticí školskou budováním nového gymnázia ve Šternberku. 1938 odešel do Olomouce, kde byl ředitelem na státní reálce. Pracovník Národní jednoty v Olomouci.

K 50.výročí Státního reálného gymnasia v Zábřeze.Zábřeh, vl.n.1946.S.41–43.; Osobní sdělení syna MUDr.Miloše Wiedermanna.

Ve Šternberku v Radniční ulici č. 3 byla otevřena umělecká galerie. Založení galerie bylo podporováno ze strany Městského úřadu. V prostorách galerie upravených podle projektu arch. Hynka Bernarda byla toho dne zahájena výstava výtvarných pracích umělců šternberského regionu.

Absolvoval učitelský kurs v Olomouci, učil se hrát na varhany u Kunertha, od r. 185O působil v Nákle.Řídil pěv.spolek Svatopluk, s nímž r. 1868 přijel do Prahy k slavn.položení zákl.kamene ND .Sestavil hanácké přástky.

Stárek, Z.: SČB.II. Praha 1982.S.653.;Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla na Moravě.Loštice, vl.n.1940.;.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.21.;.

Po maturitě na gymnáziu v Opavě absolvoval Cyrilometodějskou fakultu v Olomouci. V roce 1906 byl vysvěcen za kněze. Od r. 1907 odešel studovat na univerzitu do Vídně. Poté působil jako středoškolský profesor na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Roku 1919 habilitoval na teologické fakultě v Olomouci, kde později vysokoškolským profesorem. Založil zde stolici staroslověnskou. V roce 1937 přesídlil do Prahy, kde přednášel na teologické fakultě UK. V závěru života rád navštěvoval Klimkovice.

http://cs.wikipedia.org/…_Va%C5%A1ica

univ.prof. ThDr. Josef Vašica

Profesor učitelského ústavu v Opavě.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.68.;

Byl považován za geniální dítě. V 5 letech ovládal 4 cizí jazyky. 1591 se vydal na studijní cestu po Evropě. 1591 byl jeho pobyt v Římě přerušen zákeřnou nemocí a zemřel. Uložen v knížecí hrobce v Olešnici.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Os­travská univerzita v Ostravě, 1998.S.103;

Folková hudební kapela Tubus byla založena 1.9.1993. Přes své mládí již zaznamenala řadu úspěchů. Vystupuje ve složení : Alan Červinka (sólový zpěv), Radek Šnábel ( první kytara), Mirek Maléř ( kontrabas), Jiří Bílek ( druhá kytara). Manažerem kapely je Karel Preisler. Kapela vystupuje v rozhlase, natočila 2 videoklipy a desku.

• fc-: Nejen Ecce homo, ale i Tubus. Hanácký kurýr, r.2, č.17, S.7.

Působil na UP v Olomouci v letech 1948–1956, poté přešel na UK Praha.

Smrčková, Jiřina: Prof. Phdr. Pavel Trost, DrSc. /1907–1987/. In: Středisko, sborník VSMO , 70–71, 1987–88, S. 46–49, /fotografie/; Slovník českých spisovatelů od r. 1945, 2.díl M-Ž, Praha 1998., ČBS, Praha 1992., ČBS XX. století, 3.díl Q-Ž, Praha 1999.
Zakladatelé a pokračovatelé, Olomouc 1996.

V Olomouci žil od r. 1965. Realizace: tepané reliéfy z mědi a mosazi, komorní kresby. Výstavy v Olomouci 1967, 1970, 1981, 1983, 1985, 1988;v Přerově 1968. Publikoval verše v Červeném květu Ostrava, v pražském sborníku Divoké víno, v letech 1979 – 1984 psal písňové texty pro divadlo Semafor. Autor prozaických sbírek: Zrcátka hladin (1997), Při petrolejce (1998), Ořechový olej (1998). Spolupráce s Ligou na ochranu zvířat.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, duben S.14.; Kobza, F.: Kresby Dušana Topolského v galerii Dílo.=Stráž lidu, 27.10.1988, S.4. Osobní sdělení /hš Parte. http://otavinka.blog.cz/…san-topolsky

