Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 84
František Adámek *1. 1. 1859 - +21. 1. 1940
Místo narození: Hranice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Chropyně, Roštín
Obory působení: botanik, odborný publicista, učitel
Anotace:

Rodák z Přerovska. Řídící učitel v Roštíně a Chropyni. Botanik střední Moravy. Psal odborné stati do krajinských časopisů, mj. do Vlastivědy Zdounecka.

Zdroj:

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974.S.5..

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1859

Vilém Axman *14. 2. 1850 - +3. 9. 1939
Místo narození: Šumvald
Místo úmrtí: Chropyně
Místa pobytu: Hroznová Lhota, Chropyně, Olomouc, Rataje, Zdounky
Obory působení: hudebník, kapelník, učitel, varhaník
Anotace:

Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě.

Zdroj:

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.;

Vojtěška Baldessari-Plumlovská *17. 4. 1854 - +31. 3. 1934
Místo narození: Plumlov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Rýmařov, Šternberk
Obory působení: spisovatelka, učitelka
Anotace:

Narodila se v česko-německé rodině jako nejstarší z deseti dětí soudního úředníka a dcery plumlovského tkalce Černého. S prvními literárními pokusy začala již v raném věku. V sedmnácti letech, roku 1871 odešla Vojtěška sloužit do Vídně jako vychovatelka do rodiny českého profesora. Profesor rozpoznal její nadání a vymohl jí stupendium. V Černovicích v Bukovině vystudovala pak učitelský ústav a získala aprobaci pro německé školy. Po návratu na Moravu učila v Rýmařově a ve Šternberku. Od roku 1881 působila v Kroměříži, kde po odborné zkoušce češtiny učila na české dívčí škole. V roce 1906 odešla do pense a přesídlila do Olomouce. Přispívala do časopisu Malý čtenář. Autorka pohádek. Též do Vlastivěd. sborníku pro mládež župy olomoucké.

Zdroj:

Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.128–129.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1940.;-jch-: Sto pětatřicet let
od narození moravské spisovatelky.Stráž
lidu, 1989, 22.7., S.4.;Prostějovský týden 30.3.1994, S.9. Olomoucký den, 1.4.1999.

Jan Rudolf Bečák *20. 4. 1915 - +1. 1. 1987
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm
Obory působení: etnograf, zemědělský inženýr
Anotace:

Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vy­dána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka.

Zdroj:

MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.;

Josef Bernard *8. 8. 1800 - +21. 3. 1869
Místo narození: Hrubý Jeseník
Místo úmrtí: Křižanovice
Místa pobytu: Křižanovice, Rašovice
Obory působení: skladatel hudební
Anotace:

Působil od 1818 v Rašovicích poté od 1826 v Křižano­vicích, kde také zemřel. Vydal četné duchovní skladby.

Zdroj:

ČSHS.I.Praha 1963.S.90.;.

Petr Bezděk *5. 9. 1899 - +10. 8. 1945
Místo narození: Bludov
Místo úmrtí: Bludov
Místa pobytu: Olomouc, Ruda nad Moravou, Terezín, Zábřeh
Obory působení: učitel
Anotace:

Od dvanácti let studoval gymnázium v Zábřehu, v 18 letech odveden na vojnu a vyslán na ital. frontu. Maturoval 1921 v Zábřehu, poté absolvoval učitelský abiturienský kurz v Olomouci zkouškou r. 1922. Prvé učitelské místo v Hrabenově. Zatčen gestapem r. 1944. Vězněn v Terezíně, vrátil se 2. 5. 1945 těžce nemocen. Od 1923 členem soc. dem. strany v Hrabenově. Pamětní deska na škole v Hrabenově, dílo akad. sochaře Jana Urbana.

Zdroj:

V.J.: Vzpomínka na hrabenovského učitele Petra Bezděka.In: Kulturní život Šumperka.1966, č.4, S.9.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.23–25.(foto).;.

Poznámka:

Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou.

Dalibor Doubek *25. 9. 1898 - +12. 7. 1955
Místo narození: Tábor
Místo úmrtí: Písek
Místa pobytu: České Budějovice, Jeseník, Olomouc, Rýmařov
Obory působení: dirigent, hudební pedagog
Anotace:

Vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci v r. 1942–45, dirigent MF a smíšeného sboru Žerotína, organizátor hudebních pondělků 1944–45, jeden ze zakladatelů a první umělecký ředitel Moravské filharmonie v Olomouci /květen 1945-září 1946/. Ředitel hudebních škol v Jeseníku, Rýmařově, Českých Budějovicích.

Zdroj:

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.258.; Zasloužil se o vznik MF.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1980, červenec, S.14.; Gregor Vladimír: Dalibor Doubek a Moravská filharmonie.-Literatura.=ZKVMO 1960, č.86, S.110–112.;.

Artuš Drtil *6. 1. 1885 - +10. 4. 1910
Místo narození: Klopina
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh
Obory působení: básník
Anotace:

Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstou­pil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Pu­blikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904.

Zdroj:

Lexikon čes.literatury­.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Se­verní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;.

Josef Fetka *22. 7. 1897 - +1. 6. 1975
Místo narození: Bohdíkov
Místo úmrtí: Ruda nad Moravou
Místa pobytu: Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk
Obory působení: důstojník, odborný publicista, vojenský historik
Anotace:

Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Os­travská univerzita v Ostravě, 1999.S.18;

Antonín Frel *11. 6. 1894 - +3. 1. 1970
Místo narození: Dolní Újezd
Místo úmrtí: Hranice
Místa pobytu: Lipník nad Bečvou, Příbor, Radvanice, Veselíčko
Obory působení: historik, knihovník, spisovatel, učitel, vydavatel časopisu
Anotace:

Nejznámější osobností a rodákem Dolního Újezda je Antonín Fröhlich-Frel. Narodil se v obci Dolní Újezd č. 20 (u Lipníka nad Bečvou) jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové, zemřel v nemocnici v Hranicích a je pohřben v Dolním Újezdě. Studoval na střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole a posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře. Jeho prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu 1. světové války, takže se do školy vrátil až v roce 1918. Po válce ještě krátce působil v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti – Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel. Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mj. okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku, předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již v Dolním Újezdě. Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo redigování Záhorské kroniky „vlastivědného sborníku Záhoří a Pobečví“, jejíž počátky spadají do minulého století a jsou provázeny finančními problémy. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit. V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články s tématikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března 1951 úředně zrušena a zanikla úplně.
V Záhorské kronice také uveřejnil krátké dějiny Dolního Újezda.

Zdroj:

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.35.;. Citováno z „http://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Anton%C3%AD­n_Frel“ Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004. Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006.

Karel Milan Frkal *18. 3. 1920 - +11. 11. 1986
Místo narození: Velké Leváre (SR)
Místo úmrtí: Zell am See (Rakousko)
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Nitra (SR), Olomouc, Opava, Ružomberok (SR)
Obory působení: operní pěvec
Anotace:

Do měšťanské školy chodil v Kroměříži. V r.1936 přesídlil do Brna, kde stud oval konzervatoř-operní zpěv.Za protinacistickou činnost vězněn na Špilberku.Po r.1945 operním pěvcem v Opavě do r. 1946, poté hrál a zpíval v divadle v Olomouci. Od r.1951 působil v Nitře, od r.1962 vychovatelem v Ružomberku.Po r.1968 odešel do Rakouska. Přednášel na školách o divadelním umění, r.1976 vybudoval se svou ženou Jaroslavou v letovisku Zell am See Pension Mirlan. Napsal Pohádky o zvířátkách pro děti i dospělé.Vydané v němčině.

Zdroj:

Filip, Ota: Rozloučení s Milanem.In: Pejskar, Milan: Poslední pocta.3.díl.vl­.n.1989, S.70–71.;

Josef Galík *21. 10. 1932 - +5. 10. 1999
Místo narození: Racková
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Hradec Králové, Mariánské Lázně, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Zlín
Obory působení: literární historik, literární kritik, prozaik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Vyučil se pletařem na pletařské škole n.p. Svit Zlín v letech 1949–1951. Maturita získaná r. 1952 ve Státním kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních mu umožnila studovat češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde byl žákem Oldřicha Králíka. Poté učil v letech 1957–1963 na středních školách v Hradci Králové, Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně. Od r. 1963 oůsobil jako odborný asistent a od 1991 jako docent na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP. PhDr. získal v r. 1969.
Debutoval v r. 1956 verši ve sborníku Poezie mladé hané. V 70. a 80. letech publikoval recenze a odborné studie v ostravském Kulturním měsíčníku a v šumperském časopise Severní Morava. Také jeho články najdeme ve Stráži lidu, Štafetě, Kulturní tvorbě, Literárním měsíčníku, v Nové svobodě, AUPO, Mladém světě a Tvaru. Autor próz: Zkouška před termínem (1975), Soud i odpuštění (1987).