Narozen v rodině důstojníka čs. armády. Otec po dvou letech odešel od rodiny a tak dětství a mládí prožil Lubor v Hodoníně, kde 1940–1941 začala jeho divadelní kariéra ve Slováckém divadle. Zprvu působil jako nápověda, což ho zachránilo od totálního nasazení, později byl objeven jeho herecký talent, když divadlo postižené odchodem mnoha členů potřebovalo náhradu. Několik let působil v Brně- Dětské divadlo 1941–1942, Zemské divadlo 1942–1945.Po válce ještě krátce působil v Divadle pro mládež a ve Svobodném divadle 1945–1946. V letech 1946–1948 vykonal vojenskou prezenční službu. V roce 1948 byl angažován v Uherském Hradišti, v 50. letech v Ostravě ( Státní divadlo Ostrava a rozhlas Ostrava.V letech 1962–64 působil v Praze v Divadle S.K.Neumanna, poté dvě sezóny v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, poté v Činoherním klubu Praha. Po roce 1968 nesměl sedm let na jeviště a tak se vrátil do Uherského Hradiště. V letech 1980 –1985 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Od roku 2000 spolupracoval s Městským divadlem ve Zlíně. Rozsáhlá filmová a televizní tvroba., úzká spolupráce s rozhlasem. LT vynikl taky jako malíř. Malovat se naučil u Františka Podešvy, přátelil se s Karlem Hofmanem. Zprvu maloval krajinomalby, v posledních letech poetické klauny. Jeho olejomalby jsou zastoupeny v mnoha galeriích. Vystavoval. R.2001 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a r. 2003 Cenu města Zlína. Byl nalezen mrtev ve svém bytě a podle lékaře zemřel již 26.9.2003.

BSSSM seš.6 (18.) Ostrava 2005. S,139–140. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Maziříčí, Valašské Athény. S.38.

Sestra Vladislava Habermana. Po devítiletce v Litovli nastoupila na konzervatoř v Ostravě, kde studovala hru na klavír a kontrabas, maturitu a absolutorium záískala roce 1983. Vzápětí se provdala do Etiopie, kde žila v letech 1984–1988. Soukromě vyučovala hru na klavír a cca 3 měsíce hrála na klavír v kavárně v hotelu Hilton v Addis Abebě. S etiopským manželem se jí narodily 3 děti (Martin – 1083, René – 1986, Helena – 1088). Problémy zdejšího života ji vedly k rozvodu a k žádosti o asyl v SRN. Roku 1994 se odstěhovala do Zábřehu, kde vyučovala hru na klavír. Následovala řada změn zaměstnání i pobytu, po roce 2012 se vrátila ke svému oboru. Ze svých afrických zážitků napsala r.2010 autobi­ografický román „Měsíční sonáta pod africkým sluncem“.

Šik,Lubomír: Litovelské osobnosti. 2012. (email,čerevenec)

Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113;

Tak jako jeho předci se věnoval obchodní činnosti a díky výnosnému obchodu s přízí se vyšvihl mezi přední šumperské měšťanské rodiny. Postupně se stal majitelem dvou domů ve městě a na předměstí vlastnil velkou hospodářskou usedlost. Byl též purkmistrem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2. (14.). Ostrava 2001. S. 129.

Syn Antona Josefa (1735–1797). Po otci převzal prospěerující obchod s přízí. V r. 1795 se výhodně oženil s Barborou, s dcerou bohaté šumperské rodiny Johanna Ferdinanda Ditricha z Dittrichsfeldu. Podobně jako jeho tchán získal šlechtický predikát ve státní justiční službě. V r. 1802 koupil chudobínské panství se statkem Loučany na Litovelsku a r. 1812 ještě panství Třemešek u Šumperka.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 129.

R. 1806 povýšen císařem Františkem II. do šlechtického stavu na rytíře. Zámek Třemešek (n.m.č. obce Dolní Studénky)

Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819). Podle otcovy závěti převzal panství Chudobín se statkem Loučany. Protože manželství zůstalo bezdětné , panství zdědil syn bratra Franze, Emil (1834–1923).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129.

Zemřel v Chudobíně (n.m.č. Litovle).

Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819), bratr Antona Paduse Tersche (1798–1864). Podle otcovy závěti převzal panství Třemešek (Dolní Studénky) a ochod i reality v Šumperku. V roce 1825 se oženil s Emanuelou, sv.paní Závišovou z Osenice, s níž měl 7 dětí. Zemřela r. 1838. Roku 1841 převzal šumperskou poštu a když tu byla zřízena r. 1847 přepřahací stanice pro spojení Zábřeh – Šumperk – Frývaldov (Jeseník), získal v konkursu místo pošmitra rozšířeného poštovního úřadu. Soukromá Terschova pošta v Šumperku byla velorakouským unikátem, postátněna až po jeho smrti. R. 1848 byl Franz Tersch velitelem druhé kompanie Národní gardy (zemřel v hodnosti mjr. rakousko-uherské armády. R. 1850 byl zvolen členem obecního výboru.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129–130.

Syn Franze Xavera Tersche (1801–1884). Zprvu se spolu s otcem aktivně podílel na hospodaření panství Třemešek, po jeho prodeji se trvale usadil v Šumperku, kde se podílel společenském životě města. Byl zakladatelem šumperského německého zemědělského spolku r. 1859, zakladatelem a prvním velitelem šumperských hasičů r.1870. Byl předsedou měšťanské střelecké společnosti a organizátorem 1. zem. střeleckých závodů v Šumperku r.1881. V r. 1879 organizoval regionální výstavu v Šumperku.

Biografický slovník ve Slezsku a na severní Moravě. č.2 (14.) Ostrava, 2001. S.130.

Zámek Třemeš (n.m.č.obce Dolní Studénky).

Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130.