Zdroj:

Slovník české literatury. Praha, ČS 1985;. Slovník českých spisovatelů od roku 1945.Díl 1. Praha Nakladatelství Brána 1995. S.191–192.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. valašské Meziříčí 2000. S.40.;

Antonín Glos *6. 1. 1873 - +23. 2. 1932
Místo narození: Lipník nad Bečvou
Místo úmrtí: Opava
Místa pobytu: Brno, Hranice, Nový Jičín, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm
Obory působení: osvětový pracovník, právník
Anotace:

Narozen v rodině obchodníka s moukou. Vystudoval německé gymnázium v Hranicích a práva na pražské univerzitě, kde studoval i filozofii. Po vojně byl od r. 1897 auskultantem u krajského soudu v Olomouci, 1899 přeložen k okresnímu soudu do Rožnova pod R. a pak do Vsetína a opět do Olomouce. V Novém Jičíně působil osm let jako vyšetřující soudce. Všude se věnoval i kulturní a osvětové práci. Z Nového Jičína se vrátil do Olomouce odtud v únoru 1914 přeložen jako rada k zemskému soudu v Brně. Po vzniku ČSR byl soudním radou v Brně. Na čas působil též v Uherském Hradišti a od 25.4.1919 v Opavě. Hojně publikoval v odborném tisku (Právník, Soudcovské listy a německé odbor.časopisy). Z vlastivědné a kulturní oblasti psal též do Časopisu VSMO.

Zdroj:

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S.78–89. Oprava data úmrtí z 23.8. na 23.2. provedena podle SOKA Přerov, ověřeno v Opavě dne 2.12.1997. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S,34–35.

Poznámka:

JUDr. Antonín Glos

František Gogela *13. 9. 1854 - +27. 2. 1922
Místo narození: Podhradní Lhota
Místo úmrtí: Třebětice
Místa pobytu: Bílovice, Frýdek-Místek, Holešov, Hukvaldy, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Rajnochovice
Obory působení: botanik, kněz, odborný spisovatel
Anotace:

Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice.

Zdroj:

Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.;

Vladimír Goš *8. 9. 1942
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk
Obory působení: archeolog, historik, odborný spisovatel
Anotace:

V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval univerzitu v Brně. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. PhDr. Vladimír Goš, CSc. působil též v OVM Šumperk. Provedl řadu terénních výzkumů a to v Mohelnici, Lošticích. Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Od r. 2000 působí v Ústavu historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě, kde předsedou regionální archeologické komise pro střední Moravu. Jeho specializací je raný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.

Zdroj:

Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.;

Vilém Grünzweig *19. 5. 1875
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Prostějov, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí
Obory působení: redaktor, učitel
Anotace:

Studoval v Příboře a působil v Prostějově, Valašském Meziříčí, Rožnově jako učitel. Byl redaktorem Hlasů z Hané, psal do krajinských listů, Radhoště, Nivy. Studie Moravští Valaši byla poctěna cenou Moravskoslezské Besedy v Praze r. 1903.

Zdroj:

Ethen, W.: Portréty a silhuety.I.1926­.S.216 an.;Sla­vík, B.: Písemnictví na Moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.239.;.

Rudolf Havelka *9. 9. 1914 - +15. 12. 1971
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Popovice, Prostějov, Rešov, Rýmařov, Tvrdíkov, Velký Ořechov
Obory působení: fotograf, kněz
Anotace:

Studoval na gymnáziích v Olomouci a v Prostějově, 1936–1941 na teologické fakultě v Olomouci, na kněze vysvěcen 5.7.1941. Poté jmenován kooperátorem ve Velkém Ořechově, 1946 administrá­torem ve Velké u Strážnice, poté v Popovicích u Uherského Brodu, 1947 ustanoven kooperátorem a pak kaplanem v Rýmařově. Pak působil na Bruntálsku. V roce 1951 byl jmenován olomouckým arcibiskupem Josefem Matochou prelátem-kustodem. Značnou část jeho pozůstalosti tvoří fotografie, protože kněz byl fotografickým amatérem a dále deník z let 1941–1946.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14). Ostrava 2001. S. 41.

Poznámka:

Narozen v obci Biskupství (n.m.č. Náměště na Hané).

Aleš Holý *3. 10. 1944
Místo narození: Petřvald
Místa pobytu: Bohumín, Olomouc, Paseka, Prostějov, Rychvald
Obory působení: lékař chirurg
Anotace:

Studoval gymnázium v Bohumíně a poté studoval LF UP v Olomouci. Promoval roku 1969 a poté působil ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Přednostou LDN v prostějovské nemocnici a primář rehabilitačního oddělení Olomouc. Taky měl soukromou ordinaci v Příkazích a začátkem let 1992 primář LDN a rehabilitačního Odborného léčebného ústavu v Pasece.

Zdroj:

Osobní sdělení /hš

Jan Hub *19. 12. 1861 - +1. 12. 1930
Místo narození: Janovice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Albrechtičky, Horní Studénky, Jedlí, Kolšov, Kunčice pod Ondřejníkem, Olšany, Ostrava, Příbor, Ruda nad Moravou
Obory působení: hasič, kulturní pracovník, učitel
Anotace:

Vystudoval učitelský ústav v Příboře. Krátce působil v Zábřehu nad Odrou (n.Ostrava), v Kunčicích pod Ondřejníkem, odtud odešel jako správce školy do Albrechtiček a r. 1891 byl přeložen do národnostně rozjitřeného severomoravského pohraničí. Nejprve učil v Zábřehu, v Jedlí, později v Horních Studénkách, krátce také v Kolšově. Trvaleji zakotvil až r. 1912 v Rudě nad Moravou. Zde r. 1925 ukončil učitelskou dráhu a odstěhoval se do Olšan. Působil v Sokole, Národní jednotě i v dalších vlasteneckých organizacích. V říjnu a listopadu 1918 byl zvolen do Severomoravského národního výboru a jako jeho přední člen se účastnil zavádění české správy do německých oblastí severní Moravy. Největší zásluhy si však vydobyl jako neúnavný organizátor hasičského hnutí na Moravě. Syn Jan Hub (1901–1985)-učitel, skladatel, dirigent.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Sešit 6. Ostrava 1996.S.48.; Rýznar, V.: J.H. v požárnické a kulturní práci ne severní Moravě. Severní Morava 1973, č.26, S.55–59.;

Antonín Huvar *23. 7. 1922 - +22. 9. 2009 „“
Místo narození: Albrechtičky
Místo úmrtí: Nový Jičín
Místa pobytu: Curych (Švýcarsko), Fulnek, Jeseník nad Odrou, Olomouc, Orlová, Ostrava, Petřvald, Rychvald, Velká Bystřice, Vizovice
Obory působení: kněz, politický vězeň, redaktor, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Albrechtičkách u Nového Jičína. Studoval Reálné gymnázium v Příboře do okupace a pak od kvinty v Ostravě, kde r. 1942 maturoval. Bohoslovecká studia ve Vidnavě a poté v Olomouci. Ordinován 5. 7. 1947 v Olomouci. Působil ve Vizovicích, kde 26.9.1948 zatčen a 6.11.1948 v U­herském Hradišti odsouzen k 10 letům vězení . Prošel 13 kriminálů. Po návratu odešel pracovat do státního rybářství, pak v Dopravních stavbách Olomouc a ve velkomlýně v Jeseníku nad Odrou. Vydával samizdaty, psal relace do rozhlasu i do zahraničí. Teprve od r. 1967 působil opět v duchovní správě ve Fulneku. V r. 1975 mu byl opět státní souhlas odebrán a vrácen v r. 1982. Pak působil v Orlové, Rychvaldě a Petřvaldě. V letech 1969–1971 přednášel na teologické fakultě v Olomouci a pak 1989–1993 a přitom působil jako duchovní ve Velké Bystřici. Katolický kněz, monsignore, doktor teologie, vysokoškolský pedagog, katecheta, autor výchovných studií, vězněn komunisty, držitel řádu T.G.M. Mons. ThDr. papežský prelát žil v obci Vrázné p. Odry.Prezident Mezinárodního sdružení bývalých vězňů se sídlem v Curychu. V r. 2006 dostal Pamětní medaili k 60. výročí obnovení olomoucké univerzity. K 1.1. 2005 odešel do důchodu a žil ve Vrážném p. Odry.

Zdroj:

Musil,J.V. Osmdesátiletý Msgre. ThDr. Antonín Huvar OT a jeho…Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. č.286,2003. S..75–78.

Fotky:
Vladivoj Chmela *2. 7. 1906 - +5. 10. 1981
Místo narození: Hrabová
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Halenkov, Kroměříž, Loštice, Písařov, Postřelmov, Rájec-Jestřebí, Štíty, Zábřeh
Obory působení: redaktor, učitel
Anotace:

Vystudoval reálku v Kroměříži, poté učitelský ústav v Olomouci. Roku 1934 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti pro měšťanské školy v Praze. Po maturitě nastoupil na školu v Halenkově. Poté vystřídal školy v Písařově, Zábřehu, Rájci, Postřelmově, Crhově ad. V roce 1933 byl jmenován odborným učitelem na chlapecké škole v Lošticích. Po 2. svět. válce se vrátil do Zábřehu, kde se roku 1954 stal ředitelem osmileté střední školy. Působil také jako knihovník okresní učitelské knihovny. Byl členem redakční rady Průvodce kulturou Zábřežska a věrným členem Pěveckého sboru severomor. učitelů v Zábřehu.

Zdroj:

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.65–67.;

Poznámka:

Crhov – nyní místní část obce Štíty.

Bohumír Indra *17. 10. 1912 - +31. 3. 2003
Místo narození: Hněvotín
Místo úmrtí: Opava
Místa pobytu: Brno, Hranice, Lipník nad Bečvou, Opava, Rajhrad
Obory působení: archivář, historik
Anotace:

V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté začal studovat Masaryovu univerzitu v Brně. Po 2 letech studia přerušil a 1934–47 učil na školách v Rajhradě, Hranicích, Lipníku nad Bečvou. Studiem při zaměstnání na FFMU 1945–1947 získal aprobaci zeměpis a dějepis. V letech 1947–1949 vyučoval na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. Od r. 1943 spravoval také městský archiv v Hranicích Od r. 1949 pracoval v archivu v Opavě, 1955–1978 ředitelem Stát. okres. archivu v Opavě, publikoval ve vlastivědném tisku a též v Záhorské kronice.

Zdroj:

JŠ.: K životnímu jubileu PhDr.Bohumíra Indry.=Vlastivědné listy Sm kraje 1987, XIII, č.2, S.44.; Pitronová, Bl.: K životnímu jubileu.=ČSM-B 1982, č.3, S.284; Turek, Adolf: 60 let PhDr.Bohumíra Indry.=Archiv­.časopis 1972, S. 214–217;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.75–76.

Poznámka:

PhDr. Bohumír Indra

Fotky:
Metoděj Jahn *14. 10. 1865 - +14. 9. 1942
Místo narození: Valašské Meziříčí
Místo úmrtí: Hranice
Místa pobytu: Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová
Obory působení: ředitel školy, spisovatel
Anotace:

Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříč­ského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově.

Zdroj:

Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovate­lů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301..

Poznámka:

Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí)

Jaromír Javůrek *12. 4. 1887 - +28. 2. 1983
Místo narození: Herálec
Místo úmrtí: Trutnov
Místa pobytu: Antverpy (Belgie), Hrabová, Olomouc, Ruda nad Moravou, Soběslav, Zábřeh
Obory působení: rozhodčí gymnastiky, středoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v obci Kocanda (n.m.č.obce Herálec). Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi a působil v Rudě nad Moravou, Zábřehu, Hrabové. Po první svět. válce pokračoval ve studích na KU v Praze. 1920 s stal profesorem na učitelském ústavu v Olomouci. Od mládí byl Sokol. V roce 1920 se zúčastnil olympiády v Antverpách jako mezinárodní rozhodčí gymnastiky. 1939 odešel předčasně do penze, ale dál pracoval ve Státním lesním dohlédacím úřadu v Olomouci.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.55–56.;

Milan Jermář *29. 11. 1942 - +16. 4. 2004
Místo narození: Hranice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Moskva (Rusko), Olomouc, Roudnice nad Labem, Ženeva (Švýcarsko)
Obory působení: muzikolog, trumpetista
Anotace:

Studoval Vojenskou hudební školu Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem (obor trubka), Státní konzervatoř Brno (obor trubka), Janáčkovu akademii múzických umění Brno (obor trubka), Státní konzervatoř Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě a Hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně u Jiřího Vysloužila, Rudolfa Pečmana a Miloše Štědroně. Působil v Posádkové hudbě Olomouc (1961–65), Moravské filharmonii Olomouc (1965–67), Státní filharmonii Brno (1967–77) a Janáčkově akademii múzických umění Brno (1977–90). V roce 1968 se účastnil Mezinárodní soutěže ve hře na trubku v Ženevě. Získal čestné uznání odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru v Brně (1982), bronzovou medaili Leoše Janáčka za zásluhy o rozvoj školy Janáčkovy akademie múzických umění Brno (1987) a zlatou medaili Walbrziskiego Towarzystwa Muzycznego (1988). Je členem International Trumpet Guild se sídlem v USA.

Dílo literární

Klarina v kompozici moravského skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (Janáčkova akademie múzických umění Brno, 1976); Přínos trubačů moravského regionu v letech 1620–1790 (Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Brno, 1981); Adaptace hráče žesťového nástroje k soutěžnímu výkonu (Filozofická fakulta University Palackého v Olomouci, 1988); Slovník české hudební kultury (autor hesla trubka, strana 952–953, edice Supraphon, Praha, 1997).

Zdroj:

http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/…ik/index.php?… /Doplnění údajů a úmrtí/.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4